|
| |
|
|
Kolektivní paměť a identita polské menšiny ve Lvově: konflikt, integrace nebo asimilace?
Lebduška, Michal ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání polské menšiny, která zůstala po druhé světové válce ve Lvově, jenž se stal v roce 1991 součástí nezávislé Ukrajiny. Konkrétní náplní práce pak je výzkum vztahu mezi kolektivní pamětí a identitou této menšiny. Pro účely projektu byl v letech 2014-2015 proveden terénní výzkum přímo ve Lvově, jehož součástí bylo zajištění místních polskojazyčných publikací vycházejících od roku 1990, provedení polostrukturovaných rozhovorů se zástupci polské menšiny a dotazníkového šetření ve dvou středních školách s polským jazykem výuky. Celkově je práce rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, jež se zabývají použitými teoretickými koncepcemi, obecnou charakteristikou polské menšiny včetně jejího historického vývoje a současných vztahů s ukrajinskou majoritou, identitou a kolektivní pamětí této komunity. Z výsledku výzkumu vyplývá, že polská menšina ve Lvově je velmi dobře integrovaná do většinové ukrajinské společnosti a dochází k její částečné asimilaci mimo jiné v důsledku existence mnoha smíšených rodin, nebo až na výjimky bezproblémového soužití s místními Ukrajinci. I přesto ale ve Lvově existuje užší polská komunita, která si uchovává silnou polskou, ale i výraznou lokální identitu. V kolektivní paměti této komunity hrají klíčovou roli specifická místa paměti, jež nejsou...
|
|
|
Počáteční etapa formování stranického systému na Ukrajině: od vzniku opozičních hnutí do parlamentních voleb roku 1994
Bilanyn, Inna ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
V dané diplomové práci jsem se zabývala otázkou formováni stranického systému na Ukrajině během obdobi posledních let perestrojky až do parlamentních voleb roku 1994. Reformy socialistického systému, které zahájil M. Gorbačov po nástupu do funkce generálního tajemníka KSSS umožnily emancipaci sovětské společnosti. Perestrojka "shora" se brzy změnila na demontáž sovětského politického systému z iniciativy občanů. Glasnosť a iniciativy občanů vytvořily blahodárnou půdu pro vznik občanských sdružení a politických uskupení, jenž vytvořily základ pro nové politické strany. V ukrajinském kontextu sehrálo důležitou roli několik faktorů - Černobylská katastrofa, odmítavý postoj komunistických špiček republiky vůči změnám, vrstva inteligence (zejména Svaz spisovatelů Ukrajiny), která na sebe převzala průkopnickou pozici ve společnosti, politicky aktivní disent, jenž se v podstatě stal fundamentem nové politické elity Ukrajiny. Pozoruhodným fenoménem se pak stalo Lidové hnuti Ukrajiny (září roku 1989), které spojilo lidi rozdílných názorů, ale zároveň se společným cílem, jímž bylo podporovat demokratizaci politického života Ukrajiny. Období samoorganizace občanů se vyznačovalo konsolidací úsilí a zájmů různorodých sil ve snaze probojovat se ke společné metě. Formálně začalo utváření multipartismu okamžikem zrušení...
|
|
|
Jazyková otázka v kontextu vzniku a rozvoje nezávislé Ukrajiny v letech 1989-2001
Pelíšková, Eva ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje prvních deset let nezávislé Ukrajiny z hlediska jazykové politiky a státoprávního uspořádání. Jednou ze základních hypotéz práce je tvrzení, že politická nezávislost měla v následujících letech určitý dopad na národnostní a jazykovou situaci. Předmětem zkoumání jsou právě tyto dopady. První část práce se zabývá demografickou, národnostní a politickou situací v roce 1989, tedy na počátku sledovaného období. Následuje výčet a analýza nejdůležitějších zákonů a dalších oficiálních dokumentů, které měly ovlivnit následující vývoj v oblasti jazykového uspořádání. Třetí část se podrobně věnuje samotnému vývoji v jednotlivých oblastech, jako je školství, média, bilingvismus, administrativně- teritoriální uspořádání a demografické změny. Závěr je odpovědí na otázku, jakým způsobem se liší rovina oficiálních dokumentů od reality na jedné straně, a k jakým změnám došlo na poli jazykového a teritoriálního uspořádání Ukrajiny za prvních deset let nezávislosti státu na straně druhé.
|
|
|
Kriminalita na Říčansku ve 2. polovině 17. století
Šimek, Jan ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Výzkum dějin kriminality, resp. hrdelního soudnictví, je v českých zemích neodmyslitelně spjat se jmény Jaroslava Pánka a Evy Procházkové, jejichž systematická a intenzivní činnost na tomto poli začala v první polovině 70. let a trvala přibližně dvě desetiletí. Ačkoliv - až na jednu výjimku - pracovali a publikovali tito badatelé samostatně, jejich výzkumy jsou úzce provázány nejen regionálním vymezením (jižní část dnešního středočeského kraje) a časovým záběrem sahajícím od konce 15. století přibližně do poloviny 18. století, ale i metodickými východisky. Jejich studie jsou totiž výrazným zlomem v do té doby obvyklém právněhistorickém pohledu na hrdelního soudnictví a prvním pokusem v české historiografii ukázat tuto problematiku jako součást sociálních dějin a dějin mentalit. Trvalou hodnotu si tyto práce uchovávají díky připojeným regestům pramenů, z nichž vycházejí a zcela mimořádný je jejich význam coby příspěvků к dějinám správy a raně novověké diplomatiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Čeští a polští historici po 2. světové válce. Vzpomínky, paměti a realita.
