|
|
Mediální obraz dánského režiséra Larse von Triera v kontrastu populárního a odborného magazínu
Šára, Filip ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Téma bakalářské práce je Mediální obraz dánského režiséra Larse von Triera v kontrastu odborného a populárního magazínu. Mediální obraz je velmi široký pojem, který si zaslouží podrobnější vysvětlení. Promítá se do něj několik aspektů mediální i kulturně- společenské oblasti: výstavba textů, způsob práce s informacemi, služby čtenářskému publiku, prvky umělecké publicistiky nebo zásady správného používání českého jazyka. V neposlední řadě objektivita, sémiotické významové kódování textů, politika vybraných tištěných periodik a nakonec osobní i profesní život filmového tvůrce, včetně jeho díla. Bakalářská práce představuje kontroverzního filmaře Larse von Triera v kontextu jeho tvorby a osobnosti. Důraz je kladen na žurnalistickou práci týdeníku Reflex a čtvrtletníku Film a doba. Výběr není náhodný, smyslem je poukázat na rozdílnost stylů společenského a specializovaného periodika, jak naznačuje i termín "kontrast" v titulu bakalářské práce. Analýza jednotlivých materiálů, zmiňujících von Triera (a z toho vyplývajících přístupů) je jádrem bakalářské práce. Mým cílem je sumarizovat výsledky referování o režisérovi a z nich vyplývající celkovou charakteristiku. Popisuji, jak vybraná média tvoří obraz osobnosti a zda to odpovídá realitě. Práce představuje, na co se časopisy primárně zaměřují a jaké...
|
|
|
Zobrazení aféry Watergate ve filmu: Porovnání hraných a dokumentárních děl
Verem, Anja ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce Zobrazení aféry Watergate ve filmu: Porovnání hraných a dokumentárních děl se zaměřuje na zobrazení novinářů a aféry Watergate ve filmech. Toto analyzuje na příkladech specifických vybraných hraných a dokumentárních snímků, které o této problematice vznikly. Těmi jsou Akta Pentagon: Skrytá válka (The Post, 2017), Všichni prezidentovi muži (All the President's Men, 1976), Duel Frost/Nixon (Frost/ Nixon, 2008), Watergate (Watergate, 2018), Náš Nixon (Our Nixon, 2013) a Nixon: Vlastními slovy (Nixon by Nixon: In His Own Words, 2014). V první části práce dochází ke shrnutí obecné historie ztvárnění novinářů a médií ve filmu. Dochází zde také k představení klíčových aktérů aféry Watergate, kterými jsou Richard Nixon, Bob Woodward a Carl Bernstein. Tato část pak také popisuje historii deníku The Washington Post a samotné aféry Watergate. V následující části pak dochází k definici základních pojmů, se kterými se v práci pracuje, jako je například hraný film, dokumentární film, investigativní novinář atp. Poslední, třetí část práce, se pak zaměřuje na porovnání a rozebrání zmíněných šesti vybraných filmů za pomocí komparativní metody, která by měla vést ke konečným výsledkům. Primární otázka, kterou se tato práce snaží zodpovědět je, jak (a zda) se liší zobrazení aféry Watergate v hraných...
|
|
|
Kauza Berdych v českém filmu: od reality a novinových/TV zpráv k fimovému zpracování, až po filmové recenze
Robotková, Martina ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Doležal, Aleš (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Kauza Berdych v českém filmu: od reality a novinových/TV zpráv k filmovému zpracování až po filmové recenze" pojednává o organizované zločinecké skupině, která se na počátku 90. let zformovala okolo vyhazovače z Discolandu Sylvie Davida Berdycha. Specifičnost kauzy Berdych spočívá v tom, že součástí zločinného spolčení byli i detektivové z Odboru pro boj s organizovaným zločinem (OBOZ), kteří kriminální činnost gangu v průběhu let kryli. Berdychův gang páchal únosy, krádeže a loupežná přepadení až do roku 2004, kdy se povedlo dvěma detektivům z OBOZu, Heleně Kahnové a Tomáši Gregorovi, gang rozkrýt. Práce se věnuje mediálnímu obrazu kauzy Berdych, k čemuž byly využity vybrané české zpravodajské weby a zpravodajské pořady. Na motivy Berdychova gangu byl později natočen jednak televizní seriál TV Nova Expozitura, jednak dokumentární film Zákon Helena dokumentaristky Petry Nesvačilové. Práce se zabývá specifiky televizního seriálu a dokumentárního filmu, analýzou zmíněných děl a recenzemi filmových kritiků a široké veřejnosti. Cílem práce bylo podat ucelený obraz o kauze Berdych, která se zapsala do našich dějin jako největší případ organizovaného zločinu napojený na policii.
