|
|
Poválečná historie Romů v Československu ve vzpomínkách pamětníků: Možnosti rekonstrukce poválečné migrace vybrané skupiny Romů ze Slovenska do českých zemí
Sadílková, Helena ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Pavelčíková, Nina (oponent)
Tato práce se zabývá tématem poválečné migrace Romů ze Slovenska do českých zemí jako zásadním přelomovým procesem v poválečných dějinách Romů na území bývalého Československa s významnými dopady nejen s ohledem na jednotlivé skupiny Romů žijících na Slovensku a migrujících do českých zemí, ale také s ohledem na další vývoj vztahů české společnosti vůči Romům a proměny náhledu na romské obyvatelstvo ze strany centrálních institucí. Práce se soustřeďuje na prezentaci komplexně zpracované případové studie poválečné migrace konkrétní lokální skupiny Romů z jihovýchodního Slovenska do Brna. Při jejím výzkumu využila autorka syntetickou metodu kombinující orálně historické prameny a písemné prameny zejména regionální provenience. Tento postup uplatnila ve dvojím kontextu: na jedné straně při sledování vývoje vybrané lokální skupiny Romů s ohledem na lokální vztahy s místním majoritním obyvatelstvem na Slovensku v době od dvacátých do sedmdesátých let 20. století; a na straně druhé také při sledování poválečné migrace části těchto lidí, a to ve dvou lokalitách jejich pobytu v českých zemích, respektive na Moravě, z nichž jedna představuje tranzitní lokalitu jejich těsně poválečné migrace a druhá lokalitu cílovou, kde tito lidé žijí dodnes. Takto zpracovanou případovou studii pak autorka kontextualizuje v...
|
|
|
Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990
Peš, Stanislav ; Valeš, Lukáš (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Čmejrek, Jaroslav (oponent)
(abstrakt) Předložená disertační práce Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990 se zaměřuje na popis a analýzu událostí souvisejících s rozpadem posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR a přechodem k demokracii v podmínkách středně velkého severomoravského města Kopřivnice. Cílem je nejen zachytit průběh politických změn následujících po 17. listopadu 1989, ale také společenských a hospodářských, které následovaly. Svým obsahem tedy práce zahrnuje časově události od počátku roku 1986 do listopadových komunálních voleb v roce 1990. V první kapitole je popsána metoda orální historie, její pozice v moderní vědě, ale také v praxi předložené práce. Druhá kapitola se zaměřuje na obecné rysy posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR před rokem 1989 a předpoklady pro změnu, které se začínaly postupně objevovat v rámci samotného Československa a jeho společnosti. Třetí kapitola analyzuje problematiku "Sametové revoluce" z hlediska teorie revoluce, klade si otázku, zda je možné změnu, ke které dochází v listopadu 1989, nazvat revolucí a události zkoumá z pohledu teorie tranzice. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na vysvětlení základních milníků v historii města, které ovlivnily jeho rozvoj, skladbu obyvatelstva a význam v rámci regionu. V páté kapitole Kopřivnice před 17. listopadem 1989 je popsán...
|
|
|
Kultura protestu - formování občanské aktivity na Plzeňsku před a po roce 1989
Oktábcová, Apolena ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu formování občanské aktivity na Plzeňsku před a po roce 1989 v rámci tzv. kultury protestu. Jejím cílem je interpretace a analýza životních příběhů narátorů na základě orálně-historického výzkumu, kteří se podíleli v období normalizace a transformace na kulturním a politickém dění v Plzni. Tato práce je soustředěna na život každého z narátorů, stejně tak jako na konkrétní průběh revoluce v Plzni. Autorka se pokusí o komparaci socioekonomické struktury v Plzni a protestu opozičních aktérů v předlistopadovém období a současností. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pražská baletní scéna a její hlavní představitelé ve 2. polovině 20. století.
Rajlová, Lucie ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá pražskou baletní scénou a jejími významnými představiteli v období 2. poloviny 20. století. Studie si klade za cíl v komplexnější podobě shrnout dosud nezpracované téma, jež má velký potenciál pro další bádání. Snahou bylo zachytit osudy několika významných osobností baletní scény, a to z oblasti taneční, choreografické a pedagogické. Dále autorka mapuje vybrané historické události, které jak z pohledu divadelních, tak z pohledu dějinných mezníků, baletní scénu citelně ovlivnily. Zvolená problematika byla řešena pomocí literární rešerše tematicky zaměřené literatury a zpracováním archivních dokumentů. V rámci výzkumu byla aplikována také metoda orální historie. Přínosem této práce je nejen stručné zmapování pražské baletní scény, profese baletního umělce/umělkyně se všemi klady a zápory, ale především připomenutí osobností, jež se do historie tohoto umění ní nezapomenutelně zapsaly.
|
|
|
Československé beatové festivaly (1967, 1968 a 1971) pod vlivem britských a amerických hudebních vzorů
Šindelková, Markéta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá Československými beatovými festivaly, jež byly uspořádány v letech 1967, 1968 a 1971. V práci je představena hudební atmosféra, která v Československu v době zrodu festivalů panovala a jsou nastíněny podmínky, ve kterých naši hudebníci vytvářeli své první skupiny a začínali s vlastní tvorbou. Důraz je kladen na studium západních hudebních vzorů, jejichž vliv na československé interprety i autory je nesporný. Práce je vypracována metodou orální historie, jejímž prostřednictvím byly nahrány rozhovory se spoluorganizátory, publicisty, hudebníky a diváky. Jejich poznatky a dojmy jsou zasazeny do informací čerpaných z dobových materiálů a odborné literatury. Slouží tedy jako doplnění známých informací a přináší nový a místy nečekaný pohled na události staré téměř padesát let. Klíčová slova Československý beatový festival, beat a "big beat", angloamerická hudba, The Beatles, rhythm & blues, orální historie.
