|
|
Identita a mezietnické vztahy mladých Sarajevanů: Kdo stojí na opačných stranách mostu?
Tučková, Sabina ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Sarajevo je městem, kde spolu odjakživa žili lidé různých náboženských a etnických skupin. Válka v první polovině 90. let minulého století však celou zemi rozdělila na etnicky téměř homogenní jednotky. Cílem předkládané práce je zjistit, jak mladí obyvatelé ve věku 18 - 29 let vnímají identitu současného Sarajeva a do jaké míry se ztotožňují s jeho oficiálním narativem, který prezentuje Sarajevo jako multietnické město. S využitím online dotazníku na vzorku 66 mladých Bosňáků, bosenských Srbů a Chorvatů autorka na přelomu března a dubna roku 2016 zkoumala ztotožňování se s urbánní identitou Sarajeva a faktory jako totožnost, vztah k náboženství, původ či využívané zdroje informací, které mohou jejich postoj ovlivňovat. Pro hlubší vhled do problematiky je online dotazník doplněn 15 hloubkovými rozhovory s mladými Sarajevany, kde autorka s využitím metafory mostu zkoumá pohled účastníků na mezietnické vztahy a identitu města. Výsledkem výzkumu je zjištění, že mladí Sarajevané se často odmítají identifikovat na základě etnické příslušnosti a vnímají každodenní kontakt mezi jednotlivými etnickými skupinami v Sarajevu jako přirozený. Z tohoto důvodu vnímají účastníci výzkumu Sarajevo jako v bosenském kontextu unikátní město a v naprosté většině se negativněji vymezují vůči lidem z jiných koutů země,...
|
|
|
Konflikt národních identit a jeho role v integraci Makedonie do EU
Tučková, Sabina ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Konflikt národních identit a jeho role v integraci Makedonie do EU pojednává o aktuálním tématu členství jedné ze zemí západního Balkánu v EU a problematice jeho naplnění. Makedonie je v tomto ohledu specifická, protože její členství je bržděno zejména z důvodu řeckého nesouhlasu s názvem země a uznává zemi pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM). Makedonci nebyli dlouho všeobecně uznáváni jako samostatný národ, protože mají jazyk a minulost podobnou s Bulhary. To má i dnes dopad na makedonskou identitu a komplikuje tak vztahy s početnou albánskou menšinou. Autorka si v práci odpovídá na otázku, zda EU v současné době opravdu chce přijmout Makedonii jako svého člena, a dochází k závěru, že v kontextu ekonomické krize teď není pro EU rozšiřování prioritou, jakkoli dříve nebo později je rozšíření o balkánský region přirozeným cílem, protože je součástí Evropy a tedy i EU a je nutné pro stabilizaci regionu a minimalizaci etnických problémů.
|
host ::
RSS.