|
|
Rešerše metod následného zpracování výsledků topologické optimalizace
Kopačka, Ján ; Ježek, Ondřej ; Gabriel, Dušan ; Šotola, Martin ; Rybanský, David ; Maršálek, Pavel ; Halama, R. ; Tejc, J. ; Pašek, M. ; Kovář, L.
Tato výzkumná zpráva vznikla jako výstup dílčího projektu TN1000024/08: Automation and production system optimization, jehož jedním z cílů je ve spolupráci s firmou MECAS ESI s.r.o. vývoj metod následného zpracování (tzv. post-processing) výsledků topologické optimalizace (TO). V této zprávě je zpracována podrobná rešerše těchto metod jakožto nutného nástroje pro bezproblémové propojení výsledků TO s následnými numerickými simulacemi a aditivní výrobou. Vybraná metoda pro následné zpracování založená na level-set přístupu s pomocí radiálních bázových funkcí byla implementována a úspěšně otestována na známé testovací úloze 2D Messerchimitt-Bölkow-Blohm (MBB) nosníku.
|
|
|
Aristotelova koncepce člověka jako zoón politikon a její relevance dnes
Krejča, Jiří ; Koloušek, Martin (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Aristotelova koncepce člověka jako zoon politikon a její relevance dnes Abstrakt Práce rozebírá Aristotelovu koncepci člověka jako zoon politikon, která stojí v základu jeho etického a politického myšlení. Kromě koncepce člověka zkoumá tato práce i širší etické a politické souvislosti Aristotelova myšlení. Rozebírány jsou pojmy jako rozumnost, svobodné jednání a spravedlnost. Poté dochází k vymezení samotné koncepce člověka jako tvora politického. Výchozím bodem je Aristotelův biologický spis Historia Animalium, kde je člověk představen jako jeden z politických druhů nacházejících se v přírodě. Biologický základ je poté rozveden o politické a etické zkoumání, které zasazuje člověka do kontextu polis. Navazující zkoumání dále rozvíjí celistvé a komplexní pojetí člověka. Je vysvětleno Aristotelovo pojetí života člověka, rozumu a blaženosti. Na to navazuje zkoumání člověka v mezilidských vztazích v obci. Pozornost je zaměřena na vztahy mezi pánem a otrokem, mužem a ženou, jednotlivcem a obcí. Syntézou získaných poznatků je poté možné vytvořit vymezení koncepce člověka jako zoon politikon, které není závislé na prostředí starořeckého městského státu. Je identifikováno pět základních prvků této koncepce - pud k životu ve skupině, specializace funkcí na základě vrozených rozdílů, potřeba hierarchického...
|
|
|
Vztah práva a morálky v soudobé společnosti
Pastoráková, Mária ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
ZÁVĚR Soudobou společnost charakterizuje řada jevů, které přispívají k nárůstu komplexity sociální skutečnosti. Vývoj je velice dynamický a probíhá do velké míry spontánně - není kontrolován z jednoho či několika center, nýbrž je výsledkem aktivity mnoha různých nehierarchizovaných subjektů a skupin. Jednotící obecný rámec společnosti je rozrušován a v oblasti hodnotové orientace dochází k partikularizaci. Společenská morálka se proměňuje - do pozadí ustupuje objektivní vzorec správného života, který je nahrazen akceptací různých životních stylů. Paralelně s tím se jako primární morální hodnota prosazuje princip snášenlivosti a tolerance. Nastoluje se otázka, do jaké míry je další existence společnosti tímto vývojem ohrožena, nebo-li zda je morální a hodnotový konsenzus tím, co společnost stmeluje a umožňuje tak její další pokračování. Stoupenci konzervativního názorového proudu se domnívají, že morální shoda je vitální podmínkou společenského života a vnímají právo jako efektivní nástroj k vyjádření resp. prosazení hodnot společnosti. Naproti tomu převažující liberální názorová pozice je, pokud jde o dopad morálního relativismu na společnost optimističtější a brání se obecnému stanovení omezujícího hodnotového rámce realizace svobody jednotlivce, pokud výkon individuální svobody neohrožuje svobodu jiného....
|
|
|
Institut právní odpovědnosti (teoreticko-právní aspekty)
Pražák, Pavel ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Resumé - Institut právní odpovědnosti Pavel Pražák Smyslem této práce je analyzovat institut právní odpovědnosti z teoretického hlediska, zmapovat dosavadní teoretické koncepce právní odpovědnosti a jejich systematiku, nalézt teoretické vymezení pojmu právní odpovědnosti ve světle nového vývoje zejména na poli soukromého práva a zmapovat používání pojmu odpovědnosti v platném právu. Práce je rozdělena do dvou částí podle použité metody. V první části, která obsahuje osm kapitol, je postupováno deduktivně. První kapitola podrobně rozebírá dvě významové roviny pojmu odpovědnosti v obecné češtině a objasňuje dále užitou terminologii. Druhá kapitola mapuje instituty římského práva, které svou funkcí právní odpovědnosti v dnešním smyslu odpovídaly. Zabývá se jak římskými závazky ex delicto, tak i následky porušení povinnosti smluvní. Pozornost je věnována především institutům "nexum" a "stipulatio". Ve třetí kapitole je podrobně analyzována právní odpovědnost z funkčního hlediska. Výsledkem je jak obecné vymezení úlohy právní odpovědnosti v právu, tak i její jednotlivé dílčí funkce. V nejobsáhlejší čtvrté kapitole, která je rozdělena na čtyři podkapitoly, jsou podrobně rozebrány hlavní koncepce právní odpovědnosti, jež lze nalézt v české právní vědě. Pozornost je věnována zejména sankční koncepci a koncepci...
