|
|
Membránové vlastnosti gliových buněk po ischemii in vivo
Pivoňková, Helena ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
V rámci své dizertační práce jsem měla za cíl charakterizovat membránové vlastnosti astrocytů a NG2 glií během akutní a chronické fáze ischemického poškození centrální nervové soustavy se zaměřením na expresi a aktivitu K+ iontových kanálů. Pro experimenty jsme použili dva modely ischemie u potkanů - globální mozkovou ischemii, která způsobuje selektivní poškození neuronů a vznik astrogliózy v CA1 oblasti hipokampu, a inkubaci míšního segmentu v roztoku se zvýšenou koncentrací K+. Zjistili jsme, že hipokampální astrocyty jsou od třetího dne po ischemii 4 depolarizované a 1 měsíc po ischemii vykazují vyšší podíl dovnitř usměrněných proudů. Exprese Kir4.1 kanálů byla snížena od třetího dne po ischemii, zatímco exprese Kir2.1, Kir5.1 a TREK1 kanálů byla silně zvýšena u reaktivních astrocytů 1 měsíc po ischemii. U NG2 glií jsme zjistili signifikantní zvýšení vně usměrněných zpožděných a A-typu K+ (KDR a KA) proudů 2 hodiny a 3 dni po ischemii a snížení dovnitř usměrněných K+ proudů 3 dni po ischemii, což je typické pro proliferující buňky. Komplexní astrocyty v míše vystavené zvýšené koncentraci K+ vykazovaly větší změny ve srovnání s dalšími druhy astrocytů, tzn detekovali jsme u nich zvýšení KDR and KA proudů. Navíc, inkubace míchy v roztoku se zvýšenou koncentrací K+ vedla ke změnám v objemové regulaci u...
|
|
|
Studium působení neurosteroidů na NMDA podtyp glutamátových receptorů.
Krausová, Barbora ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
N-methyl-D-aspartátové (NMDA) receptory jsou ionotropní glutamátové receptory zapojené v excitačním synaptickém přenosu, synaptické plasticitě a excitotoxicitě. Jsou to heteromerní komplexy tvořené GluN1 spolu s GluN2A-D a/nebo GluN3A-B podjednotkami, které jsou aktivovány glutamátem a glycinem. Mnoho alosterických modulátorů může ovlivnit aktivitu těchto receptorů, včetně neurosteroidů. Pregnanolon sulfát (3α5βS) je endogenní neurosteroid, který inhibuje NMDA receptory use-dependentním způsobem a má neuroprotektivní účinek. Vazebné místo pro 3α5βS na molekule NMDA receptoru není dosud známé. Cílem mé práce bylo kinetickou analýzou rychlosti návratu odpovědi po inhibici 3α5βS přispět k poznání vazebného místa, kde steroid působí a dále pomocí bodových mutací určit aminokyselinové zbytky, které by se mohly podílet na vazbě neurosteroidu. Pro studium účinku 3α5βS na NMDA receptory jsme prováděli elektrofyziologická měření na lidských embryonálních ledvinných 293T buňkách exprimujících rekombinantní GluN1/GluN2B receptory. Prokázali jsme napěťovou nezávislost inhibičního účinku 3α5βS na GluN1/GluN2B receptory. Z výsledků mé práce vyplývá, že steroidy mohou dosáhnout vazebného místa na NMDA receptoru spíše prostřednictvím membrány, nežli přímo z vodného prostředí. Podařilo se nám určit aminokyselinový zbytek...
|
|
|
Ionotropní glutamatové receptory a excitotoxicita
Skřenková, Kristýna ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Glutamát je hlavní excitační neurotransmiter v savčí centrální nervové soustavě. Jeho účinek je zprostředkován pomocí ionotropních glutamátových receptorů, které jsou zodpovědné za excitační synaptický přenos a hrají důležitou roli v procesu učení a vzniku paměti. Jsou-li však tyto receptory dlouhodobě aktivovány, dochází k buněčné smrti neuronů (excitotoxicitě). Tato práce je zaměřena především na jednu skupinu glutamátových receptorů, a to na NMDA receptory. Jejich studium je v centru pozornosti současného neurobiologického výzkumu, neboť existuje řada experimentálních i klinických důkazů o tom, že se přímo podílejí na vzniku závažných onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba, a spolupodílejí se na poškození nervové tkáně po traumatu, hypoxii a embolii. Následující text přináší stručný přehled současných poznatků o struktuře a funkci NMDA receptorů a mechanismech, jakými aktivace těchto receptorů vede k excitotoxicitě, a naznačuje některé možnosti neuroprotekce.
|
|
|
Vymezení úlohy NR1 podjednotky NMDA receptoru v patofyziologii schizofrenie.
