|
|
Porovnání švédského a amerického konceptu návrhu směsí s CRmB
Puda, Adam ; Frýbort, David (oponent) ; Kudrna, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá porovnáním dvou návrhových konceptů pro výrobu asfaltových směsí s použitím pojiva modifikovaného pryžovým granulátem. Návrhové koncepty pocházejí ze Švédska a USA. V teoretické části jsou stanoveny parametry pro návrhy směsí a zkoušky stanovující jejich charakteristiku. V praktické části jsou zkušební tělesa, vyrobená z navržených směsí, podrobena funkčním zkouškám, jejich cílem je simulovat účinky klimatických a dopravních zatížení. Porovnání zjištěných parametrů bude provedeno v matematických modelech používaných v programu LayEps.
|
|
|
Návrh a posouzení směsi pro asfaltové vrstvy se zvýšenou odolností proti šíření trhlin (SAL)
Coufalík, Pavel ; Špaček, Petr (oponent) ; Kudrna, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností použití asfaltové směsi se zvýšenou odolností proti šíření trhlin (SAL). V teoretické části je pojednáno o problematice vrstvy SAL a jsou zde popsány použité zkušební metody. V praktické části je navrženo několik směsí s odlišnými parametry. Na vybraných směsích byly například provedeny zkoušky nízkoteplotních charakteristik, trvalých deformací, zkoušky v tahu za ohybu, relaxace, modulu tuhosti a únavy. Na základě výsledků zkoušek bylo provedeno porovnání směsí a vyhodnocení v programu LayEps.
|
|
|
Střet zájmů veřejných funkcionářů
Kapras, Jiří ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
1 Abstrakt Disertační práce je zaměřena na téma střetu zájmů jako problému rozhodování při výkonu veřejných funkcí, kdy se do kolize dostává veřejný zájem, který má veřejný funkcionář z titulu své funkce prosazovat nebo hájit, a jeho zájem soukromý. Existující instituty českého právního řádu normující situace střetu zájmů práce člení do několika skupin, jimž jsou zasvěceny její kapitoly. Jde konkrétně o i) stěžejní a vše zastřešující povinnost prevence a upřednostňování veřejného zájmu před zájmem osobním; ii) pravou inkompatibilitu; iii) nepravou inkompatibilitu; iv) oznamovací povinnosti; a v) sběrnou kategorii dalších institutů v čele s cooling-off period a regulací lobbování. Pozornost je v práci upřena konkrétně na tyto okruhy problémů: i) v případě pravé inkompatibility (kapitola 4) na problematiku kumulace funkce člena parlamentu s funkcí člena zastupitelstva územních samosprávných celků a určité negativní projevy s ní spojené při přijímání zákonů zasahujících do prostředí územních samospráv; ii) v případě nepravé inkompatibility (kapitola 5) především na zákaz účasti na soutěži o veřejné prostředky a zákaz vlastnictví médií z hlediska jejich proporcionality (spravedlivosti) a deficity jejich normativního vyjádření; iii) v případě povinnosti podávat majetková přiznání (kapitola 6) na kritiku zásahu...
|
|
|
Mimořádné vládnutí v českém ústavněprávním kontextu
Dienstbier, Jakub ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent) ; Kosař, David (oponent)
Mimořádné vládnutí v českém ústavněprávním kontextu Abstrakt Tato disertační práce se věnuje mimořádnému vládnutí z hlediska teorie ústavního práva, a to za využití právně-pozitivistické teorie normativního institucionalismu, plánovací nauky právní a poznatků české (československé) právní vědy a praxe. První část práce se zaměřuje na řešení otázky: co činí mimořádné vládnutí mimořádným? Nejprve představuje vládnutí jako jednání, jímž se určuje jednání univerzální veřejnomocenské instituce - státu. Toto vládnutí, jako každé jednání, je řízeno popisnými a praktickými informacemi, které vytvářejí určitý obraz světa, určitou situaci. Pro charakteristiku mimořádného vládnutí práce dovozuje klíčovou roli specifického obrazu světa - mimořádné situace, jejíž potlačení je smyslem a účelem mimořádného vládnutí. Mimořádnou situací poté práce charakterizuje jako přítomnou, naléhavou a nevšedně intenzivní hrozbu způsobilou přivodit újmu referenčnímu objektu. Dále se práce věnuje rozboru otázek souvisejících s pojmem mimořádné situace, jako je otázka druhu referenčního objektu, domnělá krátkodobost a nepředvídatelnost mimořádných situací, jakož i poměr mimořádné situace k principu předběžné opatrnosti. Práce také, po rozboru dosavadních klasifikací mimořádných situací, přináší návrh klasifikace nové, a to s ohledem na...
