|
|
Využití odpadů z potravinářských výrob
Hurčíková, Andrea ; Babák, Libor (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Odpady zemědělského a potravinářského průmyslu jsou v dnešní době dostupné ve velkém množství kdekoliv na světě. Většina těchto odpadů obsahuje celulosu (30 - 40 %), hemicelulosu (20 - 40 %) a lignin (10 - 20 %). Proto tyto odpadní materiály mají široké použití jako substráty pro mikrobiální růst a produkci enzymů. Mikroorganismy jsou schopné využívat organické látky z odpadů jako zdroj energie pro růst a uhlík pro syntézu buněčné biomasy [24]. Jako substráty pro kultivaci mikroorganismů a následnou produkci enzymů lze využít pšeničnou a rýžovou slámu. Tuto diplomovou práci jsem zaměřila na využití odpadů z potravinářského průmyslu pro produkci enzymů pomocí mikroorganismů. Sledovalo se využití pšeničné slámy jako zdroje energie pro růst testovaných mikroorganismů a zjišťovala se jejich schopnost produkovat oxidoreduktasy resp. lakasu.V rámci práce se provedla optimalizace podmínek růstu Aureobasidium pullulans. Dále se studovala jeho lakasová aktivita. Jako substrát se používala mletá pšeničná sláma. Kultivace se prováděla v termostatu při teplotě 27°C. Provedená studie neprokázala aktivitu lakasy při kultivaci na slámě. Při optimalizaci růstu Aureobasidium pullulans se Petriho misky kontaminovaly třemi neznámými mikrooganismy. U jednoho z nich se prokázala produkce lakasy při kultivaci se slámou.
|
|
|
Mikrobiologie vína
Valicová, Markéta ; Navrátilová, Jana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zkoumání množství a složení mikroflóry v průběhu výroby červeného vína. Studie byla provedena ve třech vinařstvích Velkopavlovické vinařské oblasti, které se od sebe liší technologickými kroky. Již v průběhu nakvášení byly použity tři různé technologické postupy, které se lišily v uplatňování komerčních kvasinek a enzymů, a oxidu siřičitého. Tato vinařství se však od sebe liší také teplotou během alkoholového kvašení a uplatněním komerčních bakterií v období malolaktického kvašení. Z experimentálních výsledků vyplývá, že použití různých technologických postupů vede k rozdílům v počtu životaschopných buněk jak kvasinek tak i bakterií a celkového počtu mikroorganismů v průběhu nakvášení, alkoholového kvašení a malolaktického kvašení.
|
|
|
Pektin - jeho vlastnosti a využití v průmyslu
Odstrčilová, Eva ; Vránová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou pektinových látek v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Pektin je hojně využívaná složka potravinářských produktů, převážně díky své želírovací a ztužující schopnosti. Práce je věnovaná buněčné stěně rostlinné buňky, ve které se pektin nachází, včetně dalších materiálových surovin buněčné stěny. Dále je popsána struktura pektinu, včetně jeho výroby a využití v již zmíněném potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Poslední část práce je věnovaná enzymatické degradaci surovin rostlinného původu. Pektin je hojně využíván, a přitom stále není jeho struktura a biosyntéza plně prozkoumána.
|
|
|
Studium přípravků do odlučovačů tuků
Gojkovic, Živan ; Ing.Dana Flodrová, Ph.D. (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na testování komerčního přípravku do odlučovačů tuků. Cílem práce bylo dokázat schopnost přítomných mikroorganismu v přípravku, produkovat lipázy, které působí na různé lipidové substráty. K analýze bylo použito celkem 4 druhů rostlinných olejů a 2 druhů živočišných tuků. Pro submerzní kultivaci bylo použito speciálně připravené médium, do kterého následně byl přidáván určitý druh tuků nebo oleje. U všech substrátů byly stanoveny číslo zmýdelnění, číslo kyselosti, esterové a peroxidové číslo. Aktivita enzymu a narůst biomasy byly měřeny spektrofotometrický a degradace lipidů byla měřena titračně. Studie ukázala, že testované mikroorganizmy z přípravku utilizují všechny lipidové substráty.
|
|
|
Průmyslová výroba lihu
Flajs, Roman ; Zichová, Miroslava (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá průmyslovou výrobou lihu pro potravinářské a palivové účely. Cílem práce je popsat suroviny na výrobu lihu se zaměřením na lignocelulosové materiály a mikroorganismy, které se používají při jejich zpracování a fermentaci. Podrobněji je zde rozveden technologický postup výroby lihu z jednotlivých surovin a následně je popsáno využití lihu hlavně pro palivové účely jako náhrady za fosilní paliva.
