|
|
Náhrada škody v rámci Vídeňské úmluvy o smlouvách o mezinárodní koupi zboží
Marková, Veronika ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Předmětem rigorózní práce je materie náhrady škody v rámci Vídeňské úmluvy. Vídeňskou úmluvu lze označit jako jeden z nejvýznamnějších a nejpoužívanějších nástrojů poskytující jednotný rámec pro mezinárodní smlouvy o koupi zboží. Cílem předkládané rigorózní práce je provést kritickou analýzu ustanoveních dotýkajících se práva na náhradu škody, konfrontovat zavádějící ustanovení, objasnit chybějící či méně detailní úpravu a poskytnout tak ucelený přehled o institutu náhrady škody ve Vídeňské úmluvě s přihlédnutím k jejím stěžejním hodnotám a principům. V první části práce je přiblížen význam Vídeňské úmluvy v obchodně-právním světě a účel práva na náhradu škody, kterým je postavit poškozenou stranu do stejné finanční situace, v jaké by se nacházela, kdyby nedošlo k porušení smlouvy. Část práce se zaobírá také obecnou charakteristikou Zásad UNIDROIT a PECL a jejich významem pro Vídeňskou úmluvu. Výše zmíněné instrumenty poskytují platformu pro interpretaci vágních pojmů Vídeňské úmluvy a pro doplnění a objasnění její chybějící či méně detailní úpravy. V následující kapitole jsou nastíněny jednotlivé předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu. Značný prostor je věnován také problematice vymahatelných škod. Důraz je kladen zejména na ušlý zisk v důsledku snížení objemu transakcí, ztráty šance na dosažení...
|
|
|
Druhová diverzita ptáků (Aves) zemědělské krajiny v okolí Boskovic
Marková, Veronika
Bakalářská práce má část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o ptácích, jejich morfologii, způsobech života a významu. Samostatné kapitoly jsou věnovány jejich ochraně a výskytu v zemědělské krajině. Praktická část obsahuje výsledky vlastního pozorování a jejich vyhodnocení. Ve třech vymezených transektech byly sledovány ptačí druhy a jejich početnost po dobu čtyř měsíců a to od dubna do července. Dále byly provedeny základní synekologické výpočty a zhodnocení daného území. V zemědělské krajině v okolí Boskovic bylo při pozorování zaznamenáno 56 ptačích druhů a protože tyto druhy byly spatřeny v době rozmnožování, dá se předpokládat, že na tomto území i hnízdily.
|
|
|
The role of autophagy in neurodegenerative processes
Marková, Veronika ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
Pro neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova, Parkinsonova a Huntingtonova choroba, je charakterictická akumulace proteinů a nefunčních organel v cytoplasmě, které nejsou dostatečně odstraněny pomocí autofagocytózy. Ukazuje se, že bazální autofagocytóza, která za normálních podmínek zajišťuje homeostázu vnitřního prostředí, je narušena. Proces autofagocytózy není schopen odstranit všechny toxické částice při větším množství z důvodu úplné saturace tohoto systému a tak dojde k aktivaci jiných degradačních mechanismů, které mohou vést k obnovení homeostázy. Ovšem za některých okolností dochází k poškození neuronů, které vedou k jejích ztrátě. Úbytek neuronů v konkrétní oblasti mozku vede k pohybovým problémům i demenci. Lepší pochopení autofagocytózy a její role v patogenezi neurodegenerativních onemocnění by mohlo přispět k budoucí účinnější terapii těchto závažných chorob. Klíčová slova: autofagocytóza, neurodegenerace, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba
|
|
|
Srovnání dětských skupin s mateřskou školou
MARKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá porovnáním dětských skupin a mateřských škol. Teoretická část se zaobírá významem předškolního vzdělávání, vznikem a vývojem předškolních zařízení a péčí o dítě v dětských skupinách nebo mateřských školách. Popisuje rozdíly ve stravování, počtu a věku dětí, vzdělávacím programu a hygienickými požadavky na prostory a provoz těchto zařízení. Cílem práce bylo porovnání hygienických požadavků na prostory a provoz, a také podmínek pro vzdělávací aktivity v dětské skupině či mateřské škole. Ke zpracování výzkumné části této práce byl zvolen kvalitativní výzkum pomocí pozorování a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily dvě dětské skupiny a tři mateřské školy Jihočeského kraje. Zařízení byla zvolena náhodně a dohromady bylo provedeno pět rozhovorů. Získaná data byla rozdělena do kategorií, kde ke každé kategorii byly vytvořeny dvě myšlenkové mapy - jedna znázorňuje odpovědi mateřských škol a druhá dětských skupin. Každá mapa byla následně popsána. Ve výzkumu byly zjišťovány rozdíly ve stravování dětských skupin a mateřských škol. Zásadní odchylka je ve skutečnosti, kdy dětské skupiny nejsou povinny poskytovat stravovací služby. Tato povinnost potom přechází na rodiče dětí, kteří donáší domácí stravu do zařízení. Dalším faktem je, že v dětských skupinách nemusí probíhat vzdělávací program. Z výzkumu jsem zjistila, že pokud vzdělávání probíhá, počty dětí ani jejich věk se na úrovni vzdělávací činnosti neprojevují. Předpokladem bylo, že se zmírněné hygienické podmínky na místnost pro denní pobyt, venkovní prostory a hygienické zařízení dětských skupin v provozu projeví. To však ve výzkumu potvrzeno nebylo. Zmírněné hygienické podmínky se naopak neprojevují a je to dáno tím, že v dětské skupině je méně dětí, které jsou i podstatně menší než děti v mateřské škole.
|
|
|
Nedonošené děti v mateřské škole z pohledu učitelky
MARKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou nedonošenosti u dětí v předškolním věku. Cílem práce je zjistit, jak učitelky mateřských škol vnímají nedonošenost v předškolním období, a jaké vývojové odlišnosti se projevují u nedonošených jedinců v předškolním věku. Práce je koncipována do dvou částí teoretické a empirické. Teoretická část vymezuje nedonošenost od raného věku dítěte po věk předškolní. Dále uvádí možné následky nedonošenosti v postnatálním vývoji a systémy, které pečují o nedonošené děti. Ve výzkumné části jsou prezentovány zjištěné výsledky, které byly získané metodami kvalitativního výzkumu.
|
|
|
Hodnocení psychické zátěže na vybraném pracovišti
MARKOVÁ, Veronika
V posledních letech stoupá zájem o problematiku psychické zátěže, a to hlavně v důsledku zvyšujících se nároků samotných povolání. Důsledky psychické zátěže mohou být přenášeny i do soukromého života, a proto je důležité tuto situaci řešit. Diplomová práce se zabývá psychickou zátěží u pracovníků v soukromé firmě, která se zaobírá výrobou součástek k CNC strojům. Cílem bylo zjistit metodou kvantitativního a kvalitativního výzkumu míru psychické zátěže všech pracovníků této firmy. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Zkoumala jsem, zda mají demografické faktory pracovníka, fyzikální faktory v pracovním prostředí a způsob odpočinku po práci vliv na psychickou zátěž. Zjišťování proběhlo pomocí tří hypotéz. Předpokládala jsem, že u zaměstnanců bude přítomna významná míra psychické zátěže ve vztahu k věku a ta se také bude odlišovat dle pohlaví. Rovněž jsem očekávala, že rozdíly v míře psychické zátěže budou přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě. Kvalitativní šetření bylo realizováno pomocí šestnácti otevřených otázek polostrukturovaného rozhovoru. Zpracované výsledky byly rozděleny do jedenácti kategorií a ke každé byla vytvořena myšlenková mapa. Pro lepší porozumění myšlenkovým mapám byla data doplněna o kvantitativní dotazníkový výzkum, který byl realizován pomocí standardizovaných dotazníků CBI (Copenhagen Burnout Inventory) a Meisterova dotazníku. Dotazníkové šetření bylo provedeno na všech pracovištích studované firmy. Data byla statisticky a graficky zpracována. Smíšený výzkum neprokázal významnou míru psychické zátěže u zaměstnanců firmy. V případě vztahu psychické zátěže mezi pohlavím bylo prokázáno, že zátěž u mužů i žen je stejná. Zvýšené míry psychické zátěže nebyly přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě ani věku respondentů.
