|
|
Vliv individuálních vlastností samic čejky chocholaté (Vanellus vanellus) na kvalitu snůšky, párovací status a inkubační úsilí samce
Sládeček, Martin ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Role ornamentace opeření a dalších individuálních vlastností v pohlavím výběru je u ptáků široce studovanou problematikou. Drtivá většina prací se ovšem zabývá významem ornamentace samců a samičími preferencemi při jejich výběru. Recentní poznatky ovšem ukazují, že podobně širokou škálu adaptací lze nalézt, zaměříme-li se na signální význam opeření samičího. Tato práce zkoumá potenciální význam melaninové ornamentace a dalších individuálních vlastností pro průběh hnízdního procesu u samic čejky chocholaté (Vanellus vanellus), známého a široce rozšířeného polygynního bahňáka zemědělské krajiny. Žádná ze studovaných charakteristik nesignalizovala investici do reprodukce prostřednictvím objemu vajec ve snůšce. Samice s delším křídlem, větším rozsahem předhnízdního pelichání loketních letek a větším rozsahem melaninové ornamentace ovšem začínaly hnízdit, poněkud překvapivě, později v sezoně. I přesto se ornamentace samic ukazuje jako pravděpodobně samci preferovaný znak, protože v průměru inkubovali více na hnízdech samic s výraznější ornamentací. Stejně tak inkubovali výrazněji v pozdních fázích inkubační periody. Žádný vliv na množství samčí inkubační péče naopak nebyl zjištěn u velikosti vajec, či načasování hnízda v rámci sezony. Podobně ani velikost hnízdního uskupení, coby ukazatel možnosti...
|
|
|
Je rozpoznávání predátorů obratlovci naučené nebo vrozené?
Antonová, Kateřina ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Adamová, Dana (oponent)
Rozpoznání predátora je nezbytným předpokladem efektivního antipredačního chování. Znalost predátorů může být buď vrozená a/nebo naučená. Pro savce i naprostou většinu ptáků je společná péče o potomstvo. Řada zástupců obou skupin také vytváří jednodušší nebo složitější society. To vše umožňuje naivním jedinců získávat poznatky o predátorech sociálním učením, které je efektivnější a méně riskantní než učení se z vlastní zkušenosti. Studium uplatnění vrozeného a naučeného rozpoznávání predátorů u savců a ptáků by tedy mohlo přinést obecnější závěry o roli různých forem učení v životě obou skupin. Překvapivě ale nebyla této problematice věnována soustavná pozornost. Stávající studie ukazují, že i naivní savci a ptáci mohou predátory rozpoznávat, jejich závěry ale nejsou jednotné. Rozpoznání zjevně závisí na typu předkládaného stimulu. Živý predátor vyvolává intenzivnější odpověď než model, u čichových stimulů zřejmě záleží na jejich "nosiči". Podstatná část stávajících studií navíc neumožňuje bližší určení přesnosti rozpoznání. To by vyžadovalo použití většího počtu predátorů i kontrol. Takové studie jsou ovšem vzácné. Je tedy zřejmé, že studium uplatnění vrozeného a naučeného rozpoznávání predátorů u ptáků a savců stále představuje atraktivní výzkumné téma. Klíčová slova: predátor, rozpoznávání,...
|
|
|
Vliv kůrovcové gradace na rozšíření a potravní ekologii datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) v Národním parku Šumava
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo nalezení faktorů, které ovlivňují výskyt datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) na Šumavě v době, kdy zde odeznívá kůrovcová gradace způsobená orkánem Kyrill. Výzkum probíhal na pěti bodových transektech, ke zjištění výskytu datlíka byla zvolena metoda akustické provokace, u které se prokázala její vysoká spolehlivost. Ve shodě s předpoklady datlík preferoval kůrovcem napadené lesní porosty před zdravými. Překvapivě se to však týkalo i porostů, kde hlavní napadení proběhlo již před několika lety. Bez ohledu na jejich zdravotní stav datlík dále upřednostňoval bezzásahové porosty před zásahovými. Z dalších faktorů se uplatnily expozice (preferována jižní a západní) a nadmořská výška (medián minimální nadmořské výšky cca 1100 m.). Dalším důležitým výstupem je zjištění, že datlík preferuje jako svá potravní stanoviště ještě živé, nebo čerstvě mrtvé smrky napadené kůrovcem. Celkově se ukazuje, že je datlík druhem s úzce vymezenými biotopovými nároky, který je vázán na přirozené, člověkem neovlivňované horské smrčiny. Výstupy této práce by mohly být využity pro lepší pochopení ekologie tohoto druhu, případně pro tvorbu ochranného managementu. Klíčová slova: datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kůrovcová kalamita, potravní stanoviště, NP Šumava
|
|
|
Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a pozorování probíhalo po dvě hodiny ráno a večer, jednou až dvakrát týdně od konce května do konce srpna. V pravidelných intervalech byli jeleni manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenosti mezi sebou do 22 metrů. Tito jedinci - nejbližší společníci se liší v počtu agonistických interakcí. Ti, co dosáhli 8 nebo méně označujeme jako Přátele, zatímco podskupinu druhých, dosáhnuvších mnohonásobně více interakcí, klasifikujeme jako Konkurenty. Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci uvnitř skupin (Přátelé a Konkurenti). Konkurenti se zvětšující se vzdáleností...
