|
|
Povolání testamentem a jiná pořízení pro případ smrti v římském právu
Tomanová, Alena ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá posledními pořízeními pro případ smrti v římském právu. První část této práce pojednává o testamentu a jiných pořízeních pro případ smrti. První kapitola obsahuje pojem testamentu, jeho druhy, formu, povinné náležitosti. Dále jsou v ní rozebírány jednotlivé náležitosti testamentu, podmínky při ustanovení dědice, testamentární způsobilost, vydědění potomků, také neplatnost testamentu a jeho zrušení. Druhá kapitola pojednává o ostatních pořízeních pro případ smrti, mezi které můžeme zařadit legáty, fideikomisy, kodicily a darování pro případ smrti. Druhá část práce obsahuje předpoklady dědění na základě závěti, základní zásady dědického práva, podmínky dědické posloupnosti a pojem pozůstalosti. Třetí kapitola dále zahrnuje právní postavení dědice a jsou v ní rozebírány substituce, právo přírůstku, ochrana dědice a dále je v ní pojednáno o právu na připočítání. Poslední kapitola je věnována nabytí pozůstalosti na základě testamentu a odkazu a zcizení pozůstalosti.
|
|
|
Vývoj čínského práva rodinného po roce 1949 s přihlédnutím k jeho římskoprávním aspektům
Platzerová, Barbora ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bubelová, Kamila (oponent) ; Lomová, Olga (oponent)
1 Anotace Práce postihuje vývoj čínského rodinného práva v průběhu dvacátého století, uvádí právní prameny do souvislostí s historickými událostmi a popisuje základní aspekty práva rodinného v souvislosti s obdobnými aspekty starověkého práva římského. Vysvětluje význam principu společenské stability v právním kontextu od konce dynastie Qing do současnosti, význam neokonfuciánské ideologie pro rodinné právo a obecně roli práva v čínské společnosti. Práce je rozdělena do několika částí, první z nich počíná v období konce vlády dynastie Qing na přelomu devatenáctého a dvacátého století, popisuje historické okolnosti vzniku první čínské republiky, podrobně vysvětluje principy tehdejších rodinných i společenských vztahů, především strukturu tradiční rodiny, význam kultu předků, dosah agnátských a odvozených majetkových vztahů a důležitost manželství a systému vzájemné závislosti členů rodiny. Dále přibližuje pokus o jejich reformu v rámci revoluce v roce 1911, okolnosti přijetí občanského zákoníku, obsah hlavy IV. zákoníku a její význam pro pokusy o reorganizaci rodinných vztahů po roce 1949. Navazuje popisem rodinněprávní legislativy pohraničních a osvobozených oblastí ve třicátých a čtyřicátých letech, vývoje v otázce práv žen a jejich vlivu na postoj komunistických politiků k reformě rodiny po skončení...
|
|
|
Obecné nauky římskoprávních služebností
Šejdl, Jan ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Bělovský, Petr (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Služebnosti jsou jednou ze základních součástí soukromého práva a soukromoprávních vztahů. Jejich původ je možno vysledovat nikoliv pouze do samotného římského práva, ale dokonce přímo do hloubi vývoje a historie římského práva. Tímto je také charakterizována podstata služebností v jejich nejstarší formě, přičemž tato podstata však postupně prochází poměrně nemalým vývojem. Podstatnou otázkou každého právního institutu je mimo jiné jeho systematické zařazení, kde práce se věnuje nikoliv pouze systematickému zařazení služebností, ale také vnitřnímu členění celého oboru služebností. Nemalá pozornost je věnována též způsobům zřízení služebností a jejich zániku, kdy tyto mnohé způsoby reagují na různé druhy služebností, ale také na geografické umístění pozemku či přirozeně na historické období, ve kterém ke zřízení služebnosti dochází. Konečně je předmětem zájmu i ochrana služebností, což je pro právo římské základní otázkou, především vzhledem k charakteru jeho pramenů. Ochrana služebností se realizuje v římském právu za pomocí na jedné straně žalob, vedle toho však rovněž mimořádnými magistrátskými prostředky, tedy za pomoci interdikt. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zásady činnosti římských úředníků
Šlosar, Martin ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Zásady činnosti římských úředníků Hlavní cíl této práce spočívá ve vysvětlení zásad, na kterých stála římská státní správa. S těmito principy se můžeme setkat již od samého počátku města Říma a později, za časů republiky, měly velký vliv na činnost římských úředníků. Prostřednictvím těchto principů se také formovala značná část římského ústavního systému. Tato práce je zasazená do období římského království a republiky, přičemž řeší otázku, jakým způsobem ovlivňovaly zásady činnost římských úředníků a fungování římského státu a práva. V první kapitole se můžeme setkat se záhadnou starověkou civilizací zvanou Etruskové. Dále je v této části práce popsáno založení města Říma, včetně legend, které tuto událost provázejí. Etruskové byli velice pokročilou starověkou kulturou a stáli na samém počátku římské civilizace. Bohužel však jejich vliv na utváření Říma a jeho právní a státoprávní vývoj bývá často opomíjen. Nicméně byli to právě příslušníci tohoto národa, kteří zřetelně ovlivnili tvář Říma v mnoha oblastech života, ať už to byla státní správa, právo či náboženství. Druhá kapitola se soustředí na vývoj římské státní správy na počátku republiky. Proto v této kapitole můžeme nalézt popis a charakteristiku římských magistratur, samotných úředníků a též i jejich pomocníků - tzv. apparitorů. Třetí a poslední...
