|
| |
|
|
The Representation of Turkish Stereotype in German Cinema
Petrtýlová, Katarína ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Práca sa zaoberá výskumom zobrazenia tureckých stereotypov v nemeckej kinematografii. Pri výskume stereotypov sa práce ďalej špecifikuje na genderové stereotypy v tureckej rodine vnímané nemeckou spoločnosťou ako najkontroverznejšie, ktoré zároveň v súčasnosti najviac ovplyvňujú mediálny obraz Turkov v Nemecku. Pre prácu relevantné sú hrané celovečerné filmy nemeckej produkcie, ktoré sa primárne zaoberajú turecko-nemeckou problematikou. Z časového hľadiska je výber ohraničený zhora rokom 1970, pretože v tomto období sa začínajú objavovať prvé filmy s takouto tématikou, dolnou hranicou je potom rok 2010, ktorý umožňuje dostatočný časový odstup pre získanie prístupu k filmu a jeho samotný rozbor. V teoretickej časti sa práca venuje výskumu stereotypov, obrazu Turkov v nemeckej spoločnosti a stručnému historickému prierezu nemeckej kinematografie s turecko-nemeckou problematikou. V druhej časti, cez podrobnú analýzu a následnú komparáciu dvoch v tejto kategórii najreprezentatívnejších filmoch, a to filmu Proti múru (Gegen die Wand, 2004, Fatih Akin, dráma) a Cudzinka (Die Fremde, 2010, Feo Aladag, dráma), práca skúma a porovnáva, akým spôsobom tieto filmy pristupujú k stereotypným genderovým obrazom v tureckej rodine, a či prispievajú k ich odbúravaniu, alebo naopak k ich šíreniu.
|
|
|
Mnichovský komplex a národní identita v českém samizdatu a tamizdatu
Kyselý, Milan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Cílem této práce je odpovědět, proč je pro samizdatové a tamizdatové autory mnichovský komplex natolik zásadním problémem, nakolik mu přisuzují vliv na morální úpadek národa, do jaké míry se podle nich podílel na neschopnosti zabránit komunistickému puči v roce 1948, respektive selhání pražského jara, stejně jako na pasivní rezistenci během následné okupace. Ve své práci se tak snažím o historicko-kritický rozbor problému mnichovského komplexu v politickém myšlení disentu, respektive demokratického exilu. Metodologicky vycházím z výkladu historie politického myšlení Aloysiuse P. Martiniche a zároveň z koncepce symbolického centra Miloše Havelky. V úvodních částech práce se věnuji Mnichovské dohodě v historickém kontextu a interpretaci událostí vedoucích k Mnichovu v komunistické historiografii padesátých a šedesátých let, jež mají posloužit především k lepší orientaci v interpretačních přístupech jednotlivých autorů. Hlavní těžiště práce leží v rozboru publikací vybraných autorů zabývajících se mnichovskými událostmi. Jejich závěry zároveň konfrontuji s výkladem mnichovského komplexu od Jana Tesaře, jehož práci lze označit za vyvrcholení samizdatové diskuze na toto téma. Z rozborů je zřejmé, že nelze mluvit o jednotném definování nebo chápání mnichovského komplexu. Nejčastěji však bývá spojován s...
|
|
|
Policejní spolupráce na česko-bavorské hranici v letech 1989-2012
Majerová, Kateřina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
diplomové práce - Kateřina Majerová Policejní spolupráce na česko-bavorské hranici v letech 1989-2012 Diplomová práce se zabývá policejní spoluprací na česko-bavorské hranici. Policejní sbory určitého státu mají za úkol prosazovat a vymáhat dodržování zákonů na území ohraničeném státní hranicí. Hranice jsou čím dál více propustné, a to i pro kriminální živly, proto je při naplňování tohoto úkolu nezbytná spolupráce s kolegy za hranicemi. Časově je téma práce vymezeno roky 1989 a 2012. Cílem této diplomové práce je ověřit naplňování konceptu Karla Deutsche transakcionalismu na příkladu této konkrétní spolupráce. Za tímto účelem sleduje autorka tři oblasti, na nichž ukazuje naplňování tohoto konceptu - kompatibilita států v oblasti policejní spolupráce, existence společného zájmu a formy interakcí a jejich vývoj. Diplomová práce je rozdělena na čtyři kapitoly. Nejdříve se autorka věnuje konceptu hranice jako místu střetu a kontaktu, který pomáhá analyticky naplnit koncept Deutsche. Dále zaměřuje svou pozornost na institucionální základ policejní spolupráce. Ukazuje jednak způsob fungování a strukturu policejních sborů operujících u česko-bavorské hranice, zároveň si ale všímá vzájemné kompatibility a společného zájmu. Třetí kapitola analyzuje s ohledem na vytyčené cíle první část zkoumaného období...