|
|
|
Postavení prvních dam České republiky a jejich mediální obraz v letech 1993-2020
Daněčková, Aneta ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá tím, jakým způsobem česká média informovala o manželkách prezidentů v době jejich působení v roli prvních dam. Tato funkce není v České republice oficiální, každá dáma si proto sama určuje, čemu se bude v průběhu vykonávání úřadu věnovat. Média činnost prvních dam sledují a na základě jejich aktivit jim pak připisují určité role. Dle těchto informací, které jsou publiku předkládány, si veřejnost na manželky prezidentů utváří názor. Cílem této práce bylo získat a popsat mediální obraz všech českých prvních dam v letech 1993-2020. Pro získání jejich mediálních obrazů byly zvoleny články ze dvou odlišných typů médií, z Lidových novin a z Blesku. K dosažení těchto výsledků byla vybrána kvalitativní obsahová analýza, kterou doplňuje kvantitativní obsahová analýza. Kvůli nedostatečným zdrojům v oblasti zkoumání prvních českých dam byla v teoretické části využita zahraniční literatura. V závěrečné části práce se nachází odpovědi na výzkumné otázky, srovnání rozdílů v informování o prvních dámách ve dvou typově odlišných médiích a výsledné mediální obrazy všech českých prvních dam.
|
|
|
Budování příběhu v seriálu se zaměřením na minisérii Černobyl
Lišková, Michaela ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Budování příběhu v seriálu se zaměřením na minisérii Černobyl se zabývá seriálem Černobyl z roku 2019, který vznikl v koprodukci televizních stanic HBO a Sky. Černobyl se stal velmi úspěšným dílem, přičemž obsadil první příčky nejrůznějších filmových databází v Česku i v zahraničí. Zároveň se seriál těšil i rozsáhlému mediálnímu pokrytí. Pětidílná minisérie popisuje dopady, které měla katastrofa v elektrárně v Černobylu roku 1986, především na obyčejné lidi. Cílem práce je primárně obsahová a dramaturgická analýza seriálu, rozbor jednotlivých postav a vývoj jejich charakterů, stejně tak jako analýza témat, které Černobyl protínají. Práce se také zaměřuje na budování příběhu seriálu z hlediska popsaných teoretických konceptů a na aspekty typické pro tvorbu seriálů a sérií. V neposlední řadě práce zpracovává i jednotlivé recenze daného seriálu, a to jak tuzemské, tak zahraniční.
|
|
|
Případ Milada Horáková: od reality a mediální reflexe k filmovému zpracování
Horová, Kateřina ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá osudem Milady Horákové. Věnuje se mediálním ohlasům na proces, filmu Milada a ohlasům na něj, názorům odborníků na dané téma i dalšímu ztvárnění osudu jediné ženy popravené v politických procesech. První část diplomové práce se věnuje životu Milady Horákové zasazenému do kontextu tehdejší doby. Dále podrobně popisuje přípravy procesu a následně jednotlivé dny soudního přelíčení s třinácti obžalovanými. První část práce pak analyzuje dobové mediální ohlasy tří tehdy nejvýznamnějších deníků, Rudého práva, Svobodného slova a Lidové demokracie. V závěru se věnuje rehabilitaci Milady Horákové a ohlasům na danou věc z léta 1968 ve třech jmenovaných denících. Druhá část diplomové práce v úvodu vymezuje historický životopisný film jako žánr. Následně se podrobně věnuje snímku Milada, v biografii popisuje režiséra Davida Mrnku a dále jeho názory na film. Pokračuje analýzou snímku a jeho porovnáním se skutečným sledem událostí a s dokumentem Jana Mudry Případ Dr. Horáková. Třetí část práce analyzuje čtrnáct recenzí na snímek Milada, shrnuje tak největší úskalí filmu. Dále zmiňuje názory na film odborníků vedoucího kabinetu dokumentace a historie Vězeňské správy ČR Aleše Kýra, spoluzakladatele sdružení Dekomunizace Michala Gregoriniho a členky výboru Klubu Milady Horákové Eriky...
|
|
|
Ondřej Suchý: portrét novináře
Hedbávný, Marek ; Malý, Radek (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce shrnuje život a dílo Ondřeje Suchého, a to s důrazem na jeho novinářskou činnost v tisku, rozhlase i televizi. Suchý mimo jiné v Československé televizi uváděl pořad Kavárnička dříve narozených (1985-1995). V Českém rozhlase, kde s přestávkami pracoval od roku 1962 až do roku 2018, moderoval pořady Padesátník (1992-2008) nebo Nostalgické muzeum zábavy (1997-2008). Z tištěných médií je jeho jméno spjaté především s dětským časopisem Sedmička (1968-1971) a s Kvítkem, přílohou Svobodného slova. Práce se okrajově zabývá také Suchého uměleckou tvorbou: živil se jako karikaturista (známý je díky kresleným vtipům o myších) nebo jako hudební textař (spolupracoval s Karlem Černochem, Hanou Hegerovou či Dagmar Patrasovou). Vydal také přes pět desítek knih, převážně z oblasti literatury faktu: zaměřuje se na životopisy slavných herců, hereček, komiků, zpěváků a zpěvaček z 30. až 60. let 20. století. Další kapitoly se věnují osobnímu i profesnímu vztahu se starším bratrem Jiřím, kritickému zhodnocení jeho tvorby prostřednictvím dobových recenzí nebo rozboru Suchého novinářských metod. Součástí přílohy je tematická fotogalerie.
