|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
|
|
Ohrožuje ústavní pořádek ČR soudcovský aktivismus?
Bartonička, Jan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Resumé Nejen ústavními právníky, ale také politickými vědci je často zdůrazňováno, že oblast práva a politiky je v současnosti výrazně poznamenána neustále posilujícím postavením soudců. Ve své diplomové práci jsem se proto rozhodl popsat současné problémy, které s tímto jevem úzce souvisejí, nevyjímaje fenomén tzv. vlády soudců, soudcovského aktivismu a role ústavních soudů v moderních společnostech. V samém úvodu je třeba zmínit, že svoji práci jsem založil poznatcích obsažených v knize "Constitutional Courts and Democratic Values: A European Perspective", jejímž autorem je Victor Ferreres Comella. Lze říci, že právě tato publikace momentálně nabízí patrně nejpodrobnější analytický popis centralizovaného modelu ústavního soudnictví. Moje diplomová práce sestává z úvodu, čtyř kapitol a závěru, přičemž v první kapitole je relativně podrobně popsán vývoj ústavního soudnictví v Československu počínaje dvacátými lety a konče vznikem České republiky v devadesátých letech 20. století. Zvláštní důraz je přitom kladen na období první republiky. V druhé části práce pojednávám o současných hlavních modelech ústavního soudnictví. Ve stručnosti jsou popsány model francouzský, americký a německý; soustředím se zejména na zvláštnosti, jimiž se vyznačují. V třetí kapitole se zaměřuji na fenomény tzv. soudcovského státu,...
|
|
|
Právní postavení občana při obraně České republiky
Mahler, Dan ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá právním postavením občana při obraně České republiky. Shrnuje práva a povinnosti občana na tomto poli a snaží se o zachycení možných nedostatků v soudobé legislativě. Za tímto účelem jsou v první kapitole nejprve rozebírána teoretická státovědní východiska vztahu státu a občana při zajišťování obrany. Je zde popsán význam obrany a důvody, proč by se jí měl stát zabývat. Jsou zde využívány jak klasické státovědní teorie, tak i současná doktrína. Druhá kapitola zachycuje soudobé ústavní zakotvení obranné a bezpečnostní problematiky. Jsou zde popsány základní ústavní principy, které determinují podobu obranné legislativy a pozici občana v ní. Zvlášť je zde řešena současná doktrína omezování základních práv a svobod z důvodu bezpečnosti. Dále jsou zde popsány jednotlivé mimořádné stavy se zvýšenou pozorností věnovanou stavu ohrožení státu a válečnému stavu, které jsou přímo spojeny se zajišťováním obrany České republiky. V třetí kapitole jsou již řešeny jednotlivé zákony, které se dotýkají problematiky obrany. Pozornost je věnovaná zejména jednotlivým povinnostem a právům, které tato právní úprava občanům ukládá, metody, jakými tak činí, a sankce, které za nesplnění povinností ukládá. Rozebírány jsou zde i pravomoci jednotlivých správní orgánů. Zároveň je zde řešeno omezování práv...
|
|
| |
|
|
Ústavní transformace a zánik čs. federace po listopadu 1989
Janeček, Viktor ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce o ústavní transformaci a zániku československé federace po listopadu 1989 se soustředí na legislativní reflexi politických změn a posunů v situaci nominální federace, v níž státoprávní ambice jedné ze dvou federálních republik nikdy nebyly fakticky naplněny. Důsledkem této situace byl zánik federálního státu, dojednaný politickými reprezentacemi národních republik při snaze zorganizovat zánik státu co možná legálními prostředky, z větší části vytvářenými ad hoc. Cílem práce je popsat tyto legislativní prostředky legálního zániku státu od politické formulace zásad přes procesy tvorby a přijímání až po jejich konečnou podobu. První část se věnuje vzniku československé federace v roce 1968, přerušení procesu federalizace v období tzv. normalizace a pokračování tohoto procesu po změně politického rozdělení sil v roce 1989, včetně návrhů komunistické a opoziční ústavy v závěru téhož roku. Druhá část diplomové práce popisuje transformaci československé federace tak, jak probíhala v prvním roce po převratu. Zahrnuje pojednání o integrujících prvcích federativního státu a věnuje se dvěma zákonům, které ve své době upravily rozdělení kompetencí mezi národní republiky a federální stát, tzv. malému a velkému kompetenčnímu zákonu. Třetí část popisuje politické posuny, vytvářející názorová...
|
|
|
Státní občanství v rozhodovací praxi
Vasilieva, Yanina ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
73 Abstrakt Tato práce si klade za cíl popsat a analyzovat institut státního občanství z teoretického i praktického hlediska. Co se týče teoretické roviny, komplexně rozebírám pojem státní občanství a vymezuju jeho jednotlivé pojmové znaky. V první kapitole se též zabývám další definicí, jíž je státní příslušnost, která je daleko širší. Za pomocí tohoto pojmu odlišuji dvě základní roviny státního občanství, a to rovinu vertikální a horizontální. Vertikální rovinu nazýváme tzv. funkční občanství, neboť se jedná o vztahy mezi státem a jednotlivcem. Na druhou stranu rovina horizontální popisuje vztahy mezi jednotlivými občany daného státu. Můžeme jej označit jako jakési pojítko mezi občany, které jim umožňuje vytvořit společenství, založené na vzájemné sounáležitosti a solidaritě. Tímto plynule přicházím k významu státního občanství, které je z pozice fyzické osoby zvláštním statusem, který jí odlišuje od ostatních osob, pobývajících na území států. Vůči svým občanům má stát povinnosti, kterých se nemůže zprostit, zejména povinnost tzv. zvláštního zacházení. Dále se zabývám historickým vývojem státního občanství na území dnešní ČR od vzniku samostatného Československa v roce 1918 (kapitola 2). Tuto kapitolu považuji za důležitou také proto, že polistopadová judikatura správních soudů navázala na...