|
|
|
Neúspěch demokratického socialismu - vnitřní vývoj národních socialistů a sociální demokracie v prvním poválečném roce (jaro 1945 - léto 1946)
Drda, Václav ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce je věnována vnitřnímu poválečnému vývoji dvou demokratických, socialistických stran v poválečném Československu. První je Československá strana národně socialistická. Druhou je Československá sociální demokracie. Obě strany byly jedněmi ze šesti povolených stran Národní fronty. Cílem práce je zmapovat vývoj obou stran od května 1945 do léta 1946, kdy proběhly parlamentní volby a pokusit se objasnit, proč ani jedna v těchto volbách neuspěla. V úvodních dvou kapitolách zdůvodňuji výběr tématu a hodnotím použité literární prameny. Následuje kapitola, která nastiňuje politický vývoj mezi stranami Národní fronty na jaře 1945 před osvobozením Československa. Další kapitola je věnována období od konce války až do podzimu 1945, kdy proběhly ustavující sjezdy obou stran. Zkoumám zde mimo jiné vnitřní organizační strukturu obou stran, od vrcholných funkcí, přes odborné komise, až po ty nejnižší. V této kapitole je i část zkoumající různé ideologické skupiny uvnitř obou stran. Pátá kapitola je věnována oběma ustavujícím sjezdům národních socialistů a sociálních demokratů. Šestá kapitola zahrnuje období od podzimu 1945 do voleb 1946 a je věnována předvolební kampani a sestavování kandidátek. V sedmé kapitole mapuji volební výsledek a jeho dopad na obě politické strany. Závěr již objasňuje...
|
|
|
Exodus of East German refugees in Prague 1989 and its reflexion in the official newspapers in GDR and CSSR
Procházková, Tereza ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Východoněmecký exodus v Praze 1989 a jeho reflexe v oficilálním Československém a východoněmeckém tisku" pojednává o vývoji východoněmeckého exodu v Praze 1989 a jeho reflexi v Rudém Právu a Neues Deutschland. V první části práce bylo mým úkolem představit situaci v NDR v době vlády Ericha honeckera (1971- 1989) a s ním spojený fenomén obsazování německých velvyslanectví občany NDR. V druhé části jsem se zabývala podrobně jednotlivými vývojovými fázemi východoněmeckého exodu na německém velvyslanectví v Praze. Závěr práce byl věnován reflexi pražského fenoménu ve výše uvedených periodikách. V případě Rudého Práva můj výzkum proběhl v období od 5. září do 7. listopadu 1989. V periodiku Neues Deutschland jsem se zaměřila na období od 14. září do 6. listopadu 1989.
|
|
|
Pasing The Iron Curtain via Prague - the first wave of refugees from the GDR in autumn 1989 in the West German embassy and the portrayal in the Czecho-slovakian press
Majerová, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce "Železná opona šla obejít přes Prahu, první vlna uprchlíků z NDR na německém velvyslanectví v Praze v roce 1989 a její obraz v čs. tisku" se zabývá uprchlíky z Německé demokratické republiky na západoněmeckém velvyslanectví v Praze. Předmětem této práce je konkrétně první ze tří uprchlických vln, které v Praze během pozdního léta a podzimu 1989 proběhly, proto je téma této práce časově omezeno jen na srpen a září 1989. V rámci této práce jsou se zřetelem k první vlně uprchlíků na západoněmeckém velvyslanectví v Praze zkoumány dva aspekty těchto událostí, které také ovlivňují její strukturu. První část ukazuje, jakou roli sehráli zástupci ČSSR během této první uprchlické vlny a jak na ní reagovali. Tato část vychází především z dokumentů z československých archivů, protože československá úloha byla před SRN zatajována. Ve druhé části je analyzováno, jak o uprchlících na západoněmeckém velvyslanectví během měsíce srpna až do odjezdu prvních vlaků na konci září informovaly vybrané československé noviny (Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie, Mladá fronta a Práce). Velký důraz je přitom kladen na to, aby bylo především ukázáno jak často, jakým způsobem a v jakém rozsahu o této události informovaly československou veřejnost.