Vrajová, Monika ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Vyklický, Ladislav (oponent)
Souhrn Práce je zaměřena na roli NR1 podjednotky N-methyl-D-aspartátového receptoru v patofyziologii schizofrenie. Význam této podjednotky jsme studovali v animálním modelu, kde byly potkanům (kmene Wistar) do hipokampů aplikovány antisense oligodeoxynukleotidy (aODN) proti NR1, NR2A a NR2B podjednotkám (všechny kombinace). V chování jsme se zaměřili na změny v sensorimotorickém zpracování informací, hodnocené pomocí prepulzní inhibice úlekové reakce. Posléze jsme hodnotili exprese proteinů jednotlivých podjednotek a také exprese proteinů postsynaptické density (PSD-93, PSD-95). Výsledky našich experimentů ukázaly, že ani jedna z aplikovaných kombinací aODN nevyvolá významnou změnu prepulzní inhibice. Jedním z nejdůležitějších výsledků je statisticky významný pokles exprese PSD-95 ve skupinách s aplikací aNR2B a aNR2B.Další část disertační práce je věnována post mortem studii, kde jsme hodnotili expresi panNR1 podjednotky a jejích sestřižených variant na úrovni mRNA a proteinu v hipokampech pacientů, kteří trpěli schizofrenií a v hipokampech kontrol. V expresi mRNA panNR1 se ukázalo, že rozdíly mezi levým a pravým hipokampem jsou významně větší u pacientů než u kontrol. Sestřižené varianty na úrovni mRNA ukázaly pokles dvou izoforem (NR1-2, NR1-4) u pacientů oproti kontrolám. Exprese proteinů panNR1 i...
|
|
|
Modulace chemicky aktivovaných iontových kanálů neurosteroidy
Krausová, Barbora ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Moravec, Jan (oponent)
Termín neurosteroidy označuje skupinu steroidních látek syntetizovaných v nervové tkáni z cholesterolu nebo ze steroidních prekurzorů pocházejících z periferních zdrojů. Tyto látky ovlivňují molekulární dráždivost modulací funkce některých ligandem aktivovaných iontových kanálů. NMDA (N methyl D aspartátové) receptory jsou glutamátem aktivované iontové kanály zapojené v excitačním synaptickém přenosu, synaptické plasticitě a excitotoxicitě. GABAA receptory (kyseliny aminomáselné typu A) zprostředkovávají většinu inhibičního synaptického přenosu v savčím mozku a jsou cílem mnoha klinicky významných léčiv. Funkce NMDA a GABAA receptorů může být neurosteroidy ovlivněna buď pozitivně, nebo negativně. Cílem této práce je shrnout současné poznatky o působení neurosteroidů na činnost GABAA a NMDA receptorů a naznačit fyziologický význam a potenciální využití neurosteroidů jako regulačního mechanismu některých funkcí centrální nervové soustavy.
|
|
|
Membránové vlastnosti neurálních kmenových/progenitorových buněk v průběhu in vitro diferenciace a po transplantaci do mozku potkana
Prajerová, Iva ; Chvátal, Alexandr (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Mazurová, Yvona (oponent)
Cilem této pn\ce bylo obj~nl mechanismů diferenciace neurálnlch kmenovýchfprogenitorových buněk in l'Uro a jejich pfdlvání a diferenciace po transplantaci do poSkOWlé kůry mozku potkana. Pro identifikaci buněk byla použita imWlooistocbcmicU analým a změny v CJlpre5i Na' II K' napěťov! 2:livi$lých iootových kanál.1l. a recepton1 byly sledovány pomoci metody patch<lamp. Uk:mIli jsme, že NE-4C imonilizované neuráJ.nf kmenové buňky, které byly lJskány z neuroepitelia !l5J~eficientnlch mytich cmbryí devátý embryonální den (E9) II OlJUlčerly zeleným fluorescenčním proteinem (GFPINE-4C), majl schopnost diferenciace v nelll'Olly in vitro. Po tTIU1.~plnn"'lCi do fotochcmic~ lézc dávajl tyto buflky vznik llCurom1m, aSlrocyto.m i oligodendrocytOrn. Dále byly použily primAmi embryonálnl kmenové bui'iky i7.0lo\'lIné z embryi D6!CiFP myti, které oprimujl GFP pod D6 promotorem mDachJ genu. který se uplatJ\uje pti vývoji mozkové kňl')' a je specificlcy exprimován v neurnlnlch kmcoových buňkách mo7.kové kůry a ve v7.niklých neuronech, V EI2 obsahuje mozko," ktlra II těchto Iny~1 prevMllě proliferujlc/ neunilnl kmenové bullky, kleré je tak moroo na zákl!ldl: fluorescence GF!' izolovat. Uk:mIli jsme, 2e in \';"0 diferencujI tytO kmenové buňky ptevážnt v neurony, ale dávaj í YI.nik i GFAP (glial fibrilary lICidic...