|
|
|
Reaction of Palearctic and Nearctic chickadees to sympatric and allopatric predators using feeder experiments: do regional differences in recognition of predators and determination of threat they are posing exist?
Lončík, Lukáš ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Schopnosť sýkoriek rozpoznať sympatrických a alopatrických dravcov a zhodnotiť stupeň ich nebezpečnosti bola testovaná pomocou krmítkových experimentov na divokých sýkorkách v Nearktickej a Palearktickej oblasti. Pokusy boli vykonané v Prahe v Českej republike počas zimy v roku 2013, na sýkorkách veľkých (Parus major) a sýkorkách belasých (Parus caeruleus). V nasledujúcom roku v meste Calgary v Kanade na sýkorkách čiapočkatých (Poecile atricapillus). Ako testovacie druhy boli vybrané tri druhy sokolov (sokol kobec (Falco columbarius) sokol myšiar (Falco tinnunculus) a sokol pestrý (Falco sparverius), kde dva druhy boli sympatrické a jeden alopatrický k pokusovaným sýkorkám. Testovaná bola aj reakcia na hniezdneho predátora straku obyčajnú/americkú (Pica pica/hudsonia). Pokusy prebiehali s pomocou krmítkových experimentov, kde k jednému z krmítok bola umiestnená atrapa buď sokola alebo straky a k druhému krmítku atrapa buď jastraba (najnebezpečnejší vtáčí predátor), alebo hrdličky (neškodný vták vo veľkosti testovaných dravcov). Na druhé krmítko boli predkladané sympatrické druhy: jastrab krahujec (Accipiter nisus), jastrab cooperov (Acipiter cooperii), hrdlička záhradná (Streptopelia decaocto) a hrdlička karolínska (Zenaida macroura). V Calgary sa nepodarilo preukázať žiadne rozdiely v reakciách...
|
|
|
Mezidruhová teritorialita mezi slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos) a slavíkem tmavým (Luscinia luscinia)
Jiran, Martin ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
6 Abstrakt Agresivita, jež se vyskytuje při obraně hnízdního teritoria před jedinci jiného druhu, bývá nazývána mezidruhovou teritorialitou a patří k hlavním faktorům ovlivňující soužití dvou blízce příbuzných druhů. Mezidruhovou teritorialitu nejčastěji pozorujeme v případě, kdy se areály dvou dříve oddělených druhů dostanou do sekundárního kontaktu (sympatrie). Přestože je toto téma velmi oblíbené u studií zabývajících se ekologií a chováním ptáků, existuje poměrně málo prací se zaměřením na druhy, u kterých dochází k hybridizaci a kopírování zpěvů. Ve své práci se zabývám systémem dvou blízce příbuzných druhů pěvců - slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos) a slavíkem tmavým (Luscinia luscinia). Oba druhy se oddělily před 1,8 mil. let, mají velmi podobný vzhled i ekologické nároky a jejich areály se překrývají v úzkém pásu táhnoucím se napříč střední Evropou. Bylo zjištěno, že v sympatrické oblasti dochází k jejich vzájemnému křížení, mezidruhovému kopírování zpěvu (u slavíka tmavého se vyskytují tzv. smíšení zpěváci přejímající části zpěvu z repertoáru slavíka obecného) a k posunu morfologických znaků (výraznější u slavíka obecného). Zároveň se tyto druhy mírně liší tělesnou velikostí (větší u slavíka tmavého). Všechny tyto indicie naznačují, že mezi druhy dochází k agresivním střetům, ve kterých by...
|
|
|
Umí ptáci manipulovat poměrem pohlaví mláďat?
