|
|
Pohybové programy pro ovlivnění tělesného složení a tělesné zdatnosti seniorů
Hráský, Pavel ; Holmerová, Iva (oponent)
SOUHRN V práci jsme se zaměřili na aplikaci pohybové aktivity, která měla za úkol snížit negativní dopad pohybové deprivace a s ní spojené funkční i strukturální změny pohybového systému. Zásadními hledisky byla diagnostika stavu orgánových soustav pohybového systému, se zaměřením na systém svalový. Následná aplikace vhodné formy pohybové intervence měla za cíl zmírnit důsledky procesu stárnutí a funkčních změn v organismu seniorského jedince. V neposlední řadě jsme chtěli posoudit vliv změn v tělesném složení na vlastní nezávislost a soběstačnost seniorů a kvalitu života seniorů ve smyslu pohybových i psychosociálních aspektů. Stárnutí je často doprovázeno pohybovou deprivací, jež vede k negativním funkčním a strukturálním změnám v organismu. Nejvýraznější je úbytek svalové hmoty, rozvoj sarkopenie, přírůstek tukové hmoty za častého snížení tělesné hmotnosti. Zaměřením naší práce a jejím specifickým účelem je objasnění vlivu aplikované pohybové intervence. Pro posouzení změn v tělesném složení jsme pro potřeby naší práce použili metodu multifrekvenční bioanalýzy. Výsledky hodnot tělesného složení u seniorů byly vyhodnoceny intraindividuálně a naměřená data byla porovnána s obecnou seniorskou populací. Kineziologické testování zkrácených svalových skupin bylo provedeno opakovaně, pro snížení subjektivní...
|
|
|
Uplatňování principu ekvity při tvorbě zdravotnického systému
Válková, Monika ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent) ; Hruška, Lubor (oponent)
Disertační práce na téma Uplatňování principu ekvity při tvorbě zdravotnického systému je zaměřena na etické principy, které se promítaly ve vývoji zdravotnického systému v České republice. Základní etické principy uplatňované ve zdravotnických systémech jsou solidarita, spravedlnost (ekvita), rovnost a právo na zdraví. Z historického hlediska je solidarita nejstarším etickým principem, který měl vliv na utváření jednotlivých typů sociálních států v Evropě. Je zkoumána z pohledu vývoje sociálního zabezpečení v době nemoci a chudoby. Zdravotnický systém v České republice je hodnocen z hlediska uplatňování etických principů v různých etapách společenského uspořádání země od Rakouska-Uherska až do současnosti. Ve druhé části disertační práce jsou srovnávány zdravotnický systém České republiky se zdravotnickými systémy Švédska a Francie, a to na základě etických principů solidarity, spravedlnosti, resp. ekvity, a práva na zdraví. Hlavním cílem disertační práce bylo na základě vybraných indikátorů analyzovat (stanovit, zjistit), zda náš zdravotnický systém respektuje etické principy dle doporučení dokumentu WHO (program Zdraví 21). Jako hlavní indikátory byly zvoleny kardiovaskulární choroby z hlediska incidence, léčby a dostupné struktury zdravotní péče (rehabilitační a dlouhodobá péče) a dále ukazatele...
