|
| |
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv 12
Fojtíková, Veronika ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
Hlavní výhody systémového sublingválního podání léčiv lze spojovat s bohatým krevním zásobením a velmi malou tloušťkou dané biologické membrány neobsahující buňky zrohovatělého slizničního epitelu. Teoretická část práce dílčím způsobem koriguje skutečnost, že dosud málo pojednanou problematikou sublingvální aplikační cesty je její souvislost s vlivem slin a mukosálních povlaků. Stěžejním úkolem experimentu bylo ověření možnosti využití albuminu (BSA) jako součásti potenciálního nosiče léčiv v nanovlákenných membránách pro sublingvální aplikaci. Sublingvální membrány byly získány preparací z jazyka prasete domácího (Sus scrofa) s následným rychlým zmrazením v kapalném dusíku a dalším uchováváním při - 20 řC. V in vitro pokusech zahrnujících i využití slin jako média zprostředkujícího kontakt léčiv s epitely sublingvální sliznice byl hodnocen průnik fluorescenčně značeného hovězího sérového albuminu (FITC-BSA o molekulové hmotnosti asi 68 000). Jeho aplikace v podobě 32vrstevných a 16vrstevných nanovlákenných nosičů s obsahem na úrovni 30 procent hmotnostních a srovnání s permeací z koncentračně ekvivalentního roztoku lyofilizovaného BSA přineslo tato zjištění: 1. FITC-BSA sublingvální membránou pronikal vždy, a to na úrovni fluxů J v řádu jednotek µg/cm2 .h-1 2. Nebyla zaznamenána snížená permeace...
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv 12
Fojtíková, Veronika ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
Hlavní výhody systémového sublingválního podání léčiv lze spojovat s bohatým krevním zásobením a velmi malou tloušťkou dané biologické membrány neobsahující buňky zrohovatělého slizničního epitelu. Teoretická část práce dílčím způsobem koriguje skutečnost, že dosud málo pojednanou problematikou sublingvální aplikační cesty je její souvislost s vlivem slin a mukosálních povlaků. Stěžejním úkolem experimentu bylo ověření možnosti využití albuminu (BSA) jako součásti potenciálního nosiče léčiv v nanovlákenných membránách pro sublingvální aplikaci. Sublingvální membrány byly získány preparací z jazyka prasete domácího (Sus scrofa) s následným rychlým zmrazením v kapalném dusíku a dalším uchováváním při - 20 řC. V in vitro pokusech zahrnujících i využití slin jako média zprostředkujícího kontakt léčiv s epitely sublingvální sliznice byl hodnocen průnik fluorescenčně značeného hovězího sérového albuminu (FITC-BSA o molekulové hmotnosti asi 68 000). Jeho aplikace v podobě 32vrstevných a 16vrstevných nanovlákenných nosičů s obsahem na úrovni 30 procent hmotnostních a srovnání s permeací z koncentračně ekvivalentního roztoku lyofilizovaného BSA přineslo tato zjištění: 1. FITC-BSA sublingvální membránou pronikal vždy, a to na úrovni fluxů J v řádu jednotek µg/cm2 .h-1 2. Nebyla zaznamenána snížená permeace...
|
|
|
Určení kinetických parametrů pro enzymovou reakci katalyzovanou histidinkinasou s globinovou strukturou senzorové domény
Fojtíková, Veronika ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
Dvousložkové signální systémy, které se vyskytují především u bakterií, na základě signálu z okolí ovlivňují mnohé buněčné procesy. Typický dvousložkový signální systém je tvořen histidinkinasou a proteinem regulujícím odpověď (RR proteinem). Histidinkinasa obsahuje senzorovou doménu, která zachytí signál a katalytické jádro, na němž dochází prostřednictvím γ-fosfátového zbytku z hydrolyzovaného ATP k fosforylaci konzervovaného histidinu. Po takovéto aktivaci je fosfátová skupina z histidinkinasy přenesena na konzervovaný aspartátový zbytek RR proteinu. Tím je RR protein aktivován a je schopen vykonat svou funkci (obvykle se jedná o transkripční nebo enzymovou aktivitu), čímž reguluje mnohé buněčné procesy. Senzorová doména histidinkinasy je uzpůsobená pro vazbu konkrétní molekuly. Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem unikátní histidinkinasy, jejíž senzorová doména obsahuje globinovou strukturu s vázanou molekulou hemu a jejím příslušným RR proteinem. Konkrétně se jedná o histidinkinasu s globinovou strukturou senzorové domény, izolovanou z Anaeromyxobacter sp., kmen Fw 109-5 (AfGcHK). Hlavním úkolem této diplomové práce bylo studium fosforylačních mechanismů AfGcHK a RR proteinu, vysvětlení jejich mechanismu působení a následné stanovení kinetických parametrů autofosforylační reakce...
|
|
|
Důležité role hemu: signál pro hem-detekující proteiny a detekční místo v plyn-detekujících proteinech
Fojtíková, Veronika ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Hem-obsahující senzorové proteiny jsou hemoproteiny, které jsou rozděleny do dvou skupin: hem-detekující a plyn-detekující proteiny. Funkce hem-detekujících proteinů je ovlivněna koncentrací hemu v okolí proteinu. Prostřednictvím navázání hemu k hem-detekujícímu proteinu (nebo naopak disociace hemu z hem-detekujícího proteinu) jsou ovlivněny mnohé fyziologické procesy v organismu, jako například regulace enzymové aktivity nebo interakce proteinu s DNA a další funkce, které jsou nezbytné pro přežití buněk. Plyn-detekující proteiny obsahují pevně vázanou molekulu hemu, ke které jsou vázány molekuly plynu (např. kyslík, oxid uhelnatý nebo oxid dusnatý) v závislosti na koncentraci molekul plynu. Navázání molekuly plynu k plyn-detekujícímu proteinu, aktivuje mechanismus, jehož prostřednictvím dochází k ovlivnění fyziologických procesů v organismu, jako například regulace enzymové aktivity nebo interakce proteinu s DNA. V této bakalářské práci jsou shrnuty dosavadní zjištěné poznatky o těchto hemoproteinech, publikované v odborných časopisech. Experimentální část této bakalářské práce se zabývá konkrétním modelovým hem-obsahujícím senzorovým proteinem. Je jím histidin kinasa s globinovou strukturou senzorové domény, izolovaná z mikroorganismu Anaeromyxobacter sp., kmen Fw 109-5 (AfGcHK). Náplní experimentální...
|
|
|
Přehled současných preparátů - doplňků stravy uplatňující se při výživě mozkové tkáně
Fojtíková, Veronika ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na užívání doplňků stravy. Dotazníkovou studií bylo zjišťováno, jaké doplňky stravy jsou užívány nejvíce, jak často a v jakém období jsou nejčastěji užívány a jakým formám přípravků dává populace přednost. Další část práce byla cíleně zaměřena na přípravky pro podporu mozkové činnosti, konkrétně na přípravky s obsahem Ginkgo biloba. Po tříměsíčním testování přípravku GINGO PLUS byl dotazníkovou studií hodnocen vliv na prokrvení končetin, paměť a na soustředěnost u různých věkových skupin populace. Pro rychlou analýzu vybraných doplňků stravy s obsahem Ginkgo biloba byla testována HPLC metoda.
|
|
| |
host ::
RSS.