|
|
Účastníci řízení o přestupku a jejich práva v aplikační praxi
Šimon, Josef ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Účastníci řízení o přestupku a jejich práva v aplikační praxi Abstrakt Přestupkové řízení je správní postup orgánů veřejné moci (správních orgánů), prostřednictvím kterého je realizována část trestní politiky státu. Jeho hlavním úkolem je dovést pachatele k odpovědnosti za jeho protiprávní jednání a chránit společnost před méně závažnými činy - přestupky. Svou podstatou se tak podobá řízení trestnímu, jehož poslání se liší jen v tom, že společnost chrání před závažnějšími skutky (trestnými činy). Z takového vymezení plyne, že by se přestupkový proces neměl významně lišit od procesních záruk, jež se dodržují v řízení trestním. Procesní záruky řízení o trestním obvinění jsou přitom zejména zajišťována prostřednictvím práv obviněných osob. Předmětem této práce je tak analýza procesních oprávnění zejména obviněného z přestupku, ale též ostatních účastníků řízení o přestupku. Důraz je kladen na obsah těchto práv a možnost jejich výkonu směrem ke správním orgánům. Za tímto účelem práce zkoumá rozhodovací praxi vrcholných soudů (Evropský soud pro lidská práva, Ústavní soud, Nejvyšší správní soud), jakož i správních orgánů na úseku správního trestání. Před samotným zkoumáním práv jednotlivých účastníků práce obecně vymezuje účastnické postavení ve správním řízení, načež navazuje teoretická část o přestupkovém...
|
|
|
Nečinnost v řízení před správními orgány
Adamec, Martin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Malast, Jan (oponent)
Nečinnost v řízení před správními orgány - abstrakt Disertační práce se věnuje problematice nečinnosti správních orgánů v řízení před nimi, která z pohledu právní nauky i aplikační praxe představuje nejrozšířenější formu nečinnosti ve veřejné správě. Lze ji považovat za jeden z vůbec nejzávažnějších negativních jevů v oblasti veřejné správy a jejího výkonu. Na veřejnou správu je primárně nahlíženo jako na výkonnou (aktivní) činnost, která směřuje k naplnění jejích úkolů stanovených právním řádem nebo na jeho základě a realizovaných v jeho mezích. Právní předpisy i odborná literatura proto zpravidla obsahují matérii týkající se veřejnosprávních činností a jejich forem. Problematika nečinnosti často zůstává opomíjena, přitom v aplikační praxi jde o poměrně běžný nežádoucí jev, s nímž se adresáti veřejné správy setkávají relativně často. Disertační práce tak představuje další zdroj úvah o tomto tématu. Autor v ní propojil dvě roviny - teoretickou a aplikační, což mu umožnilo zkoumat problematiku nečinnosti správních orgánů v širších souvislostech. V přístupech právní nauky a právní praxe lze nezřídka spatřovat zásadní rozdíly, přitom není důvodu, aby se vždy muselo jednat o dvě samostatné a neprovázané úrovně, naopak jejich propojení lze považovat za účelné. Autorovi tento komplexní přístup zejména umožnil...
|
|
|
Odpovědnost fyzických osob za přestupky
Mattauchová, Marie ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je odpovědnost fyzických osob za přestupky jakožto jeden z tradičních předmětů správního práva trestního. Vzhledem k tomu, že přestupková odpovědnost fyzických osob vychází i po přijetí zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ze stejné koncepce jako předchozí právní úprava, vybrala si autorka této práce ke zkoumání a zpracování pouze některé dříve neznámé instituty a problémy, které s nimi souvisejí. Konkrétně se zaměřila na analýzu stávající právní úpravy spolupachatelství, nepřímého pachatelství a účastenství, a především pak na rozdíly oproti jejich úpravě v trestním právu hmotném. Aby však pojednání o příslušných institutech získalo podobu komplexnějšího celku, rozhodla se autorka tento právní rozbor zasadit do kontextu obecnější problematiky - postavení fyzické osoby jako pachatele přestupku. Struktura předmětné práce se opírá o tři základní kapitoly. První kapitola se zabývá samotným základem této právní odpovědnosti, tedy pojmem přestupku a stručnou charakteristikou jeho pojmových znaků. Druhá kapitola se již soustředí na samotný předmět této práce, a to na řešení otázky, za jakých okolností se fyzická osoba může stát pachatelem přestupku. Nejprve je rozebrána zákonná definice pachatelství fyzických osob a jeho možná...
