Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Právní úprava nálezu v římském právu
Štětinová, Veronika ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Cílem této práce je analyzovat římskoprávní problematiku nálezu věci, jakožto jednoho ze způsobů nabývání vlastnického práva k věci. V úvodu práce je pojednáno o některých specifikách římského vlastnictví, jeho předmětu a způsobech nabývání vlastnického práva obecně. Těžiště práce však spočívá na třech hlavních oblastech - okupaci, nabytí vlastnictví k opuštěným věcem a nálezu pokladu. Okupace (occupatio) je způsob nabytí vlastnického práva k věci ničí jejím přivlastněním. Práce pojednává zvlášť o každé kategorii předmětů, které pod věci ničí spadali. Nejprve je věnována pozornost okupaci nalezených movitých věcí, poté se zaměřuje na okupaci zvířat, nemovitých věcí a nakonec na přivlastnění věcí nepřátel. Každá z těchto skupin věcí má svá specifika a zejména je nutné rozlišovat, kdy bylo v římském právu možné je nabýt do vlastnictví pomocí okupace a kdy se jednalo o jiný nabývací způsob. Dalším tématem je nabytí vlastnického práva k opuštěným věcem (res derelictae). Zde je důležité zejména rozlišování mezi dobou klasického římského práva a pozdějšího práva z období vlády císaře Justiniána. V klasickém právu je postavení opuštěných věcí značně nejasné a stejně tak je těžko určitelný i nabývací způsob, kterým bylo možné získat vlastnické právo k opuštěným věcem. V době kodifikace císaře Justiniána již se...
Právní úprava nálezu v římském právu
Štětinová, Veronika ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Cílem této práce je analyzovat římskoprávní problematiku nálezu věci, jakožto jednoho ze způsobů nabývání vlastnického práva k věci. V úvodu práce je pojednáno o některých specifikách římského vlastnictví, jeho předmětu a způsobech nabývání vlastnického práva obecně. Těžiště práce však spočívá na třech hlavních oblastech - okupaci, nabytí vlastnictví k opuštěným věcem a nálezu pokladu. Okupace (occupatio) je způsob nabytí vlastnického práva k věci ničí jejím přivlastněním. Práce pojednává zvlášť o každé kategorii předmětů, které pod věci ničí spadali. Nejprve je věnována pozornost okupaci nalezených movitých věcí, poté se zaměřuje na okupaci zvířat, nemovitých věcí a nakonec na přivlastnění věcí nepřátel. Každá z těchto skupin věcí má svá specifika a zejména je nutné rozlišovat, kdy bylo v římském právu možné je nabýt do vlastnictví pomocí okupace a kdy se jednalo o jiný nabývací způsob. Dalším tématem je nabytí vlastnického práva k opuštěným věcem (res derelictae). Zde je důležité zejména rozlišování mezi dobou klasického římského práva a pozdějšího práva z období vlády císaře Justiniána. V klasickém právu je postavení opuštěných věcí značně nejasné a stejně tak je těžko určitelný i nabývací způsob, kterým bylo možné získat vlastnické právo k opuštěným věcem. V době kodifikace císaře Justiniána již se...
Zkušenost holocaustu: osud a dílo Jeana Améryho a Prima Leviho
Štětinová, Veronika ; Putík, Daniel (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tématem práce je Zkušenost holocaustu: osud a dílo Jeana Améryho a Prima Leviho. Oba dva autoři si pro svůj židovský původ prošli koncentračními tábory, a tuto skutečnost reflektují ve svých dílech. Práce má za cíl sledovat paralely v životech a dílech obou autorů. Jean Améry i Primo Levi pocházeli z židovských nepraktikujících rodin, čímž byl determinován jejich postoj k vlastnímu židovství. Oba dva se zapojili během druhé světové války do odboje a byli následně posláni do koncentračního tábora v Osvětimi. Jean Améry byl kromě Osvětimi transportován ještě do dalších dvou koncentračních táborů. Po skončení druhé světové války začali své zkušenosti reflektovat ve svých dílech. Jean Améry i Primo Levi spáchali mnoho let po válce sebevraždu. Ve srovnání s jinými židovskými autory píšících o holocaustu (Theodor W. Adorno, Hannah Arendtová, Bruno Bettelheim, Viktor Frankl nebo Raul Hilberg) se Jean Améry a Primo Levi vyjadřovali ke specifičtějším a do jisté míry podobným otázkám. Klíčovým tématem pro Jeana Améryho bylo postavení intelektuála v Osvětimi, ale i Primo Levi toto téma reflektoval. Dalším tématem, kterým se zabývali oba autoři je existence či neexistence Boha, dále otázka kolektivní viny německého národa a hierarchie mezi vězni v koncentračním táboře. Práce tedy zkoumá nejenom podobnosti v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.