|
|
Učení sociálním reáliím v mladším školním věku v případě LMP
Vojtíšková, Marika ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá výzkumem učení sociálním reáliím u dětí s lehkým mentálním postižením. Autorka shrnuje úvahy Jeana Piageta o morálním vývoji (zvláště na základě jeho textů The Moral Judgment of the Child a La psychologie de l'enfant), především tedy vymezení jeho jednotlivých stádií (anomie, heteronomie a autonomie). S touto teorií je porovnáno věcné učení sociálním reáliím, jak je zakotveno v Rámcovém vzdělávacím programu. Jádro práce pak leží v aplikaci nástrojů Piageta a jeho pokračovatelů na vzorek dětí s lehkým mentálním postižením ze Základní školy pro žáky s mentálním postižením LOPES v Praze-Čimicích. Výzkum ve strukturovaném rozhovoru ověřoval rozumění tří příběhům s typově různými, morálně zhodnotitelnými situacemi (proslovení nepravdy, poškození majetku, způsobení nepříjemné situace) na starší a mladší věkové vrstvě vzorku. V textu je rovněž zachycen výzkum pilotní, který pomohl se zpřesněním nástroje. Závěr práce se pak nevěnuje pouze samotným výsledkům výzkumu, nýbrž i jejich reflexi učitelkou, mající zkušenost s podobnými dětmi (nikoliv však přímo s probandy výzkumu). Tím je potvrzena širší platnost závěrů bakalářské práce a možnost východiska pro další výzkum.
|
|
|
Goethe a Kornélie. Podoba sourozeneckého vztahu
Křížová, Ivana ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Teoretická práce, jejímž cílem je nalézt a porovnat různá pojetí a výklady života Johanna Wolfganga von Goetheho. Zájem práce je soustředěn na výklad vztahu Goetha s jeho sestrou. Výklad vztahu Goetha a jeho sestry vychází ze dvou přístupů, a to přístupu psychoanalytického a historického. Psychoanalytický přístup reprezentuje Sigmund Freud a Kurt Eissler, kteří nabízejí interpretace některých aspektů vztahu Goetha s jeho sestrou. Historický přístup reprezentuje Richard Friedenthal a Astrid Seeleová. Ti předkládají biografické souvislosti básníkova života a poukazují i na jeho vztah se sestrou. Na základě těchto pramenů dochází k analýze dat především v rámci psychoanalytické teorie. K vysvětlení Goethova vztahu se sestrou se uvažuje o incestní podobě jejich sourozeneckého vztahu a o oidipském komplexu.
|
|
|
Motivační struktura hry World of Warcraft
Hrabec, Ondřej ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Tento dokument si klade za cíl zobrazit a analyzovat motivační strukturu MMORPG World of Warcraft. Práce vychází z několika empirických zdrojů: subjektivní zkušenost autora s hrou (participativní pozorování, psaní reflektivního deníku) a objektivní zdroje (rozbor vlastních videozáznamů, údaje ze hry, webové stránky, diskuze s hráči). Virtuální prostředí je uchopováno z hlediska Gibsonovy teorie affordancí, přičemž počítá s prostorem počítačové hry jako s nabádajícím k participaci. Práce podrobně rozvádí strukturu nabídek World of Warcraft členěním do dvou kategorií - prostředí a hráčův avatar. Věnuje se i dynamizujícím motivačním činitelům jako jsou odměny a postihy. Obraz interakce mezi hráčem a hrou (proces hraní) předkládá v podobě hráčských rituálů, kde zdůrazňuje nápaditou podobu implementovaných flow mechanizmů. Důležitou částí práce je rozbor kosmu a mytologie virtuálního světa na základě optiky analytické psychologie. Jungiánská perspektiva s přesahem do kulturní antropologie osvětluje mnoho z archetypálního působení hry a podstaty virtuální reality jako takové. Konstrukce fiktivních mýtů v MMORPG ústí k zajímavým otázkám týkajícím se touhy lidské psýché po interpretačním systému skutečnosti. Přestože jeden ze závěrů práce naznačuje, že této reflexe nejsou hráči na vědomé úrovni často schopni,...
|
|
|
Pojetí pedagogického vztahu ve filosofii výchovy a psychoanalýze. Sókratovský model
Musil, Martin ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Autor se v práci se zabývá podobami pedagogického vztahu, jak je pojímán v různých druzích literatury. Jeho obecné definice a názory na to, jaké vztahy by měli učitelé se svými žáky budovat, jsou porovnávány s pojetím pedagogického vztahu, jak je vnímán filosofií výchovy a psychoanalýzou. Jako společný prvek nachází podmínku emočně nabitého vztahu mezi učitelem a žákem, názory na jeho podobu se ale liší. Filosofie výchovy poukazuje na antinomický charakter výchovy a vyzdvihuje termín erós, který vnímá jako hnací sílu pedagogického procesu. Psychoanalýza se zaměřuje na psychické aspekty pedagogického vztahu a varuje před bezprostředním sblížením učitele a žáka. Práce spočívá v analýze odborné a populární literatury, ve které je pedagogický vztah traktován, dále potom Platónova díla Symposion, ve kterém definuje sókratovský pedagogický vztah. klíčová slova: pedagogický vztah, filosofie výchovy, psychoanalýza, Sókratés, Symposion
|
|
| |
|
|
Živá příroda ve 3. ročníku
Pokorná, Daniela ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Práce se na základě výzkumu a s přihlédnutím k literatuře zabývá tím, jak je ve třetí třídě základní školy dětem prezentováno učivo o živé přírodě, jak je procvičováno a zkoušeno a jakých chyb se děti při tomto zkoušení dopouštějí. Vychází z pozorování, rozhovorů a analýzy artefaktů, na které je nahlíženo s využitím Piagetovy teorie kognitivního vývoje a závěrů jeho výzkumu o dětském pojetí života. V první části se snaží hledat odpovědi na otázky: Jak je pojem "živá příroda" ve výuce strukturován z hlediska logických a infralogických struktur? Co je vlastně pro děti při procvičování a zkoušení tohoto pojmu pracné? S jakými jednotlivými pojmy, náležejícími do obsahu pojmu "živá příroda", se v hodinách děti setkávají? Výzkum ukazuje, že látka o živé přírodě je s dětmi probírána a procvičována prostřednictvím některých logických (vyjmenovávání, seskupování a třídění) i infralogických operací (vztahy v čase a prostoru). Děti o něco více děti chybují tam, kde mají vyjmenovávat a seskupovat pojmy. Do obtížnosti může vstupovat to, že prostřednictvím těchto myšlenkových operací se děti učí uspořádat to, co mnohdy znají z vlastní zkušenosti. A právě rozdílná zkušenost může být dětem pomocí, ale také bariérou v osvojení učiva. Posledním důvodem chybování dětí mohou být i samotné pojmy, se kterými se při...