|
|
|
Rozhovory o obnově českého skautingu po roce 1989
Kubicová, Kateřina ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Slanec, Jaroslav (oponent)
Tato praktická bakalářská práce se zabývá obnovou českého skautingu po roce 1989. Skrze rozhovory s pamětníky nastiňuje okolnosti, které ji doprovázely. V první části bakalářské práce je představeno skautské hnutí. Práce se nejprve zabývá jeho vznikem na celosvětové úrovni a zmiňuje významné osobnosti, které se na jeho založení podílely. Dále popisuje okolnosti vzniku českého skautingu a rozebírá jeho historický vývoj. Zároveň představuje základní principy a hodnoty, na kterých je skauting vystavěn. V druhé polovině teoretické části se bakalářská práce věnuje publicistickému žánru rozhovoru. Vymezuje jeho základní rysy a typy rozhovorů, se kterými je možné se setkat. Zároveň zmiňuje několik zásad a rozdílných přístupů, které lze při tvorbě rozhovorů zaujímat. Zabývá se i historií žánru a vyzdvihuje autory a novináře, kteří jej výrazně ovlivnili. Praktická část této bakalářské práce sestává ze šesti rozhovorů a fotoknihy. Rozhovory byly vedeny s pamětníky, kteří u obnovy skautingu po roce 1989 byli. Jedná se o skautky a skauty, kteří byli buď přímo v čele hnutí, nebo u oddílů. Praktická část práce skrze vzpomínky pamětníků poukazuje na rozličné problémy a okolnosti, které obnovu skautingu provázely.
|
|
|
Aféra Pentagon Papers. Od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování a filmovým recenzím
Hejduk, Adam ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Doležal, Aleš (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Aféra Pentagon Papers - Od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování a filmovým recenzím" poskytuje detailní popis tzv. aféry Pentagon Papers, která spočívala ve zveřejnění tajné vládní studie o americkém zapojení ve Vietnamské válce v předním americkém tisku. Pro lepší pochopení příčin této aféry, je v práci popsán historický kontext Studené a Vietnamské války. Proces, kterým se tajná studie dostala až na titulní stránky The New York Times, The Washington Post a mnoha dalších amerických novin je objasněn skrze život Daniela Ellsberga, který dlouho dobu pro americkou vládu pracoval a stal se krádeží a zveřejněním tajné studie první whistleblowerem. V rámci práce je také analyzován obraz, který celé aféře vytvořil československý tisk, konkrétně Rudé právo, které aféru použilo pro komunistickou propagandu vládnoucí Komunistické strany. Součástí práce je také dramaturgická analýza dosud nejnovějšího filmového ztvárnění této aféry, a to filmu The Post z roku 2017 a je posouzena jeho autentičnost, co se týče ztvárnění klíčových postav a shody se skutečnými historickými událostmi. Stručně se práce také věnuje analýze vybraných hodnocení tohoto filmu, a to jak z divácké sféry, tak ze strany filmových kritiků. Ústředním tématem, které prochází celou prací je svoboda tisku,...
|
|
|
Nezávislá divadla pražská - soubor publicistických rozhovorů
Reisigová, Anna ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Praktická bakalářská práce Nezávislá divadla pražská - soubor publicistických rozhovorů se zabývá pražskou divadelní scénou, zejména pak divadly nezávislými a jejich představitelům. První teoretická část práce vymezuje nezávislou divadelní scénu, uvádí krátkou historii divadla v České republice, respektive Československu, definuje Asociaci nezávislých divadel a představuje jednotlivá divadla, s jejímiž představiteli povedu rozhovory. Druhá teoretická část vymezuje žánr, který jsem pro svou bakalářskou práci zvolila, a to publicistický rozhovor. Zabývá se jednotlivými fázemi při tvorbě takového rozhovoru a krátkou historií tohoto nejmladšího novinářského žánru. Součástí práce jsou také jednotlivé rozhovory, které reflektují aktuální situaci a dotýkají se některých pojmů, vymezených v teoretické části. Cílem je vytvořit rozhovory, které by dokázaly obstát v kulturní rubrice média, jsou aktuální a přinášejí zajímavé informace.
|
host ::
RSS.