|
| |
|
|
Morfologická disparita a její evoluční a ekologické příčiny
Mráz, Jakub ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Tureček, Petr (oponent)
Diverzita tvarů těl všech organizmů patři mezi nejzajímavější témata biologie. Možnost vysvětlit obrovské množství odlišných forem pomocí evoluční teorie, zcela změnilo pohled biologie a jeho zaměření. Vlivy ovlivňující míru morfologické rozdílnosti jsou proto velice důležité a jejich stručný popis je právě cílem této práce. Zde však budou předloženy jen vlivy evolučního či ekologického charakteru na všech taxonomických úrovních. Nejprve se bude tato práce věnovat nesrovnalostem v definicích a užití několika důležitých termínů, mezi které patří například diverzita, disparita, variabilita a další. Dále bude věnovaná část této práce morfometrickým metodám a následnému vysvětlení příčin disparity. Klíčová slova: Morfometrika, Disparita, Diverzita, Modularita
|
|
|
Existují u krásivek rodu Micrasterias teplotně korelované změny v morfologické integraci buněk?
Buchtová, Edith ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Micrasterias rotata je fylogeneticky i morfologicky dobře definovaným druhem, vyskytujícím se na celém území střední Evropy v rozsáhlém gradientu teploty. Pro svůj složitý tvar buněk je vhodným modelovým organismem výzkumu buněčné morfogeneze. V této diplomové práci bylo zkoumáno, zda se působení teploty jako stresového faktoru projeví odlišným vzorem morfologické integrace buněk Micrasterias rotata kultivovaných na teplotním gradientu. Optima a limity růstu na teplotním gradientu byly vztaženy k domovské lokalitě studovaných kmenů, izolovaných z nížinného mokřadu a vysokohorského jezera. Rozdíly v rychlosti růstu mezi kmeny naznačují lokální adaptaci na klimatické podmínky zdrojové lokality, ovšem poměrně vysoké hodnoty předpokládaného teplotního optima svědčí o vnitrodruhové evoluční adaptaci. Pravidlo snižování velikosti s teplotou se nepotvrdilo, ovšem u obou kmenů byl pozorován shodný tvarový trend. Analýza morfologické integrace v zásadě potvrdila, že buňka krásivky rodu Micrasterias je složena z řady morfologických modulů, které souvisí s její diferenciací na laloky a podlaloky. Integrace mezi laloky protilehlých polobuněk byla korelována spíše s rychlostí růstu. Naopak pozorovaná korelace teploty a vzájemné integrace laterálních laloků v rámci polobuňky může souviset se zvýšeným vývojovým...
|
|
|
Vztah mezi vlasovými charakteristikami a osobností u člověka
Sýkorová, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Mnoho studií v minulosti popsalo, že tělesné znaky člověka korelují s psychickými vlastnostmi jejich nositelů. Souvislosti mezi vrozenými vlasovými charakteristikami a osobností však dosud téměř nebyly studovány. Pokud ano, zaměřovaly se pouze na asociaci barvy vlasů s několika konkrétními psychickými vlastnostmi či emocemi. Cílem této práce bylo zjistit, zda se lidé s různou tmavostí, zrzavostí či kudrnatostí vlasů liší v osobnostních znacích a znacích týkajících se sexuality. U mužů i u žen jsme odhalili statisticky významné souvislosti těchto znaků s tmavostí vlasů, a podstatně více pak se zrzavostí a kudrnatostí vlasů. Jednalo se o asociace se sebehodnocenými vlastnostmi, faktory osobnosti podle Big Five modelu i sexuální orientací a preferencemi. U několika souvislostí jsme vyloučili zprostředkující úlohu některých fyzických a psychologických faktorů. V mnoha případech však byly pozorované asociace odstraněny odfiltrováním těchto faktorů, které tudíž mohou mít svůj podíl na utváření daných spojitostí. Byla též uvažována hypotéza o vlivu stereotypních mínění o lidech s různými typy vlasů a uplatňování sebenaplňujícího se proroctví.