|
|
|
First Generation of RAF in Selected Media
Janatková, Tereza ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce První generace RAF ve vybraných médiích se zabývá činností převážně první generace teroristické skupiny Frakce Rudé armády v letech 1970-1977 a jejím odrazem v československém tisku. První část se věnuje historickému vývoji německé společnosti v 60. letech a studentskému hnutí v roce 1968. Jedna celá kapitola se zabývá biografií vůdčích osobností první generace. Následující část se popisuje činnosti Frakce Rudé armády od jejich počátku až po smrt ve Stammheimu. Krátce se také v této části zmiňuji o druhé a třetí generaci RAF a jejímu úplnému ukončení činnosti. Závěrečná část se porovnává informovanost československého obyvatelstva o činnosti první generace v denících Rudé právo a Práce, o vývoji československého tisku od roku 1948 a jejich zhodnocení.
|
|
|
The role of Mikhail Gorbachev in the process of Reunification of Germany
Karnitskaya, Helena ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Role Michaila Gorbačova v procesu sjednocení Německa" má za úkol analyzovat postoj posledního sovětského lídra k německé otázce v letech 1989-1990. Práce se věnuje proměnám v sovětsko-německých vztazích po nástupu Gorbačova na úřad generálního tajemníka komunistické strany Sovětského svazu. Bakalářská práce se zaměřuje zejména na zahraniční politiku sovětského vůdce inspirovanou jeho konceptem "Nového myšlení" a na její vliv na osud rozděleného Německa. Největší pozornost je v práci věnována postojům M. Gorbačova: k otázce možného sjednocení Německa, k příslušnosti jednotného státu k vojenským paktům a k vyjednávání podmínek odsunu sovětských vojsk z území NDR. Provedená analýza ukázala, že se postoj sovětského lídra dá rozdělit do několika období, během nichž se Gorbačov přikláněl k různým možnostem sjednocení obou německých států. Při zkoumání těchto bodů byla zodpovězena otázka, jak a proč se postoj posledního sovětského vůdce postupně během rozhodujících jednání o řešení budoucnosti rozděleného Německa měnil. Poslední část práce tvoří mediální reflexe debaty o sjednocení Německa v československém tisku (Lidové noviny).
|
|
|
GDR-Nostalgia in the Former East Germany and Politics of Memory of the PDS
Novosadová, Alena ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Při sjednocení Německa v roce 1990 panovalo ve společnosti nadšení a optimismus. Ten se však vytratil v prvních letech transformace, a to jak na východě, tak na západě Německa. Především na východě přibývalo nespokojených, kteří se stavěli ke sjednocení kriticky jednak kvůli ekonomickým dopadům, jednak kvůli tomu, že jejich předchozí životní zkušenost se stala bezcennou. Tento jev, kdy si lidé stále více idealisticky připomínali život za NDR, byl nazván DDR-nostalgií. Tato práce se zabývá politickým rozměrem DDR-nostalgie se zaměřením na PDS, nástupnickou stranu po státostraně SED. Navzdory tomu, že byl straně předpovídán zánik, její voličská podpora na východě Německa stabilně narůstala a její východoněmečtí voliči se stranou cítili zastoupení ve svých zájmech. Strana se nicméně nevypořádala se svou rozporuplnou minulostí. Cílem práce je prozkoumat, jak PDS prezentovala minulost NDR a svou vlastní. Bude ověřena teze, že PDS pomocí Geschichtspolitik prezentovala idealizovaný obraz minulosti NDR, aby posílila nostalgii po minulém režimu a dopomohla si tak k vyšším preferencím.
|
host ::
RSS.