|
|
Iontové mikroklima budov v architektonickém návrhu
Holopírková, Lucie ; Urbášková, Hana (oponent) ; Eyer, David (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Jednou ze základních priorit naší společnosti je stálé zvyšování kvality života. Součástí nových trendů a technologií je snaha o optimalizaci všech faktorů působících na každého jednotlivce v budovách doma i v pracovním prostředí. Moderní technologie stále častěji nacházejí inspirace v tradičních materiálech a principech architektonického navrhování. Již při architektonickém návrhu budovy je možné mikroklima budovy značně ovlivnit vhodným výběrem použitých materiálů povrchů, způsobem větrání a také výběrem konstrukcí, které ovlivňují přirozené elektromagnetické pole země. A především výběrem lokality, kde se budova nachází. V této práci se zaměřuji na iontové mikroklima, které může být indikátorem zdravého prostředí a mít zásadní vliv na zdraví a psychickou pohodu člověka. Touto prací bych ráda přispěla k zdravému a harmonickému bydlení a navrhování budov s ohledem na trvale udržitelný rozvoj.
|
|
|
Architektura pasivních domů na venkově
Novák, Petr ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tato disertační práce prověřuje možnost výstavby pasivních veřejných budov v prostředí venkova České republiky, možnost uplatnění přírodních materiálů při jejich výstavbě a v závěru stanovuje architektonické zásady pro jejich navrhování. Zkoumá stav rozšíření tohoto typu budov v okolních zemích i na našem území, rozdíly v jejich architektonických a technických vlastnostech a možnosti uplatnění přírodních materiálů při jejich výstavbě tak, aby nově navrhované veřejné budovy splňovaly nejen technické a architektonické zásady navrhování pasivních domů, ale aby současně zohlednily i použití tradičních místních přírodních materiálů.
|
|
|
Urbanisticko architektonická studie městského nízkopodlažního bydlení
Krůpa, Miloslav ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tématem práce je navrhnout městské účelné komfortní bydlení v klidném přírodním prostředí mezi původní zástavbou staré Líšně a panelovým sídlištěm z 80. let 20. století. Návrh nového obytného souboru bude odpovídat současným trendům a potřebám zdravého bydlení. Stavební pozemek má lichoběžníkový tvar s delší stranou ve směru západ - východ s tím, že se zužuje a svažuje směrem k východu. Převýšení je cca 22 m na 330 m délky pozemku. Významnou dominantou Líšně je "kostelíček“ (Kaple Panny Marie Pomocnice) na protějším východním kopci. Cílem urbanistické studie bylo vytvoření plynulého přechodu mezi "Starou Líšní" a "Novou Líšní“ s důrazem na environmentální a sociální aspekty. Území je členěno kompoziční a pohledovými osami, které se „potkávají“ ve společenském prostoru, který je tvořen společenským centrem s dominantním otevřeným prostorem a krytým zázemím v přilehlém objektu, umístěným v jeho nejvyšší západní části. Před objektem se nachází menší „náměstíčko“, na které navazuje centrální prostor s pobytovým trávníkem, veřejným grilem a dětským hřištěm. Tato část je poté na východě ukončena novou vodní plochou v podobě koupacího biotopu, který je překlenut dvěma lávkami ve směrech kompozičních os. Mezi těmito lávkami jsou na západním břehu navrženy terasové schody s navazujícím molem na vodě. Smíšená zástavba rodinnými a bytovými domy se výškově i objemově zvedá od východní a jižní hranice území směrem k severozápadnímu rohu území, kde navazuje na stejně vysokou zástavbu bytových domů. Podél západní hranice území při ulici Novolíšeňská je navržen bariérový dům, který plní i funkci optické dělící linie od stávající zástavby panelovými domy. Důraz byl kladen i na minimum dopravních ploch. Hlavní silniční trasy jsou jednosměrné a usnadňují tak orientaci v území. Při návrhu parkovacích ploch bylo upřednostněno kryté a podzemní parkování. Hlavními prioritami bylo jednak co největší množství zeleně, a to ve formě vzrostlé zeleně a zelených střech, a jednak snaha o maximální ponechání rostlého terénu. Výsledkem návrhu je tedy bydlení v zelení v rozvolněné nízkopodlažní zástavbě s možností uplatnění výhledů z objektů do okolí, výborného proslunění obytných místností a vnesením společenského života do řešeného území pro jeho obyvatele a obyvatel jeho okolí. Při situování rodinných domů byl brán zřetel na energetickou úspornost. Objekty jsou navrženy v jednoduchých hmotách ve tvaru kvádrů s obdélníkovou nebo čtvercovou půdorysnou stopou. Bytové domy mají většinou společné či prolínající se podzemní podlaží. Objekt bariérového domu má liniový charakter, který přibližně kopíruje západní hranici území. Jeho parter je ve čtyřech místech pravidelně přerušen a umožňuje tak pomocí těchto průchodů a průjezdu propojení s obslužnou komunikací Novolíšeňská. Při výběru materiálů byl kladen důraz hlavně na dřevo a kamen, jakožto hlavní přírodní materiály. Rodinné domy při jižní hranici jsou řadové (ve skupinách 2 x 4 a 1 x 5) a jsou uvažovány jako pasivním domy. Samostatné rodinné domy okolo vodní plochy jsou přístupny pouze pro pěší, a tedy je zde vyloučena automobilová doprava (příjezd vozidel však možný je po pojížděném chodníku šířky 3,0 m). Tyto domy jsou uvažovány jako nízkoenergetické.
