|
|
Možnosti nutriční podpory u idiopatických střevních zánětů (observační studie)
Polachová, Monika ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Aleš (oponent)
Ve své bakalářské práci popisuji idiopatické střevní záněty. Teoretická část je věnována historii, epidemiologii, etiopatogenezi, základní charakteristice onemocnění a současným možnostem léčby. Jedním ze závažných důsledků idiopatických střevních zánětů je malnutrice, která pak dále ovlivňuje léčbu, zhoršuje průběh onemocnění a snižuje kvalitu života nemocných. Příčinou malnutrice u těchto pacientů je jednak zánětlivá aktivita v průběhu relapsu, nežádoucí účinky medikamentózní terapie a snížený příjem potravy z důvodu četných průjmů a bolestí břicha. V praktické části jsem sledovala pacienty v rámci své praxe na gastroenterologii. Cílem mé práce bylo zjistit, jaká pozornost je věnována stavu výživy pacientů s těžkým průběhem Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy, kterým byla indikována biologická léčba. Monitorování stavu výživy, nutriční podpora a korekce podvýživy je nedílnou součástí léčby, při které nutriční terapeut sehrává významnou úlohu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nutriční den na standardním a intenzivním lůžku fakultní nemocnice
Lupoměská, Petra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do několika kapitol, první seznamuje s obecnými informacemi o malnutrici jako je její definice, prevalence, dělení, příčiny, následky a možnosti diagnostiky. Následující kapitola uvádí algoritmus nutriční péče, zbývající se pak zaměřují na umělou výživu. Jsou v nich popsány indikace, kontraindikace, komplikace i další podstatné údaje o výživě enterální i parenterální. Praktická část je věnována celosvětovému programu "Nutriční den" a hodnocení dat získaných právě během konání tohoto dne v listopadu loňského roku od pacientů IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Získávání dat bylo realizováno kvantitativním výzkumným šetřením formou standardizovaných formulářů. V rámci výzkumu byly zvoleny dva cíle, prvním bylo zjistit, jaký byl perorální příjem pacientů během hospitalizace. Tento cíl splněn nebyl, neboť ne všichni pacienti umístění na standardním lůžku byli ochotni dotazník vyplnit. Bylo ale zjištěno, že z celkového počtu 62 nemocných, o kterých byl údaj o příjmu získán, snědlo celou porci nemocniční stravy pouhých 29 %. Druhým cílem bylo zjistit, zda u pacientů umístěných na jednotkách intenzivní péče došlo k dosažení plánovaného denního příjmu kalorií či nikoliv. Tento cíl...
|
|
| |
|
|
Současné možnosti a prostředky enterální výživy
Hrnčířová, Naďa ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
0BABSTRAKT Práce je zaměřena na oblast enterální výživy. Toto téma je nedílnou součástí intenzivní a resuscitační péče, ale i péče standardní a následné. Stále přibývá nových prostředků a přípravky k enterální výživě se zdokonalují. Teoretická část se zabývá malnutricí, rozebírá jednotlivé složky výživy. Velkou část práce tvoří cesty podání výživy. Jedná se o nazogastrickou a nazojejunální sondu, perkutánní endoskopickou gastrostomii, perkutánní endoskopickou jejunostomii, výživový knoflík a sipping. Dále popisuje jejich zavedení, ošetřovatelskou péči, indikace a kontraindikace. V dalších kapitolách pak režimy podávání enterální výživy, její výhody a nevýhody oproti výživě parenterální a komplikace. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření pomocí anonymních dotazníků v oblasti enterální výživy. Šetření proběhlo na čtyřech odděleních tří pražských fakultních nemocnic. Bylo zaměřeno na všeobecné sestry a zdravotnické záchranáře na jednotkách intenzivní metabolické péče. Zúčastnilo se ho 73 respondentů. Cílem bylo zjistit, jaký režim podávání výživy sestry upřednostňují a jak ho provádějí, analyzovat do jaké míry se v této problematice aktivně zapojují, jak se orientují v přípravcích a zda správně pečují o nazogastrickou a nazojejunální sondu. Výsledky jsou znázorněny v tabulkách, grafech a slovně...
