|
|
Citová solidarita při péči o seniory
Pacáková, Hana ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá citovou dimenzí mezigenerační solidarity při péči o seniory. Péče o stárnoucího člena rodiny je náročnou životní situací jak pro pečujícího tak pro samotného seniora. Jak danou situaci zvládnou, do značné míry záleží na kvalitě jejich vzájemných vztahů. Práce uvádí čtenáře do teorií souvisejících s citovou solidaritou při péči, zejména do teorie V.L. Bengtsona, o kterou se opírá analyzovaný výzkum a do soudobých českých a zahraničních výzkumů, které se danému tématu věnovaly. Následně jsou kvantitativními metodami na základě dat z výzkumu Prof. Hynka Jeřábka a kol "Rodinná soudržnost 2010" analyzovány vzájemné citové vztahy mezi pečujícím a seniorem z pohledu pečujícího. Pro nalezení faktorů, které vztahy ovlivňují, je využita lineární regresní analýza a současně jsou faktory porovnány pro situaci domácí péče a péče za pomoci instituce. Závěry analýzy potvrzují předpoklad, že citová solidarita je nejčastěji poskytovaným druhem pomoci. Citové vztahy mezi pečujícím a seniorem se vyznačují poměrně velkou mírou vzájemnosti, která se zvyšuje, pokud se pečující stará o vlastní matku a pokud měl v minulosti se seniorem pozitivní citové vazby. Negativně pak na vztahy působí míra závislosti seniora a délka péče. Vzájemné citové vztahy pečující charakterizují skrze různé dimenze...
|
|
|
Postoje k riziku u českých studentů středních škol: rozdíly mezi muži a ženami
Holá, Lucie ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce "Postoje k riziku u českých studentů středních škol: rozdíly mezi muži a ženami" pojednává o tom, jak se lidé v každodenním životě setkávají s rizikem a jak se s ním vyrovnávají. První část práce se zabývá tím, jakým způsobem se utváří vnímání rizika a především, které faktory je ovlivňují. Důležitou roli hrají sociální a kulturní struktury, ale i individuální faktory (jako pohlaví nebo osobní zkušenosti) a mediální obraz rizik. Vnímání rizika je klíčové pro proces rozhodování v situacích spojených s rizikem nebo nejistotou a práce dále poukazuje na to, že je možné modelovat chování v rizikových situacích a tak je predikovat. Druhá část práce prezentuje obsah výzkumu mezi českými studenty středních škol a jejich postojích k riziku. Zaměřuje se na rozdíly mezi muži a ženami. Především se zabývá jejich ochotou riskovat ve třech klíčových oblastech - sociální oblast, zdraví a volný čas. Použitý model obsahuje tyto parametry: ochotu zapojit se do aktivity spojené s rizikem, vnímání pravděpodobnosti negativních důsledků a na míru potěšení vyplývajících z aktivity. Výzkum ukazuje, že a) muži jsou více ochotni riskovat v oblasti zdraví a volného času, na druhou stranu ženy jsou odvážnější v sociální oblasti; b) studenti z náročnějších škol riskují více v sociální oblasti, než studenti z...
|
|
|
Jak lidé nakupují na internetu
Procházková, Pavla ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Pavla Procházková Jak lidé nakupují na internetu Abstrakt diplomové práce Práce popisuje základní principy v nákupním chování lidí na internetu. Cílem bylo říci, zda je nakupování na internetu racionální. Práce se zabývala teoriemi racionality a teorií omezené racionality z pohledu sociologických, ekonomických a psychologických přístupů. Všechny teorie se shodují v tom, že člověk, jedná-li racionálně, volí nejefektivnější variantu možného chování. Ať už získá přínos ekonomický, sociální či psychologický. Z tohoto širokého pohledu je jasné, že člověk ve většině případech svého jednání jedná racionálně, protože i nejhlubší emoce má jistý racionální základ, který ovšem v průběhu staletí svoji účelnost ztratil. Možná iracionalita může být v dnešní době způsobena příliš rychlým růstem technologií, zahlcením informací (informace jsou čím dál více a šířeji dostupné, ovšem zhoršuje se orientace v nich, člověk musí volit, kterými se bude řídit, které jsou důvěryhodné). Internet do nakupování vnáší prvek vyšší racionality ve svých nástrojích. Zároveň omezuje například vjemy, čímž se racionalita výběru snižuje. Závěrem je, že lidé na internetu jednají racionálně, nakupují s cílem maximalizovat svůj užitek (získat nízkou cenu, ušetřit...
