|
|
Vývoj motoriky laboratorního potkana po opakovaném podání antagonisty AMPA receptoru
Hanzalová, Jitka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Látka IEM 1460 je antagonistou AMPA receptorů v mozku. Jde o derivát adamantinu, jenž byl již v několika studiích testován jako potenciální věkově vázané antikonvulzivum. V rešeršní části práce jsou shrnuty poznatky o receptorech, se zaměřením na receptory typu AMPA, látce IEM 1460, epilepsii a ontogenetickém vývoji laboratorního potkana. Výzkumná část se věnuje hodnocení účinků látky IEM 1460 na hrubou motoriku potkana v několika postnatálních dnech života. Pro hodnocení spontánní motoriky zvířete bylo využito sledování v Open fieldu, pro hodnocení provokované motoriky bylo použito několik specifických testů. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 30 zvířat. Látky (IEM 1460 v dávce 3 mg/kg, IEM 1460 v dávce 10 mg/kg nebo fyziologický roztok v objemu 2 ml/kg) byly mláďatům podávány intraperitoneálně v pěti po sobě následujících dnech (ve věku P7 - P11) a zvířata byla opakovaně testována ve věku 12, 15, 18, 21, 25, 31 a 60 dní. V tomto výzkumu nebyl prokázán významný vliv látky IEM 1460 na hrubou motoriku laboratorního potkana a látka tedy zůstává vážným kandidátem na věkově specifické antiepileptikum.
|
|
| |
|
|
Hodnocení vlivu fenytoinu na vývoj motoriky laboratorního potkana motorickými testy a analýzou plavání
Matoušková, Kateřina ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Fenytoin je dlouho známé antiepileptikum s dobrými antikonvulzivními efektem, ale také s prokázanými vedlejšími účinky na motoriku při dlouhodobém užívání. V této práci jsme se zabývali účinky fenytoinu na motorické schopnosti a koordinaci potkana po akutním podání fenytoinu. V teoretické části práce jsou uvedeny prokázané účinky fenytoinu popsané na lidech i na zvířecím modelu. Práce také obsahuje přehled motorického vývoje potkana a porovnání s vývojem člověka. Kromě vývoje lokomoce je popsán i vývoj plavání. V experimentální části práce jsme porovnávali tři skupiny potkanů po deseti. Porovnávali jsme vyšší dávku fenytoinu (60 mg/kg), nižší dávku fenytoinu (30 mg/kg), kontrolní skupinu, které bylo podáno rozpouštědlo. U každé skupiny bylo provedeno kontrolní měření před podáním látky. Testování probíhalo ve stáří 12., 18. a 25. den po narození zvířat. Účinky fenytoinu jsme hodnotili motorickými testy a analýzou plavání. Výsledky naší práce ukázaly prokazatelné narušení motoriky a koordinace po podání fenytoinu na motorických testech u 12denních a 25denních mláďat.
|
|
|
Animální model schizofrenie a časoprostorová integrace v úloze AAPA
Janďourková, Pavla ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Časová a prostorová percepce tvoří základní složky kognitivních funkcí. Obě tyto kompe- tence jsou důležité pro orientaci jedince v prostředí, a pro jeho přežití a je pravděpodobné, že mezi nimi dochází k různým interakcím. Vnímání času je na rozdíl od prostorové navigace a paměti méně prozkoumáno. Narušení intervalového časování se vyskytuje u mnoha neurode- generativních a neuropsychiatrických onemocnění. Podle současných studií se ukazuje, že časování je narušené i u pacientů se schizofrenií, ale výsledky jsou zatím nejednoznačné. Cílem naší práce bylo otestování úlohy AAPA v časoprostorové integraci u animálního modelu schizofrenie. Ten by v budoucnu mohl pomoci k objasnění narušeného časování u pacientů se schizofrenií. Oproti klasické úloze AAPA naše verze obsahovala střídání fází světla a tmy. Předpokladem experimentu bylo, že řešení úlohy za tmy u potkanů více závisí na časové strategii oproti řešení úlohy za světla, která je závislá na prostorové orientaci. V první fázi experimentu si potkani osvojili obě strategie - prostorovou (během světelné fáze) a časo- vou (během temné fáze sezení). V další fázi experimentu jsme testovali animální model schi- zofrenie v časové integraci v úloze AAPA, přičemž jsme očekávali narušení intervalového časování během části sezení za tmy. Experimentem jsme...
