|
|
Comparison of the determination of hormones (Follicle stimulating hormone, Luteinizing hormone, Prolactin, Testosterone, Progesteron) by two analytical systems. Converting accredited method and its verification.
Kucejová, Soňa ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Mrízová, Iveta (oponent)
Analytický systém ARCHITEC i2000SR bol verifikovaný podľa požiadaviek laboratória ÚLBLD VFN a 1. LF UK v Prahe. Ako výkonnostné parametre verifikácie analytických postupov pre testosterón, progesterón, luteinizačný hormón, folikuly stimulujúci hormón a prolaktín boli vyhodnotené opakovateľnosť, medziľahlá precíznosť a neistota merania. Namerané výsledky kontrolných vzoriek Lyphochek sa zhodovali s hodnotami, ktoré uviedol výrobca. Opakovateľnosť: variačné koeficienty testosterónu pre Lyphochek 1 6,81%, pre Lyphochek 3 6,40%, progesterónu 2,4% a 1,8%, luteinizačného hormónu 5,38% a 1,89%, folikuly stimulujúceho hormónu 5,12% a 3,24%, prolaktínu 1,45% a 1,83%. Medziľahlá precíznosť: variačné koeficienty testosterónu pre Lyphochek 1 6,02%, Lyphochek 2 3,60%, Lyphochek 3 3,07%, progesterónu 7,9%, 4,9% a 5,8%, luteinizačného hormónu 4,50%, 5,51% a 5,83%, folikuly stimulujúceho hormónu 4,00%, 3,72% a 4,87%, prolaktínu 4,60%, 4,20% a 5,00%. Neistota merania: testosterón 6,02%, progesterón 7,9%, luteinizačný hormón 5,83%, folikuly stimulujúci hormón 4,87%, prolaktín 5,00%. Analytický systém ARCHITECT i2000SR bol porovnaný s dovtedy používaným systémom ADVIA Centaur, aby sa zistilo či je možné previesť metódy Centaur Testosterón, Progesterón, Luteinizačný hormón, Folikuly stimulujúci hormón a Prolaktín na systém...
|
|
|
Stanovení kortizolu ve slinách
Žánová, Magdalena ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Milichovský, Jan (oponent)
a klíčová slova Abstrakt Práce se zabývá stanovením slinného kortizolu za použití imunochemického che- miluminiscenčního analyzátoru ADVIA: Centaur firmy Siemens. Experimentálního odběru slin se zúčastnilo 141 probandů ve věkovém rozmezí 7 - 76 let. Dobrovolníci byli rozděleni do skupin podle pohlaví: muži, ženy, které užívají hormonální anti- koncepci (HAK) a ženy neužívající HAK. U těchto skupin byly stanoveny referenční intervaly hladin ranního a odpoledního slinného kortizolu. U skupiny žen neužívající HAK byl stanoven referenční interval 13,2 - 55,5 nmol/l pro ranní slinný kortizol a pro ženy užívající HAK byl referenční interval 15,5 - 44,2 nmol/l. Referenční inter- val odpoledního slinného kortizolu u žen neužívající HAK byl 4,0 - 16,6 nmol/l a u skupiny žen užívající HAK byl 7,9 - 22,6 nmol/l. U skupiny mužů byl stanoven referenční interval pro ranní kortizol 15,8 - 47,7 nmol/l a pro odpolední kortizol byl stanoven referenční interval 5,2 - 25,4 nmol/l. Rozdíly mezi stanovenými refe- renčními intervaly u všech sledovaných skupin jsou nepatrné. Nutné je však zachovat různé referenční intervaly pro ranní a odpolední odběry. Referenční interval pro ranní kortizol ve slinách byl stanoven na...
|
|
|
Ekonomický aspekt vyšetřování funkce štítné žlázy
Stehlíková, Petra ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
V roce 2011 bylo vydáno Doporučení pro laboratorní diagnostiku funkčních a autoimunitních onemocnění štítné žlázy, jehož cílem je doporučit praktickým lékařům správný postup při výběru parametrů pro vyšetřování funkce štítné žlázy a najít tak způsob, jak ušetřit peníze na zbytečných vyšetřeních, které by nemocnice mohly využít v jiné oblasti. K ověření, zda lékaři dodržují tato doporučení, byl použit soubor pacientů VFN v Praze získaný za rok 2011, který byl statisticky vyhodnocen. Sledovanými parametry byly tyreotropin (TSH), volný trijódtyronin (FT3), celkový trijódtyronin (T3), volný tyroxin (FT4), celkový tyroxin (T4), protilátky proti tyreiodální peroxidáze (anti - TPO), protilátky proti tyreoglobulinu (anti - Tg), tyreoglobulin (Tg) a tyroxin vážící globulin (TBG), z nichž základní testem by měl být podle doporučení TSH a při jeho hodnotách mimo referenční meze pak má následovat test FT4, případně stanovení protilátek. Další parametry jsou pro prvotní vyšetření nadbytečné, některé se dnes již nepoužívají nebo by je měly vyšetřovat pouze kliniky specializované v oblasti endokrinologie. Bylo zjištěno, že mnoho lékařů tato zbytečná vyšetření stále objednává. Jen za jeden rok bylo provedeno při vyšetřování funkce štítné žlázy 13,8 % nadbytečných stanovení parametrů z celkového počtu 44 415 vyšetření, v...