|
|
| |
|
|
Rodinná péče o seniory se zřetelem na hlavní pečovatele
Moravcová, Lucie ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Rigorózní práce "Rodinná péče o seniory" pojednává především o problematice domácího rodinného pečování o seniory. Soustředí se na hlavní domácí pečovatele, kteří domácí péči rodičům/partnerům poskytují, popř. organizují. Tito pečovatelé také většinou rozhodli o tom, že se o seniora bude pečovat právě v domácím prostředí, nikoli v instituci. Práce odhaluje rozhodovací procesy, které předcházejí samotné péči, dále se také zabývá samotnými počátky domácího pečování, rozebírá jeho důvody a příčiny. Práce zároveň obsahuje analýzu problémů, se kterými se pečovatelé potýkají, a následná doporučení k ulehčení jejich situace. Dále je za účelem komparace část práce věnována též rodinným příslušníkům, kteří se starají o seniora využívajícího převážně institucionální péči. Práce je v podstatě zprávou z výzkumného šetření, které probíhalo ve třech etapách: v první, analytické fázi byl sběr dat prováděn pomocí standardizovaných dotazníků v 800 pečujících domácnostech ČR, ve druhé fázi byla využita hloubková strukturovaná interview s hlavními pečovateli a ve třetí fázi byla provedena rovněž hloubková strukturovaná interview s "institucionálními pečovateli". V úvodu jsou analyzovány a definovány hlavní pojmy týkající se problematiky domácího pečování, poté následuje pasáž věnovaná teoretickému rozboru problematiky (a sice...
|
|
|
Teorie a praxe evaluačních šetření v České republice
Remr, Jiří ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent) ; Winkler, Jiří (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na analýzu způsobů, jakými jsou v ČR uplatňovány vybrané prvky evaluační metodologie. Výchozím bodem řešení vytyčeného výzkumného úkolu je identifikace konkrétních oblastí, jimiž se postup provádění evaluačních šetření odlišuje od ostatních činností a postupů. Na základě srovnávací analýzy s takovými oblastmi jako je základní výzkum, monitoring či audit jsou tak definovány některá specifika, jež jsou dále doplněna o další charakteristické rysy procesní povahy. Navazující série empirických výzkumů soustředila pozornost na zjištění míry, v jaké jsou evaluační teorií definované metody, techniky a postupy reálně uplatňovány v každodenní praxi. V tomto ohledu byly zvoleny tři rozdílné, vzájemně spolu nesouvisející oblasti, ve nichž se evaluace běžně aplikuje. S ohledem k dalším cílům předkládané práce navíc každá z oblastí byla zvolena tak, aby reprezentovala jinou formu provádění evaluačních šetření. Výsledky provedeného desk research tak poukazují na konkrétní podobu evaluačních šetření prováděných externími realizátory evaluačních šetření v oblasti operačních fondů EU, dále na vlastní hodnocení, jež odrážejí současnou praxi interního způsobu realizace evaluačních šetření a v neposlední řadě jen také dokumentován způsob hybridního provádění evaluačních šetření, který vychází z...
|
|
|
Towards the Methodological Foundation of Social Capital Theory. How (not) to Measure it in the Czech Republic.
Häuberer, Julia ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent) ; Rippl, Susanne (oponent)
The field of social capital still lacks a recognized general theory. Accordingly, various and sometimes inappropriate measurements are used for it. The present monograph contributes to filling in this gap and provides progress towards the creation of a formalized social capital theory. Starting with the basic concepts of social capital of Bourdieu [1983] and Coleman [1988] we derive a general definition of social capital. Social capital is a property of relationships among individuals that are a resource actors can use and benefit from. Because neither Bourdieu's nor Coleman's concepts are appropriate as a general social capital theory the more current concepts of Putnam [2000], Burt [1992] and Lin [2001] are contested for this purpose. The discussions show that we can distinguish between cultural social capital (generalized trust, norms of reciprocity) and structural social capital (networks) and that we should focus on one of the two. Thus, we focus the latter but we take into account that cultural social capital is a preconditions as well as an outcome of structural social capital. Structural social capital is further influenced by collective assets (economy and historical or technological background) and individual characteristics (gender, age or ethnicity). Access to structural social capital or social...
