|
| |
|
|
Southern Belle: Grotesque Distortion of Its Archetype in Sharp Objects
Šindlerová, Zuzana ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je analyzovať groteskné znetvorenie archetypu južanskej krásky v súčasnom románe Ostré predmety od Gillian Flynnovej. Román nadväzuje na literárnu tradíciu južanskej grotesknosti a predstavuje silné ženské postavy. Tie sú posudzované z perspektívy feministickej literárnej kritiky a feministickej teórie. Román takisto pracuje v kontexte mytológie južanskej krásky, ktorá má úlohu dôležitého archetypu v kultúre a mentálnom svete amerického Juhu. Pretože umiestnenie románu sa nachádza vo veľmi špecifickom historickom kontexte regiónu amerického Juhu, je potrebné vysvetliť niektoré historické a sociologické koncepty, akým je patriarchát a plantážny systém. Úvodná kapitola predstavuje historický a literárny kontext pre analýzu práce, a preto je v nej vysvetlená južanská mentalita a jej odlišnosť od ostatných regiónov, a to hlavne od amerického Severu. Južanská sociálna a ekonomická štruktúra je priblížená na príklade patriarchátu a plantážneho ekonomického systému. Formulovaná je aj mytológia južanskej krásky a južanského gentlemana a zároveň je zasadená do kontextu južanskej literárnej tradície. Druhá kapitola umiestňuje román do kontextu feministickej literárnej kritiky a sú predstavené niektoré hlavné feministické teórie. Tie zároveň poskytujú rámec pre analýzu ženských postáv....
|
|
| |
|
|
Representations of the Female Voice in US Prose Fiction
Landerová, Petra ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
(CZ) Tato diplomová práce se zabývá konceptem ženského těla a hlasu a jejich transformace v dílech vybraných amerických spisovatelů a spisovatelek. Díla mužských autorů zkoumána v této diplomové práci jsou Washington Square od Henryho Jamese, The Sun Also Rises od Ernesta Hemingwaye, a The Crying of Lot 49 od Thomase Pynchona. Analýza děl vybraných amerických spisovatelek se bude zabývat literárními díly The Awakening spisovatelky Kate Chopin, The House of Mirth od Edith Wharton, povídkou "Good Country People" od Flannery O'Connor, a románem Blood and Guts in High School od Kathy Acker. I přesto, že se jedná o díla ženských spisovatelek, tato práce není stavěna na předpokladu, že tato díla jsou nezbytně více "ženská" či se zásadně liší v jazyce, kterým je ženská zkušenost literárních hrdinek zprostředkována, a práce je proto koncipována chronologicky. Hrdinky vybraných románů se nachází v životní fázi, kdy si začínají uvědomovat svou nespokojenost s dosavadní rolí submisivní dcery, milenky, či manželky, a začínají se bránit snahám mužů a společnosti si je podřídit. Navzdory pokusům o odpor jsou však tyto ženské literární postavy čtenářům zprostředkovány buď skrze mužský pohled, nebo skrze jazyk, který je maskulinní a výhradně v rukou mužů. Tato práce zkoumá, jakým způsobem se společnost staví k...
|
|
|
Benjamin Franklin and Jay Gatsby: A Comparison of American Literary Self-Made Men
Korejtková, Adéla ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na Benjamina Franklina jako na postavu v jeho Autobiografii, a Jaye Gatsbyho, protagonistu Fitzgeraldova románu Velký Gatsby, které spojuje nejen to, že se vypracovali vlastní silou. Za prvé jsou oba vnímáni jako symbolické figury americké kultury podávající svědectví o své době, o své zemi a o jejím hlavním mýtu - Americkém snu. Za druhé je spojuje samotný Fitzgerald, jehož hrdina vytváří tabulku denních činností a předsevzetí, která má jasnou předlohu ve Franklinově rozvrhu a seznamu třinácti ctností, ve kterých se chtěl zdokonalit. Hlavním cílem práce je srovnat tyto literární postavy a ukázat, že Franklinův pohled na mravnost, individualitu, společenský vzestup či náboženství může dodat interpretaci Gatsbyho a jeho snu novou dimenzi. Ve druhé kapitole jsou oba texty analyzovány z hlediska autorova záměru, stylu, tematické struktury a významu pro Ameriku. Dále tato část obsahuje srovnání Franklinovy didaktické prezentace vlastního života s pohledem vypravěče Nicka Carrawaye na Gatsbyho. Z tohoto rozboru vyplývá, že Gatsby není jen jednoduchým kontrastem k Franklinovi, ale že je sám o sobě velmi rozporuplnou postavou. Zatímco Franklin vytváří svou osobnost jako světskou obdobu Božího řádu, Gatsbyho osobnost se rozpadá do bezpočtu rolí, což dokládá moderní fragmentaci...
