|
|
Umělecké objednávky Michaela Osvalda Thuna jako nedílná součást reprezentace českého aristokrata ve 2. polovině 17. století
Pátek, Jakub ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent) ; Šroněk, Michal (oponent)
Resume disertace Umělecké objednávky Michaela Osvalda Thuna jako nedílná součást reprezentace barokního aristokrata ve druhé polovině 17. století. Práce se zabývá uměleckou objednávkou zámožného českého aristokrata hraběte Michaela Osvalda Thuna, představujícího jednoho z velmi aktivních stavebníků Čech ve druhé polovině 17. století. Předmětem zájmu jsou vedle staveb také další kategorie umělecké objednávky, plastika a malba, a pozornosti se dostává také jeho ne příliš rozsáhlé sbírkotvorné činnosti. V úvodu je nastíněn dosavadní stav bádání v oblasti šlechtických uměleckých objednávek 17. století a vymezena základní používaná terminologie. Následuje rozbor použité literatury a pramenné základny, týkající se thunské rodové historie, majetkových záležitostí, osoby Michaela Osvalda a jeho uměleckých objednávek. Třetí část přináší stručný nástin starších dějin rodu Thunů s důrazem na jejich usazení se v Čechách ve třetím desetiletí 17. století. Čtvrtá část je věnována již přímo osobě Michaela Osvalda Thuna. Sledovány jsou zde jeho rodinné poměry, rekonstruována podoba vzdělávacího procesu, nastíněno období dospělosti s důrazem na vlastní rodinu, veřejné uplatnění a především majetkové zázemí, vytvářející jeden z hlavních předpokladů pro uměleckou objednávku. Pátá část, postihující základní obrysy uměleckých...
|
|
| |
|
|
Dílo Gabriela Maxe v ohlasech pražské dobové kritiky.
Šimek, Michal ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Musil, Roman (oponent)
Gabriel Max patří k mimořádným osobnostem středoevropské výtvarné scény druhé poloviny 19. století. Jako pražskému rodákovi mu byla v dobovém českém tisku věnována mimořádná pozornost. Cílem této práce je katalogizace a co nejdůkladnější zpracování obsáhlého textového i obrazového materiálu týkajícího se Gabriela Maxe a jeho díla, zaznamenaného v pražském dobovém tisku.
|
|
|
Funerální umění na vybraných pražských hřbitovech 1850-1950
Holzapfelová, Vladislava ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent) ; Foltýnová, Marie (oponent)
disertační práce Vladislava Holzapfelová Funerální umění na vybraných pražských hřbitovech 1850-1950 Anotace Práce se zabývá funerálním uměním na území Prahy v letech 1850-1950. Snaží se vystihnout vývoj tohoto odvětví umění počínaje historizujícími směry až po socialistický realismus. Popisuje typy náhrobků, umělecké trendy a tvorbu sochařů a architektů, kteří se často věnovali sepulkrálním zakázkám. Vedle nich však na poli náhrobní tvorby působily také dosud málo známé kamenické provozy, jejichž produkce je na pražských nekropolích významně zastoupena. Dále se práce snaží postihnout změny ve vnímání smrti společností, které nastaly v daném období, a patří mezi ně například zavedení kremace či postupné odvracení se od náboženství. Práce se zabývá také symbolickou výzdobou náhrobků a dotkne se též dalších témat souvisejících s posledními věcmi člověka, jakými jsou například smuteční oznámení či nápisy na náhrobcích. Klíčová slova hrob, náhrobek, hrobka, hřbitov, funerální, umění, architektura, sochařství, kameník, symbolika
|
|
|
Jaroslav Špillar (1869-1917) a český výtvarný folklorismus na přelomu 19. a 20. století
Fišerová, Hana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat folklorní tendence v českém secesním malířství kolem roku 1900. Období přelomu století je v českém výtvarném umění charakterizováno snahou zorientovat se vývoji západního evropského umění a nalézt vlastní cestu k modernosti. Vznikají nové umělecké spolky, organizují se výstavy velkých osobností tehdejšího západního umění. Vůdčími osobnostmi jsou výtvarní kritikové, jejichž názory výrazně přispívají k vytyčení směru, jakým se české umění bude vyvíjet. Poslední čtvrtina 19. století je zároveň obdobím, kdy je v souvislosti s obrodným procesem české společnosti manifestován potenciál lidové kultury, která je chápána jako původní a nezkažená. Vyvrcholením tzv. národopisného hnutí byla Národopisná výstava českoslovanská konaná roku 1895 v Praze. Na rozhraní těchto dvou proudů: touze po vyrovnání se západnímu umění a zároveň hledání inspiračních zdrojů v lidovém umění, vyrůstá tvorba tzv. regionálních malířů. Diplomová práce se snaží tento fenomén charakterizovat a doložit jeho existenci na srovnání tvorby několika vybraných osobností výtvarného regionalismu. Hlavní část práce bude tvořit popis života a díla Jaroslava Špillara tvořícího na Chodsku, jehož osobnost bude postavena vedle dalších folklorně orientovaných malířů Čech a Moravy (Augustin Němejc, Joža Uprka)....