|
|
|
Využití end-to-side techniky při řešení složitých poranění pažní pleteně
Šámal, Filip ; Haninec, Pavel (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Zvěřina, Eduard (oponent)
Základní technikou v chirurgii periferních nervů zůstává mikrochirurgická sutura přerušeného nervu s vyloučením napětí a to buď přímá, nebo s využitím nervových štěpů. V současné době využíváme především autologních štěpů připravených z kožních sensitivních nervů, zejména n. suralis. Tato technika, pokud je provedena správně, poskytuje nejlepší konečné výsledky. V některých situacích nelze tuto metodu k obnovení funkce postižených nervů využít a je nutné zvolit jiný způsob rekonstrukce periferního nervu. "End-to-side" anastomóza je jedním z možných řešení této situace. Tato technika má ve srovnání s klasickou neurotizací "end-to-end" některé výhody. Při "end-to-side" anastomóze odpadá nutnost obětovat funkci dárcovského nervu. Podstatou "end-to-side" techniky není vrůstání axonálních kuželů z distálního pahýlu přerušeného dárce do nervu příjemce, ale tvorba kolaterál z intaktního nervu v místě Ranviérova zářezu. Zdrojem faktorů, které stimulují tvorbu kolaterál, je pahýl postiženého nervu. Významnou roli v tomto procesu hrají Schwanovy buňky, které produkují celou řadu stimulačních faktorů (Son a Thompson 1995, Matsumoto a spol. 1999). Na základě dobrých výsledků, kterých bylo dosaženo v experimentu i v klinické praxi, lze "end-to-side" techniku za určitých jasně definovaných podmínek doporučit jako vhodnou...
|
|
|
Vliv exprese a polymorfizmu prozánětlivých genů na osud transplantované ledviny
Hřibová, Petra ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Milan (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Akutní rejekce a chronická transplantační nefropatie představují hlavní komplikace po transplantaci ledviny. V jejich etiologii se uplatňují prozánětlivé cytokiny, chemokiny i růstové faktory. Cílem tohoto projektu bylo zjistit, jaká je role intrarenálně exprimovaných prozánětlivých genů a jejich genových polymorfizmů na krátkodobý i dlouhodobý osud transplantované ledviny. Analýzy genových expresí TGF-・1, TNF-・, IL-6, IL-10, MCP-1 a RANTES byly provedeny pomocí real-time RT-PCR s použitím specifických TaqMan sond. Byly analyzovány vzorky získané z biopsií ledvinných štěpů prováděných buď podle protokolu 12 měsíců po transplantaci ledviny, nebo v případě dysfunkce štěpu k diagnostickým účelům. Vzorky s normálním morfologickým nálezem získané především z protokolárních biopsií byly použity jako kontrolní, ostatní vzorky byly zařazeny do skupin podle histologické diagnózy. Intrarenální exprese genů byla porovnána mezi jednotlivými diagnostickými skupinami, korelována s klinickými hodnotami a byl sledován vliv výše exprese genů na osud transplantované ledviny. U příjemců ledviny byla dále provedena alelická asociační analýza polymorfismů TNF-・-308G/A, MCP- 1- 2518A/G, RANTES-403G/A, -109T/C, -28C/G, CCR2+190G/A, IFN-・+874A/T, TGF・1-869T/C, +915G/C a CCR5・32 s výskytem akutních rejekcí, subklinických rejekcí,...
|
|
| |
|
|
Studium modulace rekombinativních a nativních NMDA receptorů fyzikálními a chemickými faktory
Cais, Ondřej ; Vyklický, Ladislav (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Chvátal, Alexandr (oponent) ; Šťastný, František (oponent)
Většina excitačního synaptického přenosu v savčí centrální soustavě je zprostředkována ionotropními glutamátovými receptory. NMDA receptory, tvořící jednu ze tří tříd této skupiny chemicky aktivovaných iontových kanálů, se mimo to podílejí též na tvorbě paměti a procesu učení a hrají roli i v etiologii nejrůznějších neurodegenerativních onemocnění. Dosavadní znalosti o mechanismu funkce NMDA receptorů jsou vesměs založené na výsledcích in vitro experimentů prováděných při pokojové teplotě, tedy daleko od fyziologického stavu. Cílem této disertační práce bylo charakterizovat teplotní závislost NMDA receptorů. Stanovili jsme rychlostní konstanty popisující jednotlivé kroky v mechanismu aktivace rekombinantních NR1/NR2B receptorů v teplotním rozmezí 25-45řC. Nejvíce teplotně citlivými se ukázaly být procesy desenzitizace, resenzitizace a odvazování glutamátu. Dále jsme popsali teplotní závislost deaktivace v různých experimentálních modelech NMDA receptorů (rekombinantních i nativních). Druhá část disertační práce se zaměřila na modulaci funkce NMDA receptorů steroidními látkami odvozenými od endogenního neurosteroidu pregnanolonsulfátu. Otestovali jsme celkem 21 steroidů vyznačujících se různou mírou inhibice (a v jednom případě potenciace) proudových odpovědí NMDA receptorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.