|
|
Historická antropologie snu
Jirsová, Kateřina ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Zaoral, Roman (oponent)
Esej na téma historická antropologie snu je spíše teoreticky zaměřenou prací, která se snaží sny nazírat netradičně jako předmět zájmu historicko antropologických úvah, se zaměřením na středověk. Zpracovává různé teorie snů od antiky po osvícenství, rovněž s přihlédnutím k psychoanalýze respektive analytické psychologie 20. století, dále se věnuje především středověkému pojetí snů, vizí. Analytická část práce se zabývá prorockými sny arcibiskupa Jana z Jenštejna (14. století).
|
|
|
Vývoj zemědělství a příbuzných oborů v Čechách v době průmyslové revoluce
Csémy, Jana ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Abychom rozpoznali problémy, se kterými se dnes zemědělství potýká (eroze, příliš velký obsah dusíku v půdě díky trvalému a intenzivnímu využívání umělých hnojiv a další projevy průmyslového pojetí zemědělství) je nutné hledat příčiny tohoto vývoje. Průmyslová revoluce je významným předělem, který může poukázat na historické kořeny zemědělského využití krajiny člověkem, v níž dnes žijeme, pomoci vyvrátit některé tradiční mýty i lépe porozumět "přirozenosti" vztahu člověka k životnímu prostředí v zemědělské krajině. Na konkrétních příkladech bude doloženo, jak vývoj v zemědělství v období průmyslové revoluce konkrétně poznamenal či naopak nepoznamenal dvě zcela odlišné krajinné oblasti Čech - Kolínsko a Hrusice - a kde jsou možné kořeny současné variability českého venkova, které odhalí výzkum v těchto dvou katastrech. Doufám, že tato práce umožní odhalit, popsat a zdůvodnit změny, ke kterým ve dvou různých typech krajiny došlo vlivem intenzifikace zemědělství v období průmyslové revoluce. Může ukázat na problémy, které v souvislosti s působením člověka na krajinu vznikly, jejichž důsledky dnes pociťujeme a řešíme. Měla by se stát ucelenou informací o důležitých proměnách, ke kterým v krajině došlo díky zemědělství a jeho vývoji u dvou extrémně odlišných oblastí. Může přispět jako podklad pro plánování...
|
|
|
Ve jménu Krista-Vybrané myšlenky členů menších českých evangelických církví v období 1890-1940
Mašek, Tomáš ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na vystižení specifik v myšlení některých menších evangelických církví na území Čech v období 1890-1940. Konkrétně se jedná o Bratrskou Jednotu Chelčického (baptisty), Jednotu českobratrskou (dříve Svobodnou církev reformovanou) a Evangelickou církev metodistickou. Ohniskem výkladu je představení konstrukce konfesní identity na základě vztahu k minulosti a specifického výkladu osobností a událostí, které formovaly tradici, z které tyto církve vycházely. Dalším prvkem formujícím identitu členů těchto církví byl jejich postoj k moderním sekularizačním tendencím, proti kterým stály v kontrapozici. V neposlední řadě určovalo jejich konfesní vědomí vymezení vůči jiným formám zbožnosti. Cílem práce bylo přinést na základě studia publikovaných písemných pramenů, které po sobě zanechali příslušníci těchto tří církví, komparaci a charakterizaci jejich způsobu nazírání na určitá témata skrze své náboženské přesvědčení.
|
|
|
"V mém srdci jsem myslela, že když zůstanu v Čechách budu zatracena" Způsoby sebetématizace českých evangelických emigrantů v 18.století
Pukančíková, Petra ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
"V mém srdci jsem myslila, že když zůstanu v Čechách, budu zatracena." Způsoby sebetematizace českých evangelických emigrantů 18. století Analýza sebetematizace českých evangelických emigrantů, kteří se v průběhu 18. století usadili v Berlíně, se odvíjí od životopisů, které po sobě po smrti zanechali. Nicméně emigranti v nich netematizovali primárně sebe sama, ale spíše v rámci zpětné reflexe vlastního života prezentovali svou příslušnost k české komunitě v Berlíně. Zkoumání těchto textů se proto zaměřuje na analýzu textového užití vybraných kategorií (například srdce, duše, svědomí, spása, probuzení a tak podobně), prostřednictvím kterých emigranti tematizovali svůj vztah k sobě, své víře a svým bližním. Jde o nábožensky zaměřenou sebereflexi ovlivněnou luterským pietismem, což znamená, že v životopisech se odráží pouze jedna část pisatelova vnímání sebe sama. Ale i přes toto omezení můžeme vysledovat, jakým způsobem prostřednictvím svého vztahu k bohu a "probuzenému společenství" hodnotili sami sebe.
|
|
| |
|
| |
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1624. (Testamenty jako prameny pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Objekt výzkumu - raně novověký měšťanský testament - je v disertační práci nahlížen z pozice dějin rodinných struktur, historické demografie a sociotopografie. Vzorek 968 jihlavských testamentů z období 1578-1624 je podroben statistické analýze. Z hlediska metodologického jsou dále povaze tohoto výzkumu blízké mikrohistorické a prosopografické přístupy. Specifické téma bylo komparováno se závěry především anglické literatury. Výsledky výzkumu byly zhodnoceny z hlediska ročních součtů testamentů jako možných ukazatelů hlavních tendencí mortality a byly naznačeny možné souvislosti mezi počtem dětí zmíněných v testamentech a dědickým systémem konkrétního regionu. Ve spojitosti s četnými svatebními smlouvami testátorů bylo dále studováno fungování sňatkového trhu a délka trvání manželství. Mezi další otázky diskutované v disertační práci patří například rodinná a domácnostní postavení, postižení lidé, genderová studia a mezigenerační majetkový transfer. Konečně v rámci sociotopografického studia byly domy vybraných testátorů lokalizovány v rámci ulic či předměstí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.