|
| |
|
|
Dějiny církevní správy v Protektorátu a Sudetské župě
Beringer, Jaromír ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Radvanovský, Zdeněk (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Po roce 1989 vyšla celá řada monografií a vědeckých článků, které se soustředily na oblast českých dějin v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Bezesporu je to téma, které ještě není zcela probádané, a proto zde čeká na svá odhalení celá řada zajímavostí. Pozoruhodný však zůstává fakt, že tak důležité historicko-religionistické téma, jako jsou dějiny církevní správy od Mnichovské dohody do osvobození naší vlasti v květnu 1945, z velké části uniklo badatelské pozornosti. Zábor, který postihl naši republiku po mnichovském diktátu 30. září 1938, ochromil chod i tak významné instituce, jakou byla římskokatolická církev. V této souvislosti je třeba upozornit na důležitou skutečnost, že až do roku 1950 se vedly matriky právě na farních úřadech. S nesmírnou pečlivostí se zde zaznamenávaly veškeré údaje o narození, úmrtí, o uzavřených manželstvích, ale také všechny úkony, které vyplývaly z duchovenské činnosti. České diecéze dostaly po třicetileté válce a v josefínské době novou podobu. V roce 1654 vzniklo nové biskupství v Hradci Králové, dále v roce 1655 severočeské biskupství v Litoměřicích, které mělo sehrát úlohu obranného valu před šířícím se luteránstvím ze Saska, a v roce 1785 bylo ustaveno biskupství v Českých Budějovicích. Tyto diecéze pak byly začleněny se svými biskupy jako sufragány pod pražskou...
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v průběhu padesátých let dvacátého století
Synek, Jan ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Podstatou každého totalitního režimu je jeho snaha ovládnout lidské životy v celé šíři, donutit každého člověka, aby přijal jeho ideu za vlastní nebo se tak alespoň tvářil. To je samozřejmě požadavek nepřijatelný pro všechny, kteří mají svou vlastní ideu a tato má v jejich životě takřka zásadní význam. Je proto zcela logické, že totalitní režimy vždy a všude narážely a narážejí na náboženské skupiny, které se odmítají podřídit jejich ideologii, neboť tato je v rozporu s jejich vírou a přesvědčením. V tomto zápase ideologií pak jsou většinou představitelé totality donuceni pro slabost svých argumentů své odpůrce perzekuovat. Je potom na odolnosti a vytrvalosti konkrétní církve či jiné náboženské instituce, zda dokáže skutečně setrvat ve svém odporu a nepodlehnout různým perzekucím či naopak úplatkům a lákavým nabídkám na spolupráci. Břímě tohoto rozhodnutí samozřejmě leží na čelných představitelích těchto skupin, kteří sami nemohou tomuto tlaku dlouho vzdorovat, pokud nejde o mimořádně silné osobnosti. Důležité proto je, zda za nimi jejich duchovní a ostatní věřící stojí. Komunistickému režimu, založenému na třídní nenávisti, samozřejmě silně ležel v žaludku křesťanský náboženský systém, založený na lásce k bližnímu. V poúnorovém Československu to byla především katolická církev, která se stala terčem...
|
|
|
Dějiny církevní správy v Protektorátu a Sudetské župě
Beringer, Jaromír ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Radvanovský, Zdeněk (oponent)
Po roce 1989 vyšla celá řada monografií a vědeckých článků, které se soustředily na oblast českých dějin v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Bezesporu je to téma, které ještě není zcela probádané, a proto zde čeká na svá odhalení celá řada zajímavostí. Pozoruhodný však zůstává fakt, že tak důležité historicko-religionistické téma, jako jsou dějiny církevní správy od Mnichovské dohody do osvobození naší vlasti v květnu 1945, z velké části uniklo badatelské pozornosti. Zábor, který postihl naši republiku po mnichovském diktátu 30. září 1938, ochromil chod i tak významné instituce, jakou byla římskokatolická církev. V této souvislosti je třeba upozornit na důležitou skutečnost, že až do roku 1950 se vedly matriky právě na farních úřadech. S nesmírnou pečlivostí se zde zaznamenávaly veškeré údaje o narození, úmrtí, o uzavřených manželstvích, ale také všechny úkony, které vyplývaly z duchovenské činnosti. České diecéze dostaly po třicetileté válce a v josefínské době novou podobu. V roce 1654 vzniklo nové biskupství v Hradci Králové, dále v roce 1655 severočeské biskupství v Litoměřicích, které mělo sehrát úlohu obranného valu před šířícím se luteránstvím ze Saska, a v roce 1785 bylo ustaveno biskupství v Českých Budějovicích. Tyto diecéze pak byly začleněny se svými biskupy jako sufragány pod pražskou...
|
|
|
Bund der Landwirte a československá politika
Randáková, Adéla ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Bund der Landwirte a československá politika" se zabývá německou politickou stranou agrárního směru Bund der Landwirte (Svaz německých zemědělců) v Československu v letech 1918 až 1926 a podrobněji zkoumá její vztah k československé národnostní politice, především ve vztahu ke školství, jazykové otázce a pozemkové reformě.
