|
|
Charakteristika španělštiny užívané ve sportovní žurnalistice
Sasková, Zuzana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
V mé diplomové práci jsem se snažila přiblížit čtenářům charakteristiku španělštiny užívanou novináři ve Španělsku napříč všemi prostředky masové komunikace (noviny, rozhlas, televize a internet). Nejdříve jsem se soustředila na výklad o publicistickém stylu a uvedla jsem, v jakých prostředcích masové komunikace najdeme sportovní žurnalistiku. Dále jsem již v konkrétních masmédiích popsala její jazykovou charakteristiku. Poté jsem se zabývala sportovním slangem a klasifikoval jsem jeho gramatickou charakteristiku, kterou jsem rozdělila na morfologickou a syntaktickou část. Popsala jsem i fonetickou výslovnost, se kterou se setkávají posluchači ve sportovních komentářích. V morfologické části jsem přiblížila čtenářům způsob tvoření nových slov ve španělštině kompozičním (skládacím), nebo derivačním (odvozovacím) procesem. Uvedla jsem také nejtypičtější předpony a přípony, které se podílejí na tvoření nových výrazů ve španělské sportovní žurnalistice. V syntaktické části jsem se podrobněji zaměřila na zvláštnosti týkající se rodu podstatných jmen, na úzus elementárních slov ze sportovní žurnalistiky španělskými novináři a na neobvyklé jazykové prostředky, které způsobují rozmanitost sportovních textů a komentářů. Uvedla jsem několik příkladů typických klišé, která můžeme v této jazykové oblasti najít, i...
|
|
|
Elektronové vlastnosti sloučenin RPd5Al2
Zubáč, Jan ; Javorský, Pavel (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá magnetickými vlastnostmi sloučeniny NdPd5Al2 stu- dovanými pomocí magnetizačních měření, měření měrných tepel a rozptylu neutronů. Sloučenina krystalizuje v tetragonální grupě I4/mmm s mřížovými parametry a =4.147 ˚A a c =14.865 ˚A, magneticky se uspořádávý pod TN =1.3 K a vykazuje magnetokrystalovou anizotropii kvůli působení krystalového pole. Magnetický fázový diagram se podobně jako u strukturně příbuzných sloučenin RTX5 a R2TX8 vyznačuje přítomností dvou různých magnetických fází . An- tiferomagnetická fáze v nulovém poli se propaguje s vektorem k = (1 2 00) a vyznačuje se uspořádáním neodymových momentů o velikosti 2.22 µB/Nd podél tetragonální osy c, jak bylo zjištěno pomocí neutronové difrakce. Fázový přechod z paramagnetického do magneticky uspořádaného stavu v nulovém poli je fázovým přechodem prvního druhu. Pomocí nepružného rozptylu neutronů jsme deteko- vali krystalovopolní hladiny o energiích 3.0 meV, 7.4 meV, 8.6 meV a 17.1 meV. Naše poznatky o krystalovém poli ve sloučenině NdPd5Al2 získané po- mocí nepružného rozptylu neutronů dále porovnáváme s výsledky analýzi krys- talového pole pomocí susceptibilit a výpočtů z prvních principů a konfrontu- jeme s...
|
|
|
Španělské nadávky.
Hroudová, Šárka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
"Španělské nadávky" Jak již název napovídá, cílem naší práce bylo podrobněji prozkoumat bohatou škálu španělských nadávek. Soustředili jsme se zejména na specifické rysy španělských nadávek, a všímali si rozdílů především v porovnání s nadávkami českými. Nejprve jsme se blíže věnovali představení základních znaků spisovného a nespisovného jazyka, v jehož rámci jsme se soustředili především na sociolekty. Jsme toho názoru, že jejich studium nám umožní lépe porozumět a poznat základní vlastnosti nadávek, jelikož se mnohé shodují s prvky sociolektů. Poté jsme si představili historické a kulturní pozadí nadávek, jelikož odlišný vývoj v obou zemích vedl k rozdílným návykům mluvčích při používání nadávek a kleteb. Zejména v užívání kleteb můžeme pozorovat největší rozdíly - zatímco v českém prostředí během minulého století jejich četnost postupně upadala (což si vysvětlujeme postupným poklesem počtu věřících), až se vytratily úplně, ve Španělsku jsou mnohé i v dnešní době velmi časté. Důležitou roli hraje v oblasti nadávek i tabu, jelikož v každé společnosti tabu ovlivňuje náboj jednotlivých nadávek a má i vliv na to, jaké nadávky si mluvčí vybírají. Nicméně, nadávky neslouží pouze k urážení druhých nebo k vyjádření našeho rozhořčení, můžou mít i další funkce jako identifikace s ostatními členy skupiny,...