|
|
|
Právní úprava nálezu v římském právu
Štětinová, Veronika ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Cílem této práce je analyzovat římskoprávní problematiku nálezu věci, jakožto jednoho ze způsobů nabývání vlastnického práva k věci. V úvodu práce je pojednáno o některých specifikách římského vlastnictví, jeho předmětu a způsobech nabývání vlastnického práva obecně. Těžiště práce však spočívá na třech hlavních oblastech - okupaci, nabytí vlastnictví k opuštěným věcem a nálezu pokladu. Okupace (occupatio) je způsob nabytí vlastnického práva k věci ničí jejím přivlastněním. Práce pojednává zvlášť o každé kategorii předmětů, které pod věci ničí spadali. Nejprve je věnována pozornost okupaci nalezených movitých věcí, poté se zaměřuje na okupaci zvířat, nemovitých věcí a nakonec na přivlastnění věcí nepřátel. Každá z těchto skupin věcí má svá specifika a zejména je nutné rozlišovat, kdy bylo v římském právu možné je nabýt do vlastnictví pomocí okupace a kdy se jednalo o jiný nabývací způsob. Dalším tématem je nabytí vlastnického práva k opuštěným věcem (res derelictae). Zde je důležité zejména rozlišování mezi dobou klasického římského práva a pozdějšího práva z období vlády císaře Justiniána. V klasickém právu je postavení opuštěných věcí značně nejasné a stejně tak je těžko určitelný i nabývací způsob, kterým bylo možné získat vlastnické právo k opuštěným věcem. V době kodifikace císaře Justiniána již se...
|
|
|
Comparison of criminal and civil trial in ancient Rome
Kusala, Svätopluk ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Mgr. Ing. Svätopluk Kusala: Komparace trestního a civilního procesu ve starověkém Římě (Rigorózní práce) / Mgr. Ing. Svätopluk Kusala - Univerzita Karlova v Praze. Fakulta práva, Katedra právních dějin - Školitel: Prof. JUDr. Michal Skřejpek, DrSc., Stupeň odborné kvalifikace: Doktor. (JUDr.) Praha: FP, UK, 2015, 126 s. Cílem práce je komparace civilního a trestního procesu v antickém Římě. Práce se dělí na pět kapitol. První kapitola charakterizuje procesní postup při legisakčním procesu a procesu komiciálním. Následně poukazuje na společné rysy a rozdíly. Druhá kapitola analyzuje průběh řízení per formulas v soukromém procesu a fungování soudních porot (quaestiones perpetuae) v trestním řízení. Rovněž vykresluje společné rysy a odchylky mezi civilním a trestním řízením. Ve třetí kapitole se nachází popis mimořádného řízení (cognitio extra ordinem) vzniklého za doby císařství, kde namísto dvou procesních typů pro trestní a soukromé právo z předchozího období nastupuje pouze jeden typ procesu. Jsou tady popsány zvláštnosti řízení podle toho, zda se jedná o řízení ve věcech civilních nebo trestních. Čtvrtá kapitola přináší rozbor vymezených postupů při využití mimosoudních prostředků, které sebou přináší dotváření civilního práva římským prétorem v rámci jeho soudní jurisdikce. Dále popisuje využití...
|
|
|
Nominální kolokace v italském občanském zákoníku
Tomaščínová, Jana ; Radimský, Jan (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent) ; Skřejpek, Michal (oponent)
Tato práce pojednává o různých aspektech nominálních konceptuálních kolokací v italské legislativě, respektive v občanském zákoníku. Teoretická část se soustředí především na dva základní problémy. Za prvé je to kritické zhodnocení dosavadních prací o právním jazyce italském, francouzském a českém jakožto odborného subkódu národního jazyka a jeho slovní zásobě. Rovněž je podána analýza právních textů z hlediska funkčních stylů a je řešena otázka identifikace právního termínu. Za druhé je to analýza různých přístupů k vymezení pojmu kolokace a k otázce existence kolokací v odborném jazyce. Praktická část práce se věnuje gramatické, syntaktické a konceptuální analýze excerpovaného materiálu. Řešeny jsou též základní otázky translatologické a lexikografické, které jsou spojené především s rozdílným konceptuálním obsahem občanskoprávních nominálních kolokací v italském a českém právním systému.