|
|
| |
|
|
Experimentální modely ischemického poškození mozku
Alexová, Daniela ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Alterová, Kateřina (oponent)
Název práce: Experimentální modely ischemického poškození mozku Autor: Daniela Alexová Katedra: Katedra fyziologie Školitel: RNDr. Karel Valeš, Ph.D. Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá tématem experimentálních modelů ischemického poškození mozku, které souvisí s jednou z nejčastějších forem poškození mozku člověka, a to ischemickým insultem. Tento druh poranění mozku je úzce spojen s pozdějšími vážnými neurologickými deficity. Z tohoto důvodu je pro základní i aplikovaný výzkum zcela esenciální studium experimentálních modelů ischemického poškození mozku. První dvě části bakalářské práce jsou věnovány stručnému popisu cévní mozkové příhody u člověka z hlediska druhů, četnosti výskytu, rizikových faktorů a molekulárních mechanismů poranění mozku. Další část práce pojednává o výzvách spojených s experimentálním modelováním ischemického poškození mozku a uvádí specifika velkých a malých laboratorních zvířat. Těžištěm práce je popis vybraných 11 nejpoužívanějších modelů. Vybrané modely byly rozděleny na fokální a globální a v každé této skupině byly dále charakterizovány z hlediska procedurálního provedení, mortality zvířat či úspěšnosti tvorby lézí. V práci jsou taktéž popsány klíčové modifikace modelů zaváděné v průběhu let z důvodu zvýšení reprodukovatelnosti vznikajícího zranění. V závěru práce je...
|
|
|
Does prenatal methamphetamine exposure induce cross-sensitisation to drugs in adult male and female rats?
Macúchová, Eva ; Šlamberová, Romana (vedoucí práce) ; Šulcová, Alexandra (oponent) ; Valeš, Karel (oponent)
Na drogách závislé těhotné ženy vystavují negativním účinkům drog nejen sebe, ale i své vyvíjející se potomky, což je může dlouhodobě negativně ovlivnit. Už několik let dominuje metamfetamin (MA) drogovému trhu jak v České republice, tak na Slovensku, avšak stále rostoucí je i jeho spotřeba celosvětově. Je stále jednou z nejvíce dostupných drog, a v mnohých případech drogou první volby pro těhotné ženy závislé na drogách, kvůli jeho anorexigennímu a únavu potlačujícímu účinku. Tyto ženy jsou si zřídkakdy vědomy důsledků svého chování, a jejich těhotenství je pro ně málokdy důvodem k ukončení užívání drog. Tato zjištění byla potvrzena celou řadou experimentálních studií sledujících vliv mateřské aplikace MA na potomstvo. Stále rostoucí počet studií poukazuje na fakt, že vystavení MA in utero nezpůsobuje jenom vývojové vady a poruchy ve vývoji centrálního nervového systému, ale může vést k takovým změnám ve vyvíjejícím se systému odměny mozku, které zvýší pravděpodobnost k rozvoji drogové závislosti později v životě. Dostupné studie na animálních modelech poukázaly na fakt, že potomci matek, kteří byli vystaveni prenatálně účinkům MA, jsou citlivější k aplikaci MA v dospělosti. Pro zvýšenou sensitivitu na účinky drogy byl zaveden termín behaviorální senzitizace (BS). BS je definována jako zvýšená...
