|
|
Protektorátní vláda v systému správy Protektorátu Čechy a Morava
Stárková, Magda ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá obdobím tzv. Protektorátu Čechy a Moravy, tj. dobou od 16. března 1939 do 5. května 1945, konkrétně si klade za cíl popsat a analyzovat strukturu veřejné správy Protektorátu Čechy a Morava s důrazem na postavení protektorátní vlády jakožto určující složky autonomní protektorátní správy. Práce se především věnuje organizaci a působnosti protektorátní vlády a vymezuje její postavení vůči hlavním složkám německé okupační správy, a to jak z hlediska právní úpravy, tak i z hlediska faktického stavu. Dále podrobně sleduje působení protektorátní vlády, zejména její normotvornou činnost v nejdůležitějších oblastech hospodářského, sociálního a veřejného života, či při "řešení židovské otázky". Rovněž se zabývá personálním obsazením vlády, jeho změnami a rozlišuje v postoji jednotlivých vlád, jakož i jednotlivých členů těchto vlád vůči okupační moci na straně jedné i vůči odboji na straně druhé. V neposlední řadě věnuje pozornost i vývoji vzájemného vztahu mezi protektorátní vládou a československou zahraniční reprezentací v Londýně a konečně neponechává stranou ani dosud citlivou otázku kolaborace protektorátní politické reprezentace. Vše je zasazeno do příslušného historického rámce s uvedením nejvýznamnějších vnitropolitických i zahraničněpolitických událostí, které...
|
|
|
Náboženská svoboda - její ústavní a zákonná úprava a odraz v judikatuře Ústavního soudu
Popelková, Martina ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Gronský, Ján (oponent)
Resumé: Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat právní předpisy v českém právním řádu, které se týkají náboženské svobody. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole se věnuje vymezení pojmu náboženské svobody, dále pak v kapitole druhé analyzuji ustanovení na ústavní úrovni, které zakotvují náboženskou svobodu (zejména potom článkům 15 a 16 Listiny základních práv a svobod), mezinárodní dokumenty souvisejícím s danou tématikou (např. Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a další), a dále pak zákonné a podzákonné předpisy zaručující svobodu vyznání. Ze zákonných předpisů je velká část textu věnována zákonu č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, který tvoří základní kámen úpravy náboženské svobody. Třetí kapitola rozebírá jednotlivá rozhodnutí Ústavního soudu, která se věnují porušování náboženské svobody. Vybrané nálezy se pak týkají jak porušování individuální náboženské svobody, tak kolektivní náboženské svobody. Kapitola věnovaná aktuálním otázkám náboženské svobody zejména s ohledem na problematiku odívání a zahalování lidského těla, hodnotí na jednotlivých případech rozsudky evropských...
|
|
|
Prezident republiky v ústavním systému předmnichovské ČSR
Jandura, Michal ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
124 VII. Shrnutí Diplomní práce s názvem Prezident republiky v ústavním systému předmnichovské ČSR se zabývá ústavním postavením prezidenta republiky v době první republiky, tj. v letech 1918 - 1938 a to po stránce formálně ústavní, avšak i z hlediska jeho faktického postavení. Autor v diplomní práci naznačuje slabší formální postavení prezidenta republiky v tzv. prozatímní ústavě z roku 1918 ( zákon č. 37/1918 Sb. z. a n. ze dne 13. listopadu 1918, o prozatímní ústavě ) a jeho poněkud silnější formální postavení v Ústavní listině z roku 1920 ( zákon č. 121/1920 Sb. z. a n. ze dne 29. února 1920, kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky ) a dále v práci zdůrazňuje velmi silné faktické postavení prezidenta republiky Tomáše Garrigue Masaryka plynoucí z jeho silné osobnosti, avšak i s ohledem na jeho zásluhy o vznik Československé republiky a z jeho všestranných morálních předpokladů pro výkon této funkce. Silné faktické postavení prezidenta republiky je vysvětleno na jeho vztahu k vůdcům státotvorných politických stran uskupených v neformální koalici zvané " pětka", kterými byl první prezident pro svoji autoritu respektován. Dále se autor věnuje podrobně jednotlivým pravomocem prezidenta republiky, které byly vymezeny především zmiňovanou Ústavní listinou z roku 1920, avšak i dále celou...
|
|
|
Materiální ohnisko Ústavy
Bělocký, Jan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Gronský, Ján (oponent)
Resumé Diplomová práce se ve svém souhrnu zabývá vztahem státu a práva v československém a v českém ústavním prostoru. Rozhodujícím podnětem pro její vypracování byla historicky první derogace ústavního zákona Ústavním soudem České republiky. Nosným důvodem průlomového nálezu byl rozpor napadeného ústavního předpisu s materiálním ohniskem Ústavy, které chrání její demokratickou konstrukci. Cílem diplomové práce je prozkoumat podstatu, obsah a ochranu nejdůležitějšího ústavního východiska České republiky, tj. imperativu nezměnitelnosti podstatných náležitostí demokratického právního státu. Prostředkem jsou mj. historické a revoluční přeměny principu právního státu. V první části diplomová práce věnuje pozornost klíčovým dějinným událostem, které znamenaly zvrat v koncepci právního státu. Z hlediska ústavních pramenů analyzuje vznik demokratického Československa, dobu nesvobody a obnovu právního pořádku po 2. světové válce, únorové události a Ústavu 9. května, socialistickou ústavu, pražské jaro, vznik československé federace a Prohlášení Charty 77, ústavní obnovu politického pluralismu v polistopadové společnosti. Druhá část v rámci charakteristiky materiální ohniska Ústavy nejprve vymezuje princip demokratického právního státu. Následně popisuje vznik a podstatu myšlenky materiálního ohniska. Tato část...