|
|
|
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti
Hlubučková, Kristýna ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na rozbor menšinového názoru, který se zakládá na tezi, že omezení procesních práv žadatelů o státní občanství, kterým byla žádost zamítnuta z důvodu ohrožení bezpečnosti, není plně v souladu s principem proporcionality a právem na spravedlivý proces. Při posuzování, zda byl zachován princip proporcionality se vychází z porovnávání hodnoty bezpečnosti státu a potenciálního zásahu do základních práv a svobod žadatelů. Dále se tato diplomová práce věnuje postupu ministerstva vnitra ČR při posuzování stanovisek zpravodajských služeb ČR a Policie a ČR a roli Ústavního soudu ČR a veřejného ochránce práv v procesu přezkoumávání potenciálního zásahu do (základních) práv a svobod žadatelů o státní občanství. Pro účely rozboru výše nastíněných výroků je použita především judikatura Ústavního soudu ČR k ustanovením § 22 odst.3 a § 26 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, a důvodová zpráva k tomuto zákonu. Své místo mají však i studie akademiků - například JUDr. Miluše Kindlové M.Jur., PhD. Závěrem diplomové práce je, že omezení procesních práv žadatelů představuje mimo jiné absence přístupu k odůvodnění jejich zamítnuté žádosti a dále existující soudní výluka. Práce...
|
|
|
Judikatura soudů ve volebních věcech a vývoj volebního zákonodárství ve světle soudního přezkumu
Svobodová, Jana ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Judikatura soudů ve volebních věcech a vývoj volebního zákonodárství ve světle soudního přezkumu Hlavním cílem této diplomové práce je přinést ucelený přehled o úpravě volebního soudnictví a volebního zákonodárství, která je bohužel značně roztříštěná napříč několika zákony. Současná podoba volebního zákona způsobuje v praxi řadu problémů, se kterými musí správní soudy a Ústavní soud potýkat. Přitom na základě voleb a jejich výsledků jsou obsazovány jednotlivé zákonodárné a výkonné orgány, které následně svojí činností ovlivňují celý právní řád a tím následně každého jedince. Součástí této práce je popis jakým soudy postupují při přezkumu dle oddílu čtvrtého soudního řádu správního při přezkumu voleb a přehled vývoje vlivu Ústavního soudu a legislativy na volební zákony a zhodnocení možného dalšího vývoje pomocí rozboru jednotlivých nálezů a usnesení soudů, týkajících se voleb a jejich přezkumu. Klíčová slova: soudní přezkum voleb, vývoj volební judikatury, vývoj volebního zákona
|
|
|
Právní úprava postavení politických stran v ČR
Holoubek, Tomáš ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Cílem diplomové práce je podat ucelený obraz o právní úpravě regulující postavení a činnost politických stran v České republice, poukázat na její slabá místa a případně představit návrhy de lege ferenda. Diplomová práce je rozdělena do čtyř částí. První část se nejprve zabývá obecným vývojem moderních politických stran a důvody, které vedly k jejich institucionalizaci. Dále je přiblížen vývoj právní úpravy politických stran v českých zemích, a to počínaje revolučními událostmi z let 1848 a 1849 a konče vznikem samostatné České republiky. Představen je rovněž kvazi institut politických hnutí, jehož přítomnost v právní řádu nelze nijak obhájit. Druhá část se věnuje ústavní inkorporaci politických stran. Na ústavní úrovni je výslovně uznána privilegovaná role politických stran v politickém systému. Zakotveny jsou zde pojistky pro svobodný rozvoj politických stran, ale také povinnost stran respektovat základní demokratické principy. Třetí část se zabývá zákonnou regulací nejvýznamnějších aspektů života politických stran - otázkami jejich vzniku a zániku, úpravou členství a požadavky, jež jsou kladeny na jejich vnitřní organizaci. Negativně byla hodnocena především absence jakékoli zákonné konkretizace ústavního požadavku respektování vnitrostranické demokracie a dále skutečnost, že občanům EU, kteří...
|
|
|
Ústavní soudnictví v České republice ve středoevropském kontextu
Půhoný, Ondřej ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou ústavní kontroly právních norem jednak v obecném vývoji v její historické retrospektivě a dále pak popisuje její fungování v kontinentálním a anglo-americkém typu právní kultury. Samostatná část je věnována historickému vývoji na českém území od počátků ústavnosti v Rakousku resp. Rakousku-Uhersku přes její rozvoj v meziválečném období, potlačení v období nesvobody za druhé světové války a v období komunistické totality po jejím skončení, až po její obnovu po roce 1989 a následný zánik Československa. Dalším cílem této práce je stručný popis aktuálního fungování ústavního soudnictví v České republice a jeho srovnání s fungováním systémů ústavního soudnictví ve vybraných evropských zemích. Zcela závěrem jsem se zaměřil na prvky ústavní kontroly v evropském měřítku a na zhodnocení jejího významu pro právní řád a pro ochranu lidských práv a svobod. Práce je rozdělena systematicky do šesti základních okruhů. První popisuje právní stát jako ústavní stát, druhý charakterizuje ústavní soudnictví jako jednu z garancí právního státu, třetí popisuje retrospektivně historický vývoj jednak obecně a dále pak se zaměřením na území České republiky, čtvrtý nejobsáhlejší okruh se zabývá aktuálním fungováním ústavního soudnictví v České republice vč. postavení Ústavního soudu České...
|
host ::
RSS.