|
|
|
Mezikulturní percepce atraktivity a jejích korelátů: úloha vizuálních modalit
Fiala, Vojtěch ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Tato práce je přehledným uvedením do literatury týkající se mezikulturní percepce lidské atraktivity s přihlédnutím k současným výzkumům s využitím videostimulů. V první části představuje několik obecných aspektů ekologicko-evolučního pohledu na atraktivitu. Poté se věnuje popisu mezikulturních rozdílů ve vnímání atraktivity a možných vysvětlení odlišností. Další část se věnuje míšencům a využití kompozitních stimulů a stimulů uměle manipulovaných v mezikulturním výzkumu. Čtvrtá přehledová kapitola zkoumá využití videostimulů ve výzkumu atraktivity a zabývá se i poznatky ohledně mezikulturního využití videostimulů. Na závěr navrhuje vysvětlení některých rozporů ve výsledcích a zdůrazňuje potenciál využití videostimulů ve výzkumu mezikulturního vnímání atraktivity. Klíčová slova Atraktivita, mezikulturní percepce, videostimuly, míšenci, kompozitní snímky, průměrovost, maskulinita, feminita
|
|
|
Imprintingu podobné jevy a homogamie jako faktory ovlivňující evoluci barvy očí a vlasů
Joudal, Lukáš ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Bártová, Klára (oponent)
Předchozí studie zjistily, že výběr partnera je do značné míry ovlivněn fyzickými i osobnostními rysy rodiče opačného pohlaví. Tento vliv je modulován kvalitou vztahu rodiče a respondenta během dětství. Rovněž existuje mnoho studií zaměřených na výzkum výběru partnera v závislosti na sobě-podobnosti, které ukazují, že partneři jsou si v mnoha charakteristikách vzájemně podobní. Vzájemná sobě-podobnost partnerů má pozitivní vliv na partnerskou spokojenost a stabilitu vztahu. Předešlé studie rovněž zjistily, že výběr partnera je konzistentní, tedy ex-partneři se vzájemně podobají. Hlavním cílem práce je přispět k objasnění mechanismů výběru partnera na základě podobnosti (v barvě očí a vlasů) s rodičem opačného pohlaví a/nebo na základě sobě- podobnosti. Dalším cílem práce je zjistit, zda si lidé konzistentně vybírají partnery na základě fenotypových znaků (barva očí a vlasů). Online studie se zúčastnilo celkem 1266 respondentů, z toho bylo 942 žen a 324 mužů. Výsledky ukázaly, že ženy si vybírají sobě-podobné partnery v barvě očí, že ženy si vybírají partnery v závislosti na odstínu barvy očí svého otce, že ženy podobné si s partnerem v barvě vlasů vykazují vyšší míru shody v partnerském vztahu. V neposlední řadě se nám povedlo potvrdit, že konzistentní výběr partnerů mužů/žen na základě barvy očí i...
|
|
|
Preference minoritního fenotypu v pohlavním výběru u člověka
Pokorný, Šimon ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Preference minoritního fenotypu, nebo-li negativně frekvenčně závislá selekce je typ výběru, kdy je daná forma znaku nepřímo úměrně preferována v závislosti na frekvenci v populaci. V pohlavním výběru může i slabý efekt na pozadí jiných preferencí v dlouhodobém měřítku vést ke stabilnímu polymorfismu. Tato práce zkoumá daný fenomén v kontextu vizuálních obličejových znaků u člověka. Zatímco obecné trendy atraktivity tlačí tvaroprostor obličeje směrem k uniformitě, individuální rekognice, která podmiňuje většinu sociálních vazeb, využívá rozsáhlé variability jednotlivých znaků. Ta může být vytvářena a udržována právě preferencí minoritních fenotypů. V naší studii jsme efekt preference minoritních fenotypů sledovali na selekci vzácných barev vlasů a očí. Vytvořili jsme 120 unikátních setů složených ze šesti fotografií, ve kterých jsme experimentálně upravovali frekvence daných forem znaků. Ty byly poté předloženy 226 hodnotitelům. Sledovali jsme vliv relativní frekvence formy znaku v kontextu na hodnocení jednotlivých stimulů. Signifikantní efekt preference minoritních fenotypů se podařilo prokázat u barvy vlasů, pokud ženy hodnotily fotografie mužů. Když hodnotili muži fotografie žen, byl efekt signifikantní pouze u barvy očí. Klíčová slova: percepce obličeje, pohlavní výběr, frekvenčně závislá...
