|
| |
|
|
The Power of the Native Vote: Evaluation of the Influence of Native Americans on the Outcome of the 2020 Presidential Elections in the United States - A Case Study of Arizona.
Štroblová, Radka ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
V prezidentských volbách v roce 2020 hlasovalo nejvíce Američanů za posledních 120 let a většina z nich podpořila kandidáta Demokratické strany Josepha R. Bidena Jr. Biden zvítězil ve 26 státech včetně Arizony, kterou získal jako první demokratický kandidát v prezidentských volbách od roku 1996. O vítězi rozhodlo pouhých 10,457 hlasů. V Arizoně se 412,256 lidí identifikuje jako Indiáni (American Indian and Alaska Native) a jejich podpora demokratických kandidátů se ukázala být rozhodujícím faktorem ve volbách 2020. O Indiánech a o jejich volebních preferencích však bylo napsáno jen málo. Stávající studie často zkoumají pouze jeden kmen (tribe) či stát, jsou zastaralé nebo nejednoznačné. Indiáni jsou také často opomíjeni při sběru dat a informací. Jejich hlasování tak často spadá do kategorie "ostatní." Tato práce je vůbec první, která zkoumá hlasování původních Američanů v prezidentských volbách v roce 2020. Jejím cílem je dokázat, že hlasování Indiánů bylo jedním z aspektů, které pomohly Bidenovi vyhrát volby, jelikož Indiáni tradičně podporují demokratické kandidáty. Pro potvrzení své teze jsem porovnala výsledky voleb v letech 2016 a 2020 z volebních okrsků překrývajících se s kmenovými územími v Arizoně, a provedla kvantitativní analýzu nashromážděných dat. Výsledky kvantitativní analýzy...
|
|
|
Proměna zahraniční politiky USA v letech 1945-1948: perspektiva neoklasického realismu
Bernard, Josef ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou americké zahraniční politiky v letech 1945-1948. Spojené státy se v období po konci druhé světové války nevracejí ke zdrženlivé zahraniční politice charakteristické pro takřka celou jejich historii, a naopak zůstávají aktivním hráčem ve světové politice. Nově definují své klíčové zahraničně-politické zájmy a ve snaze je ochránit i naplňovat zůstávají zaangažované takřka po celém světě. Když se navzdory počátečním nadějím amerického vedení rozpadne americko-sovětská spolupráce a vyostřené vztahy obou zemí začnou přerůstat ve studenoválečnou konfrontaci, Spojené státy své globální angažmá jen zintenzivňují. Tato práce zkoumá právě nejdůležitější aspekty tohoto přelomového vývoje americké zahraniční politiky v období od konce druhé světové války až do předvečera první berlínské krize, při čemž využívá analytického modelu neoklasického realismu. Práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola popisuje teoretické ukotvení práce a především rozebírá detaily perspektivy neoklasického realismu. Druhá kapitola poskytuje statický obraz poválečného mezinárodního systému, jeho základních parametrů i Spojených států jakožto hlavního sledovaného aktéra. Zbylé dvě kapitoly pak již mapují samotné klíčové aspekty vývoje americké zahraniční politiky ve vybraném období....
|
|
|
Vliv NRA na soudní rozhodnutí v případu D.C. v. Heller
Bastlová, Renée ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o zlomovém soudním případu z roku 2008, který se zabýval zákazem zbraní na úrovni města. V tomto případu bylo poprvé v historii druhého dodatku rozhodnuto ve prospěch tzv. individuálního práva držet zbraň, a to konkrétně za účelem sebeobrany. Druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických říká, že "Dobře udržované milice jsou nezbytné k zabezpečení svobodného státu, právo lidu vlastnit a nosit zbraně nebude porušeno." Existují dvě interpretace tohoto dodatku. Jedna strana sporu tvrdí, že druhý dodatek zajišťuje individuální právo držet zbraň. Ta druhá, že druhý dodatek zajišťuje právo držet zbraň pouze v souvislosti s domobranou. NRA, jež je jednou z nejsilnějších lobbistických skupin v USA, prosazuje individuální právo držet zbraň. Součástí práce je analýza způsobu lobbování NRA a projevů tohoto lobbingu. Zkoumá, do jaké míry Nejvyšší soud Spojených států amerických a jeho soudci kopírovali myšlenky NRA v tomto soudním případu. Cílem práce je pomocí dlouhodobě prosazovaných argumentů této organizace, které se objevují v tzv. amicus curiae brief určit shodu s argumenty stanoviska Nejvyššího soudu. Z mé provedené analýzy vyplývá, že NRA nestála za vznikem tohoto soudního případu. Bez její dlouholeté kampaně by však případ nemohl vzniknout a soud by zajisté nerozhodl...