|
|
|
Řízení o přestupcích právnických osob v prvním stupni
Bubelíny Černá, Barbora ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Řízení o přestupcích právnických osob v prvním stupni Abstrakt Správní právo představuje širokou a značně fragmentovanou oblast právního řádu. Součástí správního práva je bezpochyby i právní úprava správního trestání, včetně odpovídající procesní úpravy. Tato diplomová práce předkládá základní analýzu vybraných aspektů právní úpravy řízení o přestupcích právnických osob v prvním stupni, účinné v České republice. Základním pramenem práva v této oblasti je zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (v této diplomové práci též jen jako "přestupkový zákon"). Tento zákon však není jediným právním předpisem upravujícím řízení o přestupcích. Speciální dílčí právní úpravu řízení o přestupcích nalezneme v zásadě ve všech zákonech v rámci odvětví správního práva, které upravují i přestupky. Nejedná se přitom o výlučný znak správního práva. Fragmentace, ačkoli ne tak výrazná, je rovněž přítomná i v odvětví práva trestního. Přestupkem se podle ustanovení § 5 přestupkového zákona rozumí společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Pojem přestupku je jedním z nejzákladnějších pojmů této diplomové práce. Bez jeho vymezení a pochopení se nelze zabývat řízením o...
|
|
|
Právní úprava zbraní a střeliva v ČR a implementace předpisů v EU
Mach, Jan ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
Práce se ve svém úvodu zabývá vysvětlením základních pojmů legislativní úpravy zbraní a střeliva v České republice a jejich demonstraci na konkrétních případech, následně stručně představuje právní historii vybraných institutů zbraňové legislativy na území ČR souvisejících s unijním právem, především podmínek nabytí a držení zbraní, podnikaní v oblasti zbraní a kategorizace zbraní. V další části je analyzován zákon č. 288/1995 Sb. opět se zaměřením na vybrané instituty důležité v kontextu implementace unijního práva. Následují komparace směrnice Rady 91/477/EHS v původním znění se zákonem č. 119/2002 Sb. v původním znění a komparace směrnice Rady 91/477/EHS ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES se zákonem č. 119/2002 Sb. ve znění zákona č. 222/2017 Sb., s přesahem do souvisejících právních předpisů. Práce také popisuje a rozebírá důvody přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853, proces jejího přijímání a žalobu ČR na její neplatnost a popisuje navazujícího řízení před Soudním dvorem EU. Vzhledem k zamítnutí žaloby byla ČR nucena přijmout implementační zákon, jehož přijímacímu procesu se text věnuje následně. Další část obsahuje analýzu souvisejících snah zakotvit právo vlastnit zbraň na ústavní úrovni. Stěžejní obsah práce představuje komparace směrnice Rady...
|
|
|
Vyvlastnění pro účely výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
Sharapaev, Vladimír ; Prášková, Helena (oponent)
Vyvlastnění pro účely výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury Abstrakt Tato práce se věnuje problematice vyvlastňovacího řízení v režimu zákona č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (zákon o urychlení výstavby). Práce podává analýzu vybraných ustanovení tohoto zákona, zhodnocuje jednotlivé možnosti výkladu sporných ustanovení a nabízí možnosti optimalizace dosavadní právní úpravy de lege ferenda. Práce dále reaguje na recentní novelu zákona o urychlení výstavby provedenou zákonem č. 169/2018 Sb. a analyzuje potenciální dopady nové právní úpravy na procesní postavení účastníků řízení, jakož i konformitu vybraných ustanovení novely s ústavním pořádkem. V první kapitole práce je čtenář seznámen s pojmem vyvlastnění, obsahem tohoto pojmu, relevantní právní úpravou a hmotněprávními podmínkami vyvlastnění. Ve druhé kapitole následuje stručný popis zákona o urychlení výstavby a jeho zařazení do historického a politického kontextu. Třetí kapitola provádí čtenáře vyvlastňovacím řízením od fáze vyjednávání o získání práv k předmětu vyvlastnění dohodou, až po odvolací řízení a řízení o zrušení vyvlastnění. Zvláštní pozornost je v této kapitole věnována nově zavedenému institutu mezitímního rozhodnutí a jeho komparaci s...
|
|
|
Vyvlastnění pro účely výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
Sharapaev, Vladimír ; Prášková, Helena (oponent)
Vyvlastnění pro účely výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury Abstrakt Tato práce se věnuje problematice vyvlastňovacího řízení v režimu zákona č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (zákon o urychlení výstavby). Práce podává analýzu vybraných ustanovení tohoto zákona, zhodnocuje jednotlivé možnosti výkladu sporných ustanovení a nabízí možnosti optimalizace dosavadní právní úpravy de lege ferenda. Práce dále reaguje na recentní novelu zákona o urychlení výstavby provedenou zákonem č. 169/2018 Sb. a analyzuje potenciální dopady nové právní úpravy na procesní postavení účastníků řízení, jakož i konformitu vybraných ustanovení novely s ústavním pořádkem. V první kapitole práce je čtenář seznámen s pojmem vyvlastnění, obsahem tohoto pojmu, relevantní právní úpravou a hmotněprávními podmínkami vyvlastnění. Ve druhé kapitole následuje stručný popis zákona o urychlení výstavby a jeho zařazení do historického a politického kontextu. Třetí kapitola provádí čtenáře vyvlastňovacím řízením od fáze vyjednávání o získání práv k předmětu vyvlastnění dohodou, až po odvolací řízení a řízení o zrušení vyvlastnění. Zvláštní pozornost je v této kapitole věnována nově zavedenému institutu mezitímního rozhodnutí a jeho komparaci s...
