|
|
Funkční úloha P2X receptorů v supraoptických jádrech hypotalamu potkana a strukturně-funkční vlastnosti rekombinantních P2X receptorů.
Vávra, Vojtěch ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent) ; Vyklický, Ladislav (oponent)
Purinergní P2X receptory jsou membránové kationtové kanály stimulované extracelulárním ATP. U savců bylo dosud nalezeno sedm různých podtypů, označovaných jako P2X1-7, které svojí stavbou představují novou rodinu ligandem řízených iontových kanálů s výjimečnými strukturně-funkčními vlastnostmi. Tyto receptory jsou součástí rozsáhlého purinergního signalizačního komplexu, který se uplatňuje jak v nervovém systému tak v somatických tkáních. V centrálním nervovém systému jsou P2X receptory velmi hojně zastoupeny v hypotalamu a hypofýze, kde se podílí na řízení základních homeostatatických a reprodukčních funkcí organismu. Hlavní část mé práce pojednává o expresi a funkční úloze neuronálních P2X receptorů v supraoptických jádrech hypotalamu v mozku potkana. V magnocelulárních supraoptických neuronech jsou syntetizovány hormony oxytocin a arginin-vasopresin, které regulují porod a laktaci, respektive hospodaření organismu s vodou a udržování krevního tlaku. Výlev obou hormonů do systémového oběhu ze zadního laloku hypofýzy závisí na elektrické aktivitě supraoptických neuronů, která je řízena synaptickými vstupy aferentních neuronů. V nedávné době bylo nalezeno, že sekrece hormonu je stimulována také extracelulárním ATP. Cílem mé práce bylo zjistit podtypy přítomných P2X receptorů a jejich význam pro...
|
|
|
Role of protein kinase C isoforms in cardioprotective mechanism of chronic hypoxia
Hlaváčková, Markéta ; Novák, František (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Novotný, Jiří (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění, především akutní infarkt myokardu, jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Je známo, že dlouhodobá adaptace na chronickou intermitentní hypobarickou hypoxii (IHH) snižuje rozsah ischemicko-reperfúzního poškození. Zdá se, že proteinkinasa C (PKC) se uplatňuje v mechanismu kardioprotektivního účinku IHH, neboť obecný inhibitor PKC zcela zablokoval kardioprotekci vyvolanou adaptací na IHH. Nicméně zapojení jednotlivých isoforem PKC v tomto kardioprotektivním fenoménu zůstává nejasné. Cílem této práce bylo studovat úlohu isoforem PKCδ a PKCε, které jsou nejvíce zastoupenými isoformami PKC v myokardu potkana, v mechanismu kardioprotektivního působení IHH. Ukázali jsme, že adaptace na IHH zvyšuje v myokardu levé komory potkana celkové množství proteinu PKCδ společně s množstvím její fosforylované/aktivní formy a současně zvyšuje přítomnost této isoformy PKC na sarkolemální membráně a v mitochondriích. Redistribuce PKCδ na sarkolemální membránu a do mitochondrií stejně jako snížení velikosti infarktového ložiska v srdcích adaptovaných na IHH byly potlačeny podáním inhibitoru PKCδ delta, rottlerinu. Adaptace na IHH naopak snížila množství celkového proteinu PKCε a neovlivnila buněčnou distribuci a fosforylaci této isoformy PKC. Podání inhibitoru PKCε, KP-1633,...
|
|
|
Enterální výživa v podmínkách intenzivní péče - Zkušenosti sester
Nejdlová, Tereza ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Svou diplomovou práci jsem věnovala problematice enterální výživy v intenzivní péči, se zaměřením na sestry. Enterální výživa je velice aktuálním tématem nejen v oboru intenzivní péče, z tohoto důvodu bylo mým cílem zmapovat znalosti a zkušenosti sester v této důležité oblasti ošetřovatelství. Závěrečná práce se skládá ze dvou částí. V první teoretické části se zabývám nejnovějšími dostupnými poznatky v oblasti enterální výživy v oboru intenzivní péče v ČR. Tato kapitola obsahuje jednotlivé podkapitoly skládající se z definice, indikace, kontraindikace, rozdělení, techniky a komplikací enterální výživy. V druhé, praktické části využívám metody výzkumu a statistického zpracování získaných dat, vztahujících se k enterální výživě a znalostem sester v této oblasti. Před započetím výzkumu jsem stanovila pět hypotéz, jež jsem všechny po statistickém zpracování dotazníků, které vyplňovaly již zmiňované sestry intenzivní či resuscitační péče, potvrdila. Součástí praktické části je i diskuze nad výsledky práce a celkové zhodnocení v podobě závěru. Klíčová slova: Enterální výživa, výživa, sipping, sonda, intenzivní péče, sestra, nemocný
|
|
|
Nozokomiální nákazy na pracovištích intenzivní péče
Zavřelová, Martina ; Lutovský, Roman (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Cílem práce je shrnutí problematiky nozokomiálních infekcí intenzivní péče v okresní nemocnici. Tato problematika je stále poměrně podceňována. Teoretická část je zaměřena na rozdělení nozokomiálních nákaz, nejčastější místa jejich výskytu, nejčastěji vyskytované druhy a samozřejmě příslušné statistické údaje. Dále jsou zde zmíněny rizikové faktory a možná preventivní opatření. Výzkumná část zkoumá dotazníkovou metodou znalost personálu pracovišť intenzivní péče v dodržování preventivních opatření v klinické praxi. Vše je zpracováno do tabulek a grafů pro lepší přehlednost a srozumitelnost. Ve výsledcích výzkumu se potvrdila domněnka o podceňování výskytu a preventivních opatření proti šíření nozokomiálních infekcí a to celým spektrem zaměstnanců. Klíčová slova: Nozokomiální nákazy/infekce Prevence nozokomiálních nákaz Hygiena rukou Intenzivní péče
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Jaterní steatóza a mitochondriální dysfunkce
Páleníčková, Eliška ; Balková, Patricie (oponent) ; Novák, František (vedoucí práce)
Cíle: Stanovit vliv dietně navozené steatózy na rozvoj mitochondriální dysfunkce v játrech a odolnost jater vůči parciální ischémii. Metody: Potkani kmene Wistar (samci; 361 ± 8,8 g) byli krmeni standardní (SD), nebo vysokotukovou dietou (VTD). Parciální ischémie byla navozena krátkodobým teplým zaškrcením portální žíly (20 min) dva dny před ukončením pokusu. Výsledky: Desetitýdenní dieta vedla ke zhoršení glukózové tolerance a zvýšení NEMK v séru. Prokázali jsme inhibiční účinek VTD na dýchací kapacitu mitochondrií in vitro. Ketogeneze byla vlivem VTD zvýšená. VTD negativně ovlivňuje aktivitu antioxidačních systémů, stimuluje tvorbu lipoperoxidů a zhoršuje odolnost jater k oxidativnímu poškození během ischémie/reperfúze. Závěr: Podávání VTD vede k rozvoji jaterní steatózy, která dosud není provázená biochemicky vyjádřeným poškozením jater. Prokázali jsme poškození oxidační kapacity mitochondrií, známky strukturního poškození mitochondrií a zvýšenou citlivost jater k oxidačnímu poškození. Předmětová hesla: biochemie, fyziologie, Klíčová slova: mitochondrie, VTD, ischémie, dýchací řetězec, antioxidační systém, ROS
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.