|
|
|
Změny ve vnímání sociální distributivní spravedlnosti v ČR po roce 1989
Prokůpková, Zuzana ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Tato práce je zaměřena na percepci sociální a distributivní spravedlnosti v ČR po roce 1989, se snahou vymezit případné změny a rozdíly, ke kterým vlivem transformace v názorech lidí došlo. Práce začíná vymezením pojmu sociální a distributivní spravedlnosti, dále se skládá z metodologické a dvou empirických částí. Metodologická část určuje otázky, které jsou ve výzkumu (sekundární analýze) zkoumány, použité datové soubory a vybrané osobnostní charakteristiky. Dále přibližuje realizovaný výzkum focus groups, jeho průběh, vzorek a cílové skupiny. První empirickou částí je sekundární analýza vnímání sociální spravedlnosti s cílem nalézt a identifikovat změny, ke kterým v průběhu devadesátých let došlo a dále určit faktory, na kterých percepce spravedlnosti závisí nebo závisela. Tyto výsledky jsou doplněny pohledem na vnímání spravedlnosti v roce 2005, kdy byl proveden podobný výzkum. Druhá část je tvořena analýzou focus groups, která měla hlouběji nahlédnout do motivů jedinců a zjistit, co konkrétně stojí za jejich přesvědčením o spravedlnosti či nespravedlnosti. V závěru této části je pokus o nelezení modelu jednání při rozhodování o otázkách sociální a distributivní spravedlnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Internacionalizace českého tisku a proměny obsahů hlavních českých deníků
Pivoňka, Ondřej ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Tato práce je inspirována kritickými teoriemi médií, zejména prací amerických badatelů Hermana a McChesneyho, významných představitelů radikálně kritického přístupu v mediálně globalizačním diskurzu. Snaží se aplikovat hlavní teze jejich teorie na české prostředí na příkladu denního tisku. Jejím jádrem je srovnávací empirická analýza formální struktury obsahu hlavních celonárodních deníků (Právo, Lidové noviny a Mladá fronta DNES) v roce 1994 a 2004. Nejprve jsou představeny metody vlastní analýzy, následuje vymezení teoretických východisek v rámci mediálně globalizačního diskurzu, analýza vývoje kapitálové struktury českého tisku a vlastní obsahová analýza, na vzorku dvaceti vydání od každého titulu v každém roce je sledováno 16 proměnných. Ověřují se hypotézy týkající se koncentrace a konsolidace kapitálu na novinovém trhu a globalizace, komercionalizace, bulvarizace a unifikace obsahů sledovaných titulů. Empirická část obsahuje také model měření míry bulvárnosti, "obsahové profily" sledovaných titulů a srovnání.jejich titulních stran. Výsledky analýzy některé z tezí výchozí teorie podporují (především teze o koncentraci kapitálu, komercionalizaci a bulvarizaci obsahů), jiným odporují (globalizace a unifikace obsahů). V zásadě však její pojetí společenské kritiky fungování masových médií potvrzují Powered...
|
|
|
Vliv války na míru sebevražednosti: Jedna problematika, několik závěrů
Olchavová, Dita ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Tato práce mapuje změny ve výzkumu zabývajícím se vlivem války na míru sebevražednosti od dob Durkheima po současnost. Durkheim zastával názor, že míra sebevražednosti má v období válek oproti období míru tendenci klesat, a to kvůli zvýšené politické integraci společnosti, kterou válka produkuje. Tato myšlenka byla podrobena studiu celé řady sociologů za účelem jejího potvrzení či vyvrácení na základě zkoumání individuálních dat týkajících se sebevražednosti v jednotlivých zemích v období různých válek. Některé studie tuto myšlenku podpořily, zatímco jiné ne. Prozkoumání těchto studií - jejich výsledků stejně jako jejich metodologie - přináší cenné informace o klíčových problémech vedení výzkumu v této oblasti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.