|
|
|
Neurobiologie hypoxicko-ischemického poškození mozku v raném postnatálním období
Kuchtiak, Viktor ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Patologie hypoxicko-ischemického poškození mozku je velmi dobře popsána u dospělých jedinců, zatímco v perinatálním období není zdaleka vše zcela známo. Tento závažný inzult v raném postnatálním období vede často k trvalým neurologickým následkům či smrti. Ischemický inzult způsobuje v mozkové tkáni nadměrné uvolňování glutamátu, které je následováno excitoxicitoxickým poškozením tkáně. Zásadní úlohu v excitotoxicitě mají glutamátové NMDA receptory. Aktivované NMDA receptory způsobují vtok vápníku do buňky, což vyúsťuje v aktivaci velkého množství signálních drah spojených s buněčnou smrtí. Aktivované NMDA receptory jsou tak jedním z možných cílů budoucích terapeutických přístupů proti ischemickému poškození mozku. V současných projektech, které se zaměřují na perinatální ischemická poškození, je nezbytné zohlednit vývojové rozdíly v mozkové tkáni a požadavky na minimální toxicitu případných léčiv. Farmakoterapie pro hypoxicko-ischemická poškození zavedené v současné perinatologii, jsou nedostatečné.
|
|
|
Neurobiologie hypoxicko-ischemického poškození mozku v raném postnatálním období
Kuchtiak, Viktor ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Hahnová, Klára (oponent)
Patologie hypoxicko-ischemického poškození mozku je velmi dobře popsána u dospělých jedinců, zatímco v perinatálním období není zdaleka vše zcela známo. Tento závažný inzult v raném postnatálním období vede často k trvalým neurologickým následkům či smrti. Ischemický inzult způsobuje v mozkové tkáni nadměrné uvolňování glutamátu, které je následováno excitoxicitoxickým poškozením tkáně. Zásadní úlohu v excitotoxicitě mají glutamátové NMDA receptory. Aktivované NMDA receptory způsobují vtok vápníku do buňky, což vyúsťuje v aktivaci velkého množství signálních drah spojených s buněčnou smrtí. Aktivované NMDA receptory jsou tak jedním z možných cílů budoucích terapeutických přístupů proti ischemickému poškození mozku. V současných projektech, které se zaměřují na perinatální ischemická poškození, je nezbytné zohlednit vývojové rozdíly v mozkové tkáni a požadavky na minimální toxicitu případných léčiv. Farmakoterapie pro hypoxicko-ischemická poškození zavedené v současné perinatologii, jsou nedostatečné.
|
|
|
Ovlivnění motoriky mláďat laboratorního potkana specifickým antagonistou AMPA receptorů
Soukupová, Andrea ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Látka IEM 1460 je potencionálním věkově specifickým antikonvulzivem a ukazatelem distribuce podtypů AMPA receptorů v mozku potkana. Jedná se o derivát adamantinu, který byl v předchozích studiích testován na modelech lidských myoklonických a generalizovaných tonicko-klonických záchvatů s nadějnými výsledky. V této práci jsme hodnotili jeho účinky na motoriku mláďat potkana ve věku 12, 18 a 25 dní, celkem bylo použito 90 zvířat. Účinky jsme sledovali 30 minut po intraperitoneální aplikaci látky IEM 1460 ve dvou dávkách, a to buďto 10 mg/kg nebo 20 mg/kg, a srovnávali jsme je s výsledky kontrolních zvířat, kterým byl taktéž intraperitoneálně aplikován fyziologický roztok v dávce 20 mg/kg. K testování jsme využili sledování chování v testu Open field, test righting reflexu, test negativní geotaxe, test držení horizontální hrazdy, test šplhání po laně, pravidelný a nepravidelný žebřík, které po sobě následovaly v uvedeném pořadí. V těchto testech byly nalezeny signifikantní změny ovlivňující motorické chování především 12 denních mláďat s dávkou 20 mg/kg IEM 1460 a 25 denních mláďat s dávkou 10 i 20 mg/kg IEM 1460. U 18 denních zvířat byly výsledky méně významné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.