|
|
Zkušenosti Češek s porody v kontextu Focaultovy biomoci: její projevování ve zdravotnických zařízeních
Fišerová, Klára ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Přibyláková, Martina (oponent)
Tato práce se zabývá komplexním tématem nemocničních porodů v teoretickém kontextu Foucaultovy biomoci. Motivací tohoto výzkumu pramení z rostoucí nespokojenosti žen, které si z porodních sálů namísto pozitivní zkušenosti odnáší traumatický zážitek. Hlavním záměrem bylo probádat, zda se v nemocnicích biomoc projevuje, případně jakými způsoby a jak na ženy působí. Díky polostrukturovaným rozhovorům bylo možné hloubkově prozkoumat zkušenosti žen, které rodily v pražských porodnicích. K výběru komunikačních partnerek byl použit nepravděpodobnostní typ výběru, konkrétně metoda sněhové koule. Práce dochází k závěru, že biomoc je během porodů uplatňována na vícero úrovních. Ženy se pomyslně rozdělily do dvou skupin - ty, které projevy biomoci vnímaly velmi negativně a ty, které je přijímaly a v určitých oblastech jim přinášela pocit bezpečí. Některé z žen projevy biomoci vidí jako neodmyslitelnou jistotu, kterou při porodech chtějí, jiné naopak něco, co by mohlo být přínosné, avšak v jiné formě.
|
|
|
Srovnání dvou slovenských romských / cikánských osad na východním Slovensku z etnografické perspektivy
Malík, Robert ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Jakoubek, Marek (oponent)
Tato etnografická studie má za cíl srovnat dvě historicky i geograficky blízké romské osady na východoslovenské Spiši se zaměřením na rozdíly v jejich sociokulturním a ekonomickém postavení. Optikou konceptu symbolické moci Pierra Bourdieua se tato studie pokouší identifikovat faktory, které přispívají k rozdílům v úrovni integrace a přístupu k sociokulturním a ekonomickým zdrojům. Pro vytvoření komplexnějšího pohledu tato práce navíc zahrnuje teorii kultury chudoby Oscara Lewise tak, aby poskytla doplňující pohled na minulost i současnost obou osad. Hlavní metody sběru dat byly zúčastněné pozorování, nestrukturované a polostrukturované rozhovory a doplňkově archivní práce s matrikami. Zjištění naznačují, že integrovanější osada má větší přístup k symbolickým zdrojům, což vede k vyššímu sociokulturnímu a ekonomickému statusu. Naopak méně integrovaná osada je vnímána jako osada s nedostatečným přístupem k těmto zdrojům, což vede k nižšímu sociokulturnímu a ekonomickému statusu. Tato studie ukazuje, jak důležitý je proces integrace a přístup k symbolickým zdrojům pro vytváření sociální, kulturní a ekonomické moci. Zároveň poskytuje další poznatky týkající se složité dynamiky moci a nerovnosti mezi většinovou společností a romskými komunitami.
|
|
|
Smrt a pohřbívání u českých krajanů v srbském Banátu
Hermanová, Viktorie ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vnímáním smrti českých krajanů v srbském Banátu. Historie hlavní vlny českého osídlení v Banátu začíná v 19. století, kdy po válkách s Osmanskou říší byla zdejší půda přidělována obyvatelům z území celé rakouské monarchie. Dnes je území rozděleno mezi státy Srbsko a Rumunsko. Češi se od srbské většiny liší svým katolickým vyznáním a jazykem. Práce vychází z dat sesbíraných během dvou výjezdů Ústavu etnologie FF UK do obcí Bela Crkva, České Selo a Kruščice. Během prvního výjezdu roku 2021 byly fotograficky zdokumentovány české hroby na katolických hřbitovech, během druhého výjezdu roku 2022 byly pořízeny nahrávky polostrukturovaných rozhovorů s krajany na téma pohřbu, umírání a náboženství. Hlavní výzkumné otázky jsou: Jak čeští krajané v srbském Banátu vnímají smrt a umírání? Jak se liší pohřby českých krajanů v minulosti a v současnosti? Jak velkou roli hrají zemřelí v životech pozůstalých? Pro analýzu dat byly využity mj. teorie ochočené smrti P. Arièse, teorie sekundárního jednání věcí A. Gella a teorie deathscapes. Ochočená smrt je smrt známá, která není tabu a na kterou se aktéři připravují, její opak je smrt zdivočelá. Krajané o smrti mluví velmi otevřeně. Jejich představy jsou dané náboženským vyznáním, zároveň se ale některé tradice postupně opouští a smrt...
