|
| |
|
| |
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Dimitrov, Georgi ; Štojdl, Václav (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt řeší novou budovu Fakulty architektury VUT, která je situován do jednoho ze stávajících kampusů univerzity na křižovatce ulic Údolní a Úvoz. Návrh počítá s umístěním celého programu FA do objektu bývalých kasáren z 19. stol. na ulici Úvoz a navazující přístavby. „Přístavba“ není pouze přístavbou, tedy rozšířením stávající budovy, ale je příležitostí pro její rekonfiguraci. Vzniká hybrid, hra mezi starým a novým, která rámuje nový způsob využití objektu. Programově je celý návrh rozdělen podle tří úrovní přístupnosti: Veřejnost, studenti a učitelé respektive zaměstnanci. Prostorové řešení se pak řeší vzájemnou interakci, uvedených tří skupin uživatelů.
|
|
|
Funkce sleduje formu
Munková, Karolína ; Mačudová, Lea (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá asociativním myšlením a jeho vztahem k navrhovaní formy. Postup tvorby je v kontrastu k současným „konceptuálním postupům“ založen na způsobech práce „ad hoc“, kdy se designér/inženýr stává kutilem/bricoleurem. Pokud se však z architekta stane bricoleur, musí se zbavit i konceptualizace díla prostřednictvím plánu. Tento zdánlivý detail nevyhnutelně vede k rekonfiguraci i další součásti profese přítomné od dob Albertiho, kdy je vztah mezi architektem a klientem definován právě výkresem - plánem. Projekt simuluje pravděpodobný způsob organizace práce architekta/ bricoleura současnosti.
|
|
| |
|
|
Subrurální katalog
Malínková, Markéta ; Fabián, Ondřej (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá výstavbou katalogových samostatně stojících rodinných domů na okrajích vesnic. Vedle pojmu suburbánní je zaveden pojem subrurální, který popisuje a pojmenovává tento typ výstavby. Zároveň práce zkoumá vliv reklamních katalogů na estetiku subrurálních zahrad a na nich vykonávaných činnostech. Práce přichází s návrhem alternativní subrurální lokality v obci Příkazy u Olomouce. Díky minimalizaci pozemků dochází i k minimalizaci práce a zároveň dochází k uvolnění prostoru pro veřejný sad procházející celým územím. Ten vytváří difuzi zástavby do zemědělské krajiny a v menším měřítku vytváří spektakulární prostor okolo soukromých zahrad. Prefabrikované svahovky a tvarovky z hobbymarketů tvoří architektonický výraz projektu. Z těchto prvků jsou sestavené objekty a fragmenty plotů umístěné v krajině. Fragmenty zároveň tvoří nově sestavený katalog, dle kterého si obyvatelé staví své ploty.
|
|
|
Lázně +
Valíček, Martin ; Štojdl, Václav (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Současné zploštění intimity na pudovou sexualitu, kdy dostupnost nahoty redukuje touhu po protějšku na pouhé ukájení vlastních fyzických potřeb. Porno saturuje napětí doby. Přitažlivost s touhou nejsou podněcovány pohledem na naprosto holé tělo, ale naopak gestem, pohybem nebo drobným poodhalením a vyjádřením zájmu. Náznakem dochází k fascinaci. Letmým drážděním představivosti vzrůstá vlastní napětí v návaznosti na nevědomost toho, co se děje na druhé straně v pro nás nepřístupném prostoru. K tomu se přidává vlastní nahota mezi ostatními muži/ženami.