|
|
|
Etika a moc v sociálně zdravotních službách
Hradcová, Dana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Parry Martínková, Irena (oponent)
Tato práce je etnografickou studií vztahů, v nichž se utváří péče. V domovech se zvláštním režimem sleduji, jak se dělá moc a jakým způsobem se v péči o lidi s demencí uskutečňují různé ideály. Prostřednictvím analýzy mikropraxe běžných denních činností představuji dvě možná pojetí (způsoby uspořádávání) péče o staré křehké lidi s kognitivním znevýhodněním. První z těchto způsobů je založen na uskutečňování ideálů, jež do praxe přinesl zákon o sociálních službách a standardy kvality: autonomie, individualizace, aktivizace a začlenění do běžné společnosti. Opírá se o standardizaci postupů, přesnou specifikaci prováděných úkonů a cílový management. Druhé pojetí péče, do něhož máme příležitost prostřednictvím příběhů z domovů nahlédnout, staví na vzájemné závislosti a zranitelnosti člověka a na obecně lidské potřebě péči dávat a přijímat. Klíčovou roli v něm hrají vztah a improvizace tady a teď. Etnografické zkoumání ukázalo, že v každodenní praxi se oba tyto způsoby uspořádávání dobré péče vyskytují společně - doplňují se, překrývají i střetávají. Lidé v domovech, usilujíce o péči lepší a nejlepší tyto různé a relativně nesoudržné způsoby pečování v praxi propojují či oddělují. Jejich praktická moudrost stejně jako hodnota péče zůstávají v diskursu sociálně zdravotních služeb nedoceněny. Klíčová...
|
|
|
Etické problémy v perioperační péči a jejich dopad na bezpečí pacienta
Wichsová, Jana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Munzarová, Marta (oponent) ; Fontánová, Anna (oponent)
Předložená dizertační práce se zabývá etikou aktérů perioperační péče. Cílem práce bylo provést analýzu pochybení, k nimž dochází v průběhu operačních výkonů, určit účastníky perioperační péče, kteří se těchto pochybení dopouštějí a analyzovat důvody pro které k chybám dochází. V teoretické části jsem se zabývala pojmem bezpečí z různých hledisek, bezpečností pacienta v chirurgii a mezinárodními programy, které ji sledují. Dále je popsána situace v české republice z hlediska péče o bezpečnost pacienta v chirurgii. Jedna kapitola se zabývá stáží na švédských operačních sálech. Empirická část dizertace pomocí výsledků pozorování analyzuje skutečné chování aktérů perioperační péče v průběhu operačních výkonů v porovnání se závaznými dokumenty pro zajištění bezpečné perioperační péče. Vymezuje důvody, které jsou příčinou nedodržování zásad hygieny a bezpečnosti na operačních sálech. V závěru práce navrhuji opatření, jejichž přijetí by tento stav pomohlo zlepšit. Klíčová slova perioperační péče, bezpečí, bezpečnost, bezpečnost pacienta, lékařská etika, ošetřovatelská etika
|
|
|
Etické problémy v souvislosti se zapojením pacientů a lékařů v klinickém výzkumu
Norková, Olga ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jedličková, Anetta (oponent)
(česky) Předmětem mé disertační práce je rozhodování subjektů k účasti v rané fázi klinického hodnocení. Cílem práce je detekovat a porozumět etickým aspektům rozhodování subjektů s onkologickým onemocněním k účasti v rané fázi klinického hodnocení. V teoretické části své disertační práce vymezuji oblast klinického výzkumu, popisuji jednotlivé fáze klinického výzkumu a etické kodexy významné pro klinický výzkum. Jsou představena aktuální etická dilemata související s účastí subjektů v rané fázi klinického hodnocení, která jsou diskutována odbornou veřejností. Výzkumná část obsahuje výsledky šetření rozhovorů se sedmnácti respondenty, jehož obsah koreluje s vytyčeným cílem, tj. porozumět rozhodování subjektů k účasti v rané fázi klinického hodnocení z hlediska subjektivně konstruovaných realit, které jsou u jednotlivých respondentů odlišné. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že čtrnáct respondentů označilo za jeden z nejvýznamnějších aspektů rozhodování k účasti v rané fázi klinického hodnocení doporučení zkoušejícího lékaře a důvěru v lékaře. Dvanáct respondentů uvedlo jako nejčastější důvod účasti naději na získání léčebného prospěchu. Jedenáct respondentů přisoudilo očekávanému léčebnému prospěchu význam prodloužení délky života a zlepšení kvality života. Z výpovědí respondentů je patrné, že...
