|
| |
|
|
Zeleň jako indikátor kvality urbánního prostředí
Pondělíček, Michael ; Doc.Ing.Vladimír Švihla,DrSc. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Ivan Vorel,CSc. (oponent) ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce je založena na principu otevřeného přístupu k městské zeleni v rámci podpory trvale udržitelného rozvoje uvnitř měst. Trvale udržitelné hospodaření a plánování uvnitř měst s sebou nese i poptávku po indikátorech udržitelnosti a kvality života ve městech. Disertační práce se zabývá hodnocením pozitivních i negativních vlivů zeleně na kvalitu života ve městech a také tím, jak je zeleň ve městech ovlivněna a jaké má účinky na člověka. Práce zkoumá existující indikátory popisující kvalitu zeleně ve městech a jejich aplikace z hlediska udržitelnosti a současně sleduje i percepci zeleně ze strany obyvatel města. Na základě analýz a teoretických poznatků v práci obsažených je pro potřeby měření kvality života ve městě zkonstruován nový - agregovaný Indikátor obecné kvality zeleně města. Tento indikátor je v práci ověřen na vzorku 70 velkých a středních měst v ČR a je ověřena jeho vypovídací schopnost o potenciálu zeleně ve městech a to i ve vztahu k probíhající klimatické změně a dalším faktorům rozvoje. Indikátor a jeho matematická konstrukce přináší nové informace o potenciálním vlivu zeleně a její využitelnosti v rámci zvýšení udržitelnosti města a kvality života jeho obyvatel.
|
|
| |
|
|
Kompaktní formy bydlení
Májek, Jan ; Koutný, Jan (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (vedoucí práce)
„Kompaktní formy bydlení“ je výraz, se kterým se v české bytové architektuře zatím příliš nesetkáváme. Tato koncepce hustě zastavěných nízkopodlažních obytných souborů přitom v sobě nese silný potenciál nejen v otázkách pouhého bydlení, ale nabízí i jeden z progresivních způsobů alternativního řešení obytného prostředí vůbec. Zkoumaná forma bytové zástavby nabývá na významu zvláště ve specifických situacích, kdy konvenční bytová výstavba selhává a spíše generuje další společenské problémy. Disertační práce se v první řadě snaží v maximální dostupné míře zdokumentovat problematiku kompaktního bydlení, popsat jeho základní formy a poukázat na historické kořeny této typologie. Získané poznatky byly následně podrobeny hloubkové analýze, jejímž výstupem má být co nejkomplexnější charakteristika zkoumaného tématu a jeho zařazení do kontextu standardních forem bydlení. Výsledkem výzkumu je soubor informací, předpokladů a typologických východisek, která určují primární urbanistické, architektonické, případně sociální limity této obytné kategorie. Práce se pokouší zohlednit zadané téma v širším kontextu bydlení, jakožto elementární lidské potřeby. V konečném důsledku by zjištěné poznatky měly svým dílem přispět ke kultivaci bytové scény u nás a vytvořit teoretický materiál, který by se stal základním informačním podkladem pro tvorbu kompaktních obytných souborů. Závěry tohoto výzkumu mohou být dále rozvíjeny, ověřovány a zpřesňovány ve výukových procesech na fakultách architektury nebo přímo v praxi. Získané výsledky výzkumu by mohly podnítit zájem o tento typ kolektivního bydlení a přispět k obohacení české bytové scény o syntetickou formu, která bude tvořit typologický spojovací mezičlánek mezi rodinným domem a bytovkou. Nízkopodlažní obytné soubory s vysokou hustotou osídlení mohou současně vytvářet efektivní protiváhu k rozvolněné předměstské zástavbě typových rodinných domů a nabídnout způsob, resp. jeden z alternativních způsobů, jak se lze s touto urbanisticky rozpadlou bytovou zástavbou vypořádat.