|
|
| |
|
|
Právněfilozofické aspekty svobodné vůle
Kutílek, Lukáš ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl nalézt odpověď na otázku, zda jsou společenské normativní systémy, konkrétně právo a morálka, v souladu s nejnovějšími poznatky z oblasti přírodních věd a filozofie. Ty totiž stále častěji dochází k závěru, že lidská vůle není svobodná a proces rozhodování je jen fyziologický proces mozku, který je řízen fyzikálními zákony. Takové závěry pak na první pohled kolidují zejména s institutem odpovědnosti, prostřednictvím kterého dochází k realizaci práva a morálky. Práce proto nejdříve shrnuje dosavadní stav poznaní týkajícího se svobody vůle a představuje zejména směry determinizmu a indeterminizmu. Závěrem první části práce, nazvané Svobodná vůle a determinizmus, je představen takový obraz fungování světa, který nejlépe vyhovuje současnému stavu přírodních věd a je dále označován jako fyzikalizmus. Druhá část, Právo, morálka, fyzikalizmus, krátce představuje právo a morálku jako regulátory lidského chování, pro které je svobodná vůle fundamentální. Pozornost práce je následně věnována těm institutům trestního a občanského práva, které se konceptem fyzikalizmu zdají být nejvíce dotčeny. V závěru je však konstatována obecná slučitelnost fyzikalizmu se zkoumanými normativními koncepty, jejichž místo v rámci fyzikalistického výkladu světa je nalézáno na jiné úrovni, než kde panují...
|
|
| |
|
|
Pojem autonomie : (k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva)
Janoščík, Václav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
diplomové práce Janoščík Václav Pojem autonomie k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho plné komplexnosti. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Nejdříve se snažíme prozkoumat možnosti analytické filosofie práva tematizovat pojem autonomie jako jádro samotné ideje práva. Tato snaha je vedena neortodoxním promýšlením přirozenoprávní teorie z raného díla Herberta Harta. V druhé kapitole probíráme východiska filosofie dějin, které opět své koncepce opírají o autonomní subjekt. Zdánlivě paradoxním spojením Heideggerovy fundamentální ontologie a Kosíkovy dialektiky konkrétního formulujeme dějinotvorný kontext autonomie. Následující kapitola spojuje Kosíkovo dílo s Corneliem Castoriadisem v perspektivě sociálních teorií. Také v jejich normativním jádru nalézáme náš koncept autonomie. Čtvrtá kapitola práce tematizuje Gauchetovu teorii odkouzlování světa jako procesu realizace autonomie a tento pojem tedy situuje historicky. Posledním tématem první části je pak rovina dějin idejí, na které autonomii identifikujeme zejména v koncepci novověké emancipace autorů Dietra Henricha a Jürgena Habermase. Druhá část práce sleduje vlastní historii pojmu autonomie, kterou...
|
|
|
Právněteoretické a právněfilozofické aspekty formální a materiální pravdy v soudním řízení
Ondřejek, Pavel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Ve své práci se pokusím nastínit některé aspekty problematiky zjišťování skutkového stavu, konkrétně problematiku různého pojetí formální a materiální pravdy. Téma je to podle mého názoru aktuální, neboť v současném rychle se měnícím právním řádu České republiky se snaha po urychleném návratu mezi vyspělé právní kultury mnohdy nesetkala se stejným úsilím po teoretickém zdůvodnění té či oné právní úpravy. V zásadě stejný závěr lze učinit podle mého názoru o procesu sbližování českého práva s právem Evropské Unie. Otázkami pojetí formální a materiální pravdy se ve své judikatuře zabýval několikrát i český Ústavní soud, přičemž ne všechny jeho závěry lze bez kritických připomínek přijmout. Jako příklad uvedu nález Ústavního soudu v kauze navrácení zámku Opočno, kde základem odůvodnění ÚS bylo tvrzení, že česká právní úprava občanského soudního řízení neopouští ani ve sporném řízení tzv. zásadu materiální pravdy, jejíž dodržování je předpokladem pro dosažení účelu soudního řízení, totiž zajistit spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků řízení.4 Pojetí formální a materiální pravdy s sebou nese přirozeně řadu filosofických aspektů. Samotný pojem pravdy je předmětem zkoumání filosofie, konkrétně filosofické disciplíny ontologie. Problematikou poznatelnosti se zabývá teorií poznání, nazývaná též...
|
|
|
Postavení šarí'y v právních systémech arabských států Blízkého východu
Lvová, Michala ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
Postavení šarí'y v právních systémech arabských států Blízkého východu Cílem této práce je poskytnout stručný ale zároveň ucelený přehled o postavení islámského náboženského práva - šarí'y - v současných právních systémech arabských států Blízkého východu. Právě tento výsek z celého arabského a islámského světa byl zvolen především ze dvou důvodů: 1) K přímému studiu dostupných pramenů je nutná alespoň základního znalost jazyka, jímž jsou psány, a tím je v tomto případě arabština. I proto jsou vynechány státy, jež by jinak do oblasti geograficky a historicky patřily, zejména Turecko a Írán. 2) Oblast Blízkého východu byla zvolena jako určitý komplexnější celek arabského světa. Státy severní Afriky zahrnuty nebyly, neboť jejich kulturní pozice se od států Blízkého východu poněkud liší. K naplnění cílů práce byl zvolen postup, kdy po stručném shrnutí stavu současné české odborné právní literatury týkající se islámského práva je další kapitola věnována stručnému úvodu do islámského práva, jeho původu, pramenům, právním školám a základním právním odvětvím a institutům. Následují tři kapitoly, z nichž každá se podrobněji věnuje jednomu z vybraných arabských států: Egyptu, Saúdské Arábii a Sýrii. Vždy je nejprve poskytnuta stručná historie daného státu, dále jeho ústavní historie, a to primárně z...
|
host ::
RSS.