|
|
|
Reprodukce na okraji: Morální ekonomie romské fertility
Szénássy, Edit ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent) ; Šmídová, Iva (oponent)
Předložená disertační práce se pohybuje na průsečíku témat reprodukce, populační politiky, zdravotnictví a marginality ve Střední Evropě a sleduje způsoby, jak romské ženy žijící v prekérních podmínkách projevují svoji reprodukční agency. Práce se soustředí na způsoby, jak tyto ženy afektivně a sociálně vyjednávají diskurz "responsibilizace" (Rose 1996, 2007) v kontextu převládajících reprodukčních režimů vládnutí (Morgan & Roberts, 2012, 2019). Poznatky a závěry práce jsou založené na dlouhodobém zúčastněném pozorováním v segregované romské osadě na Slovensku a sérii krátkodobých pozorování nemocničního personálu a rodiček na porodním oddělení jedné nemocnice v Česku. Etnografická metodologie a analýza je inspirovaná kritickou medicínskou antropologií a antropologií reprodukce. S využitím smíšených metod se předkládaná analýza soustředí na individuální, komunální a společenské aspekty reprodukčního rozhodování. Odkrývá významná materiální a morální omezení implikovaná v reprodukčních rozhodnutích žen, přičemž poukazuje na to, jak romské ženy své reprodukční praxe na jednu stranu na diskurzech sebekontorly, responzibilizace a zodpovědnosti zakládají, a zároveň tyto diskurzy v jistých ohledech odmítají. Dizertace řeší i ekonomické aspekty plodnosti v prostředí velmi omezených zdrojů a analyzuje...
|
|
|
Význam a podoby chleba za 1. světové války v českých zemích
Římalová, Valentina ; Ferrarová, Eva (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Práce se zaměřuje na roli chleba a jeho proměnu, popisuje jeho podoby, způsoby přípravy a konzumace na pozadí nedostatku stupňující se potravinové krize, první světové války (1914- 1918). Charakterizuje úlohu chleba jako zásadní potraviny, a zabývá se jeho kulturním významem ve stravování civilních obyvatel i vojáků v českých zemích. V kontextu kulturní antropologie je cílem práce ověřit předpoklad, že význam chleba jako symbolu kultury zůstává neměnným a zachovává si svou symbolickou hodnotu i v situacích nedostatku. Jako metoda sběru dat je využit archivní výzkum, sběr válečných a dobových materiálů, především receptů, které jsou součástí této práce. Práce odpovídá na otázky, jakými způsoby, a zda vůbec je možné chléb nahradit. Pohlíží na způsoby jeho proměny ve válečných letech. Může razantní změna životních podmínek, kterou 1. světová válka přinesla, vést k jeho zániku? Staví se v takovou situaci kultura nad biologickou potřebu? Klíčová slova: chléb, kultura, nedostatek, 1. světová válka, recepty.
|
|
|
Lemkos in Poland. Identity construction
Keračík, Richard ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práca Lemkovia v Poľsku. Konštruovanie identity sa zaoberá súčasnou situáciou tejto etnickej menšiny. Zameriava sa na kontext jazyka a predovšetkým na rovinu spoločnej identity Lemkov. Na základe analýzy rozhovorov informátorov naprieč vekovým a regionálnym spektrom tejto skupiny prináša práca hlavné zovšeobecňujúce kritériá lemkovskej identity. Základnými charakteristikami pociťovanie lemkovskej identity je jazyk a miera jeho kompetencie. Stmeľovaciu rolu identity zohráva tiež náboženstvo vo forme kresťanstva východného obradu, vedomie spoločného pôvodu a histórie, identifikácia pod spoločným skupinovým etnonymom, pocit príslušnosti k spoločnému historickému územiu a skupinová autostereotypizácia. Práca taktiež prináša stručný historický exkurz záujmu bádateľov o Lemkov a rozoberá doterajšie práce zaoberajúce sa identitou Lemkov. Kľúčové slová Lemkovia , Poľsko, etnická skupina , konštruovanie identity
|
|
|
Ethnolinguistic assimilation of the Hungarian minority in south Slovakia: case study of the Nitra area
