|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Vejvodová, Klára ; Mléčka, Jan (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
KONCEPČNÍ ŘEŠENÍ Ulice Bratislavská a její okolí se chová jako heterotopie, je nesourodá s městem. Nepropustnost území v obou směrech místo přímo charakterizuje. Tato membrána je současně největší příležitostí i největším nebezpečím území. Území je v brněnském kontextu výjimečné. Povahou se vymyká zbytku města a nabízí jiný formát, než který je obvyklý. Je nutné uvážit, jak území otevřít městu, aby mohlo Brno využívat jeho možnosti a zároveň tím nezadusit veškerý potenciál místa. Není možné se vyhnout procesu gentrifikace. Zakonzervovat tak současný stav. To by mělo stejně negativní dopad jako jednosměrná gentrifikace, která je pro místo nejreálnějším nebezpečím. Utlumení pestrosti, nahrazení výběru jednou variantou nemůže být přínosem. Je třeba do území dosadit další heterotopii. Podpořit vznik konfliktů – s přesvědčením, že každé setkání dvou nesourodých prvků generuje nové cesty a způsoby chování. Umožnit vývoj a posun, který by nikdy neexistoval při interakci odehrávající se v rámci homogenní skupiny. Pochopitelně i dva neslučitelné elementy se časem začnou vzájemně přizpůsobovat a směřují k soužití. A proto je třeba dosazovat další a nové heterotopie. Myslím, že je nutné, aby architektura, která na místě vznikne, hostila nové heterotopie a vyžadovala konflikt. Na jediném místě by mělo koexistovat co nejrozličnější spektrum lidí a zároveň, by tato skupina měla být proměnnou v čase. Čím víc se budou obyvatelé nuceni setkávat, vědět o sobě, vnímat odlišnosti, tím víc na sebe budou nuceni reagovat a vzájemně na sebe působit a budou se vyvíjet. Proto je nutné, aby stěny byly tvořeny membránou co nejpropustnější a cesty umožňovaly co největší počet setkání, respektive konfliktů. Tato setkání mohou být pouhým pozorováním. Z toho důvodu jsem navrhla stavbu co nejtransparentnější s otevřenými cestami. Pavlače a dvory fungují přirozeně jako hlediště a jeviště. Pavlače také mohou fungovat jako přechod mezi vnějším a vnitřním, veřejným a soukromým. V rámci mým návrhem definovaných konfliktů jde o hledání prahu mezi vnějším a vnitřním, mezi veřejným a soukromým, exteriérem a interiérem. Jde o nadefinování míry propustnosti membrány. Stěn, dveří, oken, vztahu vnitrobloku a ulice. Vnitřní prostor je vždy utvářen jeho obyvatelem. Stejně to platí u prostoru veřejného, který vzniká z mnoha nesourodých prvků, hostů, místních, návštěvníků. Architektura veřejného prostoru je nesmí omezovat. Musí být variabilní a imaginativní.
|
|
| |
|
|
Vlakem do Dvora - Přestupní terminál ve Dvoře Králové nad Labem
Vinklárková, Eliška ; Sedláček, Jan (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Hlavním cílem návrhu bylo nevytvořit integrací dopravy z této parcely bariéru pro obyvatele ani pro turisty a ponechat ji co možná nejvíce chodcům. Pohyb chodců a vozidel by se neměl křížit. Nové koleje jsou proto přisunuty ke stávající vlečce. Pohyb autobusů by se měl odehrávat bezprostředně u rušné místní komunikace. Budova terminálu je na parcele umístěna do centra dění a je spojovacím článkem mezi autobusovou, vlakovou, automobilovou dopravou a chodci. Díky zvolenému dopravnímu řešení je parcela oproštěna od dopravních bariér a vzniká zde volná rozptylová plocha pro pěší. Zároveň dopravní řešení neznemožňuje volný průchod parcelou obyvatelům z jihu. Umístění rozptylové plochy přirozeně navádí návštěvníka i obyvatele města na oblast jejich zájmu – odklon od průmyslové části města.
|
|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Javůrková, Terezie ; Veselá, Markéta (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá urbanismem Hevlína, řeší zejména oblast současného centra a konkrétní návrh bydlení pro seniory a lékařského domu. Po bombardování Hevlína na konci 2. světové války vzniklo v urbanistické struktuře prázdné místo, které se stalo náměstím. Svým měřítkem ale neodpovídá urbanismu Hevlína, ani měřítku člověka. Velký prostor je věnován dopravě, parkování a zeleni, nikoliv člověku. Cílem práce je vytvoření a koncepční řešení veřejných prostorů na území současné centra Hevlína. Konkrétní návrh seniorského bydlení a lékařského domu si klade za cíl interpretovat atributy venkovského domu a zároveň reflektovat současné požadavky na bydlení.