|
|
|
Laboratorní diagnostika primárního hyperaldosteronismu - přínos posturálního a konfirmačního testu
Hulová, Dagmar ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Bárta, František (oponent)
Primární hyperaldosteronismus je nejběžnější forma endokrinní hypertenze charakterizována nadměrnou produkcí aldosteronu kůrou nadledvin většinou v důsledku jednostranného adenomu (APA), nebo oboustranné hyperplazie (IHA). Cílem této práce bylo zjistit, zda lze od sebe u nemocných jednoznačně odlišit formu APA a IHA za využití výsledků posturálního, nebo konfirmačního testu. Z laboratorních výsledků posturálního testu bylo zjištěno, že k rozlišení dvou nejčastějších forem primárního hyperaldosteronismu APA a IHA je posturální test ve většině případů nepoužitelný. Konfirmační test potvrdil fakt, že ve většině případů nedochází k supresi aldosteronu po podání fyziologického roztoku nemocným s primárním hyperaldosteronismem pod 100 ng∙l-1 (u APA u 85 %, u IHA u 65 %), u zbylých nemocných neklesá hodnota aldosteronu po podání fyziologického roztoku pod 50 ng∙l-1 . Vyšší hodnota aldosteronu u APA po podání fyziologického roztoku při konfirmačním testu by mohla být považována za laboratorní ukazatel jeho nadprodukce při APA.
|
|
|
Comparison of adsorption capacity and adsorption efficiency of diosmectite and charcoal on selected compounds that often cause acute intoxication in adult population of the Czech Republic
Mináriková, Michaela ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Mrízová, Iveta (oponent)
Při léčbě akutních intoxikací je jedním z léčebných postupů podání antidota, např. diosmectit a aktivní uhlí, kde antidotum představuje látku, která působí antagonisticky a rušivě na toxický účinek jedovaté látky. Cílem této práce bylo porovnat adsorpční schopnosti diosmectitu a aktivního uhlí u vybraných modelových sloučenin, které jsou nejčastějšími původci akutních intoxikací u dospělé populace České republiky. Samotnému porovnání adsorpčních schopností těchto sorbentů předcházelo rešeršní zpracování problematiky deseti skupin látek způsobujících nejčastější akutní intoxikace a následné otestování navrhnuté metody pro budoucí testování adsorpce a efektivity adsorpce různých sorbentů. Z deseti skupin látek bylo vybráno pět modelových sloučenin: dosulepin, acetylsalicylová kyselina, ibuprofen, promethazin a fenobarbital, na kterých byla v experimentální části této bakalářské práce porovnána adsorpce diosmectitu, aktivního uhlí a směsi těchto sorbentů. Toto porovnání adsorpčních schopností daných sorbentů bylo vykonáno nejen v neutrálním prostředí, ale také v alkalickém a kyselém prostředí, která jež simulovala fyziologické podmínky v různých částech gastrointestinálního traktu, kde mohou tyto sorbenty teoreticky působit. Klíčová slova: smecta, diosmectit, aktivní uhlí, otravy
|
|
|
Proteinkinasa C ε a δ v chronicky hypoxickém myokardu
Kožichová, Kristýna ; Martínková, Markéta (oponent)
1 Abstrakt Adaptace na chronickou hypoxii vyvolává kardioprotekci, která má dlouhodobé účinky. Ukázali jsme, že v mechanismu tohoto typu kardioprotekce se uplatňuje proteinkinasa C (PKC). Doposud nebylo objasněno, jaká isoforma PKC je zde zapojena, ale nejpravděpodobnějšími adepty jsou isoformy ε a δ. Cílem této studie proto bylo sledovat změny exprese a lokalizace PKC ε a PKC δ po adaptaci na chronickou hypoxii. Ukázali jsme, že adaptace na chronickou hypoxii vede k aktivaci a translokaci PKC δ na sarkolemální a mitochondriální membránu. Z naší studie vyplývá, že PKC δ hraje v mechanismu kardioprotekce indukované chronickou hypoxií důležitou roli.
|
|
|
Příprava a charakterizace bakteriálního proteinu YddV (globin obsahující kyslíkový senzor s diguanylát cyklasovou aktivitou)
Křížová, Věra ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Man, Petr (oponent)
Hemoproteiny jsou velmi důležité pro správnou funkci organismů, ať už se jedná o prokaryota nebo eukaryota. Mezi ty nejznámější se řadí myoglobin, hemoglobin, různé peroxidasy nebo cytochromy. Nově byla tato skupina proteinů rozšířena o hem obsahující senzorové proteiny. Jedná se o proteiny složené ze dvou domén. Senzorové, která je schopna detekovat signál (hem nebo plyn), a funkční, která je často enzymem nebo transkripčním faktorem. Aktivita funkční domény závisí na koncentraci signální molekuly, jejíž vazba na senzorovou doménu způsobuje změnu struktury této domény a následnou změnu struktury domény funkční. Hem obsahující senzorové proteiny se dále dělí na hem detekující a plyn detekující proteiny. Hem detekující proteiny mají mnoho společných znaků, například vazbu hemu na thiolátový zbytek cysteinu, CP motiv atd. Plyn detekující proteiny detekují molekulu plynu, nejčastěji se jedná o kyslík, oxid uhelnatý a oxid dusnatý. V minulosti byla provedena řada studií zaměřených na hem obsahující senzorové proteiny, avšak stále není znám mechanismus přenosu signálu ze senzorové domény na funkční doménu. Cílem této práce je literární shrnutí dosavadních poznatků o hem obsahujících senzorových proteinech se zaměřením na plyn detekující proteiny. V praktické části práce byl amplifikován a izolován plasmid...
