|
|
Adjektiva tvořená od infinitivního/minulého slovesného kmene příponou -c(í) v češtině staré a v češtině doby střední
Fuková, Irena ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Osolsobě, Klára (oponent) ; Komárek, Karel (oponent)
Mgr. Irena Fuková Adjektiva tvořená od infinitivního/minulého slovesného kmene příponou -c(í) v češtině staré a v češtině doby střední Adjectives formed from the infinitive/past verb stem by the suffix -c(í) in Old Czech and Middle Czech Abstrakt Práce se věnuje analýze adjektiv tvořených od infinitivního/minulého slovesného kmene příponou -c(í) v češtině staré a v češtině doby střední. Popisuje vývoj tohoto slovotvorného subsystému ve sledovaném období. Soustředí se především na postižení významů jeho jednotek, zastoupení jednotlivých slovotvorných kategorií, řešení otázky míry jeho významového vyhranění, zvláště oproti participiálním adjektivům, a dále na stanovení doby jeho vzniku. Adjektiva odvozená od inf./min. kmene příponou -c(í) je možné výhradně na základě formy ve staročeských pramenech identifikovat pouze částečně, neboť vlivem nejednoznačného zápisu a probíhajících hláskových změn splývají v některých případech s adjektivy participiálními nebo s adjektivy se zakončením -č(í). Cílem práce je proto také rekonstruovat předpokládaný systém adjektiv odvozených příponou -c(í) ve staročeském a středněčeském období. Z faktu částečné formální nejednoznačnosti sledovaného typu adjektiv plyne základní postup analýzy materiálu: Nejprve jsou charakterizována adjektiva tvořená příponou -c(í) v případech, kdy...
|
|
|
Vývoj a konkurence vybraných typů předložkových vazeb v současné češtině
Prokšová, Hana ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Panevová, Jarmila (oponent) ; Osolsobě, Klára (oponent)
Disertační práce se zabývá dynamickými procesy v předložkovém systému současné češtiny. V úvodní části je představena motivace a struktura práce. Druhá část shrnuje různá pojetí slovního druhu předložek tradičně uváděná v české literatuře a charakteristické rysy obou hlavních podtypů této kategorie, tj. předložek primárních a sekundárních. U sekundárních předložek komentuje zejména prepozicializaci, tedy gramatikalizační proces jejich vzniku. Hlavní pozornost se zde upírá k významu: jaké rysy má význam u předložek jakožto funkčních lexémů a jaké významové rysy s sebou přinášejí předložky do větších celků. Těmito celky jsou z různých úhlů pohledu nejen spojení předložky a pádu a spojení valenční vycházející ze slovesného jádra, ale i prefigované tvary, v nichž se většina prefixů generuje právě z předložek primárních. Na hodnotu významu práce nahlíží zejména skrze kognitivní přístup ke zkoumání jazyka, sekundárně pak zmiňuje také postavení předložek v rámci tezí konstrukční gramatiky, která na ně pohlíží dvěma způsoby: jako na konstrukce samostatné i jako na součásti konstrukcí jiných. Třetí kapitola se zaměřuje na proces jazykové změny s ohledem právě na změny předložkového systému ve flektivním jazyce. Všímá si vnitrojazykových motivací změny i změn působených jazykovým kontaktem. V kontextu...
|
|
|
Analysing Early Middle English online: Construction and Use of a LAEME Based Spelling Database
Vaňková, Marie ; Tichý, Ondřej (vedoucí práce) ; Osolsobě, Klára (oponent) ; Berg, Kristian (oponent)
Práce se zabývá sestavením a testováním webového nástroje na analýzu textů v rané střední angličtině, vytvořeného z dat dostupných v Linguistic Atlas of Early Middle English (LAEME). Jako základ pro návrh nástroje slouží úvodní teoretický přehled o historicko-lingvistickém výzkumu středoanglických textů, se zaměřením na nářečí a vztahy mezi psaným a mluveným jazykem. Práce dále podrobně vysvětluje metodologii tvorby nástroje, přičemž postupuje od struktury databáze, do níž byla data z LAEME převedena k poloautomatickému procesu zpracování dat a výstupním datům. Zpracování dat spočívalo především v segmentaci jednotlivých variant slov na menší úseky a určení, které segmenty si vzájemně odpovídají. Následně jsou popsány jednotlivé uživatelské funkce nástroje a jejich použití je vyzkoušeno na krátkých analýzách. Třebaže nástroj vyžaduje rozsáhlejší testování a úpravy, dosavadní testování nebyly objeveny závažnější chyby a nástroj lze označit za použitelný. Podařilo se otevřít nové možnosti (rychlejšího) přístupu k datům z LAEME a nástroj je navíc otevřen možnostem dalšího rozšíření, včetně přidávání zápisových variant slov z dalších období vývoje angličtiny.