|
|
|
Základní principy a zásady římského procesu
Škeříková, Jana ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Blaho, Peter (oponent) ; Židlická, Michaela (oponent)
Moje doktorská disertační práce se zaměřuje na základní principy a zásady římského procesního práva. Během psaní práce jsem zjistila, že oba výrazy jsou si velmi podobné. Jeden z hlavních bodů mé práce se věnuje římskému republikánskému ústavnímu systému a jeho normám, včetně normy nejdůležitější, kterou je Zákoník dvanácti desek. Dále se zaměřuji na justiniánskou kodifikaci římského práva. Velmi důležitými prameny jsou antická literatura, spisy významných právníků a různé typy administrativním dokumentů. Velkou inspiraci je také možné najít v mnoha evropských muzeích. Konkrétně se zaměřuji na zásadu ekvity, dobré víry, nutné obrany, věci rozhodnuté, odvolání, finanční částku v rozsudku a zásadu volného hodnocení důkazů. Poslední kapitola se přehledně věnuje dalším principům. Důležité je však také zmínit, že různé typy procesního řízení mají své odlišnosti. A proto jsem se také věnovala popisu jejich odlišností ve vztahu k jednotlivým principům. Moje práce pojednává o sedmi základních principech s tím, že nejdůležitějším z nich je princip ekvity. Práce zřetelně dokazuje, že tento princip je společný všem oblastem římského práva. Snažila jsem se vysvětlit základní principy římského procesního práva vysvětlit je na konkrétních příkladech. Jak se přímo vztahují k právu současnému tak, jak jej známe...
|
|
|
Politický boj plebejů v letech 494 až 287 př.n.l. a jeho odraz v ústavě římské republiky
Žůrek, Jan ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obzvláště zajímavým obdobím v historii římské republiky, které se nazývá konfliktem stavů. Období konfliktu stavů je charakteristické bouřlivým rozporem dvou společenských skupin soupeřících o politická, ekonomická a sociální práva ve starověkém římském státě. Hlavním pramenem poznání pro tuto studii je rozsáhlé dílo Tita Livia Patavina, Ab urbe condita. Diplomová práce se člení na tři části, které se zabývají rozdílnými fázemi konfliktu. Cílem práce je popsat a analyzovat kritické body patricijsko-plebejského politického boje a také nastínit, jak konflikt ovlivnil ústavu římské republiky. První kapitola se věnuje několika problémům rané římské republiky: veřejné půdě, vytvoření dvou důležitých plebejských magistratur - tribunů lidu a plebejských aedilů, nejstaršímu pozemkovému zákonu, plebejskému shromáždění, důležitosti lex duodecim tabularum a leges Valeriae Horatiae. Druhá kapitola se zaměřuje na lex Canuleia, zavedení konzulárních tribunů, případ Manlia Capitolina a jeho důsledky a konečně popisuje leges Liciniae Sextiae. Třetí a poslední kapitola této práce mimo jiné analyzuje lex Genucia a lex Poetelia Papira de nexis, zákony Publilia Philona, zákon Oviniův, zákon Ogulniův a uzavírá Hortensiovým zákonem týkajícím se plebiscit. Zákon Hortensiův je považován za konec...
|
|
|
Perzekuce křesťanů v antickém Římě
Lenský, David ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tématem této rigorózní práce je perzekuce křesťanů v antickém Římě. Práce popisuje historické okolnosti, za kterých k pronásledování křesťanů docházelo, vysvětluje důvody a společenské tlaky, které uváděly toto pronásledování v život, a uvádí, které právní nástroje římské úřady při perzekuci křesťanů využívaly. Rané dějiny křesťanství byly poznamenány perzekucemi, které měly toto nové náboženství potlačit či úplně vymýtit. Pronásledování za římských císařů, počínaje císařem Neronem a vrcholící za vlády císaře Diokletiana, směřovalo nejen proti opozici křesťanů vůči oficiálnímu státnímu kultu, ale bylo motivované také politicky. Vládci říše se nechtěli smířit se skupinou neloajálních občanů. Práce obsahuje osm kapitol. První kapitolu tvoří úvod, druhou pak krátký exkurz do tradičního římského náboženství, zde jsou popsány jeho charakteristické rysy a vztah římských občanů ke svým bohům. V kapitole jsou též uvedeny některé případy, kdy římský stát zasahoval proti náboženstvím a kultům. Závěr kapitoly se zabývá samotným křesťanstvím a jeho rozdíly od tradičního římského náboženství. Třetí kapitola popisuje počátek represí proti křesťanství, obsahuje krátký exkurz do dějin Židů a vztahy Židů k prvním křesťanům. Zpočátku bylo křesťanství považováno římským státem pouze za židovskou sektu. Ovšem Židé...
|
host ::
RSS.