|
|
|
Pěší pohyb ve struktuře města
Dokoupilová Pazderková, Kateřina ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Město bylo od pradávna místem, kde se lidé společně setkávali, žili a tvořili, a proto by měla v dnešní anonymní době role jednotlivců – obyvatel města růst. Úloha chodce jako jedince umožňujícího přímý kontakt tváří v tvář, jedince komunikujícího s okolím se stává nezbytnou součástí „živého“ města. Proto, aby město bylo funkční, je potřeba koncentrovat lidi a události, teprve potom se město stává městem lidí, městem místa, městem momentu. Definice městské udržitelnosti a životaschopnosti by měla být poměřována schopností města poskytnout kvalitní životní podmínky svým obyvatelům. Zahrnuje je to především vysokou kvalitu přírodního i umělého prostředí, dobré životní a pracovní podmínky, právo lidí na bydlení, práci, sociální služby a infrastrukturu. Dále by mělo chránit kulturní identitu města a poskytnout možnost participace při rozhodování ve městě. Dopravní provoz ovlivňuje ve velké míře narůstající Urban Sprawl, vytváří velké přepravní vzdálenosti a zvětšuje potřebu dopravy, především osobními automobily. Je zapotřebí vytvořit efektivní plánování s politikou inovativních dopravních systémů, které budou schopny redukovat potřebu dopravy. Můžeme konstatovat, že pěší doprava pro udržitelnost města má přínos v omezení suburbanizace, ve zmenšení podílu motorové dopravy a ve snížení rizika prostorové segregace. Je potřeba vytvořit města, kde se lidé pohybují a potkávají se, kde se mísí nejrůznější funkce a formy tak, aby nedocházelo k náhlým opouštění center a vzniku monofunkčních zón. Je důležité počítat s principem, že ulice jsou společenským prostorem. Prostorem nejen dopravním, ale především prostorem společenským. Navrhovat tedy kvalitní síť propojených, funkčních a bezpečných pěších tras mezi obytnými budovami a místními cíli tak, aby budovy umožňovaly výhled do ulice, což zvyšuje nejen bezpečnost, ale především propojuje dění těchto dvou světů. Vytvořit živé, pulsující město, kde pěší pohyb je tím spojujícím prvkem mezi stále se rozvíjejícím městem a zachováním života v něm, je obrovská výzva pro nás všechny.
|
|
| |
|
|
Architekt Jiří Voženílek ve Zlíně
Svoboda, Jiří ; Prof.Ing.arch.Robert Špaček,CSc. (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Jiří Voženílek se narodil 14. srpna 1909 v Holešově, v rodině gymnaziálního profesora. Gymnázium studoval v Praze, kde pak vystudoval i architekturu na ČVUT. V 60. letech se stává na této škole univerzitním profesorem a později také hlavním architektem Hlavního města Prahy. K firmě Baťa nastoupil 20. dubna 1937. První jeho prací bylo sekundovat na tehdejším projektu Římsko-katolického kostela v Otrokovicích-Baťově panu ing. arch. Vladimíru Karfíkovi. Později se stává vedoucím skupiny č. 276 Stavebního oddělení č. 8 a je vedoucím projektantem. Za firmu Baťa spolupracuje s architektem Jaroslavem Fragnerem při tvorbě urbanistického konceptu Průmyslového města Kolín z let 1940 - 41. Sám projektuje zajímavou industriální stavbu kafilérie v Otrokovicích-Baťově. Z jeho dalších architektonických realizací jsou v areálu bývalých baťových závodů ve Zlíně nejvíce známy tovární budovy č. 14 a 15, které byly postaveny v letech 1946 – 47 (č. 15) a 1947 - 48 (č. 14). Ovšem nejvýraznější architektonickou realizací ing. arch. Jiřího Voženílka je rozhodně budova Kolektivního domu ve Zlíně. Je autorem mnoha významných urbanistických projektů u nás i ve světě. Stál v čele skupiny architektů, kteří v letech 1946-47 vytvořili Regulační plán Zlína, který je ve své podstatě platný dodnes.