|
|
|
August Brömse. The artist and his paintings
Kašková, Gabriela ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
The work is based on the estate of August Brömse in the Kunstforum Ostdeutsche Galerie Regensburg, which contains over 1050 letters from the period between 1902 and 1910, and a large collection of sketches and pictures. The structure of the work is determined by this material. The first part is focused on the period up to 1910. On the basis of his correspondence it investigates the artist's life after his studies in Berlin up until his establishment as Professor of Graphics at the Academy of Arts in Prague. The text not only provides a biographical study, but also gives an insight into the cultural life of "Czech Germans" in the specific context of the struggles between Czechs and Germans in Bohemia. Of special interest is the "fight" for the two posts for German professors at the Academy, which lasted four years and was very important for Brömse. The second part is devoted to Brömse's paintings from the period after 1910, which have not yet been treated adequately in research on the artist. It ties in with the first part, which shows the starting points of Brömse's painting and also comments on important pictures in the context of the artist's work. The second part offers an analysis of selected significant paintings. After 1910 Brömse concentrates on religious themes in his work. Two thematic issues have...
|
|
|
Výroční prémie Krasoumné jednoty v Praze ve 2. polovině 19. století
Donné, Tereza ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Práce v úvodu pojednává o Kunstvereinech, které v první polovině 19. století zaznamenaly intenzivní rozvoj. Dále o historii Krasoumné jednoty, prvního českého spolku založeného ryze k šíření umění pro laickou veřejnost, zejména prostřednictvím výročních výstav a výročních prémií. Stručně také o Společnosti vlasteneckých přátel umění, která činnost Krasoumné jednoty iniciovala. Vlastní text analyzuje vývoj grafických technik použitých v grafických prémiích. Objasňuje význam prémií vydávaných spolky, pojednává o vybraných prémiích Krasoumné jednoty a jejich vzorech, s důrazem na rytce německého původu. V závěru ve stručnosti porovnává tři české spolky pro šíření umění, které jeden čas koexistovali vedle sebe, a jejich prémie; Krasoumné jednoty, Jednoty umělců výtvorných a Umělecké besedy.
|
|
|
Adolf Liebscher 1857-1919
Dlábková, Markéta ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Slavická, Milena (oponent)
Úkolem této práce bude znovu představit umělce, za jehož jméno byla v průběhu století kladena růmá "ale" - podílel se sice na výzdobě Národního divadla, jeho umělecká východiska však nespočívala na mánesovské tradici. ale v prostředí Vídně, cizím českému charakteru; zobrazoval sice výjevy z české historie a z českého venkova, v jeho pracích se však vždy nalézalo příliš sladké idyly a málo drsné pravdy; patřil sice k vyhledávaným umělcům, tato popularita však byla vykoupena kolísající kvalitou jeho děl, upadajících někdy až na hranici kýče.
|
|
|
Otakar Lebeda (1877-1901)
Hulíková, Veronika ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Otakar Lebeda patřil, vedle Antonína Slavíčka a Františka Kavána, k největším talentům krajinářské školy Julia Mařáka na pražské Akademii. Svůj život se rozhodl ukončit měsíc před čtyřiadvacátými narozeninami. Dílo, které vytvořil v rozmezí pouhých devíti let (a to do něj započítáváme i pět let strávených na Akademii), je svým rozsahem i obsahem impozantní. Jeho jednotlivé etapy můžeme měřit na týdny a dny, podle toho jak se Lebeda pohyboval po krajině doma i v cizině. Přesto se mu podařilo dotknout se všech podstatných problémů soudobého malířství. Dnes se zdá jeho zařazení do vývoje českého umění konce 19. století nezpochybnitelné a jeho práce najdeme v každé publikaci, která se tímto obdobím zabývá. První umělcova monografie vyšla však po více než padesáti letech od jeho úmrtí a na dlouhou dobu se stala jediným zdrojem informací. Možnost podrobně prozkoumat dochovanou Lebedovu pozůstalost a korespondenci mne vedla k rozhodnutí zvolit si dílo Otakara Lebedy jako téma diplomové práce. Mým záměrem je podrobně zmapovat jeho umělecký odkaz, který je možné od posledního zpracování rozšířit o nově objevené obrazy a kresby. Prostřednictvím dopisů se také pokusím přiblížit jeho osobnost.
|
|
|
Jiří Kotalík a Spojené státy americké
Červená, Veronika ; Sekyrka, Tomáš (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Hlavní těžiště této diplomové práce je zaměřené na Jiřího Kotalíka, jeho vztah ke Spojeným státům americkým a na projekty, na kterých se podílel jako ředitel Národní galerie v Praze. Pro pochopení událostí a projektů bylo třeba ozřejmit širší okolnosti, zejména vztah ČSSR k USA a kulturní politiku obou států. Proto byl časový rámec rozšířen, jak v historickém úvodu, tak i na první výstavu amerického umění v Československu v roce 1947. Také bylo třeba uvést do souvislostí, za jakým účelem byly velké putovní výstavy a další kulturní projekty USA organizovány a jakou recepci vyvolaly v ČSSR. Jako vzorek bylo vybráno šest největších výstav amerického umění, které se v ČSSR v letech 1967-1990 konaly na půdě Národní galerie. V závěru jsou pak naznačeny další formy spolupráce Národní galerie, resp. Jiřího Kotalíka s americkými institucemi, ale také jiné formy propagace československého umění ve Spojených státech amerických. Klíčová slova: Jiří Kotalík, Národní galerie v Praze, ČSSR, USA, Thomas Messer, Solomon R. Guggenheim Museum, propaganda, kulturní politika, USIA, americké umění
|
host ::
RSS.