|
|
|
Vliv barvy, tvaru a kontrastnosti kresby kořisti na diskriminační učení ptačích predátorů
Kišelová, Martina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Aposematismus je fenomén, v němž kořist signalizuje svojí nevýhodnost skrze nápadný a dobře zapamatovatelný signál. Tyto vizuální signály jsou složeny z několika komponent, z nichž nejvýznamnější jsou jasné barvy a kontrastující vnitřní pattern. Cílem této práce je porovnat obtížnost několika diskriminačních podnětů, které se shodují s komponenty aposematického varovného zbarvení u reálných živočichů. V experimentu byly testovány dospělé i naivní sýkory koňadry (Parus major), kterým byla v diskriminační úloze předkládána umělá kořist v podobě papírových ploštic. Tyto ploštice se mohly lišit buď v barvě, tvaru nebo ve vnitřním kontrastu. Každá z těchto komponent byla testována zvlášť, aby se zajistilo, že naučení/nenaučení diskriminační úlohy závisí na obtížnosti dané komponenty. Z výsledků vyplývá, že se ptáci naučili diskriminační úlohu, pokud mohli použít jako vodítko barvu nebo kontrast, ale v případě tvaru nebyli úspěšní. Tyto výsledky podporují představu, že nejsnažší diskriminační prvek je barva. Naopak překvapivý byl výsledek v úloze podle kontrastu, kde se doposud předpokládalo, že se ptáci nedokáží naučit úlohu, pokud je jediným vodítkem rozdíl v kontrastu. Tato práce přináší nejen první srovnatelné porovnání obtížnosti různých komponentů nápadného vzoru u aposematických živočichů, ale...
|
|
|
Úhola smyslového vnímání v poznávání a popisu přírody v renesanci
Čermáková, Lucie ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Sklenička, Petr (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Předložená disertační práce pojednává o užití smyslů a smyslově vnímatelných kvalit v rámci renesančního poznávání a popisu přírody. Právě v renesanci dochází k rozvoji přírodopisu jako disciplíny. Brian Ogilvie toho období dokonce definuje jako období "The Science of Describig". Jádrem renesančního přírodopisu je nauka o rostlinách - tedy res herbaria. Motivace přírodopisců pro studium rostlin byly během šestnáctého století různé, od filologického zájmu o popisy rostlin v antických textech, přes jejich užití v medicíně až po studium a pozorování rostlin v přírodě. Právě tato proměna cílů a zájmů v rámci přírodopisu s sebou nese také rozdílné užívání jednotlivých smyslů a ocenění smyslově vnímatelných kvalit rostlin. Práce je členěna podle tří hlavních pohnutek renesančních přírodopisců pro poznávání a popis rostlin. Nejprve je to potřeba určení léčivých účinků. Léčivé vlastnosti vycházejí z primárního složení rostliny a jsou úzce spjaty se smyslově vnímatelnými kvalitami. Další motivací pro studium a popis je určení rostliny jako takové. Nejprve jde především o identifikaci rostlin z textů antických autorů - Dioskorida, Galéna, Plinia a Theofrasta. Popisy z těchto textů potom přírodopisci srovnávají se svými poznatky a zkušenostmi s živými rostlinami. Toto vlastní pozorování živých rostlin vede k...
|
|
| |
host ::
RSS.