|
|
| |
|
|
Jaroslav Šalda. Portrét titána tisku
Škrabalová, Iveta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Abstrakt v českém jazyce Práce zachycuje životní příběh "self-made mana" Jaroslava Šaldy, tvůrce a ředitele Melantrichu, největšího tiskového podniku československé První republiky. Těžištěm poznání jsou rozhovory s pamětníky, archivní dokumenty a literární zdroje. Každá z kapitol představuje část z odpovědi na otázku: Jak je možné, že se z nemanželského dítěte bez prostředků a univerzitního vzdělání stal člověk s rozsáhlými odbornými znalostmi, častý host ministrů i prezidenta a mocný vládce mediálního průmyslu. Text ve svém celku, pevně svázaný s historií českého národa a Melantrichu, reflektuje zkušenost muže, který svůj život zasvětil budování, neboť konstruktivní, inovativní, vytrvalou a tvrdou práci považoval za hlavní prostředek k jeho naplnění, klíč k úspěchu. Zobrazuje osobnost ztělesňující známé rčení: Když se chce, všechno jde. Klíčová slova Jaroslav Šalda, Melantrich, Česká strana národně sociální, České slovo, Svobodné slovo, Hvězda, Václavské náměstí, První republika, kapitalismus, podnikání, ředitel, tisk, noviny, vydavatelství, nakladatelství, odbojová činnost.
|
|
|
Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína
Stehlíková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína" se týká privatizovaného podniku v městě Kolíně. Vypracovaná práce zkoumá názory a každodenní život zaměstnanců tohoto podniku a obyvatel Kolína. Podává přehled o historii a vývoji podniku Tatra. Představuje okres Kolín a zaměřuje se především na popis v období tzv. normalizace, které se dotklo města, podniku, obyvatel, ale i celého Československa. Diplomová práce vychází převážně z archivních materiálů, dobových periodik a rozhovorů, které byly metodou orální historie vedeny s pamětníky. Propojuje pracovní prostředí, osobní životy, volnočasové aktivity, sociální kulturu města a obyvatel, kteří byli součástí velkého podniku a historie města Kolína. Zároveň se práce snaží poukázat na klady a zápory doby tzv. normalizace a také současný vztah lidí k místu, kde prožili větší či menší část svého života.
|
|
|
Role žen v historii českého punku
Římanová, Jana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce zkoumá roli žen v historii českého punku. V úvodní části práce je popsána historie a vývoj punku ve světě. V této části jsou vysvětleny významy pojmu punk jako subkultura (v terminologii pozdějších výzkumů scéna) a punk jako hudební žánr. Popsána jsou specifika ženské punkové módy a stylu. Jsou uvedeny role, ve kterých se ženy v punkové scéně realizují a typické ženské role v hudebních skupinách. Součástí teoretické části práce je stručný popis historie punku na území České republiky a zapojení žen v české punkové scéně. Jako jeden z hlavních zdrojů při vypracování diplomové práce byly využity rozhovory vedené metodou odvozenou od metodologie orální historie. Dílčím cílem práce bylo ověření použitelnosti analytického programu Atlas.ti pro analýzu orálně-historických interview. Tento software byl využit pro analýzu výzkumných rozhovorů. Druhá polovina práce se zabývá interpretací témat obsažených v rozhovorech. Věnuje se specifickým oblastem života v souvislosti s punkovou subkulturou jako jsou důvody, které přivedly ženy k punku, role přátel a vztahů, setkání punkového myšlení s autoritou v podobě rodičů a školy. Dále se práce zabývá transformací punkových názorů v dospělosti ve vztahu k zaměstnání a vlastní rodině. Poslední část interpretace se věnuje ženským rolím, které byly v...
|
|
|
"Přátelství nám nezakážou" - nezávislé aktivity katolické mládeže v 80. letech ve vzpomínkách jejich účastníků
Beščecová, Klára ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Abstrakt Předkládaná práce je sondou do prostředí mladých a duchovně orientovaných lidí, kteří se během svého dospívání v 80. letech minulého století zapojili do poloilegálních a ilegálních mimoškolních aktivit v rámci skrytého života církve. Výzkum, založený především na metodě orální historie a archivním bádání, ukazuje, jaké v tomto období existovaly možnosti žití víry ve společenstvích věřících lidí, kdo a z jakého důvodu o tyto aktivity projevoval zájem, jaké limity takovou činnost omezovaly a jaký přínos měla účast na těchto aktivitách pro osobní, duchovní i profesní život jednotlivců. Primárně se práce věnuje salesiánským chaloupkám, táboru Radost, společenství příchovické fary a skautským oddílům. Prostřednictvím záznamů, které si k této komunistickým režimem nepovolené činnosti vedla Státní bezpečnost, je téma nahlédnuto také z pohledu oficiální moci. Klíčová slova Skrytý život církve, salesiánské chaloupky, tábor Radost, Příchovice, skauting, orální historie, věřící mládež, období tzv. normalizace 6
|
host ::
RSS.