Pokorný, Jiří ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Kořeny vzájemných vztahů českých a polských historiků můžeme hledat již hluboko v XIX. století. V této době, kdy se začínají formovat základy moderního polského a českého národa, vznikají i obrysy moderní české a polské historiografie. Jako příklad zde můžeme uvést živý zájem otce naší historické vědy Františka Palackého o dění v Polsku, a to zejména v době národních povstání let 1831 a 1863. I když Palacký ke druhému z těchto povstání zaujímal stanovisko ryze negativní a to hlavně díky svému slavjanofilství, rozpoutala se v řadách české inteligence debata, která dostala dění v ruském záboru do středu veřejného života a kromě jiného vyvolala zájem i o dějiny našich sousedů a jejich historickou tradici.
|
|
|
Problematika vztahů ukrajinských pravoslavných církví v souvislosti s událostmi Euromajdanu
Jungwirthová, Sára ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Hlavním cílem mé práce je zkoumání reakcí tří hlavních ukrajinských pravoslavných církví (Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu, Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu a Ukrajinské autokefální pravoslavné církve) na revoluční události na Ukrajině počínající koncem roku 2013. Snažím se osvětlit roli a angažovanost církví v těchto společenských bouřích a sledovat jejich měnící se postoje a politický vliv, stejně jako jejich vzájemně se vyvíjející vztahy. Dále analyzuji způsob implementace konceptu ruského světa v současné ruské zahraniční politice ve vztahu k Ukrajině a vnitřní štěpení, které tento koncept způsobuje v rámci UPC-MP. Věnuji se také problematice nárůstu nábožensky motivovaného násilí na Ukrajině a především na Ruskem okupovaných územích. Vzhledem k aktuálnosti tématu využívám kromě klasických zdrojů také mnoho odborných religionistických časopisů věnujících se této tématice.
|
|
|
Mediální obraz ukrajinské krize ve zpravodajství vybraných deníků České a Slovenské republiky
Šrámková, Zuzana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz ukrajinské krize ve zpravodajství vybraných deníků České a Slovenské republiky" si klade za cíl analyzovat články týkající se ukrajinské krize ve čtyřech celostátních denících v období od 23.11.2013 do 21.2.2014. První část práce je teoretická a charakterizuje použitou metodu práce a terminologii. Věnuje se také stručnému shrnutí historického kontextu vypuknutí ukrajinské krize s ohledem na rusko-ukrajinské vztahy po rozpadu Sovětského svazu. Druhá část práce je analytická a obsahuje podrobnou analýzu vybraných článků, výsledky analýzy a komparace jejích dílčích znaků. V rámci komparace jsou deníky srovnány ve dvou rovinách - národnostní (Česká republika x Slovensko) a politické (pravice x levice). Práce se také soustředí na vliv geografické blízkosti Slovenska s Ukrajinou na vyšší frekvenci výskytu zpráv týkajících se předmětné krize ve slovenských denících v porovnání s jejich českými protějšky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Česká reflexe kauzy Tymošenkové a její mediální ohlasy
Musilová, Gabriela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Ústředním tématem předložené bakalářské práce je mediální reprezentace kauzy političky Julie Tymošenkové ve třech vybraných tištěných denících - českých Lidových novinách a Haló novinách a britském listu The Guardian v rozmezí let 2011-2013. Záměrně byly vybrány dva české deníky odlišné politické orientace, levicové Haló noviny, u kterých se předpokládalo výrazné proruské zaměření a Lidové noviny jako prozápadní představitel, u kterého se očekávalo přiklonění ke straně Tymošenkové. Prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy celkem 204 zpravodajských a názorových příspěvků hodnotím, jaká témata tato média postavila do popředí zájmu a jak objektivně a vyváženě je čtenářům předkládala. Pro účely práce je vytvořena databáze jednotlivých příspěvků s kódováním sledovaných charakteristik, týkajících se témat, vyjadřování autora, objektivity a zdrojů příspěvku. Zhodnocení a interpretace výsledků probíhá jednak analyticky v rámci každého deníku a jednak komparativně. Hodnocení a stanovení závěrů stejně jako kódování ukazatelů probíhá v návaznosti na studium historických událostí na Ukrajině spojených s kauzou Julie Tymošenkové. Výzkumná část práce vychází z konceptu objektivity v žurnalistice a teorie mediálního rámcování. Cílem práce je ověřit do jaké míry se politická orientace médií odráží ve...
|
|
| |
host ::
RSS.