|
|
|
A Rite of Passage: The Transformation of Anglo-American Comic Books in the Post-World War II Era
Hushegyi, Ádám ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
práce Bakalářská práce se zabývá rozvojem angloamerického komiksu po druhé světové válce s důrazem na období, která za posledních sedmdesát let nejvíce přispěla k přeměně této umělecké formy. Práce usiluje o prezentaci angloamerického komiksu jakožto média se značnou vypravěčskou schopností, které muselo zápasit se ostrou cenzurou a s nelítostnou dynamikou amerického zábavního průmyslu, aby obhájilo svou pozici v západní populární kultuře. Nepřetržitá snaha komiksů udržet své obecenstvo a svou společenskou relevanci je prozkoumána pomocí přehledu klíčových desetiletí v jejich dějinách. Přehled doprovází rozbor vybraných děl. Jak obsah, tak i formát těchto děl ukazuje, že komiks je pozoruhodně přizpůsobivým uměleckým směrem, jenž dokáže nejen pracovat s velkým množstvím žánrů, ale také splynout s dalšími médii, přesahujíc tak jejich tradiční meze. První kapitola obsahuje stručný přehled původu a poválečného rozvoje komiksu, přičemž následující pasáže poskytují podrobnější analýzu tří zásadních období v dějinách tohoto žánru. Prvním z nich jsou padesátá léta 20. století, kdy na trhu zaznamenaly úspěch komiksy s kritickým obsahem, odmítající přispívat k samolibosti americké populární kultury. Povídky "S vděčností," "Bičováni," "V poledne desátého" a "Den rozsudku" od vydavatele Entertaining Comics...
|
|
|
Sophie's Choice - Trauma of the Holocaust Survivor
Dombrovská, Lucia ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o traumatu holocaustu a jeho popisu v románu Williama Styrona Sofiina volba. Mnoho spisovatelů se pokoušelo vylíčit tento fenomén ve svých uměleckých dílech, avšak většina z nich byla konfrontována s velkou výzvou - popsat příběh, který sami neprožili, příběh přeživších holocaust. Jedním z těchto autorů je také William Styron, a proto je důležité zvážit, nakolik popis, který nabízí svým čtenářům, odpovídá skutečnosti. Cílem této práce je tedy analyzovat Sofiinu volbu a posoudit, zda obsahuje autentický popis traumatu přeživšího holocaust. První kapitola se zaměřuje na trauma. Jejím cílem je definovat trauma a prozkoumat jej v širším kontextu. V psychologii se setkáváme s mnoha teoriemi traumatu a jeho léčby. Pro účely této práce byl zvolen jungiánský psychoanalytický přístup. C. G. Jung a jeho pokračovatelé podrobně prozkoumali vnitřní svět pacientů trpících traumatem. Psychoanalýza také vynaložila velkou snahu popsat, jak se trauma projevuje prostřednictvím archetypálních obrazů a symbolů přítomných ve snech a fantaziích pacientů. Tato teorie je proto zvláště vhodná, chceme-li zkoumat popis traumatu v uměleckém díle. Nejvíce rozšířenou psychologickou diagnózou lidí, kteří prožili traumatický zážitek, je Posttraumatická stresová porucha (PTSD). Tato práce se proto...