|
|
| |
|
|
Urbanisticko – architektonická studie areálu pro šetrný turismus Strachotín
Malůšek, Jan ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
ANOTACE Na březích Střední Novomlýnské nádrže, v katastru obce Strachotín, představuje diplomová práce celkový návrh multifukčního areálu, založeného na citlivém propojení ekologického zemědělství, wellfare chovu a šetrného turismu. Návrh ukazuje koncept hospodaření v „uzavřeném kruhu“, s ohledem k životnímu prostředí. Urbanistické řešení se zabývá zvoleným pozemkem o rozloze 20 ha. Architektonická část blíže představuje soustavu objektů, vytvářejících novou krajinu, vnímanou člověkem jak z lidské, tak ptačí perspektivy. Dispoziční řešení do detailu rozebírá funkční uspořádání farmy, snažíc se vyhovět všem požadavkům na efektivní hospodaření při zachování bio režimu a koexistenci návštěvníků a zaměstnanců. Areál dále nabízí restauraci, multifunkční sál, konferenční místnosti, učebny, dílny, tělocvičnu i výstavní prostory. Ubytování zajišťuje soustava samostatných objektů, představujících hostům současné možnosti přírodního stavitelství a šetrných technologií, při zachování komfortu bydlení. Farma je kompletně vybavena pro pořádání svateb či firemních akcí. Konstrukční a materiálové řešení maximálně využívá přírodních materiálů v kombinaci se současnými technologiemi. Kromě navržení životaschopného multifukčního celku je rovněž cílem diplomové práce přinést přidanou hodnotou regionu, konáním každoročních kulturních akcí a pravidelných aktivit pro děti i seniory z okolních obcí. Zároveň si práce klade za cíl vytvořit citlivý protipól k současným turistickým cílům v oblasti.
|
|
|
Pracovní (výrobní) prostředí bez bariér
Boleslavská, Yvona ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; doc.Ing.arch.Peter Daniel,PhD. (oponent) ; Ing.Kateřina Poláčková (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
ABSTRAKT Disertační práce Pracovní prostředí bez bariér se snaží upozornit a zvýraznit některé faktory, které se promítají a stále více budou promítat do architektonické tvorby - práce architekta. Otázka staveb určených k vytváření pracovního prostředí bez bariér se nyní i do budoucna bude stávat velmi exponovanou oblastí rozvoje společnosti, neboť bude nezbytné stále citlivěji reagovat na disproporce v možnostech člověka a v možnostech společnosti vytvářet nová pracovní místa, zavádět progresívní technologie, počítačové systémy a v neposlední řadě reagovat i na nové možnosti ve využívání tvůrčí invence člověka. Prezentovaná dizertační práce vychází z definic klíčových slov tohoto tématu – pojmů zdraví a handicap. Směřuje do oblasti etiky vzájemné komunikace ve společnosti a jejího vnímání člověkem s určitou odlišností – handicapem. Analyzuje také limity lidských možností v kontextu soudobých a budoucích progresívních technologií. Téma pracovního prostředí bez bariér nutně čerpá z historického vývoje prostorů pro pracovní aktivity člověka a naznačuje jeho budoucí trendy. Podstatná část dizertační práce se zabývá podmínkami vstřícného pracovního prostředí nejen po stavební stránce, ale především tvorbou interiéru a jeho vybavením flexibilním mobiliářem a kompenzačními pomůckami, a to nejen pro osoby s handicapem. Vědecká podstata a přínos práce spočívá ve vyhodnocení terénního dotazníkového průzkumu, jehož respondenty byly společnosti zaměstnávající osoby s handicapem. Analýza a následně syntéza odpovědí kompetentních osob z reálného života, snažících se zaměstnávat tuto znevýhodněnou část naší společnosti, přinesla informace, které jsou shrnuty do závěrů a doporučení.