|
|
|
Předřímské substrátové jazyky na Pyrenejském poloostrově
Pohořalá, Lucie ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Ve své práci jsem předložila dostupné informace o paleohispánských jazycích. Vlastní úsudek a komentář jsem zmiňovala jen tam, kde jsem se domnívala, že mám tyto své domněnky podložené, a tudíž je můj "přínos" oprávněný. Samozřejmě mám v zásobě ještě celou řadu pochybností, nápadů, skutečností, o kterých si po několika letech studia myslím, že jsou platné. Ale člověk musí být opatrný a nenechat se strhnout. Téma, které jsem zpracovala, je pro řadu lidí téma romantické, a tak jsem nechtěla působit neseriózně. Pohybovali jsme se na poli, kde řada vyřčeného jsou přece jen spekulace, v lepším případě vědecká shoda. Snažila jsem se uvést v práci tak malého rozsahu pouze prokazatelné údaje. I přesto lze počítat s tím, že některé z uvedených informací v následujících letech věda přinejmenším upraví a doplní, nebo také úplně vyvrátí. Domnívám se, že jsem všechny informace dostatečně objasnila tak, aby potenciální čtenář byl nyní schopen samostatně číst vědecké texty publikované v souvislosti s těmito jazyky, případně, aby byl také schopen nějaké samostatné úvahy. Co vysvětluji, vysvětluji většinou na základě vlastní zkušenosti několika posledních let, kdy jsem se postupně dostala k základní orientaci v tomto oboru tak, jak jsem ji podala v předcházejícím textu.
|
|
|
Jazyková politika španělského státu
Nekola, Ondřej ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Španělsko je mnohojazyčný stát, oficiálními jazyky jsou španělština (kastilština), baskičtina, galicijština a katalánština. Tuto jazykovou situaci zajišťuje především španělská ústava z roku 1978, která umožňuje jednotlivým autonomním komunitám svobodně rozhodovat o charakteru a vývoji svého jazyka. Tento hlavní právní dokument vzniká v době, kdy se Španělsko osvobozuje ze čtyřicetileté diktatury, která ostatní jazyky kromě španělštiny potlačila, a tak se jejich používání omezovalo jen na soukromý a rodinný život. To mělo za následek, že počet obyvatel, kteří používali tyto jazyky, se za čtyři desítky let prudce snížil. Tato ústava vzniká v době, kdy lze v celém světě pozorovat směřování ke globalizaci, přesto vzniká politická vůle a dohoda mezi nově vzniklými i renomovanými stranami přiznat jednotlivým komunitám jejich autonomii a právo svobodně rozhodovat o svých vnitřních záležitostech, a to i jazykových. Proto hodnotíme tento základní právní dokument jako velice liberální s ohledem na dobu a podmínky, v kterých vznikl.
|
|
|
Pasivum a mediopasivum v současné španělštině
Prantnerová, Lenka ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Práce pojednává o pasivních konstrukcích v současné španělštině a vymezuje je vůči konstrukcím mediálním a mediopasivním. Subjektová orientace španělštiny je srovnána s jinými jazyky a je nastíněn historický vývoj pasiva do současné podoby. V teoretické části se definují dva základní druhy pasivních konstrukcí a srovnávají se z hlediska syntaktického a funkčního. Je definováno medium a mediopasivum, jeho forma a využití. Teoretické závěry ověřuje analýza korpusu sestaveného z téměř dvou tisíc konstrukcí ze současné španělštiny. Sleduje se četnost využití jednotlivých typů pasivních konstrukcí podle různých funkčních stylů, analyzují se větné členy těchto vět z morfologického a syntaktického hlediska a v praxi se ověřuje funkce tohoto slovesného rodu. Samostatně se také rozebírá výskyt media a charakteristické vlastnosti jeho základních větných členů.