|
|
|
Znaky tísně v dětské kresbě - potřebná znalost pro učitele výtvarné výchovy
Skálová, Hana ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
Práce vychází z myšlenky, že pro učitele výtvarné výchovy je důležitá znalost znaků citové tísně, které lze vysledovat v dětských kresbách. Dětí, žijících ve stresu, je čím dál větší množství, a toto je jedna z cest, jak je objevit a včas jim pomoci. Pokud děti žijí pod vlivem stresu (jsou doma týrány, příliš zatěžovány, cítí nedostatek citové péče apod.), vykazují ve svých kresbách jisté znaky, s nimiž pracují dětští psychologové. Kdyby tato problematika byla vyučována na pedagogických fakultách a organizovaly se kurzy pro vyučující výtvarnou výchovu, mohli by pedagogové včas kontaktovat psychologická pracoviště. Práce analyzuje dostupnou českou psychologickou literaturu a zjišťuje, zda se touto myšlenkou již někdo zabýval, dále představuje publikace, které by se daly využít pro studium učitelů, přichází s návrhy postupu práce v hodinách výtvarné výchovy, shrnuje problematiku CAN (syndrom týraného, zanedbávaného a zneužívanéhodítěte) a přináší alarmující čísla Linky bezpečí. V praktické části učitelky z mateřské a základní školy dokazují, že jsou schopny na varovné znaky v dětských kresbách reagovat.
|
|
|
Červená Karkulka: kdo je to, ten vlk?
Táborská, Lucie ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Český abstrakt: Název práce: Červená Karkulka: kdo je to, ten Vlk? Autorka: Lucie Táborská Katedra: Katedra psychologie Vedoucí bakalářské práce: Doc. Miloš Kučera, CSc. E-mail vedoucího bakalářské práce: Milos.Kucera@seznam.cz Abstrakt: Bakalářská práce "Červená Karkulka - kdo je to, ten Vlk?" se věnuje celosvětově známé pohádce O Červené Karkulce. Práce sestává ze tří základních částí. V úvodní z nich autorka pojednává o historickém pozadí vývoje pohádky. Nejprve jsou zmiňovány původní orální verze známé z celého území Evropy i jiných částí světa (Asie, Afrika). Pro západní kulturu jsou však nejvýznamnější literárně zaznamenané příběhy v podání Charlese Perraulta a bratří Grimmů. Druhá část se zaměřuje na význam a interpretaci postavy Vlka v příběhu. Hlavního antagonistu lze vnímat jakožto maskulinní postavu (typ svůdníka, temná strana otcovské postavy, agresivní mužství), nebo jako postavu femininní (matka, babička, Velká matka). Oba přístupy mají nezanedbatelný počet zástupců, o jejichž stručný přehled se autorka pokouší. Závěrečná sekce práce poskytuje náhled na dva základní přístupy k interpretaci pohádky - přístup vnímající příběh jako "varovný" a druhý, považující ho za příběh "iniciační". Zatímco v prvním případě má pohádka děti varovat před nebezpečenstvím a ukazovat správnou cestu, druhý vnímá v...
|
|
|
Mravní usuzování dětí školního věku
Angerová, Radka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Lukášová, Hana (oponent)
Česky Následující práce si klade za úkol nahlédnout a zhodnotit problematiku morálního usuzování dětí ve věku druhého stupně základní školy, jež se účastní programu celodenního oddělení, spadajícího pod středisko výchovné péče. Pro orientaci v potížích těchto klientů jsem využila přístupu k dokumentaci, a následné vedení rozhovorů s těmito klienty. Cílem bylo stanovit, jaká dilemata tyto děti řeší, jak o nich morálně usuzují, s jakými motivacemi svého jednání se potýkají, a proč došli právě k těm závěrům o svých problémech, které je nakonec dostaly do problematické situace. Teoretickou citlivost a náhled na obecnou problematiku morálního usuzování jsem se získala z prací Lawrence Kohlberga a Jeana Piageta, respektive z jejich teorií o vývoji morálního usuzování (oba) a myšlení (v případě J. Piageta). S jejich teoriemi jsem následně diskutovala i své výsledky svého výzkumu o morálním usuzování klientů etopedického zařízení.
|
|
| |
host ::
RSS.