|
|
Přístupy učitelů z mateřských škol k dětem cizincům
Barjaktarevičová, Zuzana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
S narůstajícím počtem cizinců žijících v České republice vzniká i nárůst dětí z rodin cizinců ve školských zařízeních. Učitelé v českých mateřských školách se setkávají se situací, kdy musí přizpůsobit svoji práci a pomáhat těmto dětem v integraci do společnosti. Jaké podmínky dětem cizinců nabízí český vzdělávací systém a jak na tuto situaci nahlíží učitelé z některých pražských mateřských škol je obsahem této práce. Klíčová slova cizinci integrace mateřská škola migrace předškolní vzdělávání učitel
|
|
|
Obraz smrti v pozdní adolescenci
Kubová, Blanka ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je představit některé možné koncepce smrti jedince v období pozdní adolescence. Základem této práce se stal kvalitativní výzkum etnografického charakteru uskutečněný se studenty/studentkami VŠCHT ve věku 20-30 let. Text je tedy věnován obrazu smrti těchto studentů. Tato práce se skládá ze tří oddílů, z části teoretické, z části metodologické a z části praktické. Cílem teoretické části je přinést základní informace k tomuto tématu a objasnit pojmy spojené se smrtí. Teoretická část se věnuje takovým tématům, jakým je například kulturní pozadí smrti nebo strach ze smrti. V části metodologické se pak zabývám charakteristikami samotného výzkumu a výzkumným vzorkem. Mimo jiné zde představuji použité metody a blíže objasňuji cíle výzkumu. Praktická část nakonec přináší pohled na možné koncepce smrti, které vzešly z analýzy získaných dat. Popis a analýza těchto koncepcí jsou doplněny citacemi z rozhovorů. Na tomto místě představuji celkem pět koncepcí smrti, z nichž dvě jsem označila jako vyhraněné a tři jako přechodové. Smrt je oblast, se kterou nikdo z nás nemá přímou zkušenost, proto považuji za zajímavé se tímto tématem zabývat. Hlavní přínos této práce tedy vidím v mapování představ a názorů ohledně tohoto fenoménu.
|
|
|
Učtelé v labyrintu pravidel - případová studie
Hrbek, Martin ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Případová studie, která se inspiruje školní etnografií, se zabývá vztahem učitel-škola a dodržováním a porušováním formálních a neformálních pravidel v prostředí formální organizace, konkrétně v kolektivu učitelů teoretické výuky jedné střední odborné školy. Autor na problematiku nahlíží z několika perspektiv: poznatky z výzkumů formálních organizací, syntéza poznatků o plnění a porušování a změně pravidel, Foucaultův koncept prostoru disciplíny. Sběr dat probíhal za použití zúčastněného pozorování, autopsie a rozhovorů s čtrnácti aktéry-učiteli, které byly analyzovány pomocí otevřeného kódování. Cílem bylo zjistit, jak se dodržují nebo nedodržují formální pravidla organizace, jak se formální pravidla přetvářejí v pravidla neformální a jaká další neformální pravidla v organizaci vznikají. Podle toho lze usuzovat, do jaké míry se aktéři identifikují s formální organizací. Práce tyto procesy ilustruje v oblasti hodnocení a odměňování učitelů, v oblasti udržování řádu na škole a v oblasti pravidel pro komunikaci mezi aktéry. Na střední odborné škole SOU Včela existují formální pravidla, z nichž některá jsou uváděna v život, jiná ne. Některá z těchto pravidel jsou zvnitřněna a přeměněna v neformální pravidla, která jsou posléze dodržována. Proces přemístění cílů ve formální organizaci paradoxně...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Numinózní rovina myšlení
Kubová, Blanka ; Doubek, David (oponent) ; Levínská, Markéta (vedoucí práce)
Bakalářská práce nazvaná "Numinózní rovina myšlení" vychází především z kvalitativního výzkumu uskutečněného na toto téma. Zabývá se tedy pojetím nadpřirozena u studentů/studentek, kteří se výzkumu zúčastnili. Práce se skládá ze tří hlavních kapitol. Z části teoretické, z části metodologické a nakonec z části praktické. V teoretické části jsou objasňovány pojmy generované z výzkumu, které jsou posléze použity i v části praktické, proto je tedy důležité, aby jim čtenář rozuměl. Jedná se o pojmy jako je například magie, náboženství nebo nadpřirozené bytosti. V části metodologické je krátce pojednáno o kvalitativním výzkumu, výzkumném vzorku a především o metodách, které byly k výzkumu použity. Jako hlavní metodu zde představuji rozhovor, zmiňuji se také o ostatních použitých metodách, tedy o metodě pozorování a metodě dotazníkové. Část praktická pak vychází především z rozhovorů, které byly s informanty/informantkami uskutečněny. Cituji zde jejich názory a zkušenosti, které mají s různými oblastmi nadpřirozena. Tyto citace jdou ruku v ruce s celkovou analýzou získaných informací. Domnívám se, že by tato práce mohla kromě jiného přispět k větší informovanosti o tomto tématu, také z důvodů ne tolik častého zpracovávání této problematiky z psychologického hlediska.