|
|
| |
|
|
Vlakem do Dvora - Přestupní terminál ve Dvoře Králové nad Labem
Varmužová, Adéla ; Galeová, Nicol (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Využitím kolejiště vlečky pro osobní vlakovou dopravu se výrazně zvýší intenzita jejího provozu. Protože trať bude elektrifikovaná, budou se muset definovat přejezdy a přechody pro chodce. Z železnice, která má městu a jeho obyvatelům pomoct, se tak paradoxně stane omezení bránící v průchodnosti a budoucím rozvoji. Proto jsem se rozhodla část trati vést po železničním viaduktu. Viadukt je podchodný. Cestujícím umožňuje rozhled po krajině, kterou projíždějí. Nabízí pohled na město z jiné perspektivy. Právě tohle je v mém návrhu ona „brána do města“. Viadukt je koncipován jako struktura v krajině, která je kromě železniční dopravy nositelem i dalších funkcí. Je prostupný jak příčně, tak podélně. Podélná prostupnost definuje cestu, příčná propojení. V krajině převažuje cesta. Pod Viadukt umisťuji cyklostezku, in-line dráhu a pěší trasu, která dále navazuje na další cesty v okolí. Čím blíž je viadukt městu, tím víc se zaplňuje jednotlivými provozy až je ukončen halou terminálu.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Fabian, Martin ; Foretník, Jan (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
KONVERZIA GREENFIELDU V MESTODEDINE NA OBYTNÝ SÚBOR V SADE - STRETNUTIE MODERNISTICKEJ PANELOVEJ VÝSTAVBY S VIDIECKOU MIERKOU A DOMOM V ROVINE RAJSKEJ ZÁHRADY Bakalárska práca odpovedá na zadanie - využiť územie pomaly dosluhujúcich, resp. zanedbávaných súkromných záhrad – jednotiek individuálnej rekreácie pre účel bývania. V jej riešení sa stretávajú aspekty, ktoré formujú súčasnú tvár mestskej časti Brno – Komín. a) pôvodná dedina, zemepansky i funkčne prislúchajúca Brnu – základná hospodárska jednotka sídelnej štruktúry do polovice 20.storočia so svojím, prevažne agrárnym využitím b) sídlisko 2.polovice 20.storočia – spoločné bývanie s veľkou hustotou Riešenie stavia predovšetkým na niekoľkých pozitívach, ktoré sú podstatou obidvoch predošlých historických sídelných typov. Z agrárneho obdobia, individuálneho, samostatne hospodáriaceho a tak maximálne zodpovedného a pravdivého prístupu k životu a samouvedomenia človeka, zachytáva koncept prirodzeného vzťahu človeka k prírode a starostlivosti o ňu na základe jej schopnosti produkcie potravín (rezident súboru Pastviny – sad, si môže prenajať, resp.zakúpiť jednotlivé ovocné stromy – jablone, slivky alebo hrušky od správcu, resp. majiteľa sadu). V prípade, že nemá záujem starať sa o stromy a hospodáriť s nimi na vlastnú zodpovednosť, môže si od správcu zakúpiť hotový produkt - ovocie, resp. produkty z ovocia (plody, mušty, destiláty, cider/perry, sušené ovocie, džemy, detskú výživu atď.) Za peniaze, prípadne pomocnou prácou – jednorázovou účasťou na hospodárskych prácach v sade (zber, jarné strihanie stromov, zbieranie napadaného ovocia, kosenie alebo pomoc pri výrobe produktov z ovocia - vzdelávanie sa nielen v oblasti ovocinárstva je možné v miestnom komunitnom centre). Rezident si tak odnáša dobrý pocit z pestovania a vzťahu k lokálnemu produktu.) Zníženie úrovne bazálneho vzťahu k pôde je fenoménom modernej spoločnosti, obývajúcej bytové domy, resp. domy, ktoré nie sú priamo viazané na funkciu získavania obživy vlastnou poľnohospodárskou činnosťou. Tvoria však naďalej bod zakorenenia človeka v reálnom fyzickom prostredí a z neho vyplývajúcej identity. Sad (a záhradné skleníky na streche objektu) sú teda reminiscenciou potreby vzťahu k pôde a samostatného potravinového hospodárenia, ktoré sú v mnohých z nás (našťastie) stále silno zakorenené.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Richterová, Veronika ; Sochor, Jan (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Návrh se snaží respektovat okolní krajinu a tradice dané lokality. Hmoty budov jsou navrženy jako doplnění stávajícího objektu v moderním designu. Zvolené bílé obkladové desky, vytváří na fasádách minimální členění, které vychází z ornamentu na fasádě stávajícího objektu. Funkce, které by mělo vinařství splňovat, jsou navrženy rozdělené do tří objektů. V prostoru dvora se jednotlivé funkce navzájem prolínají.
|
|
|
Dostavba městského bloku Studie dostavby městského bloku mezi ulicemi Koliště, Cejl a Vlhká
Zatloukalová, Denisa ; Foretník, Jan (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Předmětem práce je architektonický návrh dvou vybraných řadových městských domů v rozdílných pozicích. Jeden je situován v uliční frontě Koliště, druhý v ulici Vlhká. Bakalářská práce je ukázkou dvou odlišných přístupů k návrhu městských domů, domy jsou spojeny vnitroblokem a sdílí společné parkování. Návrh reaguje na hluk z okolních ulic a snaží se ukázat možnost vytvoření kvalitního bydlení v centru Brna i za těchto nepříznivých podmínek. Pro celou navrženou dostavbu je použit koncept klasického městského domu, parter je komerční a ostatní podlaží jsou využívána pro bydlení. Parkování je řešeno pomocí třípatrových podzemních garáží s kapacitou 254 parkovacích stání.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Matyášová, Jana ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Polyfunkční dům na nároží ulic Bratislavská a Stará, obsahuje kromě funkce bydlení, také sportovní centrum s kavárnou, pronajímatelné komerční a administrativní prostory. Doplňuje chybějící zástavbu dané lokality, v nároží však ustupuje a vytváří malý veřejný prostor doplněný dominantou – stromem. Vnitroblok je navrhován jako park s rostlou zelení a jezírkem pro vytvoření přirozeného prostředí. V domě jsou byty různých velikostí a kvalit odstupňovaných od ulice dále do vnitrobloku. V podzemí jsou dvě podlaží garáží, kde je umístěno dohromady 93 parkovacích míst, z toho 10 pro handicapované.
|
host ::
RSS.