|
|
|
Prostorový kýč
Helešic, David ; Mitášová,, Monika (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Jako student posledního ročníku magisterského studijního programu mohu vyhodnotit, že jsem po celou dobu svého studia byl vystaven působení nespočetných vjemů, ať už během přednášek, povinných cvičení nebo ateliérové tvorby, které mě formovaly jako studenta a budoucího architekta. I přes to, že své studium chápu spíš jako možnost osobního rozvoje a instituci vysoké školy jako platformu „sebezdokonalování“ , tomuto druhu diskurzivního formování se nelze vyhnout. Především z počátku studia jsem pedagogy prezentované teze, informace či řešení vnímal jako univerzální pravdy. Přednášející zřídkakdy zdůrazňují, že se v jejich podání jedná o jednu z možných interpretací, osobní názor, či že se pohybují v určitém filozofickém nebo ideologickém rámci. Postupem času ale člověk začne bilancovat a relativizovat. Jako kritický objekt introspekce „fakultního diskurzu“, kterým jsem si za dobu svého studia prošel, jsem zvolil pojem Prostoru. Rozbor, který jsem ve své diplomové práci provedl potvrzuje, že Prostor většina vyučujících neoddělitelně spojuje s prací architekta. Názory, které cirkulují okolo tohoto pojmu se prostřednictvím výuky dostávají do myšlenkového aparátu studentů, respektive budoucích architektů. Ti si je následně berou jako argumentační arzenál do vlastní praxe. Odpovědět na otázku: „Co je to Prostor?“ nicméně není předmětem této práce. Práce s Prostorem, jenž pro mnoho architektů značí předěl mezi „stavbou“ a „Architekturou“ se na základě mé vlastní analýzy jeví jako kontroverzní koncepce toho, co architekt vlastně dělá. Jasná definice „architektonického Prostoru“ totiž v podstatě neexistuje a v tomto světle se neustálým opakováním pojmu Prostor vystavujeme riziku jeho naprostého vyprázdnění. Prostor se v architektonické teorii, a následně v architektonickém diskurzu, objevil relativně nedávno (1893).
|
|
|
Projektivní prostor
Štuříková, Blanka ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh hbitova navazuje na peddiplomní projekt Projektivní prostor, mapující vzpomínky jednotlivc na prostorové zážitky vzbuzující emoce. Prostorová koláž jako metoda utváení prostedí, které svou mnohoznačností umožuje individuální interpretaci jednotlivcem a vyvolává vzpomínky, je aplikována na návrhu hbitova pro lidské kompostování. Po kompletní transformaci lidských ostatk na úrodnou pdu se hrob stává zbytečným. Zemelí pozbývají svoji posmrtnou adresu. Z kulturního hlediska však rituál pohbívání a symbolická, mentální hodnota hbitova hraje pro pozstalé dležitou roli pi vyrovnávání se se ztrátou bližního. Návrh pracuje s kulturně podmíněnou pedstavou hbitova jako obrazu světa. Se zmizením náhrobk a uren opouští koncepci hbitov - město mrtvých a reinterpretuje ji jako hbitov - krajinu z mrtvých. Ostatky ve formě úrodné zeminy se stávají materiálem pro modelaci biodiverzní kulturní krajiny, místa, kde to žije.
|
|
|
Život na samotě
Jankovichová, Ludmila ; Fabián, Ondřej (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Odpoveď na to čo je to Zaježová môže byť jednoduchá. Zaježová sú lazy. Vonkajším svetom-spoločnosťou-je Zaježová vnímaná predovšetkým ako alternatívna komunita ľudí , ktorí žijú v spolužití s prírodou a “Zaježová” sa takto “sama” prezentuje. Osobne si myslím, že Zaježovú definujú hlavne silné individuality ľudí, ktorí sú schopní o sebe povedať a prezentovať, že žijú v komunite. V neposlednom rade, Zaježová je miestom, kde som prežila veľkú časť svojho detstva, pretože moji rodičia patrili k týmto silným individualitám a rozhodli sa žiť život “na samote”. Moja práca sa snaží zachytiť to čím je Zaježová skrz rôzne médiá, vrátane architektúry. Výstupom je sada netypických turistických máp a návrh premeny bývalej hasičskej stanice na galériu.
|
host ::
RSS.