|
|
|
Oděv jako komunikační prostředek v dětském kolektivu
Bartošová, Markéta ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Levínská, Markéta (vedoucí práce)
Bakalářská práce Oděv jako komunikační prostředek v dětském kolektivu se zabývá neverbální formou komunikace prostřednictvím oděvu v sociálním kontextu studentů tercie soukromého gymnázia v Praze. Teoretická část vychází z poznatků sociální psychologie o neverbální komunikaci a oblečení jako jednom z prostředků neverbální komunikace, o prezentaci sama sebe, prvním dojmu a hodnocení, jako jevu, který se neustále prolíná s poznáváním druhých a tvořením si úsudku o druhých lidech. Teoretická část se také zabývá normami v malých skupinách, protože právě v nich se odehrává komunikace studentů. Praktická část vychází z interpretace analyzovaných dat získaných během výzkumu prostřednictvím pozorování studentů a rozhovorů s nimi. Oblastmi zkoumání jsou osobnosti studentů vyjádřené pomocí oděvu, co a kdo má vliv na výběr oděvu, co vše se může oblečením vyjádřit, jak je pro studenty důležitý vzhled a zda mají vliv na odívání genderové stereotypy. Úprava zevnějšku je podle mě opomíjené téma neverbální komunikace. Oděvem můžeme vyjádřit sebe, svou osobnost, ale také se do oblečení schovat, vytvořit masku, hrát svou roli. My sami si často neuvědomujeme, že oděvem vysíláme signály k druhým lidem, nepřemýšlíme o tom, ale úpravu zevnějšku druhých sami hodnotíme a je součástí prvního dojmu, podle kterého si tvoříme obraz o...
|
|
|
Genderové zatížení pedagogické komunikace mezi učitelkami a dětmi na prvním stupni základní školy
Svobodová, Tereza ; Levínská, Markéta (oponent) ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce)
Ve své práci se zaměřuji na pedagogickou komunikaci a případně genderové stereotypy, které se zde mohou odrážet. Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí, z teoretické a empirické. V teoretické části lze rozlišit dva oddíly. V prvním oddíle vymezuji základní pojmy a uvádím základní teoretická východiska genderových teorií. V druhém oddíle se pak podrobněji zaměřuji na instituci školy a způsoby, jak se zde mohou genderové stereotypy promítat. Empirická část představuje popis a vyhodnocení výzkumu, který jsem prováděla na prvním stupni základní školy. Tento výzkum probíhal ve čtvrté třídě, kde jsem pozorovala případnou míru genderového zatížení pedagogické komunikace u tří učitelek. Jednalo se o kvalitativní výzkum, v rámci kterého jsem používala jednoduché kvantitativní metody. Empirickou část tak lze rozdělit na kvalitativní a kvazi-kvantitativní. Kvazikvantitativní díl obsahuje analýzu a interpretaci dat ze záznamového archu. Záznamový arch jsem vytvářela sama, na základě předběžného pozorování, ale také jsem se inspirovala genderové orientovanou odbornou literaturou. Záznamový arch tedy zohledňuje specifika konkrétního zkoumané vzorku. Druhou část tvoří kvalitativní výzkum, který probíhal dvěma způsoby. Zaprvé v obecnější rovině skrze analýzu a interpretaci všech záznamů z hodin a poznámek ze...
|
|
|
Žák-cizinec v české škole očima svýma a očima svých spolužáků. Případ jedné třídy.
Flousková, Klára ; Levínská, Markéta (oponent) ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce)
Ve své práci se věnuji v dnešní dobč pomčrně frekventovanému tématu - postavení žáků-cizinců v českých základních školách. Problém jsem se rozhodla pojmout holisticky, ale v jednom, konkrétním, malém společenství. Pracovala jsem ve škole s vybranou osmou třídou. Zaujala mě pro své pestré složení. Třídu navštěvovalo 20 žáků ve věku 13 až 15 let. Pět z nich se deklarovalo jako cizinci, několik dalších mělo cizince ve svém blízkém okolí. Ve třídě byli navíc integrováni také dva hoši s hraničním intelektem, s nimiž pracovaly asistentky. V tomto prostředí jsem provedla kvalitativní i kvantitativní sběr dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru, zadání slohové práce na téma Jaké to je být cizincem v naší škole? a aplikování sociometrického ratingového dotazníku. Získaná data jsem analyzovala s prioritním zaměřením na postavení žákůcizinců v třídním společenství. Z výpovědí žáků se ukázalo a závěry literatury potvrdilo, že při začleňování žáka-cizince do kolektivu hraje zásadní roli komunikativní znalost českého jazyka. Jakmile žák ovládá český jazyk, spolužáci se s ním začnou bavit a je nějakým způsobem včleněn. Obtíže má naopak ten jedinec, kterému komunikace v češtině činí problémy. U něho jako by si žáci ani neuvědomovali jeho další jazykové kompetence, tj. znalost mateřského jazyka. Svou třídu považuje většina...
|
host ::
RSS.