|
|
|
Mléko a mléčné výrobky a jejich význam ve výživě
Šubertová, Hana ; Vítová, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem této práce je rozbor složení mléka, jeho vznik, původ a místo tvorby a dále zhodnocení prospěšných i škodlivých vlastností mléka. Dalším aspektem této studie je důvod, proč bychom měli mléko konzumovat a zda je vůbec zdraví prospěšné. V následující částí práce je vypracování literární rešerše, jak mléko a různé výrobky působí na lidskou výživu a seznámení se s problémy konzumace mléka. V další části mé práce je popsaný průběh „cesty mléka“, tedy co všechno se děje s mlékem, jako výrobní surovinou, děje, jak probíhá technologie výroby a zpracování mléka, mléčných výrobků a polotovarů. Dále porovnání mých naměřených údajů s normovanými údaji, nebo s údaji na obalu.
|
|
|
Způsoby stanovení a léčení celiakie
Valkus, Martin ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá způsoby stanovení a léčbou celiakie. Teoretická část zahrnuje základní seznámení s celiakií, její historií, prevalencí, etiopatogenezí a imunopatogenezí. Rozebírá možnosti diagnostiky. Dále se věnuje možnostem léčby, tedy bezlepkové dietě. Zmiňuje legislativu České republiky a Evropské unie. Srovnává finanční nákladnost bezlepkové diety a běžné stravy. V experimentální části byly srovnány metody PCR, ELISA a nepřímou imunofluorescenci pro stanovení genetické predispozice a protilátek při celiakii (hlavně byl kladen důraz na srovnání protilátek proti gliadinu a deamidovanému gliadinu ve třídách IgA a IgG).
|
|
|
Chitosan-glukanový komplex izolovaný ze Schizophyllum commune.
Krčmář, Martin ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Chitosan-glukanový komplex je kopolymerem hub nacházející uplatnění ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Pro jeho izolaci je tradičně využíváno mycelium rodů Aspergillus a Penicillium, tedy mikromycet, jejichž biotechnologická produkce je v některých případech nežádoucí. Hlavní myšlenkou této práce je ověřit možnost využití biomasy bazidiomycety Schizophyllum commune, která by se po submerzní kultivaci stala zdrojem pro průmyslovou izolaci chitosan-glukanového komplexu. Tato práce se zabývá vlivem kultivačních podmínek (typ a koncentrace zdroje uhlíku v živné půdě, poměr zdroje uhlíku ke zdroji dusíku, počáteční pH živné půdy a intenzita aerace) na růst biomasy, obsah chitosan-glukanového komplexu a produkci exopolysacharidu schizophyllanu u Schizophyllum commune #127. Výsledkem je doporučení postupů vedoucích ke zvýšení obsahu chitosan-glukanového komplexu a potlačení produkce exopolysacharidu. Práce se následně zabývá izolací chitosan-glukanového komplexu z biomasy Schizophyllum commune #127 za pomoci alkalické a kyselé extrakce. Je sledován vliv koncentrace hydroxidu a techniky jeho přidání a typ kyseliny na fyzikální a chemické vlastnosti chitosan-glukanového komplexu. Jsou navrženy analytické metody sloužící k mezioperační kontrole a charakterizaci finálního produktu.
|
|
|
Vliv pesticidů na mikroflóru vinné révy
Damborský, Pavel ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce teoretického charakteru shrnuje informace o vlivu pesticidů na mikroflóru vinné révy. V úvodu je popsána obecná charakteristika pesticidů, jejich klasifikace, toxicita a stručný přehled. Dále popisuje choroby a škůdce, kteří nejčastěji ohrožují vinnou révu. Následující kapitola se zabývá mikroflórou vinné révy. Definuje morfologii, taxonomii a rozmnožování mikroorganismů, kteří se nejčastěji vyskytují na vinné révě a při technologickém zpracování vína. Poslední kapitola se zaměřuje na působení pesticidů na mikroorganismy během alkoholového i jablečno-mléčného kvašení.
|
|
|
Studium produkce hydrolytických enzymů pro zpracování celulosového odpadu
Řezáčová, Barbora ; Flodrová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Studium produkce hydrolytických enzymů bylo zaměřeno na produkci celulasy a polygalakturonasy pomocí dvou mikrobiálních kmenů – Aspergillus niger a Aureobasidium pullulans. Enzymy byly produkovány za podmínek procesu "solid-state fermentation". Jako substrát byla zvolena mletá pšeničná sláma a řepné výlisky zvlhčené vodou, bezuhlíkatým mediem nebo glukosovým mediem. Během kultivace byl sledován vliv bezuhlíkatého media a glukosy na produkci daných enzymů. Nejvyšší produkce polygalakturonasy bylo dosaženo při kultivaci Aspergillus niger na řepných výliscích zvlhčených bezuhlíkatým mediem. Nejvyšší produkce celulasy bylo dosaženo při kultivaci Aspergillus niger na mleté pšeničné slámě zvlhčené glukosovým mediem.
|
host ::
RSS.