|
|
|
The OSS in Vietnam during the Second World War
Do, Phuong Thuy ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Americká angažovanost ve Vietnamu se datuje už od druhé světové války. Ze základny v Číně se Spojené státy zapojovaly do války v Pacifiku proti Japonsku. Když se v roce 1940 Francie vzdala do rukou nacistické říše, japonská vojska vstoupila do francouzské Indočíny. Válka se automaticky přesunula i na území Vietnamu. Pro účely bombardování japonských cílů, potřebovali Američané informace o poloze nepřátelských vojsk. V jihovýchodní Asii se tak pohybovali agenti Úřadu pro strategické informace (OSS), předchůdce dnešní CIA. Po japonském vládním převratu v Indočíně v roce 1945, agenti OSS přišli o své kontakty ve Vietnamu. Rozhodli se začít spolupracovat s Ho Chi Minhem a jeho organizací Viet Minh, kterým nevědomky po konci války pomohli k moci.
|
|
| |
|
|
Mírové síly jako nástroj prosazení vlivu v zahraničí: případ Jižní Osetie
Müller, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o ruském využití Společné kontrolní komise (Joint Control Commission) v Jižní Osetii k udržení svého vlivu v jedné z postsovětských republik - Gruzii. První část práce je věnována především historickému uvedení do děje. Je zde popsáno, proč a na základě čeho Společná kontrolní komise vznikla, ale také, jaké povinnosti a pravomoci z toho pro jednotlivé zúčastněné strany plynuly. Druhá část bakalářské práce je koncipována jako případová studie k válce v Jižní Osetii, na které práce ukazuje konkrétní příklady ruského využití přítomnosti svých mírových jednotek za cílem udržení vlivu na cizím území. V závěru práce nabízí shrnutí nabytých poznatků, a hlavně odpovídá na výzkumnou otázku, zda si Rusko díky přítomnosti mírových jednotek udrželo, potažmo zvýšilo, vliv v Gruzii, jedné z postsovětských republik.
|
|
|
Role mezinárodní intervence na ukončení války v Bosně a Hercegovině se zaměřením na operaci NATO Rozvážná síla
Doležal, Jan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
V letech 1992-1995 probíhal v Bosně a Hercegovině komplikovaný občanský konflikt, který byl součástí procesu rozpadu Jugoslávie, a během kterého byly válčící strany významně podporovány vnějšími aktéry. Konflikt se neobešel bez výrazné role mezinárodního společenství, jehož přístup během války prošel výrazným vývojem. Zpočátku striktně neutrální mírová a humanitární intervence prezentovaná především jednotkami UNPROFOR nedisponovala dostatečným mandátem a byla dlouho neefektivní ve snaze nastolit mír. Zásadní zlom v přístupu mezinárodního společenství k bosenské krizi nastal v létě 1995, kdy se NATO v návaznosti na opakované porušování rezolucí Rady bezpečnosti OSN poprvé v historii prostřednictvím letecké operace Rozvážná síla odhodlalo k provedení rozsáhlé vojenské akce. Právě demonstrace letecké síly NATO je v literatuře často vnímána jako klíčový faktor, který přinutil lídry bosenských Srbů k zahájení mírových hovorů, a vedl tak k ukončení celého konfliktu. Primárním cílem operace Rozvážná síla však nebylo samotné ukončení války, nýbrž pouhé ukončení obléhání Sarajeva a zastavení útoků na další tzv. bezpečné zóny pod patronátem OSN. Operace Rozvážná síla navíc probíhala souběžně s mohutnou pozemní bosňácko-chorvatskou ofenzivou. Hlavním cílem práce je zanalyzovat dopad operace Rozvážná síla na ukončení...
|
|
|
Paměť starého Jihu: Pozůstatky občanské války optikou amerických reenactors
Volfová, Anna ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje roli pozůstatků americké občanské války v kolektivní paměti americké společnosti. Práce zkoumá tento fenomén optikou reenactors občanské války. Analyzuje jejich názory na současnou problematiku týkající se odkazu tohoto konfliktu - všudypřítomné konfederační památníky a konfederační bojový prapor ve veřejném prostoru. Práce se rovněž zabývá tématem jižanské identity. Popisuje roli Konfederace v jejím utváření a zkoumá, zda jsou konfederační hodnoty stále přítomné na jihu Spojených států. Porozumět jižanské mentalitě a jejímu vnímání zbytkem země je pro pochopení problematiky současného odkazu občanské války zásadní. Jednotlivé atributy jižanské identity se totiž viditelně odráží v debatách ohledně dědictví Konfederace. Domněnka, která prostupuje jednotlivými kapitolami práce, je, že paměť americké občanské války silně ovlivnila ideologie Lost Cause a celková mytologizace konfliktu. Přestože jsou reenactors občanské války motivování snahou vzdělávat společnost o tomto významném období amerických dějin, jejich názory převážně dokládají, že se i oni podílí na šíření romantizované představy o Konfederaci.
|
|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
host ::
RSS.