|
|
Vliv hry selat v období před odstavem na jejich schopnost vyrovnat se se stresem
Večlová, Barbora ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hrou zvířat obecně, jejími vlastnostmi, faktory, které ji ovlivňují a také možným využitím hry k rozpoznání a zlepšení welfare (životní pohody) v chovech zvířat. Hra je zajímavá i z hlediska fyziologie a neurologie, neboť může vyvolávat pozitivní emoce. V práci také shrnuji hlavní hypotézy, které se snaží vysvětlit evoluční význam hravého chování. Podle nejnovější hypotézy hra může sloužit k tréninku mláďat na nečekané situace, které je v dospělosti mohou potkat (Špinka et. al., 2001). Z této hypotézy také vychází experimenty, které jsme provedli a pomocí nichž jsme se pokusili otestovat, zda hra v raném věku může pozitivně ovlivnit výskyt agonistického chování ve stresových situacích, které se objeví po několika týdnech až měsících. Naše výsledky ukazují, že hra v přidaném prostoru v raném věku nemá příliš velký dlouhodobý vliv na chování prasat, nicméně se zdá, že v některých případech jim může pomoci zvládnout stresové situace. Z výsledků také vyplývá, že dalšími faktory, které mají vliv na rozvoj agresivního chování u prasat, jsou velikost skupiny, pohlaví a přírůstky.
|
|
|
Vývoj novinářské samoregulace na Slovensku po roce 1989 se zvláštním důrazem na roli Slovenského syndikátu novinářů.
Šafránek, Ondřej ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Práce popisuje evoluci novinářského samoregulačního prostředí na Slovensku od roku 1989 a zaznamenává všechny důležité elementy, které ovlivňovaly tento proces, a systematicky je strukturalizuje. Mezi tyto elementy jsou řazeny institut tiskové rady, etické kodexy jako normativně-etické prvky, edukativní systém slovenských žurnalistů a institucionalizace členů novinářské obce do profesních organizací. Z institucionalizace jako nezbytného prvku profesní autonomie vyplývá důraz na detailní popis fungování Slovenského syndikátu novinářů coby největší a nejvlivnější novinářské organizace na Slovensku. Hlavním cílem bylo popsání samoregulační struktury mediální krajiny, která prošla náhlou změnou politického prostředí, po jedné generační obměně. Realizace zachycení tohoto konkrétního vývojového procesu vychází z mediálně- teoretického rámce vzniklého propojením názorů předních odborníků v oblasti teorie masových médií, mediální etiky a práva.
|
|
|
Vybraná soudní a správní rozhodnutí v eticky problematických případech české žurnalistiky po roce 1989
Resler, Jan ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Práce se zabývá etickými normami žurnalistické práce tak, jak je pojímá externí regulace ve formě zákona a jak jsou tyto normy aplikovány ve praxi. Text vysvětluje základní otázky normativního působení na žurnalistiku, převážně se pak zaměřuje na kazuistický rozbor problematiky. Autor vybírá relevantní případy selhání českých médií po roce 1989 (např. Rejžek vs. Vondráčková, Horký vs. Reflex nebo "kauza Kuřim"), kdy došlo zároveň k porušení zákona a následnému soudnímu či správnímu rozhodnutí. Po shrnutí důležitých skutkových souvislostí každé kauzy se text zaměřuje na obecně platné normativní části, které rozhodnutí obsahují. Ty pak shrnuje a dává do souvislostí s dalšími případy. Práce je strukturována od obecného vymezení normativních teorií, etických pravidel, zákonných ustanovení a jejich vzájemné komparace, po rozbor konkrétních případů.
