|
|
Národní obec fašistická v politickém systému První republiky
Šulcová, Štěpánka ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit příčiny neúspěchu českého fašistického hnutí, reprezentovaného Národní obcí fašistickou, v období první Československé republiky a přiblížit postavení Národní obce fašistické v politickém systému. Kromě reflexe politické role, kterou Národní obec fašistická v politickém systému plnila, se práce zaměřuje na územní rozložení podpory a členské základny, účasti této strany v parlamentních volbách a na vymezení programové charakteristiky strany a programovým odlišnostem Národní obce fašistické vůči ostatním pravicovým subjektům. Základní výzkumná otázka, na kterou autor hledá odpověď, zní: Proč Národní obec fašistická, jako hlavní reprezentant českého fašistického hnutí, nezískala širší podporu české společnosti? Do jaké míry se Národní obec fašistická programově vyhranila vůči ostatním politickým stranám a jaký to mělo dopad na její postavení v politickém systému? Téma této diplomové práce se nachází na pomezí historie a politologie, text vychází z komparativního a empiricko-analytického přístupu. Jako metoda výzkumu byla zvolena ateoretická případová studie. V závěru práce autor shrnuje důvody, které vedly k tomu, že Národní obec fašistická zůstala na okraji politického spektra První republiky. Jako zásadní problém, stojící za
|
|
|
Jazyk a totalitarismus
Váňa, Tomáš ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Rigorózní práce Jazyk a totalitarismus se zabývá vztahem mezi těmito dvěma fenomény. Na základě myšlení autorů zabývajících se totalitarismem formuluje svou vlastní definici totalitarismu. Představuje teorii komunikace Karla Wolfganga Deutsche a na jejím základě poukazuje na úzký vztah mezi komunikací a politickými systémy, konkrétně mezi jazykem a totalitarismem. Jazyk je nahlížen především na pozadí myšlení Ferdinanda de Saussure a Ludwiga Wittgensteina. Totalitní jazyk je vysvětlen zejména užitím Orwellova jazyka newspeak z 1984. Praktická analýza vybraného vzorku Rudého práva z období komunistického režimu v Československu v letech 1948-1989 ukazuje jeho projevy v reálné aplikaci. V závěru práce je jako příklad totalitních tendencí v liberálních demokraciích představen fenomén politické korektnosti.
|
|
|
Broadcast Policy in the Protectorate of Bohemia and Moravia: Power Structures, Programming, Collaboration and Resistance at Czech Radio 1939 to 1945
Pinard, Peter Richard ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent) ; Kutsch, Arnulf (oponent)
Jakou rozhlasovou politiku uplatňovaly nacistické úřady v tzv. Protektorátu Čechy a Morava? Jaké byly možnosti české kolaborace nebo naopak odporu v Českém rozhlasu? Jaký vliv měla tato situace na program a na vzájemné vztahy mezi Čechy a Němci v rámci této instituce? Na tyto otázky se snaží odpovědět předkládaná studie, založená převážně na archivních pramenech a na rozboru rozhlasových programů. Autor věnuje zvláštní pozornost politickým a antisemitským programům, dělnickému rozhlasu a programům věnovaným politické satiře. Jedním z hlavních výsledků studie je poznatek, že okupační úřady uplatňovaly celou řadu politických opatření od pasivní cenzury programů, až po aktivní produkci vysílání inspirovaných Němci. Zpočátku vedl tým protektorátního rozhlasu s podporou dlouholetých sudetoněmeckých zaměstnanců Českého rozhlasu pro tento účel nedostatečně kvalifikovaný byrokrat jménem Lothar Scurla. Čeští zaměstnanci rozhlasu reagovali na tuto manipulaci tím, že úspěšně projevovali pasivní rezistenci. Reinhard Heydrich po svém příchodu do Prahy odstranil Scurlu a kontrolu v Českém rozhlasu převzali kvalifikovanější němečtí rozhlasoví profesionálové pod vedením SS- Obersturmführera Ferdinanda Thürmera. Nový tým postupně zvyšoval počet programů s věcnou náplní a snižoval počet vysílání se zjevně politickým...
