|
|
Tělo hudby
Galuška, Ondřej ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Práce Tělo hudby zkoumá, v jakém smyslu můžeme a musíme hudbě, která je tradičně považována za výsostně ideální či metafyzické umění, přiřknout také nějaké tělo, a pokouší se jednotlivé aspekty tělesnosti v hudbě analyzovat. Chce ukázat, že tělo hudby není redukovatelné jen na fyzikálně popsatelné vlnění (v případě zvuku) a že není pouze podmínkou sine qua non hudební zkušenosti (v případě těl účastníků hudby). Tělo vždy nějakým způsobem aktivně vstupuje do hudby, nějak ji spolutvoří, inspiruje, tvoří její významnost (signifiance). Zároveň se samo prostřednictvím hudby proměňuje, je ve hře. Tělo v prvé řadě vystupuje do popředí, díváme-li se na hudbu jako na činnost a proces, nikoli jako na dílo. Tělo hudebníka je neustále podrobeno procesu učení se, transformuje se, je nuceno samo začít myslet a v rámci "performování" hudbu udržovat při životě, neustále ji aktualizovat. Při konfrontaci s učením se a s hudebním nástrojem se za druhé ohlašuje tělo zvuku, jakási jeho materiální umíněnost, vzdorovitost, jež není redukovatelná na inteligibilní vrstvy hudebního zvuku. Zvuk je komplexním fenoménem, jehož materiální rovina sama je určitým způsobem významově produktivní. Za třetí je zde tělo posluchače, které ovšem hudbu musí jistým způsobem také "performovat", spolu-komponovat hudbu. Za čtvrté je zde tělo hudby...
|
|
|
The (in)depence of elementary propositions in early Wittgenstein
Fořtová, Zuzana ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Tématem mé diplomové práce je závislost a nezávislost elementárních vět v raném Wittgensteinově díle, především v Traktátu a v Some Remarks on Logical Form. Zatímco v Traktátu Wittgenstein zastává tezi, že elementární věty jsou vzájemně nezávislé, v SRFL tuto tezi opouští s poukazem na skutečnost, že alespoň některé elem. věty jsou vzájemně závislé, především pak na základě vzájemného vztahu exkluze. Otázkou, kterou se v práci pokouším zodpovědět, je, zda uznání závislosti (některých) elementárních vět narušuje nutně celou traktátovskou koncepci logické analýzy (jakožto postupu, který vede k elementárním větám). Má odpověď na danou otázku je nakonec záporná, přičemž se pokouším ukázat, že jakkoli Wittgenstein v Traktátu nezávislost elem. vět postuluje, není pro tuto nezávislost v rámci traktátovské koncepce logické analýzy žádný nutný důvod.
|
|
| |
|
|
Nemožnost soukromého jazyka
Hnyk, Tomáš ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Dostálová, Ludmila (oponent)
Tato práce podrobne rozebírá Wittgensteinovu argumentaci proti sou- kromému jazyku. Nachází tri argumenty, které k jeho zamítnutí Witt- genstein používá. Soukromý jazyk by byl nepredstavitelný, nemel by funkci a postrádal by kritéria správného nebo špatného použití. Dále jsou rozebrány nekteré reakce pozdejších filosofu, které pomá- hají lépe pochopit Wittgensteinovu argumentaci. Námitky Soamese a Ayera slouží k poukázání na to, že myšlenkové experimenty jsou prí- pustné pouze tehdy, pokud respektují naše formy života. Taktéž zdu- raznují, že Wittgenstein se zaobíral podmínkami toho, kdy lze neco tvrdit, a ne podmínkami pravdivosti. Nakonec je krátce zmíneno Krip- kovo pojetí Wittgensteina.
|
|
|
Impredikativita a paradox
Glivická, Jana ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Dostálová, Ludmila (oponent)
V předložené práci studujeme roli pojmu impredikativity v návrzích řešení episte- mologických a logických paradoxů. Věnujeme se vývoji tohoto pojmu tak, jak se na něm v první fázi podíleli Russell a Poincaré. Představujeme Russellovu teorii typů založenou na vyloučení impredikativních principů a definic a připomínáme s ní spjaté problémy. V návaznosti na to nabízíme Ramseyovu modifikaci této teorie, která měla dané problémy odstranit. Zkoumáme souvislost impredikativity s dia- gonální konstrukcí a zaměřujeme pozornost na vymezení podmínek, za nichž jsou diagonální konstrukce a impredikativní definice bludné - vedoucí ke sporu. K to- muto účelu nabízíme rozlišení vyčleňujících a potenciálně konstruujících principů. V závěru zmiňujeme také axiomatickou teorii množin, která na rozlišení predikativ- ních a impredikativních principů rezignuje a jejíž přijetí znamenalo pokles zájmu o impredikativitu.