|
|
|
Čeští a němečtí katolíci a vznik Československa
Pivovarník, Tomáš ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Čeští a němečtí katolíci a vznik Československa Diplomová práce - Tomáš Pivovarník České resumé Diplomová práce se věnuje tématu "Čeští a němečtí katolíci a vznik Československa". Je strukturována do osmi kapitol o celkovém počtu devadesáti stran. Cílem je snaha o hlubší analýzu a uchopení problematiky vztahu českých a českoněmeckých katolíků ke vzniku Československé republiky v roce 1918. Ústřední téma diplomové práce je pro snazší pochopení souvislostí zasazeno do širšího historického kontextu s důrazem na vliv historických událostí ve vztahu k postavení katolické církve od dob vlády Marie Terezie na českém trůnu. Lze konstatovat, že ač byli čeští katolíci od počátku vzniku republiky podezříváni z toho, že se nedokáží přizpůsobit nově nastoleným poměrům, vznik Československa většinově přijali s tím, že se snažili čelit protikatolickým náladám ve společnosti ve snaze získat a obhájit si určitou míru autonomie. Česko-němečtí katolíci se museli se zmiňovanými protikatolickými tlaky vypořádat rovněž. Spolu s tím pak byli nuceni řešit otázku národnostního začlenění Němců do Československa, která byla v prvních letech provázena značnou mírou negativismu, který se postupem času začal, alespoň u německých katolíků, měnit v takové postoje, které vedly ke snahám nalézt v otázce národnostního soužití mezi Čechy a...
|
|
|
Vznik a působení Církve československé v katolických farnostech českobrodského regionu v letech 1919-1924
Kubička, Adolf ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
RESUMÉ. Vznik a působení Církve československé v katolických farnostech českobrodského regionu v letech 1919 - 1924. Předkládaná diplomová práce je pokusem o zmapování složité situace, ve které se ocitla katolická církev na začátku dvacátých let dvacátého století ve spojení s protikatolickými náladami v tehdejší společnosti a vznikem Církve československé. Diplomová práce danou problematiku řeší z pohledu regionálního, týkajícího se Českobrodska. Hluboká krize způsobená válkou umožnila konstituování samostatného státu, avšak římskokatolická církev se potýkala s dědictvím austrokatolicismu, který vyvolal odpor většiny českého obyvatelstva. Tento odpor s sebou nesl důsledky spočívající v přechodu části obyvatelstva k bezvěrectví a další části k nově se formující Církvi československé. Ta vznikla díky působení radikální frakce kněží, kteří se odštěpili od reformní Jednoty katolického duchovenstva poté, co byly její reformní snahy katolickou církví potlačeny. Na Českobrodsku se projevily všechny problémy, které provázely vznik Církve československé v celých tehdejších Čechách. Byly to protikatolická shromáždění, nevybíravá agitace, vylepování protikatolických plakátů, různé výtržnosti, zabírání katolických kostelů a pokusy o ně, náboženské nepokoje, odpady kněží atd… Ve farnosti Přerov nad Labem a Semice...
|
|
|
Historie farnosti České Meziříčí
Svatoňová, Lada ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Resumé SVATOŃOVÁ, Lada. Historie farnosti České Meziříčí - vybrané kapitoly Praha : Katolická Teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2010. Diplomová práce. Tato práce obsahuje vybrané události z historie farnosti České Meziříčí od prvních písemných zmínek do současnosti. Pozornost je věnována husitským válkám, emigraci evangelíků, slezkým válkám, rekatolizaci, spory o zádušní pozemky, náboženská nesnášenlivost, první světové válce, dění v Československé republice, pozemkové reformě, komunistickému útlaku, výpovědi součastníků a dění po sametové revoluci. Na základě shromážděných faktů je možno říci, že celonárodní dění se odráželo i v této farnosti. Klíčová slova: Farnost České Meziříčí, duchovní správa, historie farnosti, regionální dění, osobnosti farářů, kostely, katolíci, evangelíci.
|
|
|
Kritika demokracie z pozic českého katolického prostředí v letech 1918-1938
Šmíd, Marek ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Kritika demokracie z pozic českého katolického prostředí vletech 1918-1938 nebyla osamoceným jevem meziválečného období, ale logickým a rozhodným pokračováním kritiky společenského řádu, započatého v období po Velké francouzské revoluci. Zatímco se tehdy ekonomický vzestup evropských zemí, způsobený nástupem průmyslové revoluce na konci 18. století, neustále zrychloval, církev zůstávala pevně ukotvena 'na jednom místě', odmítavě se stavěla vůči moderní době, pokroku, technice a rozumu a snažila se posilovat vlastní cíle způsoby, které nenacházely v liberální společnosti 19. století příznivou odezvu, čímž ztrácela podporu věřících, její vliv na dění ve společnosti slábl a ona pozbývala všeobecné autority, jíž se dosud těšila. Církev přestávala plnil roli garanta intelektuálního a uměleckého dění. [...]
|
|
|
Reakce Vatikánu na moderní politické proudy a ideologie z rozboru papežských sociálních encyklik do roku 1937 (s přihlédnutím na německé prostředí)
Žalek, Lukáš ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
v českém jazyce není součástí práce. Úryvek z Úvodu: V diplomové práci jsem se zaměřil nikoliv na islám, pravoslaví nebo na evangelické církve, ale na katolicismus. Hlavním záměrem mé práce bude objasnit ideové základy tradičního katolicismu z pohledu papežských sociálních encyklik, ukázat jakým způsobem Vatikán reagoval na změny v moderní společnosti, jak se vyrovnával s různými politickými směry a ideologiemi - s liberalismem, socialismem, komunismem a nacismem, v čem shledával ohrožení svých dosavadních pozic nebo jaké nabízel východiska k řešení nejpalčivějších soudobých problémů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.