|
|
|
Divadlo a politika: Výmarská republika 1927-1933
Rudý, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Práce se zaměřuje na avantgardní divadelní scénu německé Výmarské republiky, jmenovitě na režiséra Erwina Piscatora a dramatika Bertolda Brechta, stejně jako na charakteristiku politických a společenských podmínek Výmarské republiky. Myšlenkové těžiště pak leží v otázkách vzájemného vztahu divadla a politiky. Časově je práce vymezena lety 1927 - 1933, nicméně k úplnému zasazení obou divadelníků do kontextu Výmarské republiky jsou rozebírány i širší souvislosti poválečného Německa. Práce se dělí na tři části. První z nich se věnuje kulturnímu, politickému a společenskému prostředí Výmarské republiky, důraz je kladen na otázky cenzury, kulturní politiky a politického prostředí Výmarské republiky. V druhé části je rozebrán Erwin Piscator, principy jeho práce a jeho konkrétní působení mezi lety 1927 - 1933, stejně jako přijetí, kterého se mu dostalo. Podobně je třetí část věnována Bertoldu Brechtovi, vedle principů jeho dramatické práce, jsou rozebrána dvě dramata, napsaná mezi lety 1927 - 1933 a reakce, které Brechtova práce vyvolávala. Vztah divadla a politiky, šíře pak umění a politiky, je jednak nahlížen z pohledu Výmarské republiky, její kulturní a cenzurní politiky, v druhé řadě pak z pohledu obou divadelníků, kteří svým uměleckým působením nepochybně sledovali jisté politické cíle.
|
|
|
Biology, ecology and invasion characteristics of Campylopus introflexus in the Czech Republic
Mikulášková, Eva ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Kučera, Jan (oponent)
A B S T R A K T ( I N C Z E C H ) Ekologický a ekonomický dopad invazních rostlin na přirozené ekosystémy je předmětem mnoha studií, avšak invazní mechorosty jsou studovány pouze okrajově. Campylopus introflexus (Hedw.) Brid. je nejvýznamnější invazní druh mechorostu v Evropě. Pochází z jižní polokoule a v Evropě byl poprvé zaz- namenán v roce 1941 na Britských ostrovech, odkud se postupně šíří směrem na východ. První údaj z České republiky pochází z roku 1988. V rámci této práce bylo zjištěno, že v roce 2006 bylo v České republice známo přes 70 lokalit, v roce 2011 už bylo známo více než 100 lokalit. Dále je ukazováno, že Česká republika byla kolonizována opakovaně pomocí gener- ativních spor, všechny populace mají unikátní genotyp. Populace mají malou genetickou variabilitu, genetická diverzita v rámci České republiky není ko- relována s geografickou pozicí ani s žádnou ze sledovaných proměnných prostředí. V rámci jemného měřítka jedné dílčí lokality se rozšiřuje pomocí vegetativních diaspor, zatímco pro šíření na větší vzdálenosti využívá gener- ativní spory. Ve střední Evropě C. introflexus preferuje jehličnaté prosvětlené lesy, zvláště monokultury smrku či borovice. Druh kolonizuje paseky, břehy cest, okraje porostů a narušená rašeliniště. Na těchto místech může tvořit...
|
|
|
The impact of the arrival of displaced Germans for the economic development of the Federal Republic of Germany.
Hudecová, Dominika ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Cieľom práce je analyzovať vplyv príchodu vysídlených Nemcov na povojnovú hospodársku obnovu Západného Nemecka v súvislosti s ich uplatnením na pracovnom trhu. Predpokladom, ako sa stať aktívnou súčasťou hospodárskej obnovy je získanie zamestnania. Výsledkom práce je zistenie, že vysídlení Nemci boli od začiatku aktívnou súčasťou hospodárskej obnovy aj napriek tomu, že ich maximálnemu uplatneniu na pracovnom trhu bránili štrukturálne problémy hospodárstva, ako boli napríklad čierny trh, nedostatok ubytovacích kapacít v mestách, alebo nerovnomerné rozmiestnenie vysídlencov v okupačných zónach. Tieto problémy riešila menová a hospodárska reforma. Po uskutočnených reformách sa ukázalo, že vysídlenci predstavovali v ekonomickej rovine pozitívny faktor a to vo forme voľnej, kvalifikovanej a lacnej pracovnej sily, ktorá mohla byť cielene umiestňovaná v potrebných oblastiach hospodárskej obnovy. Vyhodnotenie našej hypotézy sa uskutoční na základe štúdia a kritického zhodnotenia faktov získaných z odbornej literatúry, vedeckých článkov a relevantných internetových zdrojov.