|
|
|
Mediální politika Rady Evropy ve vztahu k nových médiím
Vondráková, Tereza ; Šmíd, Milan (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Tereza Vondráková Bakalářká práce: Mediální politika Rady Evropy ve vztahu k novým médiím - Abstrakt Bakalářská práce s názvem "Mediální politika Rady Evropy ve vztahu k novým médiím" shrnuje všechny zásadní dokumenty a aktivity, které tato mezinárodní organizace k dané problematice přijala. Rada Evropy je instituce s mnohaletou tradicí a zaměřuje se především na ochranu lidských práv a svobod. Jedním z úkolů Rady Evropy je i sledování médií a jejich vývoje a proměn. Neustálý technologický vývoj s sebou přináší i nové formy komunikace na poli internetu a Rada Evropy se rozhodla zkoumat, zda je možné tyto platformy považovat za média. Pokud by tomu tak bylo, vztahovaly by se na tato média povinnosti a práva, jež Rada Evropy zaručuje tradičním médiím především v Evropské úmluvě o lidských právech. Práce se nejprve zabývá definováním Rady Evropy a jejího postavení na mezinárodním poli. Podstatná část bakalářské práce je věnována vymezení pojmů nová média a sociální sítě, pro které zatím neexistuje žádná ustálená definice. Druhá část práce je věnována popisu mediální politiky Rady Evropy od jejího počátku až do současnosti s důrazem na aktivity, které Rada Evropa konala v oblasti internetu a nových médií. Na tyto oblasti se zaměřuje poslední a nejstěžejnější část bakalářské práce. Zde jsou postupně analyzovány...
|
|
| |
|
|
Hodnocení využití terapií za účasti psů v nemocničních zařízeních
Zoulová, Kateřina ; Machová, Kristýna (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Tato práce se zabývá využitím aktivit za využití zvířat (AAA) a terapií za využití zvířat (AAT) a to v nemocničních zařízeních ve světě a v České republice.
V práci je stručně shrnuta situace využití terapie v dětských nemocnicích, na odděleních akutní péče pro osoby s demencí, u pacientů s akutní schizofrenií, u pacientů s rakovinou a s neurologickým onemocněním. V práci jsou popsány možnosti využití terapie, konkrétní průběhy terapií a uvádí konkrétní jednotky využití psa u pacientů s různými typy onemocnění v zahraničních nemocničních zařízeních.
V praktické části práce jsou popsány výsledky dotazníkového šetření, jenž bylo provedeno v nemocnicích v České republice. Odpovědi respondentů jsou rozděleny do dvou částí.
První část obsahuje odpovědi zdravotnického personálu nemocnic, koordinátorů dobrovolnických center a dalších odborných pracovníků, jenž v nemocničních zařízeních terapii zajišťují. Tyto odpovědi se týkají pojištění, právního šetření a praktické realizace terapie.
Ve druhé části najdeme odpovědi z vyplněných dotazníků od canisterapeutů z jednotlivých zařízení. Popisují, jak samotné terapie provádí, jaké metody jsou využívány, která oddělení jsou navštěvována. Dotazník byl podán do 30 nemocnic, z nichž zpětnou vazbu poskytlo 8. Z těchto zařízení odpovědělo na dotazník 15 canisterapeutů.
|
|
|
Vliv ošetřovatele na chování skotu
Janská, Jaroslava ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Valníčková, Barbora (oponent)
Práce se zabývá vlivem chování ošetřovatelů na skot a poukazuje na význam životní pohody zvířat jako vliv na ekonomiku chovu, což je pro chovatele důležité.
V první části práce seznamuje s pojmem životní pohoda zvířat (welfare), protože je tento pojem klíčový a provází tak celou práci.
Následující část je věnována změnám, kterým čelí chov skotu v posledních letech, a to hlavně díky posunu v užitkovosti a modifikaci myšlení chovatelů, ošetřovatelů a spotřebitelů. Doležal a Staněk (2015) poukazují na tzv. chovatelský komplex: 1. Plemeno (volba plemene, plemenitba), 2. Chovatel (zootechnická, ošetřovatelská a veterinární péče, pracovní podmínky a znalosti zaměstnanců), 3. Výživa (kvalitní produkce kvalitních krmiv, sestavování krmných dávek), 4. Prostředí (požadavky na kvalitu, etologii a welfare). Nelze tvrdit, že pro úspěšnost chovu je nutné mít především dokonalé plemeno (genetiku). Stejně tak je nemožné tvrdit, že rozhodujícím faktorem je výživa. I přesvědčení, že dokonalá stáj a dojírna dělá mléko, je mylné. Stejně tak jako perfektní ošetřovatelé pouze nadstandartní péčí nedokáží vytvořit nadprůměrné stádo. Na tyto aspekty se musí chovatel dívat komplexně a respektovat je.