|
|
|
Vztahy mezi soudy a veřejnou správou při výkladu práva
Fronc, Jaromír ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
Vztahy mezi soudy a veřejnou správou při výkladu práva Abstrakt Soudní přezkum správních rozhodnutí (a interpretace práva v nich obsažených) může mít různý standard (přísnost). Klasická kontinentální představa správního soudnictví vychází z teze, že soudy si právní otázky posuzují nezávisle na správním orgánu. Záměrem práce je tuto představu zpochybnit a nastínit okruhy případů, ve kterých lze uvažovat o tom, že by soudy vůči veřejné správě mohly vystupovat zdrženlivě ("deferenčně"), tzn. ponechat správě určitý prostor pro vlastní výklad práva, který soud bude akceptovat, byť by ho sám nemusel nutně považovat za nejsprávnější. Komparativní část práce ukazuje, že takový přístup správních soudů k interpretaci práva učiněné veřejnou správou není zcela ojedinělý. Jedná se zejména o Spojené státy americké, kde se v případě nejasného znění zákona či prováděcího předpisu těší deferenci výklad ze strany příslušného správního úřadu, pokud je tento výklad alespoň rozumný. Také české správní soudy (a Ústavní soud ve správních věcech) často připouštějí, že existuje více srovnatelně přesvědčivých interpretací práva. V takovém případě je podle judikatury nutné - v duchu zásady in dubio pro libertate - přiklonit se naopak ve prospěch výkladu příznivějšího pro adresáta práva. Práce však upozorňuje, že v některých situacích...
|
|
|
Odpovědnost mladistvých za přestupky
Tvrzník, Martin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Odpovědnost mladistvých za přestupky Abstrakt Ve své diplomové práci se zabývám odpovědností mladistvých za přestupky. Cílem mé práce je analyzovat a zhodnotit současnou právní úpravu přestupkového práva a navrhnout určité kroky, které bych já osobně v souvislosti s touto problematikou učinil. V první části vymezuji některé pro mou práci klíčové termíny, kterými jsou odpovědnost,přestupek, věk a mladiství. Druhá část je věnována zásadám ukládání trestů mladistvým. Účelem správních trestů ukládaných mladistvým je zejména to, aby v budoucnu vedli řádný život a neopakovali protiprávní činnost. Při ukládání trestů mladistvým musí správní orgán přihlížet k mnoha faktorům, hlavním cílem je, aby trest splnil svůj výchovný účel, ale zároveň aby nenarušil další vývoj mladistvého. Ve třetí části uvádím, jaké odlišnosti ohledně trestů pro mladistvé pachatele přestupků současná právní úprava obsahuje. Rovněž se zde zabývám specifiky správních postupů, jejichž cílem je uložení trestu mladistvému pachateli přestupku. Ve čtvrté části se zabývám zvláštnostmi přestupkového řízení s mladistvým, zejména dalšími subjekty zúčastněnými na řízení, kterým zákon přiznává určitá oprávnění, aby mohly hájit zájmy mladistvého obviněného. Těmto oprávněním se v jednotlivých kapitolách podrobně věnuji. Na závěr této části se zmiňuji o...
|
|
|
Základní principy správního trestání se zaměření na zásadu "ne bis in idem"
Mach, Kevin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Vedral, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem základních zásad přestupkového řízení, přičemž ústřední pozornost je věnována zásadě ne bis in idem (ne dvakrát v téže věci). Cílem práce je představit základní zásady, které by měly najít své uplatnění v přestupkovém řízení, popř. v procesu trestání obecně. Za tímto účelem jsem zvolil metodu analýzy, kdy porovnávám výčet jednotlivých zásad přestupkového (trestního) řízení a jejich obsah podle jednotlivých autorů. Po zjištění, že v doktríně nepanuje shoda na tom, které zásady se v řízení o přestupku mají aplikovat, jsem se pokusil o syntézu těchto rozdílných názorů, a to tak, že jsem vybral jednotlivé zásady, na kterých se většina autorů shoduje, a k nim přidal další zásady, které by se měly v řízení o přestupku uplatnit podlé mého názoru. K jednotlivým zásadám jsem připojil stručný komentář, abych čtenáře uvedl do problematiky. Na základě takto vybraných zásad jsem následně vytvořil unikátní seznam základních zásad přestupkového řízení, tedy zásad, které by se zcela určitě měly v řízení o přestupku aplikovat. Z tohoto výčtu základních zásad přestupkového řízení jsem vybral zásadu ne bis in idem, které jsem věnoval nejvíce pozornosti, neboť uvedenou zásadu lze považovat za nejvíce problematickou. Uvedenou problematičnost lze spatřovat zejména v tom, že se její...
|
host ::
RSS.