|
|
|
Případ Budínka - Obsahová analýza obrazu odsunu Němců v tištěných médiích
Komasová, Sarah ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá mediálním obrazem odsunu Němců po 2. světové válce. Jedná se o případovou studii, zaměřenou na analýzu novinových článků, které se týkají objevu hromadného hrobu Němců u obce Dobronín. Pro zpracování velkého množství českých zdrojů byla zvolena metoda frekvenční analýzy, objemově menší vzorek německých článků byl zpracován s využitím kvalitativního přístupu. Cílem práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem média zobrazují odsun a přiklánějí-li se k argumentům blízkým jeho "zastáncům," nebo "kritikům." Toto dělení práce přebírá z článku Michala Kopečka a Miroslava Kunštáta. Na základě výsledků frekvenční analýzy práce dochází k závěru, že oběti jsou nejčastěji identifikovány jako Němci, negativně bývá jejich identita propojována s členstvím v nacistických organizacích, v pozitivním smyslu jsou vnímáni jako členové vesnické komunity. Podávaný obraz se však liší dle jednotlivých periodik. Periodika bližší kritickému náhledu často využívají spojování identity vrahů s komunistickou stranou. Významné jsou i rozdíly v míře využití expresivních výrazů. Průběh mediální kauzy je naopak dobře viditelný na diskuzi okolo vztyčení pietního kříže. Rozbor německých článků naopak poukazuje na zvýšený zájem německých čtenářů o problematikou Benešových dekretů a o přístup obyvatel obce k nálezu.
|
|
|
Bavorská CSU a rakouská ÖVP : postmateriální společnost, kartelizované politické strany?
Bobek, Pavel ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Jak bavorská, tak rakouská společnost prochází od roku 1945 značnou proměnou: obě zažívají dlouhé období ekonomického růstu spojené s etablováním sociálního státu a explozí vzdělanosti - a v souvislosti s tím i dochází i k proměně hodnot společnosti a přechodu od materiální k (přinejmenším částečně) postmateriální společnosti. Tyto procesy však doprovází také sílící veřejný nesouhlas se směřováním politiky a pokles zájmu obyvatel o volby a o aktivní angažmá v politických stranách. Obzvláště velké, dominantní strany typu catch-all, jako například bavorská CSU (Křesťansko-sociální unie v Bavorsku) a rakouská ÖVP (Rakouská lidová strana), v souvislosti s těmito změnami postupně ztrácejí jak své voliče, tak i členy. Jak ukazuje tato diplomová práce, vývoj v obou sledovaných oblastech - Bavorsku a Rakousku - je v mnoha ohledech obdobný, což souvisí s místní politickou kulturou, jež se i přes jisté lokálně významné rozdíly vyznačuje řadou společných charakteristik. Stejně tak se i oběma sledovaným stranám - CSU a ÖVP - daří se novým společenským podmínkám přizpůsobovat, zejména co se stranického financování týče. Práce však odhaluje, že tato adaptace vykazuje mnoho odlišných znaků, nežli předpokládá teorie zabývající se touto změnou - teorie kartelizace. Souvislost mezi teorií postmaterialismu a...
|
|
|
Německý politický aktivismus v ČSR a jeho reflexe v dobovém tisku
Dressler, Martin ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce je věnovaná německému aktivismu, tj. politickému směru sudetoněmeckých stran v meziválečném Československu, který vyznávaly strany hodlajících svých cílů dosáhnout v rámci státotvorné politiky, a jeho reflexi ve vybraném dobovém českém tisku na pozadí významných událostí dějin první republiky. Deníky byly autorem vybrány na základě jejich společenského významu, a také reprezentace tehdejších nejdůležitějších společensko-politických názorů. Práce je soustředěna na tři klíčové mezníky ve vývoji tohoto politického směru a celkové situace v Československé republice a zodpoví nejen otázky týkající se rozdílů mezi obrazem německého aktivismu v jednotlivých denících, ale také pomůže přiblížit podrobnosti soužití Čechů a Němců, které, ač skončilo neúspěchem, zažilo i mnohé světlé okamžiky.
|
|
|
Politický liberalismus Richarda Rortyho, jeho filosofické základy a relevantní odborná polemika
Munzar, Tomáš ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Tato práce popisuje pohled Richarda Rortyho na postmetafyzický politický liberalismus. Po krátkém představení autora se text věnuje jeho základním tezím v pohledu na podstatu pravdy a roli filosofie představeným ve Filosofii a zrcadle přírody, které jsou východisky pro jeho další názory. Posléze se zabývá zejména Rortyho dílem Nahodilost, ironie, solidarita a snaží se prezentovat její části, které jsou pro téma práce relevantní. V poslední části text blíže rozebírá vybraná témata, rozvádí je do širších souvislostí a snaží se Rortyho texty srovnávat s jinou odbornou literaturou. Těmito vybranými tématy jsou problém Rortyho dělení na soukromou a veřejnou sféru, téma postmetafyzického liberalismu, relativismus a etnocentrismus.
|
host ::
RSS.