|
|
Vztahy mezi soudy a veřejnou správou při výkladu práva
Fronc, Jaromír ; Mates, Pavel (oponent)
Vztahy mezi soudy a veřejnou správou při výkladu práva Abstrakt Soudní přezkum správních rozhodnutí (a interpretace práva v nich obsažených) může mít různý standard (přísnost). Klasická kontinentální představa správního soudnictví vychází z teze, že soudy si právní otázky posuzují nezávisle na správním orgánu. Záměrem práce je tuto představu zpochybnit a nastínit okruhy případů, ve kterých lze uvažovat o tom, že by soudy vůči veřejné správě mohly vystupovat zdrženlivě ("deferenčně"), tzn. ponechat správě určitý prostor pro vlastní výklad práva, který soud bude akceptovat, byť by ho sám nemusel nutně považovat za nejsprávnější. Komparativní část práce ukazuje, že takový přístup správních soudů k interpretaci práva učiněné veřejnou správou není zcela ojedinělý. Jedná se zejména o Spojené státy americké, kde se v případě nejasného znění zákona či prováděcího předpisu těší deferenci výklad ze strany příslušného správního úřadu, pokud je tento výklad alespoň rozumný. Také české správní soudy (a Ústavní soud ve správních věcech) často připouštějí, že existuje více srovnatelně přesvědčivých interpretací práva. V takovém případě je podle judikatury nutné - v duchu zásady in dubio pro libertate - přiklonit se naopak ve prospěch výkladu příznivějšího pro adresáta práva. Práce však upozorňuje, že v některých situacích...
|
|
|
Vztahy mezi soudy a veřejnou správou při výkladu práva
Fronc, Jaromír ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
Vztahy mezi soudy a veřejnou správou při výkladu práva Abstrakt Soudní přezkum správních rozhodnutí (a interpretace práva v nich obsažených) může mít různý standard (přísnost). Klasická kontinentální představa správního soudnictví vychází z teze, že soudy si právní otázky posuzují nezávisle na správním orgánu. Záměrem práce je tuto představu zpochybnit a nastínit okruhy případů, ve kterých lze uvažovat o tom, že by soudy vůči veřejné správě mohly vystupovat zdrženlivě ("deferenčně"), tzn. ponechat správě určitý prostor pro vlastní výklad práva, který soud bude akceptovat, byť by ho sám nemusel nutně považovat za nejsprávnější. Komparativní část práce ukazuje, že takový přístup správních soudů k interpretaci práva učiněné veřejnou správou není zcela ojedinělý. Jedná se zejména o Spojené státy americké, kde se v případě nejasného znění zákona či prováděcího předpisu těší deferenci výklad ze strany příslušného správního úřadu, pokud je tento výklad alespoň rozumný. Také české správní soudy (a Ústavní soud ve správních věcech) často připouštějí, že existuje více srovnatelně přesvědčivých interpretací práva. V takovém případě je podle judikatury nutné - v duchu zásady in dubio pro libertate - přiklonit se naopak ve prospěch výkladu příznivějšího pro adresáta práva. Práce však upozorňuje, že v některých situacích...
|
host ::
RSS.