|
|
|
Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni
Kučerová, Zita ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo najít odpověď na otázky, zda lze monitorovat sociální soudržnost (kohezi) obce a čím tuto kohezi, která je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje, měřit. Byl proveden rozbor přístupů a měření udržitelného rozvoje sociálního pilíře v mezinárodním i českém prostředí. Sociální pilíř byl identifikován a popsán i pro lokální úroveň. V rámci sociálního pilíře udržitelného rozvoje na úrovni obce jsou navrženy tři hlavní tématické bloky: • Kvalita sociálního prostředí obce • Sociodemografická struktura obyvatel obce • Spokojenost a participace na věcech veřejných. Tato témata by měla být monitorována indikátorovou sadou, navrženou v této práci. Jejím cílem bylo pokrýt všechny dimenze sociální koheze, které jsou opodstatněné a významné ve vazbě na procesy územního plánování. Tyto indikátory lze sledovat v přímě vazbě na populační velikost a regionální význam sledované územní jednotky na lokální úrovni a nejsou vytrženy z konceptu sledování indikátorů udržitelného rozvoje na dalších územně vyšších úrovních. Výsledky, analýza a interpretace dosažených hodnot by se mohly stát jedním z podkladů pro „rozbor udržitelného rozvoje území“ (součást nástrojů územního plánování dle současné právní úpravy), reprezentující sociální pilíř. Všechny jevy a procesy musí být zároveň hodnoceny v kontextu dalších pilířů udržitelného rozvoje a poté by se měly stát též vhodným nástrojem k měření naplňování cílů územního plánování.
|
|
|
Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni
Kučerová, Zita ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo najít odpověď na otázky, zda lze monitorovat sociální soudržnost (kohezi) obce a čím tuto kohezi, která je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje, měřit. Byl proveden rozbor přístupů a měření udržitelného rozvoje sociálního pilíře v mezinárodním i českém prostředí. Sociální pilíř byl identifikován a popsán i pro lokální úroveň. V rámci sociálního pilíře udržitelného rozvoje na úrovni obce jsou navrženy tři hlavní tématické bloky: • Kvalita sociálního prostředí obce • Sociodemografická struktura obyvatel obce • Spokojenost a participace na věcech veřejných. Tato témata by měla být monitorována indikátorovou sadou, navrženou v této práci. Jejím cílem bylo pokrýt všechny dimenze sociální koheze, které jsou opodstatněné a významné ve vazbě na procesy územního plánování. Tyto indikátory lze sledovat v přímě vazbě na populační velikost a regionální význam sledované územní jednotky na lokální úrovni a nejsou vytrženy z konceptu sledování indikátorů udržitelného rozvoje na dalších územně vyšších úrovních. Výsledky, analýza a interpretace dosažených hodnot by se mohly stát jedním z podkladů pro „rozbor udržitelného rozvoje území“ (součást nástrojů územního plánování dle současné právní úpravy), reprezentující sociální pilíř. Všechny jevy a procesy musí být zároveň hodnoceny v kontextu dalších pilířů udržitelného rozvoje a poté by se měly stát též vhodným nástrojem k měření naplňování cílů územního plánování.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Novotný, Vlastimil ; Koutný, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Inspirací pro mou práci bylo dílo Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Kde Labyrint představuje předpolí květné zahrady v Kroměříži a ráj srdce pak samotná Květnice a Štěpnice Libosadu. Předpolí jsem rozdělil na pět světů Svět Poznání, Svět Klamu a iluze, Svět Budoucnosti, Svět Zahradnictví a Svět Zrození). Každý svět je originální a jedinečný svým obsahem a pojetím. V předpolí kroměřížských zahrad jsem zrekonstruoval vstupní budovu a vytvořil zde dvoupatrovou budovu Edukačního centra s investorem požadovanými místnostmi, aulou, výstavní místností a toaletami. Dále pak jednopatrový Zahradnický domek, sklad, dva skleníky a výstavní dílnu s prodejnou.
|
host ::
RSS.