|
|
|
Kvalita života na domácí parenterální výživě
Dvořáková, Zuzana ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Křížová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu hodnocení kvality života u pacientů na domácí parenterální výživě. Teoretická část je věnována problematice malnutrice u pacientů a následné zahájení umělé nutriční podpory se zaměřením na parenterální výživu. Dále je zpracováno téma domácí parenterální výživy, její organizace a péče o pacienty v ČR. Poslední část je zaměřena na obecný pohled na kvalitu života u pacientů, možnosti jejího hodnocení a ovlivnění kvality života u pacientů odkázaných na domácí parenterální výživu. V praktické části je hodnocena kvalita života u pacientů na domácí parenterální výživě metodou standardizovaného dotazníku SF-36. Dotazník je zaměřen na subjektivní hodnocení fyzického zdraví, emocionální stránky vnímání, socializace pacienta a na celkový pohled na zdraví pacienta. Cílem práce je porovnání hypotéz vycházejících z předpokladu negativního dopadu domácí parenterální výživy na určité kvality života. Klíčová slova: malnutrice, umělá výživa, domácí parenterální výživa, kvalita života
|
|
|
Intenzivní domácí péče - Domácí péče s prvky intenzivního ošetřovatelství
Králová, Eva ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Diplomová práce "Intenzivní domácí péče - domácí péče s prvky intenzivního ošetřovatelství" mapuje situaci kolem domácí umělé plicní ventilace. Teoretická část práce čerpá především z poznatků jiných autorů. Je věnována objasnění základních pojmů, intenzivní i domácí péče a trendům v poskytování domácí plicní ventilace. Dále tato část práce přibližuje umělou plicní ventilaci. Pro umožnění dlouhodobé ventilace u chronických pacientů je nutné adekvátní zajištění dýchacích cest. Proto je zařazena také kapitola tracheostomie a její ošetřování. První část výzkumného šetření podává statistický přehled o skutečném využití domácí umělé plicní ventilace v ČR k 31. 3. 2013. V další části pak kvalitativní formou výzkumného šetření zjišťujeme, jak probíhá celý proces indikování a převedení pacienta z nemocničního lůžka do domácího prostředí, při poskytovaní domácí umělé plicní ventilace. Dle výsledků výzkumného šetření jsme došli k závěru, že muži jsou více nemocní a pečují spíš ženy, matky, manželky. Celkem máme nyní 81 ventilovaných pacientů v domácí péči. Mechanická ventilace je nejčastěji indikovaná u dětí s onemocněním spinální svalové atrofie. U mužů figurují oproti ženám poúrazové stavy, plicní onemocnění a svalová dystrofie postihující chlapce. Projekt domácí umělé plicní ventilace je v ČR stále na...
|
|
|
Vliv podávání n-3 polynenasycených mastných kyselin na ukazatele zánětu u pacientů s dlouhodobou parenterální výživou
Svěchová, Hana ; Novák, František (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
SMOFLipid® je v klinické praxi běžně používaná tuková emulze pro parenterální výživu. Sledovali jsme, jak se po obohacení emulze SMOFLipid® o n-3 polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) ve formě druhé emulze, Omegaven® , změní zastoupení mastných kyselin ve fosfolipidech plazmy a erytrocytů, koncentrace cytokinů v séru a v in vitro kultuře plné krve stimulované lipopolysacharidem (LPS) a hodnotili jsme také změny v oxidoredukční rovnováze. Osm pacientů na dlouhodobé domácí parenterální výživě dostalo postupně obě emulze, SMOFLipid® (6 týdnů) a SMOFLipid® +Omegaven® (4 týdny). Mezi oběma druhy výživy jsme nezaznamenali významné rozdíly v základních laboratorních a klinických parametrech. Obohacení emulze SMOFLipid® o Omegaven® vedlo ke zvýšenému zastoupení kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) v totálních fosfolipidech plazmy a podíl EPA stoupl také ve fosfolipidech erytrocytů, zatímco zastoupení DHA se již neměnilo. Tyto změny byly u fosfolipidů plazmy i erytrocytů kompenzovány především poklesem podílu kyseliny linolové a arachidonové (n-6 PUFA). V séru pacientů byly po obou typech výživy zvýšené koncentrace IL-6 a TNF-α. Při výživě se SMOFLipid® +Omegaven® klesla po stimulaci in vitro kultury plné krve LPS produkce IL-6 o 36%, produkce TNF-α poklesla dokonce o 60%. Mezi emulzemi nebyl...