Tímto se tato práce přesouvá k ošetřovatelům. Je zřejmé, že právě kvalita ošetřovatelů je spíše opomíjeným faktorem, a proto tato rešerše popisuje analýzu povahy ošetřovatelů a jejich přístupu k zaměstnání ve vztahu k chování dojnic a jejich produkčním ukazatelům. V práci zmiňované studie uvádí, že po navržené a aplikované intervenci stereotypního chování ošetřovatelů, zacházení s dojnicemi a přístupu k práci na farmách dochází ke zlepšení v produkci mléka. Ošetřovatelé uváděli, že dojnice jsou klidnější, je s nimi snazší manipulace a že jsou sami přesvědčeni, že pozitivní chování směrem ke zvířatům má kladný celkový vliv.
Poslední část rešerše uvádí, jak lze aplikovat zjištěné hodnoty do praxe a jak postupovat. Jednou z možností je školení zaměstnanců, které nabývá důležitosti nejen v zahraniční, ale i České Republice. Školení je zaměřené na správnost postupů při dojení a ošetřování a hygienu v chovu tak, aby byl zajištěn dobrý zdravotní stav dojnic a kvalitní a zdravotně nezávadná produkce.
|
|
|
Hodnocení welfare v ekologických chovech skotu
Slavíková, Eva ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Ilona, Ilona (oponent)
Zacházení se zvířaty je v poslední době v popředí zájmu veřejnosti. Současně je kladen důraz na jejich životní prostor, možnosti projevit své přirozené chování, a správnou péči o ně, na tzv. welfare neboli pohodu zvířat. Předložená diplomová práce sleduje a hodnotí ukazatele welfare zvířat na 20 farmách s ekologickým chovem dojnic s využitím metodiky Welfare Quality (WQ). Byla hodnocena tato kritéria: absence dlouhého hladu a žízně; pohodlí okolo odpočinku; snadnost pohybu; absence zranění, nemoci a bolesti vyvolané managementem chovu; vyjádření sociálního a ostatního chování; dobrý vztah člověk-zvíře a pozitivní emoční stavy. Tato kritéria pak ústí do čtyř základních principů: dobré výživy, dobrého ustájení, dobrého zdraví a přiměřeného chování. Hlavní pozornost byla věnována vztahu welfare a zdravotního stavu zvířat.
Většina farem měla vysoké hodnocení dobré výživy zahrnující podíl velmi hubených krav a přístup k vodě. Příznivé bylo hodnocení dobrého ustájení, neboť podle standardů ekologického zemědělství (EZ) jsou krávy běžně chovány ve volném ustájení a většinu roku tráví na pastvě. Nižší hodnocení získal princip dobrého zdraví z důvodu odrohování na části farem, které snižuje skóre absence bolesti vyvolané managementem chovu. Farmy měly převážně velmi malý podíl krav kulhavých, zraněných a trpících výtoky či průjmem; žádná z krav neměla mastitidu. Nebyly zaznamenány projevy agonistického chování, poměrně dobré bylo též hodnocení vztahu člověk-zvíře a pozitivních emočních stavů. Získaná skóre principů welfare byla vyšší, než se uvádí v literatuře pro konvenční chovy. Všechny farmy byly hodnoceny jako vylepšené až excelentní.
Větší stáda měla obecně horší hodnocení vztahu člověk-zvíře, ale naopak vyšší hodnocení pozitivních emočních stavů krav. Farmy s odrohovanými kravami vykázaly nižší podíl velmi hubených krav a zvířat s nosními výtoky. V chovech s nižší čistotou prostředí je vyšší procento kulhavých krav než v chovech s vyšší čistotou. Podíl kulhavých krav koreloval s podílem velmi hubených krav, a stejně jako podíl krav s lysinami a lézemi byl ovlivněn pohodlím při odpočinku.
Bylo potvrzeno, že dobré podmínky chovu krav spojené s dobrým welfare zvířat vedou k lepšímu zdravotnímu stavu stád i k lepšímu chování zvířat, a že EZ vytváří příznivé podmínky welfare a zdravotního stavu zvířat. Výstupem pro majitele podniků je zhodnocení kvality životní pohody dojeného skotu na jejich farmě a porovnání s dalšími chovy.