Čeryová, Alexandra ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Práca sa zameriava na asimilačné tendencie maďarskej menšiny na južnom Slovensku v rurálnej oblasti Nitry, skúmajúc predovšetkým vzťah jazyka a etnicity, formujúci menšinovú identitu v rámci moderného slovenského národného štátu. Vychádzam zo štatistík sčítania ľudu, podľa ktorých postupne klesá počet maďarských a maďarsky hovoriacich občanov na Slovensku. V práci sa snažím túto skutočnosť obohatiť o prípadovú štúdiu z emickej perspektívy Maďarov na Slovensku, pochádzajúcich z oblasti maďarskej podzoborskej enklávy. Vďaka heterogénnemu zloženiu a jej blízkosti ku krajskému slovenskému mestu ponúka táto enkláva významné dáta pri skúmaní asimilácie a slovensko-maďarských vzťahov. Hlavným cieľom výskumu bolo sformulovať možné dôvody a faktory stojace za degresiou maďarskej seba-identifikácie a znalosti maďarského jazyka v tejto oblasti, ktoré môžu byť následne aplikované pri skúmaní jazyka a identity slovenských Maďarov v ostatných častiach Slovenska. Odrážam sa od hypotéz, že urbanizácia, nacionalizmus a exogamia majú vplyv na zvýšenú asimiláciu menšiny a na formovanie demografickej zostavy danej oblasti. Kľúčové slová: maďarská menšina, Slovensko, asimilácia, jazyk, identita, nacionalizmus
|
|
|
Význam a podoby chleba za 1. světové války v českých zemích
Římalová, Valentina ; Ferrarová, Eva (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se snaží charakterizovat důležitou úlohu chleba, jako zásadní potravinu v kontextu lidských dějin a zaměřuje se na jeho roli během první světové války (1914-1918) v českých zemích. Popisuje jeho podoby, způsoby přípravy a pečení na pozadí nedostatku a stupňující se potravinové krize. Zabývá se i vývojem válečného hospodářství především z hlediska zásobování obyvatelstva. Z tohoto pohledu nabídne i srovnání života ve městě na venkově a na frontě. Načrtne možné důvody, které k nedostatku potravin vedly a též i řešení, která byla během války akceptována. Jako metoda sběru dat je využit archivní sběr receptů z válečných a dobových kuchařek. Práce se pokusí postihnout úlohu chleba během války (1914-1918) v české každodennosti, i jak se chléb postupně proměňoval. Současně i odpovědět na zásadní otázku, jakými způsoby, a zda vůbec je možné chléb nahradit. Definovat tím i jeho význam. Zda i razantní změna životních podmínek, kterou 1. světová válka přinesla, může vést ke změně historií upevněného jednání společnosti. Klíčová slova: chléb, každodennost, 1. světová válka, nedostatek, hodnota.
|
|
|
Etnická identifikace a jídlo na příkladu Čechů v srbském Banátu
Kroužková, Tereza ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Jakoubek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vnímání "tradičního" jídla jakožto součásti identity Čechů žijících v srbském Banátu. V práci jsou popsána a zfotodokumentována jídla, které respondenti považují pro jejich kulturu tradiční. Práce popisuje kulturní aspekty stravování a akcentuje jídlo krajanů z pohledu antropologie. Jako metoda sběru dat je zvoleno zúčastněné pozorování doplněné o polostrukturované a neformální rozhovory. Práce se bude zaměřovat především na subjektivní vnímání tradičního jídla u starousedlíků bez ohledu na věk a gender. Cílem práce je vytvořit ucelený přehled pojetí tradičního jídla Čechů žijících v srbském Banátu. Práce se také pokusí zodpovědět otázku, co jídlo znamená pro místní a jaký je vztah mezi ním a jejich identitou. Zároveň otevře otázku, jakým způsobem se konstruuje představa o "tradičních pokrmech" a jakou roli v "češství" v krajanských komunitách hraje jídlo. Vycházet bude především ze sociálně-kulturního aspektu jídla, které je pro člověka nejen biologickým zdrojem nutričních hodnot, ale též symbolem (Fischler 1988) a způsobem sebeidentifikace (Fox 2014).
|
|
|
Současná reflexe odsunu Němců v lokalitě Ašska
Haken, Jan ; Jakoubková Budilová, Lenka (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou minulosti západočeského města Aš, konkrétně pak odsunem českých Němců z tohoto regionu, obdobím socialistické diktatury a událostí po roce 1989. Zároveň zkoumá vztah místních obyvatel k současnému Německu a etnickým menšinám, které Aš obývají. Pokouší se poskytnout vhledy do těchto témat skrze interpretaci hloubkových rozhovorů s narátory z řad místních obyvatel a zkoumá jaký vliv mají tyto současné a historické aspekty na formování identity současných obyvatel coby Čechů a obyvatel Aše. Mimoto si práce klade všeobecnější otázky ohledně vztahu místního obyvatelstva k současnému Německu, především pak jaká pozitiva a negativa místní obyvatelé v jeho blízkosti vidí. Klíčová slova: identita, sociální a kulturní skupiny, odsun českých Němců, Aš, socialismus, postsocialismus, menšiny, hranice, 1989, kolektivní paměť
|
host ::
RSS.