|
|
|
The depiction of the changing consciousness of women in three novels of the turn of the century
Potočková, Kristýna ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Přelom dvacátého století1 je doba velkých historických změn, které ovlivnily všechny oblasti lidského života - společenské, ekonomické a technologické. Tato diplomová práce se zaměřuje na tři romány, The Portrait of a Lady (Portrét dámy) od Henryho Jamese, The House of Mirth (Dům radovánek) od Edith Whartonové a The Awakening (Probuzení) od Kate Chopinové z tohoto období, které zachycují, jak se v návaznosti na probíhající celospolečenské změny mění povědomí ženy. Ve své práci jsem se soustředila na jedné straně na měnící se chápání instituce manželství a mateřství v souvislosti s třídním rozdělením společnosti, původem, rodinným zázemím hrdinek a na straně druhé jsem chtěla poukázat na obtížné postavení spisovatelky v mužském světě, jejíž ambice pod vlivem dynamické doby rostou. Na základě těchto dvou záměrů jsem konkrétně vybrala tři romány, které odrážejí celkový charakter společnosti, jež se snaží postavit novým způsobům v novém století na odpor. Na konkrétních osudech hlavních hrdinek, Lily Bartové, Isabel Archerové a Edny Pontellierové, které se snaží čelit svému osudu, jež je pro ně společností předurčený. Umění a sexualita jsou důležitými články v procesu měnícího se chápání manželského svazku, který představuje překážku ve vývoji ženy, neboť právě manželství do této doby znamenalo pro ženu splnění...
|
|
|
Beyond horror: or, exploring the connections between E.A. Poe's writtings and A. Hitchcock's cinema
Martináková, Iva ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
82 Abstract in Czech Cílem této práce je zkoumání hororu z širší perspektivy užitím teorie, stejně jako z užšího hlediska v konkrétních dílech Edgara Allana Poea a Alfreda Hitchcocka. Tato práce se pak zejména snaží ukázat, že existuje jednolitá trajektorie vývoje hororu v širokém časovém rozmezí, a dále se snaží prokázat spojení hororu a přirozené lidské psychologie, stejně jako vymezit hranice hororu za účelem pozdějšího prokázání, že Poe a Hitchcock tyto hranice překonávají, což také tvoří název této práce. Struktura práce se obdobně snaží dosáhnout výše uvedeného vytvořením hlavního teoretického zázemí v první kapitole, zatímco hlavní část literární a filmové analýzy se nachází převážně ve druhé kapitole. Třetí kapitola pak zachycuje kontextové rozdíly mezi Hitchcockem a Poem za účelem dobrání se k nejvýznamnějším konjekturám této práce a současně poskytuje závěrečný průzkum způsobů, jakými autoři jdou za hranice hororu. První kapitola tedy především vychází z pojmu vznešena, jak podrobně popsal Edmund Burke, stejně jako z pojmu opovržení, o kterém pojednává Julia Kristeva. Tyto pojmy tvoří hlavní základ hororové tvorby; druhá analytická kapitola poukazuje právě na to, že v tvorbě Poea a Hitchcocka se tyto teorie objevují, což je zřejmé například z perverzní povahy Poeových vrahů, strašidelných zákoutí...
|
|
|
Emerson's influence on women in works of Nathaniel Hawthorne
Teršová, Tereza ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Vzhledem k důrazu na pojmy jako sebedůvěra či spoléhání na sebe samého ("self-reliance"), vnitřní vedení ("inner guidance") a původní Já ("the aboriginal Self") rozvíjí filozofie Ralpha Walda Emersona teze, které upřednostňují jednotlivce před společenstvím, například tezi o nadřazenosti a posvátnosti sebe-definice vzdorující definicím, které sestavuje a jednotlivcům přiřazuje společnost. Proto je možné vnímat jeho filozofii jako důležitou pro obhájce hnutí za ženská práva a pro formující se feminismus. Ve svých čtyřech románech vytvořil Nathaniel Hawthorne protagonistky, které obhajují právo žen na sebedůvěru či spoléhání na sebe samou ("self-reliance"), tak jak jej definuje Emerson. Hawthornovy hrdinky mohou být chápány a interpretovány jako hrdinky zvažující Emersonovské principy, čímž dokládají souvislost mezi Emersonovou filozofií, a tématy a motivy přítomnými v Hawthornových románech. S Hawthornovým vyobrazením úvah hrdinek o pojmech jako vnitřní vedení ("inner guidance"), původní Já ("the aboriginal Self"), morální či tvůrčí zanedbání ("moral dereliction") a sebedůvěra či spoléhaní na sebe samou ("self-reliance") souvisí Hawthornův postoj ke vztahu mezi "ženstvím" a "ženskostí" na straně jedné, a "mužstvím" a "mužností" na straně druhé. Rozpolcenost ženy, tak jak ji vyobrazuje Hawthorne, spočívá v...
|
host ::
RSS.