|
|
|
Etické kodexy nelékařských zdravotnických profesí se zaměřením na pracovníky zdravotnické dopravy
Černý, Jiří ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Vurm, Vladimír (oponent)
Etické kodexy nelékařských zdravotnických profesí se zaměřením na pracovníky zdravotnické dopravy Abstrakt Trendem etické výchovy v současné době je prudký nárůst etických kodexů ve všech oborech lidské činnosti. Disertační práce je zaměřena na otázku potřebnosti či vhodnosti etických kodexů pro zdravotnickou dopravu. Úvodní teoretická část vymezuje okruh profesí zdravotnické dopravy, které jsou předmětem výzkumu. Jsou uvedena teoretická etická východiska profesí zdravotnické dopravy. Historická část je zaměřena vývoj zdravotnické dopravy s důrazem na etické principy v práci zdravotnických dopravních služeb. Je potvrzena teorie, že přímými předchůdci etických kodexů mohou být sliby, přísahy, řehole, statuty, instrukce, doporučení a obdobné psané či nepsané dokumenty obsahující etické principy, které obsahují výzvy k pomoci bližním a požadavky kolegiality, úcty, čestnosti, ctnostného života apod. V práci jsou zmíněny i některé etické problémy a dilemata v práci zdravotnické dopravy. Obsahem praktické části je výzkumné šetření k otázce vhodnosti či potřebnosti etických kodexů pro pracovníky zdravotnické dopravy. Analýza webových stránek zdravotnických zařízení poskytujících služby zdravotnické dopravy a zdravotnických záchranných služeb poskytla přehled o veřejně dostupných etických kodexech. Je zpracován...
|
|
|
Pohybové programy pro ovlivnění tělesného složení a tělesné zdatnosti seniorů
Hráský, Pavel ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Štilec, Miroslav (oponent) ; Holmerová, Iva (oponent)
SOUHRN V práci jsme se zaměřili na aplikaci pohybové aktivity, která měla za úkol snížit negativní dopad pohybové deprivace a s ní spojené funkční i strukturální změny pohybového systému. Zásadními hledisky byla diagnostika stavu orgánových soustav pohybového systému, se zaměřením na systém svalový. Následná aplikace vhodné formy pohybové intervence měla za cíl zmírnit důsledky procesu stárnutí a funkčních změn v organismu seniorského jedince. V neposlední řadě jsme chtěli posoudit vliv změn v tělesném složení na vlastní nezávislost a soběstačnost seniorů a kvalitu života seniorů ve smyslu pohybových i psychosociálních aspektů. Stárnutí je často doprovázeno pohybovou deprivací, jež vede k negativním funkčním a strukturálním změnám v organismu. Nejvýraznější je úbytek svalové hmoty, rozvoj sarkopenie, přírůstek tukové hmoty za častého snížení tělesné hmotnosti. Zaměřením naší práce a jejím specifickým účelem je objasnění vlivu aplikované pohybové intervence. Pro posouzení změn v tělesném složení jsme pro potřeby naší práce použili metodu multifrekvenční bioanalýzy. Výsledky hodnot tělesného složení u seniorů byly vyhodnoceny intraindividuálně a naměřená data byla porovnána s obecnou seniorskou populací. Kineziologické testování zkrácených svalových skupin bylo provedeno opakovaně, pro snížení subjektivní...
|
|
|
Uplatňování etického principu při tvorbě zdravotnického systému
Válková, Monika ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Jurašková, Božena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta humanitních studií Název oboru Filozofie Disertační práce (obor Aplikovaná etika) Uplatňování etického principu při tvorbě zdravotnického systému The Application of Ethical Principles in the Development of the Health System Mgr. Monika Válková Vedoucí práce: Doc. prim. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Praha 2013 2 Anotace Disertační práce na téma Uplatňování etického principu při tvorbě zdravotnického systému je zaměřena na etické principy, které se promítaly ve vývoji zdravotnického systému v České republice. Solidarita, spravedlnost , rovnost a právo na zdraví jsou základní etické principy uplatňované ve zdravotnických systémech Z historického hlediska je solidarita nejstarším etickým principem , která měla vliv na utváření jednotlivých typů sociálních států v Evropě. Solidarita je zkoumána z pohledu vývoje sociálního zabezpečení v době nemoci a chudoby. Zdravotnický systém v České republice je hodnocen z hlediska uplatňování etických principů v různých etapách společenského uspořádání země od Rakouska Uherska a ž do současnosti. V praktické části disertační práce byly srovnávány s Českou republikou zdravotnické systémy Švédska a Francie dle etických principů solidarita, spravedlnost, rovnost a právo na zdraví Hlavním cílem disertační práce bylo prokázat na základě vybraných...