|
|
|
Stavba v krajině - Winery
Šumpichová, Pavla ; Herzanová, Pavla (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Jedná se o areál na severním svahu II. vodní nádrže Nové Mlýny na konci ulice s vinnými sklepy v obci Strachotín. Hlavní stavbou je objekt vinařství, doprovodnou funkci tvoří objekty relaxační a občerstvovací. Doprovodné objekty jsou umístěné pod svahem u vody. Hmota – tubus - vinařství vyčnívá na svahu a směřuje k protějším Pálavským vrchům. V interiéru je tento směr podpořen rampou procházející středem objektu. Suterén je ze železobetonu, určen pro výrobu, nadzemní 2 patra nese dřevěná rámová konstrukce a mají prezentační a administrativní funkci.
|
|
|
Stavba v krajině - Winery
Tonyková, Daniela ; Dýr, Petr (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Hlavní myšlenkou projektu je umístění vinařského závodu spolu s řemeslnou výrobou do jednoho jasně vymezeného objektu, který umožní velmi jednoduché provozní vazby za co nejmenších plošných nároků a s co nejmenšími hospodářskými dvory. Vlastní výroba vína je zde schována v jednoduchém kvádru pod povrch pozemku. Nad zemi se pak propisují tři kvádry, jež se postupně na sever zmenšují a mezi nimi jsou větru prostupné dvory. Největším objektem pohledově navazujícím na Pálavu je prostor věnovaný návštěvníkům. Je zde umístěný sál pro degustace a pro různé akce a zároveň sloužící k prezentaci vína a jeho prodeji. Přes malý dvůr určený pro návštěvníky a různé kulturní akce navazuje kvádr potřebný pro vinařský závod – import hroznů, export a umístění veškeré malé mechanizace potřebné pro pěstování vinné révy. Tento prostřední objekt je možno obsluhovat pro pěší ze strany jižní a pro navážení révy a pro stroje ze strany severní. Zde je také hospodářský dvůr zároveň sloužící i bednářství. Všechny objekty jsou materiálově propojeny a k rozbití jednoduchých kvádrů pomáhá i použití dřevo-ocelové konstrukce před fasádami, které je popnuté psím vínem, které v ročním období krásně mění barvu.
|
|
|
Viniční hospodářství Bukovský
Šejk, Sanko ; Vojtová, Lea (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Jedná se o rekonstrukci a dostavbu třípodlažního objektu vinařství v centru obce Kobylí. Návrh rozšiřuje kapacitu výroby i skladování vína, vytváří prostory pro prezentaci vinařství a větší konferenční prostoru. Ve 3. NP je navrženo ubytování pro dvacet osob.
|
|
|
Čándigárh plánované a neplánované město
Urbášková, Hana
Čandígarh je jedním z mála plánovaných měst dvacátého století, které v sobě spojují monumentální architekturu, kulturní růst a modernizaci. Nachází se v severní Indii na úpatí pohoří Šivalika. Je hlavním městem dvou svazových států Harijána a Paňdžáb, na jejichž hranicích leží, a zároveň svazovým územím Indické republiky spravovaným ústřední vládou v Dillí. Autorem koncepce nového hlavního města byl tehdejší indický premiér Džaváharlál Néhrú, který v roce 1949 pověřil amerického architekta Alberta Mayera, úkolem navrhnout indické moderní město. Jeho koncept zahradního města přepracoval švýcarskofrancouzský architekt Le Corbusier. Néhrúovým přáním bylo vytvořit „město zítřka", které by svým obyvatelům poskytovalo kvalitní život. Současný Čandígarh je městem dilemat v plánovaných i neplánovaných aspektech a konfliktech. Článek se zabývá otázkami: Jak se žije v Čandígarhu, který byl plánován jako ideální město CIAM se základními principy urbanismu, jak je předložila Athénská charta? Umožnil urbanistický plán jeho obyvatelům žít "život snů" podle představ architekta, nebo se obyvatelé města snaží navzdory plánu obnovit svůj navyklý životní styl? Změnil se život ve městě poté, co byl komplex čandígarského Kapitolu v roce 2016 prohlášen za světové dědictví UNESCO?
|
host ::
RSS.