|
|
Kolektivizace v SSSR na konci 20. let a ve 30. letech 20. století
Malina, Jan ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se soustředí na analýzu hospodářské a sociální situace v Sovětském svazu na konci 20. let a ve 30. letech 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství a opatření realizovaná v agrárním sektoru v první polovině třicátých let. Teoretická část je věnována analýze direktivního hospodářského systému, cílům Stalinovy hospodářské politiky a nástinu předcházejícího výoje. Analytická část zkoumá průběh kolektivizace zemědělství, konkrétní kroky uskutečněné v agrárním sektoru a jejich reálný dopad na obyvatelstvo. Podařilo se potvrdit hlavní hypotézu, že i přes růst spotřeby jakožto hlavního ukazatele životní úrovně, se životní úroveň ve sledovaném období snížila.
|
|
|
Zbrojní výroba Škodových závodů ve 30. letech 20. století
Mlsna, Michal ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce sleduje vývoj zbrojního programu ŠZ během let 1930 -- 1939. Hlavním cílem je zanalyzovat vývoj výroby pro domácí trh a pro export s ohledem na hospodářsko-politický vývoj ve sledovaném období a také porovnat reakci zbrojní výroby s výrobou mírovou. Z pohledu zahraničních zákazníků je zvláštní pozornost věnována pozici ŠZ ve státech Malé dohody. Zbrojní výroba ŠZ pro ČSR zaznamenává v období Velké hospodářské krize propad srovnatelný s propadem mírové výroby. Zahraniční výroba, vzhledem k projevům VHK v malodohodových státech, klesá prudčeji, zato se dříve dostavuje oživení. Toho dosahuje dříve než mírová výroba také zbrojní výroba pro ČSR. Během druhé poloviny 30. let zaznamenává zbrojní výroba prudký růst trvající až do podepsání Mnichovské dohody. Postavení ŠZ ve státech MD bylo poznamenáno nejprve vyhlášením státního bankrotu a vnitropolitickými boji v těchto státech, sílícím hospodářským vlivem Německa ale také hospodářskou politikou ČSR.
|
|
|
Komparace dopadů ropných šoků 70. let na automobilový průmysl USA.
Kopřiva, Jaroslav ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Hlavním cílem této práce je dokázat hypotézu, že ropný šok z roku 1979 neměl negativní dopady na automobilový průmysl v USA. Řešení této hypotézy se nenalézá v období druhého ropného šoku, ale v období let 1973 a 1974, kdy vypukla první ropná krize. V důsledku jejího vývoje byla vláda Spojených států nucena přijmout celou řadu opat-ření ke zmírnění jejich dopadů. Tato administrativní opatření se dotýkala nejen spotřebitelů, ale i energetického průmyslu. Pomocí vládních opatření byly upraveny zákony regulující podmínky jízdy na pozemních komunikacích, finančně podporovány techno-logické inovace v automobilovém průmyslu, diverzifikovány dodávky ropy, byl uskutečněn pokus o zvýšení domácí těžby, byly regulovány ceny ropných produktů. Uvede-ná opatření se však nemohla ve druhé ropné krizi zcela projevit, protože nebyla dokončena anebo neúčinkovala. Automobilový průmysl se musel přizpůsobit novým trendům a požadavkům zákazníků na automobily s nižší spotřebou a investoval v polovině 70. let miliardy dolarů do nových technologií. Další změny se odehrávaly ve strategiích výroby a prodeje s cílem zamezit anebo z velké části eliminovat prudké propady odbytu a výroby.
|
|
|
Institucionální předpoklady transformace československé ekonomiky v 90. letech 20. století
Nikodym, Lukáš ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Cílem práce je analyzovat institucionální předpoklady pro proces československé transformace, která probíhala na počátku 90. let 20. století. S využitím standardního teoretického rámce institucionální ekonomie a teze interakce Svetozara Pejoviche je na proces transformace nahlíženo jako na součást kontinuální institucionální evoluce. Analýza institucionálního prostředí se orientuje na činnost organizací jako hybatelů institucionálních změn a tlak ze strany exogenního institucionálního rámce. Dlouhodobý vývoj endogenních institucí ukazuje na vznik kolektivistické struktury české společnosti. Tento fakt, spolu s nedostatečnou tvorbou dodatečných institucí, poukazuje na nevhodně zvolenou transformační strategii.
|
|
|
Mzdový vývoj ve stavebnictví v letech 1948-1970 v Československu na pozadí probíhajících ekonomických reforem
Dubenský, Jiří ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mzdovým vývojem ve stavebnictví na pozadí ekonomických reforem v 50. a 60. letech. Na základě prostudované odborné literatury a pomocí statistických dat bylo zjištěno, že mzdy ve zkoumaném období byly značně nivelizovány, přestože zde byly denivelizační tlaky, které se ovšem začaly projevovat až v druhé polovině 60. let. Obě zásadní hospodářské reformy té doby, které měly mimo jiné přinést i změnu metody určování mezd a jejich diferenciaci, skončily neúspěchem. Hlavní příčinu selhání lze spatřovat především v politicko-mocenských překážkách, kdy se tvůrci hospodářské politiky nedokázali oprostit od rovnostářského pohledu na společnost. V práci je rovněž sledován vývoj mezd zaměstnanců ve stavebnictví dle dosažené kvalifikace. Z toho bylo vyvozeno, jak se mzdová nivelizace promítala do finanční motivace pro studium na vysoké škole.