|
|
|
Náhrada škody v rámci Vídeňské úmluvy o smlouvách o mezinárodní koupi zboží
Marková, Veronika ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Předmětem rigorózní práce je materie náhrady škody v rámci Vídeňské úmluvy. Vídeňskou úmluvu lze označit jako jeden z nejvýznamnějších a nejpoužívanějších nástrojů poskytující jednotný rámec pro mezinárodní smlouvy o koupi zboží. Cílem předkládané rigorózní práce je provést kritickou analýzu ustanoveních dotýkajících se práva na náhradu škody, konfrontovat zavádějící ustanovení, objasnit chybějící či méně detailní úpravu a poskytnout tak ucelený přehled o institutu náhrady škody ve Vídeňské úmluvě s přihlédnutím k jejím stěžejním hodnotám a principům. V první části práce je přiblížen význam Vídeňské úmluvy v obchodně-právním světě a účel práva na náhradu škody, kterým je postavit poškozenou stranu do stejné finanční situace, v jaké by se nacházela, kdyby nedošlo k porušení smlouvy. Část práce se zaobírá také obecnou charakteristikou Zásad UNIDROIT a PECL a jejich významem pro Vídeňskou úmluvu. Výše zmíněné instrumenty poskytují platformu pro interpretaci vágních pojmů Vídeňské úmluvy a pro doplnění a objasnění její chybějící či méně detailní úpravy. V následující kapitole jsou nastíněny jednotlivé předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu. Značný prostor je věnován také problematice vymahatelných škod. Důraz je kladen zejména na ušlý zisk v důsledku snížení objemu transakcí, ztráty šance na dosažení...
|
|
| |
|
|
How Smart will be Europe 2020? A Panel Data Analysis.
Marková, Veronika ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Moravcová, Michala (oponent)
Tato práce analyzuje cíle strategie Evropa 2020 zaměřené na vzdělávání - míru předčasného ukončování školní docházky a podíl osob s dokončeným terciárním vzděláním. Hlavní cíl této práce je předpovědět budoucí vývoj těchto indikátorů až do roku 2020 a odpovědět na otázku, jestli budou tyto cíle splněny. Z empirického hlediska je použita ekonometrická analýza panelových dat založená na teorii lidského kapitálu, která dává do souvislosti úroveň dosaženého vzdělání jedince s úrovní vzdělání jeho rodičů a s podmínkami na pracovním trhu.
|
|
|
Význam, vznik a vývoj dopravního zpravodajství a jeho specifika
Marková, Veronika ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vznik a význam dopravního zpravodajství a jeho specifika" pojednává o funkcích médií, interaktivitě, zpravodajských žánrech a dopravních informacích jako o nedílné součásti dnešní společnosti. Zároveň i o tom, jakou roli hrají ve vysílání zpravodajských stanic a jejich relacích. Mapuje vznik a fungování subjektů, které se produkcí dopravních informací profesionálně zabývají. Zaměřuje se i na redakční systémy, vznik samostatných relací, jež dopravní zpravodajství předávají příjemcům. Vyhodnocuje i procesy šíření dopravních informací jako službu veřejnosti. Dokazuje, že jsou společnosti prospěšné. Včasné a věrohodné informace dokážou pomoci nejen jednotlivým uživatelům pozemních komunikací, ale i společnosti jako celku, životnímu prostředí a nakonec i ekonomice jednotlivých subjektů. Práce zároveň pojednává o vzniku prvního tuzemského systému sběru, zpracování, distribuce, i centrálního ukládání dopravních informací, tedy o Jednotném systému dopravních informací. Od něj pocházející informace jsou pak k dispozici všem a to zcela zdarma, jejich hojným uživatelem jsou však zejména média. Ve své práci zároveň přibližuji technické změny v dopravním zpravodajství, které určily i jisté milníky ve vývoji dopravního zpravodajství jako relativně nové disciplíny masové komunikace.
|
host ::
RSS.