|
|
Åland Islands - autonomy and the road to it
Juhás, Tomáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Ålandské ostrovy - autonómia a cesta k nej Tomáš Juhás 2013 Abstrakt Práca sa zaoberá tzv. Ålandskou otázkou, fínsko-švédskym sporom o Ålandské ostrovy z obdobia konca prvej svetovej vojny, definitívne vyriešeným Spoločnosťou národov ponechaním ostrovov Fínsku pod podmienkou udelenia autonómie a potvrdením ich demilitarizácie. Cieľom práce je zodpovedať, prečo bolo prijaté práve dané riešenie a to pomocou analýzy záujmov a postojov jednotlivých strán sporu. Práca operuje s dvomi polohami Ålandskej otázky. Prvá je vojensko-strategická a sa týka ich neutrality. Z baltického pohľadu sú ostrovy v prípade vojnového konfliktu mimoriadne výhodne umiestneným územím. Z tohto dôvodu boli Ålandy už od roku 1856 demilitarizované a neutralizované a záujmom všetkých zainteresovaných bolo, aby to tak ostalo. Druhou polohou je poloha etnická a jej podstatou je otázka, komu majú ostrovy patriť. Obyvateľstvo ostrovov je švédsky hovoriace a prejavilo vôľu pripojiť ostrovy k Švédsku. Fínsko však tento stav nechcelo dopustiť. Zákulisné rokovania zainteresovaných strán trvali dlhú dobu a nakoniec sa preniesli pred Radu Spoločnosti národov, ktorá v konečnom dôsledku rozhodla v de facto fínsky prospech. Táto pro-fínskosť bola, ako práca zisťuje, daná kombináciou momentálnych a štrukturálnych dôvodov, okrem iných fínskou vojenskou...
|
|
|
Problematická identifikace s Evropskou unií : analýza specifik dánského euroskepticismu
Hořejšová, Tereza ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
(abstrakt) Tato disertační práce zkoumá faktory, které jsou charakteristické pro euroskepticismus Dánského království. Hledá odpověď na otázku, zda určitá národní specifika předurčují, čím se "dánská" verze euroskepticismu vyznačuje. Zkoumat národní verze veřejného euroskepticismu není v odborné literatuře příliš běžné, nicméně existující vědecké povědomí o euroskepticismu není dostačující a především nebere v potaz jemné nuance v projevech i příčinách euroskepticismu členských států. Ohled na národní specifika promítající se do podoby euroskepticismu je ovšem podle závěrů této práce klíčový pro vhodné nastavení komunikační politiky o evropských otázkách. Práce dochází k závěru, že v případě Dánského království jsou specifika jeho euroskepticismu, jež jsem identifikovala jako silné vnímání národní identity, referenda, výjimky z EU, specifický politický systém a koordinační systém evropských záležitostí, kořenem (tedy nikoli následkem) jeho euroskepticismu. Klíčová slova Evropská unie; Dánsko; euroskepticismus; výjimky; identita; veřejné mínění; komunikační politika.
|
|
|
První světová válka očima českých vojenských lékařů
Matějček, Petr ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tématem této práce jsou čeští lékaři v první světové válce a jejich válečný prožitek. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá zdravotní službou a postavením lékaře v rakousko-uherské armádě do roku 1918. Další kapitola se soustřeďuje na počátek první světové války a dobu a okolnosti mobilizace českých lékařů. Třetí kapitola je potom věnována problematice pobytu lékařů přímo ve frontové oblasti. Závěrečná kapitola se zaměřuje na to, jakým způsobem byl český vojenský lékař vnímán svým okolím, a dále zkoumá, jak lékař vnímal sám sebe a první světovou válku.
