|
|
Aspekty slovanského "mít" - v gramatice. Jeho auxiliace a gramatikalizace v konstrukcích typu evropského analytického perfekta "mít" + ppp - bulharština, makedonština a korpusová studie češtiny
Marvanová, Mira ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Damborský, Jiří (oponent) ; Petkevič, Vladimír (oponent)
Sloveso "mít" patří k významným prvkům ELA (Evropského lingvistického areálu) a může být považováno za jeden z prvofázových evropeismů, nicméně však nepatří do indoevropského dědictví a jeho vznik je odlišný ve většině ideo prajazyků. Za pozdnější evropeismus strukturní dimenze lze považovat i vznik a vývoj evropských perfektních habere-časů nebo konstrukcí tohoto typu ve většině tzv. habere-jazyků, slovanské nevyjímaje. Jde zřejmě o postupující proces s původním epicentrem v lidové (vulgární) latině - a to s jistou účastí řečtiny - v dlouholetých podmínkách vzájemného bilingvismu. Následné procesy difúze či indukce formují mezi evropskými habere-j azyky několik zón, z nichž do posledních dvou patří rovněž současné slovanské habere-j azyky. Na jihu se tento proces stal součástí balkánské jazykové integrace. Nejintenzivněji proběhl v tomto areálu zřejmě v těch makedonských a jihobulharských dialektech, které byly v přímém kontaktu s neslovanskými jazyky aktivně disponujícími habere-perfektem. Makedonština, která svůj standard teprve tvořila, byla pro inovace velmi přístupná a dosáhla tak během období pouhých několika generací gramatického statusu dané konstrukce, srovnatelného se statusem evropských perfekt okcidentálního typu, kde se tento fenomén vyvíjel po řadu staletí. Také standardní bulharština a...
|
|
|
Aspekty slovanského "mít" - v gramatice. Jeho auxiliace a gramatikalizace v lionstrulicích typu evropského analytického perfekta "mít" + PPP - bulharština, makedonština a korpusová studie češtiny
Marvanová, Mira ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Damborský, Jiří (oponent) ; Petkevič, Jiří (oponent)
Sloveso "mít" patří k významným prvkům ELA (Evropského lingvistického areálu) a může být považováno za jeden z prvofázových evropeismů, nicméně však nepatří do indoevropského dědictví a jeho vznik je odlišný ve většině ideo prajazyků. Za pozdnější evropeismus strukturní dimenze lze považovat i vznik a vývoj evropských perfektních habere-časů nebo konstrukcí tohoto typu ve většině tzv. habere-jazyků, slovanské nevyjímaje. Jde zřejmě o postupující proces s původním epicentrem v lidové (vulgární) latině - a to s jistou účastí řečtiny - v dlouholetých podmínkách vzájemného bilingvismu. Následné procesy difúze či indukce formují mezi evropskými habere-j azyky několik zón, z nichž do posledních dvou patří rovněž současné slovanské habere-j azyky. Na jihu se tento proces stal součástí balkánské jazykové integrace. Nejintenzivněji proběhl v tomto areálu zřejmě v těch makedonských a jihobulharských dialektech, které byly v přímém kontaktu s neslovanskými jazyky aktivně disponujícími habere-perfektem. Makedonština, která svůj standard teprve tvořila, byla pro inovace velmi přístupná a dosáhla tak během období pouhých několika generací gramatického statusu dané konstrukce, srovnatelného se statusem evropských perfekt okcidentálního typu, kde se tento fenomén vyvíjel po řadu staletí. Také standardní bulharština a...
|
|
|
Aspekty slovanského "mít" - v gramatice. Jeho auxiliace a gramatikalizace v konstrukcích typu evropského analytického perfekta "mít" + ppp - bulharština, makedonština a korpusová studie češtiny
Marvanová, Mira ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Damborský, Jiří (oponent) ; Petkevič, Vladimír (oponent)
Sloveso "mít" patří k významným prvkům ELA (Evropského lingvistického areálu) a může být považováno za jeden z prvofázových evropeismů, nicméně však nepatří do indoevropského dědictví a jeho vznik je odlišný ve většině ideo prajazyků. Za pozdnější evropeismus strukturní dimenze lze považovat i vznik a vývoj evropských perfektních habere-časů nebo konstrukcí tohoto typu ve většině tzv. habere-jazyků, slovanské nevyjímaje. Jde zřejmě o postupující proces s původním epicentrem v lidové (vulgární) latině - a to s jistou účastí řečtiny - v dlouholetých podmínkách vzájemného bilingvismu. Následné procesy difúze či indukce formují mezi evropskými habere-j azyky několik zón, z nichž do posledních dvou patří rovněž současné slovanské habere-j azyky. Na jihu se tento proces stal součástí balkánské jazykové integrace. Nejintenzivněji proběhl v tomto areálu zřejmě v těch makedonských a jihobulharských dialektech, které byly v přímém kontaktu s neslovanskými jazyky aktivně disponujícími habere-perfektem. Makedonština, která svůj standard teprve tvořila, byla pro inovace velmi přístupná a dosáhla tak během období pouhých několika generací gramatického statusu dané konstrukce, srovnatelného se statusem evropských perfekt okcidentálního typu, kde se tento fenomén vyvíjel po řadu staletí. Také standardní bulharština a...
|
host ::
RSS.