|
|
|
Ústavněprávní otázky vlastnictví zbraní se zaměřením na Českou republiku
Havlíček, Václav ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Ústavněprávní otázky vlastnictví zbraní se zaměřením na Českou republiku Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlastnictví zbraní a nakládání s nimi civilními osobami v kontextu ústavního práva s cílem představit čtenáři komplexní podklad pro pochopení jednotlivých institutů s tímto tématem spojených. Primárním zaměřením této práce je oblast nakládání s palnými zbraněmi jakožto ústředního bodu společenské debaty o této problematice. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž každá se věnuje jinému systematickému celku. Kapitola první se věnuje vymezení pojmu "zbraň" prostřednictvím komparace pojetí tohoto pojmu napříč jednotlivými odvětvími práva a provedení rozdělení jednotlivých druhů zbraní na základě jejich dílčích charakteristik. Druhá kapitola provede čtenáře napříč historií právní úpravy nakládání se zbraněmi na našem území, jež se promítla do současného právního pojetí zbraní v České republice. V návaznosti na ni popisuje třetí kapitola současnou právní úpravu nakládání se zbraněmi civilními osobami v České republice, zvláště ve světle událostí posledních dvou dekád. V samostatné podkapitole je věnována pozornost nedávnému zakotvení zbraní do ústavního pořádku České republiky. Ve čtvrté kapitole je provedeno srovnání zahraničních právních úprav v oblasti nakládání se zbraněmi,...
|
|
|
Svoboda projevu v ČR
Havlíček, Radek ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Diplomová práce ČR má za cíl přinést aktuální řístup k jednomu nejdůležitějších lidských práv. Práce se zaměřuje spíše na aplikační stránku, proto v ní nenajdeme historickou genezi práva nebo třeba jeho myšlenkové zdroje. Najdeme v ní naopak teoretická východiska promítnutá do normotvorby, ale i aplikační praxe soudů a správních orgánů. Aplikací se rozumí zejména soudní vyvažování práva na svobodu projevu nejčastěji osobnostními právy jakož i různých omezujících opatření napříč právním řádem určitých dílčích tématech by měla představit připravovanou legislativu a upozornit na některé problémy, s jejichž řešením legislativci otálí. Práce je strukturována do deseti kapitol. Prvních pět kapitol rozebírá obecná východiska svobody projevu a dává je do kontextu soudní praxe tuzemské i evropské. První kapitola vymezuje projev, shrnuje jeho dílčí aspekty a poukazuje na rozdíl mezi jednáním a projevem. Druhá kapitola definuje, co se rozumí svobodou. Třetí kapitola přináší shrnutí nejvýznamnějších mezinárodních smluv, které garantují svobodu projevu a popisuje jejich vliv na aplikační praxi. Čtvrtá kapitola se zabývá limity svobody limitační klauzule čl. 17 Listiny základních práv a svobod, přičemž je srovnává s limitační klauzulí obsaženou v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Pátá kapitola osvětluje...
|
|
|
Lidská práva za časů koronaviru
Bubeník, Jan ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Tématem práce "Lidská práva za časů koronaviru" je rozbor mimořádné situace v podobě koronavirové pandemie, která na území České republiky probíhala v období let 2020 a 2022 a představovala svým rozsahem a dopadem zcela bezprecedentní mimořádnou situaci. V souvislosti s tím také došlo v dosud nevídaném rozsahu k využití krizové legislativy a v souvislosti s tím se také projevily její nedostatky, v určitých případech umocněné i postupem orgánů krizového řízení a orgánů ochrany veřejného zdraví. Cílem této práce je komplexní rozbor krizové legislativy, konkrétního postupu orgánů krizového řízení a orgánů ochrany veřejného zdraví při zvládání koronavirové pandemie ve vybraných situacích. Pro poskytnutí uceleného obrazu je do práce v první části zařazen nástin průběhu pandemie onemocnění covid-19 na území České republiky, na nějž byl postup výše zmíněných orgánů navázán. Na tuto část navazuje rozbor nouzového stavu, jeho povahy, vyhlášení a problémů s ním spojených, zejména s jeho opakovaným prodlužování. V této části je také věnována pozornost procesu vydávání krizových opatření, jejich povaze i vybraným jednotlivým omezením. V časti zabývající se vybranými omezeními jsou rozebrána vybraná problematická omezení volného pohybu, shromažďování a podnikání, navíc spolu se zásahy do soukromí. Dále se práce...