|
|
|
Československý bankovní systém v letech 1968-1989
Dobrovolný, Ondřej ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce analyzuje vývoj československého bankovního systému v podmínkách centrálně plánované ekonomiky v období 1968 -- 1989. Autor v první části práce charakterizuje pojem bankovní systém, po čemž se dostává ke stručnému popisu situace v bankovnictví po skončení druhé světové války. Na to již navazuje analýzou stanoveného období, které rozděluje do dvou významných etap. První se zabývá vznikem reformního myšlení, pokračuje přes Pražské jaro a končí nastolením normalizace, která uvedla bankovní systém téměř do původního stavu. Druhá etapa se zabývá koncem 80. let, kdy došlo k navázání na reformní myšlení z konce let 60., nicméně ke změně v postavení centrální banky dochází až počátkem 90. let.
|
|
|
Kuponová privatizace v Československu respektive v České republice
Tolkner, Kristián ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Práce se zabývá kuponovou privatizací a privatizací obecně v tehdejším Československu a následně v České republice. To vše po Sametové revoluci v roce 1989. Vychází z hypotézy, že kuponová privatizace byla efektivní privatizační metodou co do rychlosti provedení a co do počtu zúčastněných lidí a podniků. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na společensko-historický kontext, jednotlivé teoretické privatizační koncepty, mezi něž patří metoda, která je pro práci stěžejní a tou je metoda kuponové privatizace. Dále se zabývá investičními podílovými fondy a kapitálovým trhem. Druhá část využívá teoretické koncepty popsané v části první. Následně pomocí komparativní analýzy je provedeno srovnání teoretických znalostí a získaných dat. Na závěr jsou porovnané výsledky s průběhem privatizace v Polsku a NDR. Tímto porovnáním se dochází k závěru, že kuponová privatizace v České republice nebyla tak rychlá, jak se od ní očekávalo, ale byla úspěšná z hlediska objemu majetku privatizovaného kuponovou privatizací a počtem lidí zapojeného do tohoto procesu.
|
|
|
Hospodářské reformy centrálně plánované ekonomiky na příkladu Rozsypalových reforem v ČSSR
Forštová, Tereza ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá centrálně plánovanou ekonomikou v Československu od první poloviny 50. let do počátku 60. let 20. století. Pozornost je věnována pokusům o hospodářské změny, konkrétně Rozsypalovým reformám v 50. letech 20. století. V první části se zabývá stručným uvedením do problematiky centrálního plánování, dále práce věnuje pozornost prvnímu a druhému pětiletému plánu, jejich neúspěchů a dopadů na československou ekonomiku a nakonec přechází k samotným příčinám, vývoji a důsledkům Rozsypalových reforem. Zvolené téma je řešeno pomocí metody deskripce. Hlavními cíli jsou nejen zanalyzovat a zhodnotit ekonomickou reformu, ale také si uvědomit první rozsáhlé snahy o změnu tehdejší ekonomické situace. Rozsypalovy reformy však nebyly úspěšné. Hlavní překážku těchto snah totiž tvořil samotný systém centrálního řízení ekonomiky.
|
|
|
Rozpočtové přebytky v 90. letech ve světle rozpočtové politiky B. Clintona a hospodářského růstu
Drnda, Adnan ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje tématu fiskální politiky v USA za administrativy Billa Clintona a příčinám vzniku rozpočtových přebytků na konci 90. let. Nejprve popisuji fiskální a ekonomickou situaci za administrativy prezidentů Reagana a Bushe. Poté se soustřeďuji na období Clintonovy administrativy a klíčové rozpočtové zákony. Pomocí analýzy rozpočtů určuji hlavní změny na výdajové a příjmové straně. Docházím k závěru, že na stabilizaci amerických federálních rozpočtů měla zásadní vliv příznivá ekonomická situace ovlivněna velkým množstvím pozitivních faktorů v čele s rozvojem informačních technologií. Clintonova administrativa nicméně dokázala těchto okolností využít a prostřednictvím fiskální politiky se na vzniku rozpočtových přebytků podílela výrazným způsobem. Na závěr uvádím několik doporučení pro politiky a tvůrce rozpočtů.
|
|
|
Role a postavení ROH v ekonomice ČSSR v 80. letech 20. století
Wolf, Vojtěch ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Cílem práce je analyzovat roli Revolučního odborového hnutí (ROH) v československé ekonomice 80. let. Základní tezí diplomové práce je předpoklad, že orgány ROH upřednostňovaly zájmy představitelů Komunistické strany Československa před zájmy pracujících. Tento vztah je analyzován na základě pracovněprávní legislativy dané doby a vlivu odborů při její tvorbě. Práce rovněž zkoumá způsob, jakým odbory přispěly v průběhu revolučních změn v československé společnosti na přelomu 80. a 90. let. Analýza vychází z kritiky dobových pramenů a komparace role a úlohy ROH v 80. letech ve srovnání s působením odborů během období Pražského jara. Na základě vytyčených cílů dospívá práce k závěru, že ROH mělo sice vliv na pracovní život pracujících, jeho vedení však chyběly prostředky, ale především snaha efektivně hájit zájmy pracujících. ROH tak až do prosince roku 1989 zůstalo organizací, která byla poplatná především KSČ.
|
host ::
RSS.