|
|
|
Důležité role hemu: signál pro hem-detekující proteiny a detekční místo v plyn-detekujících proteinech
Fojtíková, Veronika ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Hem-obsahující senzorové proteiny jsou hemoproteiny, které jsou rozděleny do dvou skupin: hem-detekující a plyn-detekující proteiny. Funkce hem-detekujících proteinů je ovlivněna koncentrací hemu v okolí proteinu. Prostřednictvím navázání hemu k hem-detekujícímu proteinu (nebo naopak disociace hemu z hem-detekujícího proteinu) jsou ovlivněny mnohé fyziologické procesy v organismu, jako například regulace enzymové aktivity nebo interakce proteinu s DNA a další funkce, které jsou nezbytné pro přežití buněk. Plyn-detekující proteiny obsahují pevně vázanou molekulu hemu, ke které jsou vázány molekuly plynu (např. kyslík, oxid uhelnatý nebo oxid dusnatý) v závislosti na koncentraci molekul plynu. Navázání molekuly plynu k plyn-detekujícímu proteinu, aktivuje mechanismus, jehož prostřednictvím dochází k ovlivnění fyziologických procesů v organismu, jako například regulace enzymové aktivity nebo interakce proteinu s DNA. V této bakalářské práci jsou shrnuty dosavadní zjištěné poznatky o těchto hemoproteinech, publikované v odborných časopisech. Experimentální část této bakalářské práce se zabývá konkrétním modelovým hem-obsahujícím senzorovým proteinem. Je jím histidin kinasa s globinovou strukturou senzorové domény, izolovaná z mikroorganismu Anaeromyxobacter sp., kmen Fw 109-5 (AfGcHK). Náplní experimentální...
|
|
|
Posouzení efektivity laboratorních testů pro stanovení exokrinní funkce pankreatu
Šubčíková, Lenka ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Milichovský, Jan (oponent)
Chronická pankreatitida je velmi komplexní onemocnění s obtížnou diagnostikou. V současné době je diagnostika a klasifikace chronické pankreatitidy založena hlavně na zobrazovacích metodách. V této práci byly porovnávány výsledky dvou nepřímých testů exokrinní pankreatické funkce s rozdílným uspořádáním. Byla stanovována elastáza 1 ve stolici ELISA metodou s monoklonální protilátkou, jako představitel jednoduchého screeningového testu a dynamika a kinetika exokrinní pankreatické sekrece pomocí dechového testu s 13 C značeným substrátem. Testy byly prováděny na skupině čtyř dobrovolníků do dobu půl roku s frekvencí jeden měsíc. Byla sledována vzájemná variabilita a korelace prováděných testů. Dále byla statisticky zpracována data z těchto testů u pacientů s podezřením na chronickou pankreatitidu poskytnutá v anonymizované formě pracovištěm Ústavu laboratorní biochemie a laboratorní diagnostiky. Prokázali jsme, že nepřímé funkční testy a stanovení pankreatických enzymů spolu nekorelují a proto oba tyto laboratorní testy mají svůj specifický význam především v diagnostice exokrinni pankreatické nedostatečnosti.
|
|
|
Studie mechanismu tvorby fibrinové sítě
Božíková, Paulína ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Serinová proteasa trombin hraje důležitou roli v procesu vzniku fibrinové sítě, kdy katalytickým účinkem přeměňuje molekuly fibrinogenu na fibrin monomer, který spontánně polymeruje za vzniku fibrinové sítě. Cílem této práce byla charakterizace interakcí mezi trombinem a povrchově vázaným fibrin(ogen)em nebo fibrinovou sítí, na které se trombin může vázat a tím podpořit nárůst sítě. Aktivita trombinu navázaného na fibrin nebo fibrinovou síť byla určena spektrofotometricky v závislosti na množství štěpeného chromogenního substrátu. S využitím metody resonance povrchových plasmonů byl pozorován vznik fibrinové sítě iniciovaný trombinem vázaným na fibrinogen nebo fibrin. Takto vzniklé sítě byly zobrazeny mikroskopem atomárních sil. Afinitní konstanta KD určena pro interakci fibrinogenu v roztoku s fibrinovou sítí připravenou na povrchu je ve shodě s dřívějším experimentem, ve kterém byla KD stanovena z interakce fibrinogenu, kovalentně vázaného na povrch, s monomery fibrinu v roztoku.
|
host ::
RSS.