|
|
|
Truth between syntax and semantics
Procházka, Karel ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Awodey, Steve (oponent)
Sir s m c lem t eto pr ace je vyjasnit vztah mezi syntax a s emantikou, zejm ena pokud jde o jazyky s p resn e speci kovanou strukturou. Hlavn ot azky, kter ymi se zab yv ame, jsou: Co cin s emantick y pojem s emantick ym? Co zp usobuje, ze je pouh a s emantick a anal yza takov eho pojmu nedostate cn a? Co je t m rozhoduj c m krokem, kter y mus me u cinit, abychom pronikli k v yznamov e str ance jazyka? T emito ot azkami se nezab yv ame p r mo, ale prost rednictv m anal yzy typick eho s emantick eho pojmu, a sice pravdivosti. Na s hlavn ot azkou tedy je: Jak e pojmov e prost redky jsou nezbytn e pro uspokojivou de nici pravdivosti? Ke zkoum an pojmu pravdivosti a jednotliv ych zp usob u, jak jej lze de- novat, jsme si vybrali t ri konkr etn syst emy: kumulativn verzi Russellovy rozv etven e teorie typ u, Zermelovu druho r adovou teorii mno zin a Carnapovu logickou syntax. Ka zd y syst em je podroben d ukladn emu studiu. P redkl adan a pr ace je tedy souborem t r v ce m en e samostatn ych studi , je z popisuj mo znosti explicitn de nice pravdivosti a nezbytn eho pojmov eho z azem . Poznamenejme, ze na s m c lem nen historicky v ern a prezentace uveden ych syst em u, n ybr z snaha o dal s rozvinut toho cenn eho, co nab zej , ve sv etle sou casn ych poznatk u. Obecn ym z av erem, k n emu z dosp ejeme na z...
|
|
|
Logická analýza a forma tvrzení typu "to-a-to existuje"
Dostálová, Ludmila ; Materna, Pavel (vedoucí práce) ; Zouhar, Marián (oponent) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Cílem této práce bylo nalézt vhodnou logickou formu pro tvrzení typu "to-a-to existuje". Nejprve byl proveden rozbor významu těchto tvrzení založený na historickém přístupu. Na jeho základě byla stanovena východiska logické analýzy těchto tvrzení a určeny podmínky, které musí systém logiky splňovat, aby byl vhodným nástrojem pro jejich logickou analýzu. Následně bylo ukázáno, nakolik jednotlivé logické formy těchto tvrzení v různých systémech logiky tyto podmínky splňují a zda (popř. s jakými omezeními) je lze považovat za adekvátní. Kritériem správnosti pro logickou formu tu je vedle ekvivalentních pravdivostních podmínek především zachování intuicí s těmito tvrzeními obvykle spojovanými a přijatelnost deduktivních důsledků.
|
|
|
Vzestup a pád Russellovy teorie soudu z let 1910-1913 a Wittgensteinovy filosofické začátky
Soutor, Milan ; Marvan, Tomáš (oponent) ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce)
Russellovi občas bývá jízlivě vyčítáno, že střídal filosofické pozice "jako ponožky," mám-li to říci skutečně jízlivě. Když se dozvídáme o jeho manuskriptech a o skutečnostech, že zatímco zastával jistou filosofickou pozici, již nenápadně a do šuplíku psal texty, kde načrtával alternativní teorie (a přesně takto to bylo s Wittgensteinem vyvrácenou teorií soudu), tento tvůrčí potenciál nás skutečně může udivovat, někdy zase mást, když se pokoušíme v jeho díle zorientovat. Příčiny překotného vývoje jeho filosofie ovšem spíše než v jeho povaze spočívaly v osobách, které měl štěstí potkat a kterým dal prostor do svého vývoje zasáhnout. Vždyť Russell byl na začátku své kariéry přesvědčený Hegelián. Poté, co se setkal s filosofickými názory G. E. Moora, nadšeně je přijal za své a rozvíjel dál ve vztahu k matematice. Podobného rázu bylo i Russellovo setkání s Wittgensteinem, které ovšem jak dokládá korespondence nebylo ve svém důsledku vůbec příjemné. Velice zajímavé na jeho teorii soudu je skutečnost, že tato teorie nebyla libovolným výtvorem, ale sledovala konkrétní problém, který uměla, jak jsem doufám přesvědčil čtenáře, řešit. Můžeme se tedy ptát - a to už může být předmětem další studie - zda Wittgensteinova "korektní teorie propozic," která našla své vyjádření v TLP, řeší Russellovy původní problémy, nebo...
|
|
| |
|
|
Aktualismus a možné světy
Tomala, Ondřej ; Kolář, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Vladimír (oponent) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
The study focuses on the development of the philosophical analysis of alethic modalities (possibility and necessity) in terms of possible worlds semantics in the analytical tradition from 20th century onwards. Possible worlds semantics has pro ven to be powerful and useful tool of philosophical analysis. However, in order to benefit from its use we have to philosophically scrutinize its central concept - the possible world. We have to clarify its ontological status, identity conditions and other important features, i.e. we have to create theory of possible worlds. Yet during that project we must not fall back into speculative metaphysics of the past, so much abhorred by contemporary analytic philosophy. The goal ofthis study is the defense of Actualism, one of the major theories of possible worlds, which in accordance with its slogan "Everything that exists is actual" treats possible worlds as abstract entities of certain kind representing the ways world might have been. Implicit aim of the study is the defense of the analytical metaphysics and its method as a distinguished discipline within analytic tradition. ln Chapter One it is shown how important role modality plays in our theoretical discourse and reasoning, several types of modalities are distinguished. Possible worlds are presented as useful tool...
|
host ::
RSS.