|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vyvlastnění nemovitostí
Svoboda, Martin ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
71 12. ZÁVĚR Jako hlavní cíl této diplomové práce jsem si stanovil co nejlépe čtenáře seznámit s problematikou institutu vyvlastnění, včetně výkladu současné platné právní úpravy, srovnání s předchozí právní úpravou a upozornění jak na zlepšení ,tak i na nedostatky právní úpravy s navržením možného řešení. Jak jsem již uvedl výše v textu této diplomové práce, jestliže objektem vlastnických vztahů je půda, resp. pozemek, hovoříme o pozemkovém vlastnictví. Institut vyvlastnění, jako mocenský zásah do vlastnického práva, bude ve většině případů úzce souviset s půdou, v tom smyslu, že vyvlastnění bude sloužit jako nástroj pro přerozdělování pozemků a to z důvodů, které vychází ze specifické povahy a zvláštností půdy odlišující ji od ostatních věcí jako objektů vlastnických vztahů. Její polyfunkčnost, nepostradatelnost, nezastupitelnost, omezená rozloha, nerozmnožitelnost i nepřenositelnost způsobují rozpory ve společenských vztazích. Omezená rozloha se střetává s rostoucími potřebami zvyšujícího se počtu obyvatel, střetávají se i názory na způsob využití půdy v určitém prostředí, s čímž souvisí otázka využití půdy pro ekonomický růst, nebo její uchování jako základní složky životního prostředí. K řešení těchto sporů slouží různá omezení pozemkového vlastnictví a v případech, jestliže veřejný zájem převýší zájem...
|
|
| |
|
|
Judikatura Evropského soudního dvora na úseku ochrany životního prostředí
Kolafová, Lenka ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
59 SHRNUTÍ Diplomová práce se zabývá judikaturou Evropského soudního dvora na vybraném úseku ochrany životního prostředí. V konkrétním případě jde o problematiku odpadů. Odpady jsou samozřejmý produkt lidské činnosti a je nutné stanovit jasně daná pravidla, jak s nimi nakládat, tak aby bylo minimalizováno riziko dopadu na životní prostředí či lidské zdraví. Práce je rozdělena do tří částí. Na úvod je zmíněno postavení a právní základy pro činnost Evropského soudního dvora v rámci systémů orgánů Evropských společenství, jeho organizační struktura a stručně i průběh řízení. Je zde také zmíněn vliv Lisabonské smlouvy na fungování ESD. Ve druhé kapitole se věnuji roli ESD v oblasti ochrany životního prostředí. Jsou zde identifikovány vybrané typy řízení před ESD a ke každému typu řízení je podána i statistika za určité časové období. Třetí část mé práce se zaměřuje již zcela na judikaturu ESD v oblasti odpadů. Jsou zde rozebrány klíčové judikáty zabývající se centrálním pojmem odpad, zejména předpoklady klasifikace materiálu jako odpadu a vymezení pojmu vedlejšího produktu, podmínkami přepravy odpadů a přesahem odpadového hospodářství do problematiky volného pohybu zboží, jedné ze základních svobod Společenství. V této kapitole se také zabývám vývojem komunitární právní úpravy odpadů. SUMMARY This diploma...
|
|
|
Právo na příznivé životní prostředí v českém právu a v právu Britské Kolumbie
Čechtická, Alena ; Sobotka, Michal (oponent) ; Damohorský, Milan (vedoucí práce)
- 70 - Závěr Ve své diplomové práci jsem se pokusila porovnat právo na příznivé životní prostředí v právním řádu České republiky a v právním řádu Britské Kolumbie. Pojem práva na příznivé životní prostředí jsem pojala široce, nejen jako ustanovení právního řádu, ale také jako princip ovlivňující celou oblast práva životního prostředí. Přistupuji k němu jako k neoddělitelné součásti právní ochrany životního prostředí a zkoumám jej především v kontextu práva životního prostředí obou srovnávaných zemí, a to z mnoha hledisek. Na začátku jsem se zabývala pojetím základních pojmů týkajících se práva životního prostředí v obou zemích. Z porovnání vyplynulo, že pojem "životní prostředí" je v právních řádech obou zemí definován poměrně jednotně. Shodnost pojetí definice životního prostředí vychází především z toho, že problematika životního prostředí a jeho ochrany byla v minulosti a je dodnes diskutována především na poli mezinárodních konferencí s účastí prakticky všech států vyspělého světa a v současné době můžeme říci, že na poli základů práva životního prostředí došlo již k určitému sjednocení. U pojmu "příznivé životní prostředí" již narážíme na problém. Přívlastek "příznivé" je velmi obtížně definovatelný, neboť co může být v jednom případě považováno za příznivé, v jiném případě pak příznivé být nemusí;...
|
|
| |
|
|
Právní úprava nakládání s nebezpečnými odpady
Fialová, Žaneta ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
85 ZÁVĚR Otázka nebezpečných odpadů patří mezi největší globální problémy současnosti a to i přes skutečnost, že produkce nebezpečných odpadů představuje přibližně jen 15 % z celkové produkce odpadů. Nicméně hrozba, kterou tyto odpady, vzhledem ke svým fyzikálním, chemickým nebo biologickým vlastnostem, představují pro životní prostředí a lidské zdraví, je natolik značná a závažná, že bylo nutné podrobit danou problematiku právní regulaci. Na mezinárodním poli je pozornost věnována především úpravě přepravy nebezpečných odpadů. Nejvýznamnějším dokumentem je zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování. Na komunitární úrovni se jedná o právní úpravu podstatně kvalitnější a rozsáhlejší, která navíc prochází poměrně dynamickým vývojem, což ale na druhou stranu přináší určité úskalí v podobě nesnadné orientace ve značném množství právních norem. Komunitární předpisy odpadového hospodářství jsou do českého právního řádu transponovány zejména zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, a řadou prováděcích předpisů. Zejména s ohledem na celkovou komplikovanost a nepřehlednost vnitrostátní právní úpravy a dále pak z důvodu potřeby implementace nové rámcové směrnice o odpadech byl připraven návrh nového zákona o odpadech. Odpady jsou v centru...
|
|
| |
host ::
RSS.