|
|
Význam a podoby chleba za 1. světové války v českých zemích
Římalová, Valentina ; Ferrarová, Eva (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Práce se zaměřuje na roli chleba a jeho proměnu, popisuje jeho podoby, způsoby přípravy a konzumace na pozadí nedostatku stupňující se potravinové krize, první světové války (1914- 1918). Charakterizuje úlohu chleba jako zásadní potraviny, a zabývá se jeho kulturním významem ve stravování civilních obyvatel i vojáků v českých zemích. V kontextu kulturní antropologie je cílem práce ověřit předpoklad, že význam chleba jako symbolu kultury zůstává neměnným a zachovává si svou symbolickou hodnotu i v situacích nedostatku. Jako metoda sběru dat je využit archivní výzkum, sběr válečných a dobových materiálů, především receptů, které jsou součástí této práce. Práce odpovídá na otázky, jakými způsoby, a zda vůbec je možné chléb nahradit. Pohlíží na způsoby jeho proměny ve válečných letech. Může razantní změna životních podmínek, kterou 1. světová válka přinesla, vést k jeho zániku? Staví se v takovou situaci kultura nad biologickou potřebu? Klíčová slova: chléb, kultura, nedostatek, 1. světová válka, recepty.
|
|
|
Význam a podoby chleba za 1. světové války v českých zemích
Římalová, Valentina ; Ferrarová, Eva (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se snaží charakterizovat důležitou úlohu chleba, jako zásadní potravinu v kontextu lidských dějin a zaměřuje se na jeho roli během první světové války (1914-1918) v českých zemích. Popisuje jeho podoby, způsoby přípravy a pečení na pozadí nedostatku a stupňující se potravinové krize. Zabývá se i vývojem válečného hospodářství především z hlediska zásobování obyvatelstva. Z tohoto pohledu nabídne i srovnání života ve městě na venkově a na frontě. Načrtne možné důvody, které k nedostatku potravin vedly a též i řešení, která byla během války akceptována. Jako metoda sběru dat je využit archivní sběr receptů z válečných a dobových kuchařek. Práce se pokusí postihnout úlohu chleba během války (1914-1918) v české každodennosti, i jak se chléb postupně proměňoval. Současně i odpovědět na zásadní otázku, jakými způsoby, a zda vůbec je možné chléb nahradit. Definovat tím i jeho význam. Zda i razantní změna životních podmínek, kterou 1. světová válka přinesla, může vést ke změně historií upevněného jednání společnosti. Klíčová slova: chléb, každodennost, 1. světová válka, nedostatek, hodnota.
|
host ::
RSS.