Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 73 záznamů.  začátekpředchozí44 - 53dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozvoj západní části města Kroměříže
Kotova, Tetiana ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Rozvoj lokality umožní spojení obytné zástavby pomocí pěších a cykloturistických tras, překonat bariéru, kterou vytváří tato plocha a přerušuje jednou rovinu města a vytvořit komunikační osu s kopcem Barbořinou. V současné době území bylo zemědělské a určené pro rozvoj. Vzhledem k tomu, že tato plocha už se nepoužívá za účelem a nepřináší zisk, je to zelený brownfield. Realizace projektu vytvoří parkový areál, který se stane součástí urbanistické struktury, vytvoří nové druhy aktivit a vyřeší některé problémy s komunikací, například jako je nedostatek pěší a cyklo spojení mezi lokalitou Važany a Barbořinou.
Udržitelnost bydlení a bytové výstavby. Principy udržitelnosti aplikované v segmentu podporovaného bydlení v České republice
Koželouhová, Anna ; Koutný, Jan (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Oplatek, Jiří (oponent) ; Glosová, Dagmar (vedoucí práce)
Tato disertační práce se věnuje tématu sociálního bydlení a jeho udržitelnosti. Zkoumá jejich obecné principy, reaguje ale i na nejnovější vývoj v této oblasti s cílem nalézt vhodný modelový příklad pro aplikaci v prostředí České republiky, zejména v konkrétních podmínkách města Brna. Ve své první části poskytuje práce přehled o současném stavu problematiky v českém i evropském měřítku. Následuje podrobný průzkum těchto oblastí ve městech Brno a Vídeň, jehož analytické vyhodnocení potvrzuje jeho relevanci a také vhodnost volby vídeňského modelového příkladu. Předkládaný výzkum se zaměřuje v případě obou výše jmenovaných měst zejména na sektor obecního nebo městem jinak podporovaného nájemního bydlení. Prověřuje možnosti aplikace vídeňských principů ve městě Brně tak, aby alespoň část městského bytového fondu mohla být v souladu s nově připravovanou českou legislativou využita pro sociální bydlení. V závěru této práce jsou formulována doporučení pro město Brno, využitelná při přípravě jeho nově vytvářeného systému sociální bytové politiky. Tento výzkum, dotýkající se v současnosti zcela zásadních společenských témat, však může být přínosem i v jiných oblastech. V akademickém prostředí při výuce architektury, urbanismu, ekonomie či sociologie, pro odborníky těchto oborů i pro zájemce z řad laické veřejnosti, například pro usnadnění orientace na bytovém trhu.
Zdravé bydlení
Zhuravlyova, Yelena ; Koutný, Jan (oponent) ; Peřinková, Martina (oponent) ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Každé velké město se postupem času dostává do těžko řešitelných problémů: přelidnění, dopravní zácpy, zhoršení ekologické situace. Přechod od průmyslové k informační fázi růstu proběhl v některých zemích rychleji, než se podařilo přetvořit infrastrukturu. Proto environmentální navrhování a stavebnictví by neměly být krátkodobou módou, ale spíše dlouhodobou cíle pro všechny skupiny spojených s výstavbou. Zdravé bydlení je jedním z mnoha požadovaných cílů, jak začít složitou a dlouhodobě ekologicky orientovanou rekonstrukci měst. Pro jejich úspěšnou ekologickou obnovu je nutná znalost již realizovaných příkladných řešení. Za tím účelem disertační práce analyzuje základní ekologické problémy sídel, analyzuje příklady přístupů ke zlepšení ekologických parametrů měst na referenčních zahraničních příkladech a vytváří kritéria a zásady navrhování urbanistických struktur pro zdravé bydlení v České republice.
Taktiky pre vidiek, možnosti regulácie: región Kysuce
Šuška, Milan ; Sopirová, Alžbeta (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Práca definuje hodnoty a kvality vidieckej zástavby a popisuje premeny architektúry a prostredia v regióne Kysuce najmä po roku 1989. Vývoj porovnáva so zahraničnými vidieckymi regiónmi v Európe. Úlohou bolo predstaviť lokálne regulácie zo zahraničia, overiť ich vplyv na podobu vidieka a modernú architektúru. Prá¬ca vysvetľuje zmysel a dôvody architektonických a urbanistických regulácií, overuje legislatívne možnosti ich uplatnenia v predmetnom regióne a navrhuje taktiky vedúci k zvýšeniu stavebnej kultúry v regióne.
Mobilní stavby pro nouzové bydlení
Kučerová, Petra ; Selcová, Lubica (oponent) ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tato práce si bere za cíl představit problematiku post-katastrofické rekonstrukce území a obydlí se zaměřením na dočasné formy bydlení. Kvůli komplexnosti tématu je v textu představeno vícero různých aspektů, od mobilních staveb a základů environmentalistiky a zahraniční pomoci, přes dočasná post-katastrofická sídla a stavby, až po hodnotící databáze přechodných post-katastrofických staveb. Pozorování je zaměřeno především na přístřešky vznikající těsně po katastrofě. Na základě studia příruček, směrnic, post-katastrofických zpráv a analýzy objektů do nouzových situací byla autorem formulována hypotéza, stanovující nejdůležitější faktory, na kterých závisí úspěšná implementace mobilních staveb do post-katastrofických podmínek. Těmito faktory jsou: transportovatelnost, ekonomičnost, univerzálnost s možností adaptace na místo katastrofy a vývoj v čase. Hypotéza byla ověřena na příkladech vybraných 17 mobilních staveb a v ateliérových studentských pracích. Vedle globálního představení problematiky post-katastrofické rekonstrukce obydlí z více úhlů a formulování základní hypotézy spočívá přínos této práce ve stanovení tří okruhů současných mobilních staveb, v určení základních typů vznikajících přechodných staveb a v popisu post-katastrofických staveb a sídel.