Tomiška, Lubomír ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o vychýleném poměru pohlaví u ptáků. Právě toto kontroverzní téma představuje jednu z důležitých otázek evoluční ekologie. Přestože se největší rozvoj experimentálních prací odehrál, díky objevení determinace pohlaví analýzou DNA, už v 90. letech minulého století, stále postrádáme konzistenci v hledání ultimátních příčin stejně jako obecného proximátního mechanismu. Na druhou stranu máme k dispozici přesvědčivé důkazy o vychýleném primárním, sekundárním, terciárním i kvartérním poměru pohlaví. Existence manipulace či obligátního vychýlení poměru pohlaví je proto velmi pravděpodobná. Má práce porovnává studie se zaměřením na stejné ultimátní příčiny, přičemž poukazuje na jejich nedostatky a zároveň přínosy pro studium vychýleného poměru pohlaví u ptáků. S odhadem poměru pohlaví souvisí také několik specifik, které jsem se snažil vystihnout v teoretickém úvodu. Druhá část práce nabízí potenciální proximátní mechanismy, které by mohly stát za manipulací poměrem pohlaví. V rámci porovnávání výsledků jsem narazil na rozšířený trend vychýlení poměru pohlaví přes první vejce snůšky, kterému by mohla jako proximátní mechanismus odpovídat selektivní resorpce vajíčka.
|
|
|
Antipredační chování ťuhýka obecného: role klíčových znaků v rozpoznávání predátora
Součková, Tereza ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o rozpoznávání a kategorizaci různých druhů podnětů u ptáků a ve své praktické části se věnuje rozpoznávání predátorů u ťuhýka obecného (Lanius collurio). Mým cílem bylo prozkoumat, zda se ťuhýci obecní řídí při rozpoznávání predátorů klíčovými znaky nebo barvou podnětu. Svůj průzkum jsem provedla pomocí atrapových experimentů, kdy jsem sledovala antipredační reakce ťuhýků na různé typy atrap lišících se přítomností či nepřítomností znaků dravce či různým zbarvením. Z reakcí ťuhýků jsem usoudila, že při rozpoznávání predátora hraje zásadní roli informace o klíčových znacích, ale pouze tato informace není sama o sobě plně dostačující. Kromě typu atrapy ovlivňovalo antipredační chování ťuhýka obecného i pohlaví, samci byli při obraně hnízda aktivnější než samice.
|
|
|
Vliv hry selat v období před odstavem na jejich schopnost vyrovnat se se stresem
Večlová, Barbora ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hrou zvířat obecně, jejími vlastnostmi, faktory, které ji ovlivňují a také možným využitím hry k rozpoznání a zlepšení welfare (životní pohody) v chovech zvířat. Hra je zajímavá i z hlediska fyziologie a neurologie, neboť může vyvolávat pozitivní emoce. V práci také shrnuji hlavní hypotézy, které se snaží vysvětlit evoluční význam hravého chování. Podle nejnovější hypotézy hra může sloužit k tréninku mláďat na nečekané situace, které je v dospělosti mohou potkat (Špinka et. al., 2001). Z této hypotézy také vychází experimenty, které jsme provedli a pomocí nichž jsme se pokusili otestovat, zda hra v raném věku může pozitivně ovlivnit výskyt agonistického chování ve stresových situacích, které se objeví po několika týdnech až měsících. Naše výsledky ukazují, že hra v přidaném prostoru v raném věku nemá příliš velký dlouhodobý vliv na chování prasat, nicméně se zdá, že v některých případech jim může pomoci zvládnout stresové situace. Z výsledků také vyplývá, že dalšími faktory, které mají vliv na rozvoj agresivního chování u prasat, jsou velikost skupiny, pohlaví a přírůstky.
|
|
|
Reakce sýkor na varovné hlasy v krmítkových experimentech
Lipanská, Barbora ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
LIPANSKÁ, B. 2011: Reakce sýkor na varovné hlasy v krmítkových experimentech. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Sýkora koňadra (Parus major) používá k varování před pozemními predátory a sedícími vzdušnými predátory varovné hlasy složené z vysokofrekvenčních tonálních slabik a sérií chrastivých širokopásmových slabik. Funkce některých akustických parametrů těchto komplexních hlasů byla testována v playbackovém experimentu na krmítku. Jako nejúčinnější se ukázalo varování dvou ptáků současně. Významnější pro varovnou funkci hlasů byly širokopásmové slabiky. Délka sérií širokopásmových slabik měla opačný vliv než u některých severoamerických sýkor rodu Poecile. Na varovné hlasy sýkory koňadry reaguje i sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus). Její reakce je však slabší. Tento rozdíl může být způsoben její slabší kompetiční schopností vůči koňadře. Klíčová slova: antipredační chování, varovné hlasy, sýkory, playbackový experiment
|
host ::
RSS.