|
|
|
Toxoplasma gondii a vliv na mezihostitele
Vosátka, Martin ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Hradec, Michal (oponent)
Toxoplasma gondii je parazitický prvok, který má celé spektrum teplokrevných hostitelů, člověka nevyjímaje. Je kosmopolitně rozšířen. Nejdůležitější roli pro něj má kočkovitá šelma, která slouží jako definitivní hostitel a umožňuje mu rozmnožování. Cílem této bakalářské práce bylo shrnutí doposud zjištěných informací o možnostech vztahu parazitického prvoka Toxoplasmy gondii k jeho mezihostitelům a to především v oblasti chování. Jako mezihostitel posloužilo nejvíce zkoumané zvíře v souvislosti se změnami chování vyvolanými tímto parazitem, laboratorní myš. Dále byla tato práce zaměřena na ovlivňování chování člověka Toxoplasmou a to jak na obecné změny chování, tak i s tím spojené problémy, jako například provázanost s psychickými nemocemi a zvýšení šance k dopravním nehodám. Ovlivňování myší ze strany T. gondii vede ke změně základních instinktů nutných pro přežití. Jedná se konkrétně o přitažlivost kočičím pachem, kdy je míra přitažlivosti závislá na množství dávky stimulu. Zkoumala se i oblast učení a paměti u myší. Ve většině případů byla prokázána zhoršená schopnost učení i paměti (Flegr and Markoš, 2014), zde byla pozorována souvislost mezi množstvím cyst v mozku a horšími výsledky (Vyas et al., 2007). Další důležitou oblast představoval reakční čas člověka. Infikovaní jedinci měli pomalejší reakce, což ukazuje zhoršenou schopnost dlouhodobé koncentrace (Havlíček et al., 2001). Zhoršená koncentrace hraje důležitou roli a je spojena s možností větší náchylnosti k dopravním nehodám a rizikovosti u řidičů. Jedinci s latentní Toxoplasmou měli 2,65 krát vyšší šanci dopravní nehody (Flegr et al., 2002). T. gondii hraje také důležitou roli u psychických onemocnění, především ve spojitosti se schizofrenií. Účinná medikace schizofrenie má za následek i inhibici T. gondii (Yolken et al., 2009). Schizofrenie často vede k pokusu o sebevraždu. Proto byla hledána případná souvislost mezi sebevražednými pokusy a přítomností parazita. Ze studie vyplývá, že s vyšším množstvím T. gondii roste hladina protilátek i procento pokusů o sebevraždu, ale pouze u podskupiny pacientů mladších 38 let. Je to pravděpodobně tím, že se riziko pokusů o sebevraždu u schizofrenie objevuje v časnější fázi nemoci pacienta (Okusaga et al., 2011).
|
|
|
Využití zoorehabilitace se psem u tělesně postižených dětí
Vodvárková, Aneta ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce shrnuje dostupné poznatky k tématu využití zoorehabilitace se psem u tělesně postižených dětí a především také vlivu na jejich zdravotní stav. Kombinuje znalosti z vědecké literatury, které jsou doplněny praktickou metodikou a zkušenostmi získanými přímo v České republice.
Velký význam vztahu mezi člověkem a zvířetem ukazuje na to, jakým způsobem mohou zvířata ovlivnit psychický i fyzický stav klienta. Z mnoha vědeckých studií totiž vyplývá, že terapie se psem jsou velkým přínosem, speciálně pro děti. Významnou cílovou skupinou pro zoorehabilitace jsou klienti s tělesným postižením. Studie potvrzují pozitivní vliv a účinky právě na tyto klienty a zlepšení se prokazuje jak po stránce psychické, tak i fyzické. Existují různé formy zoorehabilitace se psem, které jsou při rehabilitaci tělesně postižených dětí využívány. Při práci s tělesně postiženými klienty se osvědčilo především polohování a programy pro rozvoj jemné motoriky.
Na canisterapeutický tým, složený ze psovoda a jeho psa, jsou kladeny vysoké nároky pro složení daných zkoušek a musí spolu dokonale spolupracovat. Je tedy nezbytná naprostá ovladatelnost psa, jeho odpovídající charakter a výcvik. I psovod musí na dané činnosti být výborně připravený, vzdělaný a zajistit svému psovi a klientovi bezpečí během aktivit.
Ačkoliv jsou zoorehabilitace se psem v České republice poměrně často praktikovány, nejedná se o lékařsky uznanou metodu rehabilitace. Není tak daná jasná a použitelná metodika a terminologie. Právě to by se tedy mělo stát předmětem dalšího výzkumu.
|
host ::
RSS.