|
|
|
Linguistic situation in Catalonia
Boháčová, Monika ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
současné době má ve Španělsku 17 regionů statut autonomní oblasti, ačkoliv ústava z roku 1978 hovoří pouze o třech "historických národech" s vlastním jazykem: v Katalánsku, Baskicku a Galicii. Uznání katalánštiny jako oficiálního jazyka Katalánska zahájilo proces transformace, doprovázený nevyhnutelnými konflikty v politické a jazykové oblasti. Nicméně, Katalánci si za své úsilí zaslouží obdiv. Během třiceti let demokratického režimu dokázali oživit jazyk, který byl zatlačen do ústraní a zbaven jakékoli pozitivní perspektivy, a to přes období diglosie ve prospěch kastilštiny až po bilingvní stav. Jaký bude příští krok? Diglosie ve prospěch katalánštiny? Je pravda, že katalánština k tomu má veškeré předpoklady: je oficiálním jazykem, má svou normu a kodifikaci. Na základě posouzení stávající situace z nejrůznějších hledisek se můžeme ptát: Jaký bude další vývoj pozice katalánštiny (a kastilštiny) v Katalánsku? Na jednu stranu, politika katalánské vlády se orientuje na propagaci jazyka způsobem, který může působit diskriminačně vůči kastilské komunitě a v extrémních případech vyvolává pocit, že cílem je naprostý katalánský monolingvismus. Politici nacionalistické ideologie prosadili uplatnění katalánštiny ve všech oblastech, i když často radikálními a jednostrannými metodami, v každém případě docílili...
|
|
| |
|
|
Sociolingvistická situace v Extremaduře
Kočová, Dita ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Diplomová práce Sociolingvistická situace v Extremaduře shrnuje dosavadní poznatky o jazykové situace v Extremaduře a jazykových postojích extremadurských mluvčích. V úvodu formuluje základní otázky, na které v průběhu práce odpovídá. Zabývá se nejprve definicí pojmu sociolingvistika, předmětem jejího zkoumání a osvětlením základních pojmů. Zaměřuje se především na pojmy diglosie a bilingvismus, otázku prestiže jazyka, pojem jazyka, dialektu, mluvy a regionální varianty. Zavádí neutrální pojem jazyková varianta. V další části vysvětluje, jak se od sebe liší koncepty jazyka, dialektu, mluvy, regionální varianty a, s přihlédnutím k jazykové situaci v Extremaduře, též pojem "přechodná řeč" a meridionální španělština. Poukazuje na to, že kromě jazykových faktorů se na kategorizaci jazykové varianty podílí též politika, jazykový postoj mluvčích, otázka prestiže a další extralingvistická hlediska. V další kapitole přistupuje k popisu konkrétní jazykové situace ve španělském regionu Extremadura. Popisuje, jakými jazykovými variantami se mluví v extremadurských provinciích Cáceres a Badajoz a jaké jsou jejich hlavní jazykové charakteristiky. Zmiňuje existenci původního extremadurského jazyka estremeu, dále oblasti ovlivněné portugalštinou, existenci dialektálních enkláv v Extremaduře a charakterizuje...
|
|
|
Deminutivní sufixace ve španělštině
Zemanová, Simona ; Kratochvílová, Dana (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
v českém jazyce Deminutivní sufixace ve španělštině V této práci se zabýváme deminutivní sufixaci ve španělštině a způsoby jejího překladu do českého jazyka. Práce je rozdělena na dvě části. V první části se věnujeme typologii španělských a českých deminutivních sufixů, jejich významu a užívání v aktuální podobě obou jazyků. V druhé části se soustředíme na španělský deminutivní sufix -ito/a, jehož výskyt je v současném hispánském světě nejrozšířenější. Za pomoci paralelního jazykového korpusu InterCorp získáváme nejfrekventovanější deminutiva u třech slovních druhů: substantiv, adjektiv a adverbií. U těchto vybraných slov se věnujeme podrobné analýze českých protějšků a pozorujeme tendenci vyjadřovat v českém jazyce expresivní hodnotu deminutiv jinými prostředky. Klíčová slova: deminutiva, sufix, korpus, derivace, morfologie, španělský jazyk
|
host ::
RSS.