|
|
|
Poslanecké kluby v Poslanecké sněmovně a obdobná uskupení dolních komor zahraničních parlamentů
Adamov, Jan ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Poslanecké kluby v Poslanecké sněmovně a obdobná uskupení dolních komor zahraničních parlamentů Abstrakt Cílem této práce bylo představit historický vývoj poslaneckých klubů v rámci československého a českého parlamentarismu, kdy akcent byl kladen na právní úpravu poslaneckých klubů v rámci jednotlivých jednacích řádů, a to s přihlédnutím k jejich skutečné aplikaci v praxi. Ačkoliv právní úprava poslaneckých klubů byla v rámci první republiky velmi strohá a kusá, ukázalo se, že právě v tomto období byly poslanecké kluby klíčovým aktérem Národního shromáždění. Dnešní poslanecké kluby sice mají nezastupitelnou úlohu v ústavním systému České republiky, přesto nedosahují takové dominance v dolní komoře parlamentu, jako tomu bylo v začátcích československé státnosti. Hegemonie poslaneckých klubů za první republiky však byla zapříčena odklonem od některých volebních a ústavních principů, obzvláště co se volného mandátu týče. Prvorepublikový parlamentní systém byl založen na úzké spolupráci představitelů politických stran zastoupených na půdě Národního shromáždění, kdy tato spolupráce probíhala jak na jednacím řádem předpokládané úrovni, tak i na neformální bázi. Takové jednání lze dnešní optikou označit za vysoce netransparentní a a priori vylučující některé politické subjekty z podílu na rozhodovacích procesech...
|
|
|
Úprava imunit v ústavním systému ČR
Malcová, Barbora ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Úprava imunit v ústavním systému ČR Diplomová práce Úprava imunit v ústavním systému ČR se zabývá zakotvením imunity některých veřejných činitelů v tuzemském právním řádu. Popisuje objektivní právní stavy, ale i vývoj přijetí tohoto institutu akademiky i samotnými osobami, jimž výhody imunity svědčí. Po krátkém úvodu, jehož účelem je nastínit některé možné pohledy na institut a obecně rozšířené polopravdy o něm, pak práce vykládá termíny, jež se s tímto ústavním institutem pojí - pojmy jako indemnita, imunita hmotněprávní/procesněprávní, exempce. Hlavní část práce se pak podrobně věnuje jednotlivým typům imunit. První kapitola rozebírá imunitu poslanců a senátorů. Nastiňuje vývoj jejích ústavních základů, prezentuje aktuální úpravu s řadou konkrétních případů, kdy došlo ke zbavení imunity poslance či senátora, a zaobírá se vztahem ústavní úpravy s jednacími řády obou komor. Práce popisuje i vybrané problematické aspekty institutu, a k některým z nich dodává historickou i aktuální judikaturu. Druhá kapitola je věnována imunitě prezidenta republiky. Rozděluje odpovědnost nejvyššího představitele výkonné moci ve státě do několika kategorií, sumarizuje historii právní úpravy v rámci nejvýznamnějších ústavních změn, dopodrobna rozebírá proces podávání ústavní žaloby a ke sporným aspektům dokládá řádu...
|
|
|
Právo na život a trest smrti
Peleška, František ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
95 VII. ZÁVĚR Snad žádné jiné téma nevyvolalo a stále nevyvolává tolik bouřlivých diskusí jako téma mé diplomové práce, ve kterém se dostává do konfliktu na jedné straně základní lidské právo každého jedince, a to právo na život, a na straně druhé právo státu zbavit některé jedince života v případě spáchání zločinu a jejich následného odsouzení za některé zločiny. Jak zastánci trestu smrti tak jeho odpůrci uvádějí celou řadu argumentů pro absolutní trest nebo proti němu. Jak vyplývá ze závěrů, ke kterým jsem v průběhu mé práce dospěl, některé argumenty retencionistů dostávají vážné trhliny. Odstrašující účinek trestu smrti a s tím spojenou generálně preventivní funkci trestu smrti ve vztahu k nejzávažnějším trestným činům se mi nepodařilo prokázat. Naopak v mnoha případech platí, že státy, které trest smrti ve svých právních řádech nezakotvují, mají menší úroveň nejzávažnější kriminality, než státy s trestem smrti. Na úroveň kriminality má větší účinek spíše objasněnost trestných činů a neodvratnost trestu než jeho přísnost. Rovněž argument o tom, že v některých státech je veřejnost trestu smrti výrazně nakloněna, a proto by jeho zrušení bez ohledu na názor veřejnosti mohlo vést k oslabení důvěry v právo, je nepřesvědčivý. Vysoká podpora trestu smrti v některých státech, jako např. v Japonsku, může vyplývat...
|
host ::
RSS.