Využití evropských zkušeností při obnově válkou zničených měst v Sýrii – příklad města Aleppo
Touchan, Shourouk ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Boháč, Ivo (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
• Výzkum se zaměřuje na studium plánování a rekonstrukce města Aleppa po vnitřních konfliktech a občanských válkách. • Za příklad bylo uvedeno město Berlín jakožto demonstrace evropské zkušenosti v ohledu čelení destrukci po druhé světové válce, což vedlo ke změnám na poli ekonomiky, politiky i plánování. • Zmíněné změny si získaly pozornost specialistů snažících se o přestavbu města v souladu s moderními metodami a brzy nato bylo proměněno z devastujícího na sofistikované a moderní velkoměsto. • Proto je možné v tomto ohledu těžit z evropské zkušenosti a vyvodit z ní pozitivní i negativní aspekty i pro tento experiment.
Ekonomické ukazatele udržitelného urbanistického rozvoje středně velkých měst
Pavlas, Miroslav ; doc.Ing.Liběna Tetřevová,Ph.D. (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Mgr. Michael Pondělíček,Ph.D. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce je založena na principu měření ekonomického pilíře udržitelného rozvoje města, který je chápán především jako kvalitativní rozvoj. Tento princip spočívá v dosahování ekonomické prosperity, která nevede ke znehodnocení území města a snížení kvality života pro jeho obyvatele. Tento přistup vyžaduje vytvoření odpovídající sady ukazatelů, která bude kvalitativní aspekty ekonomického pilíře udržitelného rozvoje zahrnovat. V první části jsou shrnuty dosavadní přístupy k definicím udržitelného rozvoje a ke způsobům jeho měření, a to jak mezinárodní, tak na úrovni České republiky. Rovněž jsou vymezeny základní charakteristiky urbanistického rozvoje města, jimiž lze definovat jeho kvalitativní rozvoj. Druhá část je zaměřena na dosavadní způsoby, kterými je udržitelný rozvoj měřen, tj. především v rámci indikátorových sad. Tyto indikátorové sady jsou předmětem podrobného kritického zhodnocení, nakolik je možné využít je pro měření ekonomického pilíře udržitelného rozvoje v podobě, jak je chápán v této práci. Zvláštní důraz je kladen na otázku využitelnosti ekonomických makroagregátů (zejména HDP), který je dosud považován za jeden z klíčových ekonomických indikátorů udržitelného rozvoje. V další části se práce podrobně věnuje vymezení ekonomické prosperity s důrazem na rozlišení charakteristik typických pro krátké, středně dlouhé a dlouhé období. Měření udržitelného urbanistického rozvoje v krátkém období je založeno na sledování finanční stability hospodaření města. Ve středně dlouhém období je rozhodující způsob, jakým město nakládá se svým majetkem, tj. zejména budovami a pozemky, které jsou klíčové pro další směr budoucího urbanistického rozvoje města. V další části jsou konstruovány ukazatele zaměřené na měření schopnosti města udržet kvalifikovanou pracovní sílu jako předpokladu dlouhodobé ekonomické prosperity. V závěrečné části části se práce soustřeďuje na dlouhodobý udržitelný urbanistický rozvoj z ekonomického hlediska, který vychází z ekonomického vyjádření urbanistických charakteristik, a to prostřednictvím posouzení investic do základní infrastruktury a efektivity jejího provozu. Navržená sada ukazatelů je ověřena na případových studiích tří středně velkých českých měst.
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
Management postindustriálního vývoje
Pokorný, Filip ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Pech, Zbyněk (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Tématem této práce je “Management postindustriálního vývoje”. Cílem práce je nalezení podpůrných prostředků pro rozvoj postindustriálního území v ČR. Tyto podpůrné prostředky byly hledány v zemích EU, které mají bohaté zkušenosti s regenerací postindustriálního území. Jako nejvhodnější byla vybrána Spolková republika Německo s koncentrací na oblast kolem města Lipska a Spojené Království Velké Británii a Severního Irska, kde jako stěžejní oblast byla zvolena oblast kolem Manchesteru. Následně byl analyzován jak legislativní rámec prostorového plánování, tak konkrétní nástroje podpory regenerace území v těchto zemích a v neposlední řadě také konkrétní postupy v regeneraci konkrétních měst. Jako další nástroje podpory byly prozkoumány certifikační nástroje hodnocení indikátorů udržitelného rozvoje a jejich možný podpůrný vliv na regeneraci postindustriálního území. Výše uvedené bylo dáno do souvislosti se čtyřmi konkrétními příklady deprivovaného postindustriálního území v ČR. Tyto čtyři příklady pokrývají širokou škálu typických příkladů českých deprivovaných postindustriálních území a jejich typické problémy při jejich regeneraci. Na základě těchto příkladů jsou doporučeny k přebrání vytipované vhodné zahraniční nástroje podpory regenerace území.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 73 záznamů.   začátekpředchozí44 - 53dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
6 KOUTNÝ, Jan
6 Koutný, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.