|
|
|
Působení protestních hnutí v letech 1956 -1977 v Dánsku a Švédsku
Kučerová, Markéta ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Působení protestních hnutí v letech 1956-1977 v Dánsku a Švédsku" se zabývá činností sociálních hnutí, jež vznikala na území Dánska a Švédska v souvislosti se západní vlnou protestního aktivismu a celkové radikalizace mládeže 60. a 70. let 20. století. Jednalo se především o hnutí proti jaderným zbraním a válce ve Vietnamu a studentskou revoltu roku 1968. Práce analyzuje okolnosti vzniku, protestní akce a následné důsledky působení těchto hnutí v obou státech a jejím cílem je komplexní srovnání dánského a švédského případu. Tato komparace poté poukazuje na odlišnosti mezi protestními hnutími Dánska a Švédska v různých aspektech, jež jsou v textu popsány. Jedním z nich je vývoj levicového hnutí po roce 1956 a v jeho rámci vznik nových myšlenkových proudů, které značně ovlivnily směřování protestních hnutí. Další části se poté věnují průběhu a rozsahu demonstrací jednotlivých hnutí, jejich náplni, cílům a projevům, například prostřednictvím alternativní kultury. Práce dále poskytuje charakteristiky společensko-politické situace Dánska a Švédska ve zkoumaném období, z nichž vyplývají specifika vývoje protestních hnutí ve skandinávském regionu.
|
|
|
Norská válečná zkušenost - 65 let proměn její prezentace
Pokorný, Ondřej ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Bakalářská práce Norská válečná zkušenost - 65 let proměn její prezentace se zabývá vývojem interpretace druhé světové války v Norsku. Konkrétně usiluje na pozadí historiografického vývoje v západní Evropě o analýzu historiografie norské. Norská historiografie se od prvních poválečných let až do 80. let vyvíjela v rámci široce přijímaného konsenzu vnímajícího válku jako boj drtivé většiny Norů sjednocené v odboji proti cizímu nepříteli a omezené skupině kolaborantů. Nejprve se výzkum zabýval odbojem, od 70. let se začaly objevovat práce o kolaboraci. Historické publikace si udržovaly černo-bílé vidění válečné zkušenosti až do přelomu 80. a 90. let, kdy se ve větší míře prosadila nová generace historiků snažících se o syntézu tohoto pohledu a důraz na šedé zóny z období okupace. Práce dokazuje, že vývoj v Norsku je podobný vývoji v západní Evropě, je nicméně opožděný. Výzkum se zabývá také reflektováním proměn interpretací v oblasti muzeí a školních učebnic a dochází k závěrům, že jak v muzejnictví, tak ve vzdělávání, se projevují protichůdné tendence historiografický vývoj respektovat, nebo naopak konzervovat prezentace starší a prověřené.
|
|
|
Pražské lékařské fakulty a jejich klinická pracoviště v letech 1938-1945
Svobodný, Petr ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Hach, Petr (oponent) ; Míšková, Alena (oponent)
Závěr Již v meziválečném období dominovaly ve vztazích mezi dvěma pražskými univerzitami nezájem, nevraživost nebo otevřené konflikty, reflektované jak současníky, tak s odstupem času historiky. Nejviditelnějším projevem nesmiřitelných postojů představitelů obou univerzit, větší části učitelských sborů i studentských komunit byla tzv. insigniáda v roce 1934. Přesto je možné najít na fakultách obou univerzit výjimečné osobnosti, které ve svých oborech dokázaly se svými protějšky k oboustrannému prospěchu komunikovat a spolupracovat. V oblasti humanitních věd to byli například slavisté, v oblasti lékařských pak sociální lékaři a hygienici. Význam německých sociálních hygieniků pro mezifakultní spolupráci a zejména přínos pro československé veřejné zdravotnictví je proto mimořádný nejen v této specifické oblasti, ale velmi výjimečný i v širších souvislostech německé medicíny, respektive vědy v českých zemích. Německé hygieniky předurčovaly k užší spolupráci s jejich českými kolegy i státními orgány především sociální kontexty medicíny. V některých případech hrál svou roli i jejich původ, zanedlouho označený jako rasový, který jim umožnil bez problémů přijmout novou československou identitu. Loajalita a přínos ke společné československé věci ve výchově nových preventivních lékařů a organizaci veřejného...
|
host ::
RSS.