|
|
|
Výživa v geriatrii - specifika geriatricky nemocného, výživa v paliativní péči
Lišková, Dagmar ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Mádlová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problém výživy u geriatrických pacientů a pacientů v paliativní léčbě. Teoretická část zahrnuje poznatky o výživě v těchto oborech a způsoby měření nutričního stavu. Praktická část je zaměřena na problém existence a absence pozice nutričního terapeuta v domovech pro seniory z hlediska poskytování nutriční péče. Výzkum probíhal ve dvou domovech pro seniory, kde u jednoho byla vytvořena pozice nutričního terapeuta a u druhého ne. Výsledky byly získány na základě strukturovaného rozhovoru s pracovníky domovů, následně provedením screeningu MNA a provedením Barthelova testu (Acitivties of Daily Living) u vybraných klientů při vstupním a výstupním šetření v odstupu čtyř měsíců. Prokázalo se, že v domově pro seniory s absencí pozice nutričního terapeuta je pouze zaznamenávána hmotnost klientů jednou měsíčně do dokumentace a není prováděn základní nutriční screening MNA. Zatímco v domově pro seniory s existencí pozice nutričního terapeuta je prováděn screening MNA ve frekvenci jednoho měsíce, v případě nutnosti je kontaktován nutriční terapeut a probíhá zde i spolupráce s lékařem s licencí F016. Dále výsledky ukázaly, že v domově pro seniory bez pozice nutričního terapeuta není vhodně sestavený ani propočtený jídelní lístek. Jako třetí poznatek lze uvést, že v domově pro...
|
|
|
Edukace pacientů na sondové enterální výživě
Argaláčová, Tereza ; Novotný, Aleš (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Enterální výživa je formou nutriční podpory, jejíž využití by mělo být zvažováno u podvyživených pacientů či pacientů v riziku malnutrice, kteří mají funkční gastrointestinální trakt, ale nemohou nebo nechtějí přijímat dostatečné množství živin perorální cestou. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou enterální výživy - jejími indikacemi, kontraindikacemi, způsoby aplikace a možnými komplikacemi. Velká část práce je věnována perkutánní endoskopické gastrostomii, která se stala jednou z metod poskytování dlouhodobé enterální výživy a v současné době je tato metoda jedním z nejpopulárnějších přístupů do gastrointestinálního traktu pro dlouhodobou domácí enterální výživu. Poslední část bakalářské práce poukazuje na důležitost edukace pacientů na dlouhodobé enterální výživě a přináší stručný návod, jak tyto pacienty edukovat tak, aby pochopili důvody indikace a funkci enterální výživy a aby dovedli sami provádět veškeré nutné úkony související s péčí o sondu a podáváním výživy. Klíčová slova: malnutrice, enterální výživa, perkutánní endoskopická gastrostomie, edukace
|
|
|
Malnutrice v intenzivní péči
Fučíková, Olga ; Novák, František (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá malnutricí pacientů na jednotkách intenzivní péče a následně jejich nutriční terapií. Všeobecně platná pravidla týkající se klinické výživy včetně ESPEN guidelines jsou uvedena v teoretické části. Empirická část detailně rozpracovává energetický a bílkovinný příjem pacientů na metabolické a chirurgické jednotce intenzivní péče v nemocnici Tábor a Všeobecné fakultní nemocnici Praha. Přináší srovnání "okresní" a fakultní nemocnice a zároveň srovnání interní obor versus chirurgický.
|
host ::
RSS.