|
|
|
Vztah státu a církve v poválečné historii československé a české státnosti. Srovnání právního postavení církví za komunistického režimu a v současnosti
Ptáčník, Michal ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
1. Vymezení předmětu práce Cílem této diplomové práce je popsat situaci církví a náboženských společností v rámci právního řádu v průběhu proměn, které český právní řád postihly za poslední půlstoletí. Protože není možné detailně zohlednit v práci tohoto formátu celé pestré dějiny státu a práva dvacátého století, tato práce se zejména bude soustředit na poslední vývoj, tedy na situaci za období totality. Dále i na novou skutečnost panující jako důsledek převratných změn, které nastaly po pádu komunistické totality. Hlavním účelem je zejména vytvořit srovnání, jedná se o srovnávací práci, s tím, že srovnávány nebudou jenom platné předpisy, ale i praktické důsledky a zejména teoretická ústavněprávní východiska, co se materiálních pramenů práva týče. Není bohužel možné v rozsahu daném formátem magisterské práce zachytit celou šíři, byť jen jednoho období historické české státnosti. Proto budou vybrána témata týkající se objektu práce, která jsou spatřována jako společná a stěžejní pro obě historická období a těmi se budeme zabývat dopodrobna, zatímco ostatní, související témata, jakož i související údobí, budou probírány více obecně. Také není možné dokonale popisovat rozdíly mezi přístupem státu k jednotlivým církvím. V tomto ohledu budou některé zvláštnosti nastíněny, ovšem nikoliv důsledně. Práce se tedy...
|
|
|
Ústavní aspekty zániku československé federace
Janda, Pavel ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Resumé - Ústavní aspekty zániku československé federace Práce se zabývá problematikou ústavních aspektů zániku československé federace (České a Slovenské Federativní Republiky), která formálně zanikla k 31.12.1992. Téma své diplomové práce jsem si vybral, protože mi bylo blízké již od prvního ročníku mého studia na právnické fakultě. Poprvé jsem se k němu dostal na vědeckém semináři Doc. Gronského, který se věnoval postavení Slovenska v Československu. V práci jsou využity informace ze zdrojů dostupných studentům Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (monografie, sborníky, učebnice, znění zákonů, časopisecké a internetové články, stenografické záznamy, vysokoškolské přednášky). Práce vychází z většího množství zdrojů tak, aby byla syntézou použitých pramenů (za použití přímých citací i parafrází s důsledným citováním původních autorů) a dostatečně pokrývala zvolené téma. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které se dělí na podkapitoly. Tyto podkapitoly obsahují ještě jednotlivé části. V úvodu jsem si stanovil cíl práce, popsat zánik Československa z pohledu ústavního práva. Pro lepší kontext je do práce zařazen i vznik Československa a jeho vývoj do roku 1992. První kapitola obsahuje dvě podkapitoly. V jednotlivých částech těchto podkapitol je popsán vznik společného státu Čechů a Slováků -...
|
|
|
Svoboda projevu, její záruky a limity v praxi českých médií
Šťastný, Ondřej ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Gronský, Ján (oponent)
(K práci pouze volně přikládám, protože abstrakt není vyžadován platným zněním Rigorózního řádu Právnické fakulty Univerzity Karlovy). Mgr. Ondřej Šťastný Rigorózní práce se zabývá vybranými aspekty svobody projevu tak, jak je vymezena v našem právním řádu a v právu mezinárodním a evropském. Zvláštní pozornost věnuje limitům svobody projevu a střetům tohoto politického práva s jinými základními právy. Významná část práce je věnována detailnímu rozboru zásadních judikátů, které v posledním desetiletí formovaly podobu a meze svobody projevu v České republice. Konkrétně jde o vesměs hojně veřejně diskutované kauzy, ve kterých figurovala média. Jsem přesvědčený, že je to právě konkrétní soudcovské dotváření práva, kde lze vysledovat mnoho inspirativních právně-filosofických názorů na to, jak má svoboda projevu v naší (stále ještě mladé) demokracii vypadat. Abstract This work deals with the selected aspects of the freedom of speech as it is guaranteed in Czech, International as well as European law. Special focus is put on the limits of the freedom of speech and its conflicts with other basic freedoms. Important part of the work is dedicated to the core cases, whit traced the shape of the freedom of speech in the Czech Republic in the 2000s. For the most part, these are the frequently discussed cases...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.