|
|
|
Vývoj a konkurence vybraných typů předložkových vazeb v současné češtině
Prokšová, Hana ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Panevová, Jarmila (oponent) ; Osolsobě, Klára (oponent)
Disertační práce se zabývá dynamickými procesy v předložkovém systému současné češtiny. V úvodní části je představena motivace a struktura práce. Druhá část shrnuje různá pojetí slovního druhu předložek tradičně uváděná v české literatuře a charakteristické rysy obou hlavních podtypů této kategorie, tj. předložek primárních a sekundárních. U sekundárních předložek komentuje zejména prepozicializaci, tedy gramatikalizační proces jejich vzniku. Hlavní pozornost se zde upírá k významu: jaké rysy má význam u předložek jakožto funkčních lexémů a jaké významové rysy s sebou přinášejí předložky do větších celků. Těmito celky jsou z různých úhlů pohledu nejen spojení předložky a pádu a spojení valenční vycházející ze slovesného jádra, ale i prefigované tvary, v nichž se většina prefixů generuje právě z předložek primárních. Na hodnotu významu práce nahlíží zejména skrze kognitivní přístup ke zkoumání jazyka, sekundárně pak zmiňuje také postavení předložek v rámci tezí konstrukční gramatiky, která na ně pohlíží dvěma způsoby: jako na konstrukce samostatné i jako na součásti konstrukcí jiných. Třetí kapitola se zaměřuje na proces jazykové změny s ohledem právě na změny předložkového systému ve flektivním jazyce. Všímá si vnitrojazykových motivací změny i změn působených jazykovým kontaktem. V kontextu...
|
|
|
Formalizace systému české morfologie s ohledem na automatické zpracování českých textů
Hlaváčová, Jaroslava ; Petkevič, Vladimír (vedoucí práce) ; Oliva, Karel (oponent) ; Osolsobě, Klára (oponent)
Přesný morfologický popis slovních tvar· je prvním předpokladem pro úspné automatické zpracování jazykových dat. Systém kategorií a jejich hodnot, které se k popisu pouoívají, jsou náplní první ásti práce. Základním principem je tzv. Zlaté pravidlo morfologie, které říká, oe kaodý slovní tvar by ml být v systému popsán jednoznan. Existence variant na úrovni slovních tvar· i celých paradigmat vak splnní tohoto pravidla komplikuje. Koncept variant roziřujeme na tzv. mutace, mezi které řadíme i jiné mnooiny slovních tvar· se stejným popisem (např. víceré tvary osobn ích zájmen). Mutace dlíme na globální pro popis na úrovni paradigmat a ektivní pro popis jednotlivých slovních tvar·. Toto rozdlení nám umooňuje postihnout jejich asté kombinace. Upoutíme od dlení variant (mutací) podle stylového příznaku jako neobjektivního kritéria. Při d·sledném vyuoívání hodnot kategorií Flektivní mutace a Globální mutace z·stane Zlaté pravidlo morfologie vody splnno. V kapitole o lemmatizaci zavádíme vícenásobné lemma pro popis variantn ích lemmat. Podrobn se zabýváme popisem tzv. slooenin, tedy slovních tvar· typu za, proň, koupilas, koliks. Pro jejich lemmatizaci rovno vyuoíváme konceptu ví- cenásobného lemmatu. Podle slovních druh· jejich slooek je dlíme na nkolik typ·. Zabýváme se téo problémem jejich vyhledávání v...
|
host ::
RSS.