|
|
|
Etika klinického výzkumu. Informovaný souhlas v klinickém hodnocení
Peterová, Marie ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Holmerová, Iva (oponent)
Klinická hodnocení jsou již po několik desetiletí "páteří" vývoje nových léčivých přípravků. Etické kodexy a z nich vyplývající legislativa podléhají i přes nesčetné aktualizace kritice odborné veřejnosti. Protože ale neexistuje jiná, lepší možnost, než respektovat legislativu vztahující se ke klinickému hodnocení léčivých přípravků, zajímalo mne v rámci výzkumu této disertační práce, zda jsou zákonem ustanovená pravidla týkající se udělení informovaného souhlasu subjektu hodnocení v praxi dodržována. Pro provedení tohoto výzkumu byla aplikována metodika rychlého posuzování Světové zdravotnické organizace. Výsledky výzkumu bylo prokázáno, že odchylky v praxi prováděných postupů získání informovaného souhlasu subjektu hodnocení od legislativně stanovených požadavků se vyskytují velmi četně a to i v případě zkoušejících, kteří mají s prováděním klinických hodnocení bohatou zkušenost. Ukázalo se, že chyby a omyly zkoušejících lékařů jsou nejen věcného charakteru, ale i etického charakteru. Vzhledem k tomu, že etická stránka omylů a chyb bývá upozaděna, byla pozornost věnována právě její detailní detekci, v kontextu písemného informovaného souhlasu. Vzhledem k významnosti problematiky získání informovaného souhlasu subjektu hodnocení je na základě mých zjištění nutné zajistit zlepšení nastalé situace...
|
|
|
Dodržování lidských práv duševně nemocných. Etické aspekty nedobrovolné hospitalizace.
Petr, Tomáš ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Bankovská Motlová, Lucie (oponent)
V disertační práci se věnuji problematice nedobrovolné hospitalizace v psychiatrii. Hospitalizace duševně nemocných proti jejich vůli je provázena celou řadou etických otázek a praktických problémů. V teoretické části disertační práce popisuji nedobrovolnou hospitalizaci z několika úhlů pohledu. Věnuji se mezinárodním úmluvám a dokumentům vztahujícím se k dané problematice, odhaluji historické kořeny nedobrovolné hospitalizace, srovnávám situaci v různých evropských státech a uvádím některá významná soudní rozhodnutí týkající se přijetí člověka k nedobrovolné hospitalizaci. Komplexním přístupem mapuji všechny významné aspekty provázející tuto citlivou oblast poskytování zdravotní péče. Výzkumná část, na základě kvantitativního i kvalitativního výzkumu, nabízí detailnější pohled na dva vybrané aspekty provázející nedobrovolnou hospitalizaci. První část výzkumu je zaměřena na subjektivní zkušenosti pacientů s přijetím k nedobrovolné hospitalizaci. Do výzkumu bylo zapojeno 88 pacientů hospitalizovaných na psychiatrii. Tito pacienti popisovali míru nátlaku, jaké byli vystaveni, možnost či nemožnost ovlivňovat rozhodování o hospitalizaci a následné léčbě, míru informovanosti a emoční prožívání. Druhá část výzkumu je zacílena na psychiatry a právníky a zejména na to, jak postupují při rozhodování o tom,...
|
host ::
RSS.