|
|
Valenční rámce substantiv v češtině na základě korpusových dat
Čermáková, Anna ; Petkevič, Vladimír (vedoucí práce) ; Panevová, Jarmila (oponent) ; Kopřivová, Marie (oponent)
Cílem práce je vytvo ení lexikologického rámce pro systematický popis valence eských substantiv na základ analýzy dat z eského národního korpusu (SYN2000). Valence je zde chápána jako systémová lexikologická vlastnost slov. Valence je abstraktním vztahem, který má konkrétní realizace, v této práci se pro zjednodušení pojem valence používá pro obojí. Pro ú ely analýzy je valence pojímána pom rn voln , protože není vhodné dop edu p edpokládat, že tu jsou všechny její aspekty jasné. P edpokládá se jako platná napravo od substantiva a analýza si všímá jev , které se zde systematicky (z hlediska frekvence výskytu) vyskytují. Práce nabízí korpusem ízený lingvistický popis, který se zam uje na slova v kontextu, ve kterém se obvykle nacházejí a vytvá ejí tak typické slovní vzorce. Základ analýzy tvo í náhodné vzorky 99 náhodn vybraných substantiv ze st edního frekven ního pásma. V p ípadech, kdy vzorky neposkytly dostate né množství dat, byla analýza rozší ena o hledání pomocí specializovaných dotaz do korpusu. U substantiv z vysokých frekven ních pásem p edpokládáme rozt íšt n jší valen ní profily, pro potvrzení této hypotézy bylo n kolik substantiv z vysokých frekven ních pásem podrobeno dodate né stru né analýze.
|
|
| |
|
|
Problémy komunikace s počítačem v přirozeném jazyce
Sirůčková, Hana ; Petkevič, Vladimír (oponent) ; Jirků, Petr (vedoucí práce)
Ve své práci se snažím poukázat na to, jak je pochopení přirozeného jazyka složité. A ačkoli jej používáme každý den, není snadné jej jednoduše popsat natož jej přesně matematicky definovat. Ale pokud se chceme bavit s počítačem v přirozeném jazyce, tak je nutné mít nějaký systém, který převede přirozený jazyk do příkazu počítače. Prostředníkem by mohly být umělé jazyky, které by byly jednoduché a zbaveny nejednoznačností a přitom by byly dostatečně univerzální. Práce kromě úvodu a závěru obsahuje čtyři kapitoly. Ve druhé kapitole se snažím popsat, co to vlastně přirozený jazyk je, odkud se bere informace. Jaké jsou komplikace v porozumění přirozenému jazyku, problémy, které mají s porozuměním stroje na rozdíl od lidí, u nichž se předpokládá standardní chápání světa, je vyjádřeno ve třetí kapitole. Ve čtvrté kapitole je nastíněna snaha o vyřešení problémů z třetí kapitoly zavedením umělých jazyků a v páté kapitole jsou rozebrány možnosti reprezentace znalostí.
|
|
|
Formalizace systému české morfologie s ohledem na automatické zpracování českých textů
Hlaváčová, Jaroslava ; Petkevič, Vladimír (vedoucí práce) ; Oliva, Karel (oponent) ; Osolsobě, Klára (oponent)
Přesný morfologický popis slovních tvar· je prvním předpokladem pro úspné automatické zpracování jazykových dat. Systém kategorií a jejich hodnot, které se k popisu pouoívají, jsou náplní první ásti práce. Základním principem je tzv. Zlaté pravidlo morfologie, které říká, oe kaodý slovní tvar by ml být v systému popsán jednoznan. Existence variant na úrovni slovních tvar· i celých paradigmat vak splnní tohoto pravidla komplikuje. Koncept variant roziřujeme na tzv. mutace, mezi které řadíme i jiné mnooiny slovních tvar· se stejným popisem (např. víceré tvary osobn ích zájmen). Mutace dlíme na globální pro popis na úrovni paradigmat a ektivní pro popis jednotlivých slovních tvar·. Toto rozdlení nám umooňuje postihnout jejich asté kombinace. Upoutíme od dlení variant (mutací) podle stylového příznaku jako neobjektivního kritéria. Při d·sledném vyuoívání hodnot kategorií Flektivní mutace a Globální mutace z·stane Zlaté pravidlo morfologie vody splnno. V kapitole o lemmatizaci zavádíme vícenásobné lemma pro popis variantn ích lemmat. Podrobn se zabýváme popisem tzv. slooenin, tedy slovních tvar· typu za, proň, koupilas, koliks. Pro jejich lemmatizaci rovno vyuoíváme konceptu ví- cenásobného lemmatu. Podle slovních druh· jejich slooek je dlíme na nkolik typ·. Zabýváme se téo problémem jejich vyhledávání v...
|
|
|
Aspekty slovanského "mít" - v gramatice. Jeho auxiliace a gramatikalizace v konstrukcích typu evropského analytického perfekta "mít" + ppp - bulharština, makedonština a korpusová studie češtiny
Marvanová, Mira ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Damborský, Jiří (oponent) ; Petkevič, Vladimír (oponent)
Sloveso "mít" patří k významným prvkům ELA (Evropského lingvistického areálu) a může být považováno za jeden z prvofázových evropeismů, nicméně však nepatří do indoevropského dědictví a jeho vznik je odlišný ve většině ideo prajazyků. Za pozdnější evropeismus strukturní dimenze lze považovat i vznik a vývoj evropských perfektních habere-časů nebo konstrukcí tohoto typu ve většině tzv. habere-jazyků, slovanské nevyjímaje. Jde zřejmě o postupující proces s původním epicentrem v lidové (vulgární) latině - a to s jistou účastí řečtiny - v dlouholetých podmínkách vzájemného bilingvismu. Následné procesy difúze či indukce formují mezi evropskými habere-j azyky několik zón, z nichž do posledních dvou patří rovněž současné slovanské habere-j azyky. Na jihu se tento proces stal součástí balkánské jazykové integrace. Nejintenzivněji proběhl v tomto areálu zřejmě v těch makedonských a jihobulharských dialektech, které byly v přímém kontaktu s neslovanskými jazyky aktivně disponujícími habere-perfektem. Makedonština, která svůj standard teprve tvořila, byla pro inovace velmi přístupná a dosáhla tak během období pouhých několika generací gramatického statusu dané konstrukce, srovnatelného se statusem evropských perfekt okcidentálního typu, kde se tento fenomén vyvíjel po řadu staletí. Také standardní bulharština a...
|
host ::
RSS.