|
|
Právo na příznivé životní prostředí v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva
Zukalová, Gabriela ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Právo na příznivé životní prostředí v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva Abstrakt Diplomová práce se zabývá právem na příznivé životní prostředí, jak jej chrání Evropský soud pro lidská práva. Cílem práce je poskytnout ucelený přehled judikatury ESLP k právu na příznivé životní prostředí, identifikovat základní charakteristiky tohoto práva a cesty, které ESLP k jeho ochraně využívá, a zhodnotit silné a slabé stránky přístupu ESLP. Druhým cílem je zařazení judikatury ESLP do kontextu mezinárodního práva a jiných regionálních nástrojů a zjistit, jakým způsobem jejich podoba a vývoj ovlivňují rozhodování ESLP. Na podkladě těchto informací si práce klade širší otázku, zda může ESLP efektivně přispívat k ochraně práva na příznivé životní prostředí i v 21. století, zejména v kontextu změny klimatu, a zda je případně na místě výslovné zakotvení práva na příznivé životní prostředí do textu Úmluvy. Práce se nejprve zabývá teoretickým uchopením práva na příznivé životní prostředí a jeho postavením v mezinárodním právu a jiných regionálních systémech na ochranu lidských práv. Následně práce poskytuje úvod do systému EÚLP a představuje základní instituty související s mechanismem individuální stížnosti. Těžiště práce tvoří čtvrtá a pátá kapitola. Čtvrtá kapitola poskytuje ucelený přehled principů současné...
|
|
|
Zápisy do katastru nemovitostí
Zemanová, Renáta ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá i v dnešní době stále aktuálním tématem, a to zápisy do katastru nemovitostí. Jedná se o institut, se kterým se v běžném životě může setkat každý člověk. To bylo i jedním z důvodů, proč si autorka práce takové téma zvolila. Dalším důvodem je její celkový zájem o nemovitosti a jejich evidenci. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části se autorka zaměřila na katastr nemovitostí jakožto v dnešní době velmi důležitý informační systém. V samém úvodu první části seznamuje autorka čtenáře s některými základními pojmy, které jsou pro institut katastru nemovitostí příznačné. Poté následuje stručné pojednání o historii evidence nemovitostí, což autorka považuje za nutné pro lepší pochopení současné právní úpravy. Dále je již práce zaměřena na soudobou právní úpravu katastru nemovitostí, jeho účel, obsah a také strukturu katastrálních orgánů. Celkem podrobně je vymezen i předmět katastru, tedy objekty podléhající evidenci. Druhá část diplomové práce, převažující, se věnuje jednotlivým zápisům do katastru nemovitostí, tedy vkladu, záznamu, poznámce a příslušným řízením. Na počátku druhé části jsou vymezena práva, která jsou předmětem zápisů. Nejběžnějším z nich je právo vlastnické, které je zaručeno i ústavními předpisy. Za nejvýznamnější ze zápisů považuje autorka vklad...
|
|
|
Globální změna klimatu z pohledu práva
Rydlová, Miroslava ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Závěr Roku 1993 na světové konferenci v Rio de Janeiru a následně v roce 1997 v Kjótu světové společenství prokázalo, že se dokáže shodnout na potřebě přijetí účinných opatření v reakci na globální environmentální hrozbu - podobně jako panovala široká shoda při řešení problému ochrany ozónové vrstvy Země. V případě omezování látek poškozujících ozónovou vrstvu však byla situace o mnoho jednodušší především díky tomu, že za regulované látky existují široce dostupné náhrady a přechod na ně nečinil v praxi závažné problémy. Podařilo se tak výrobu některých z nich zcela zastavit, u jiných alespoň výrazně omezit na případy, kdy není náhrada není dostupná (např. ve zdravotnictví). Výraznější omezení produkce skleníkových plynů pocházejících z lidské činnosti, a zejména oxidu uhličitého, je naproti tomu zřejmě mnohem složitější úkol. Skleníkové plyny jsou produkovány v širokém okruhu nejrůznějších hospodářských odvětví - od zemědělství přes průmysl a energetiku až po dopravu - a je obtížné nalézt pro jejich provozování nějakou - z hlediska emisí skleníkových plynů příznivější - alternativu a přitom tyto činnosti samotné příliš neomezit. Již při projednávání textu Rámcové úmluvy o změně klimatu se projevily rozdílné postoje a zájmy jednotlivých států a jejich skupin. Spory jsou dosud vyhrocené zejména pokud jde o...
|
|
| |
|
|
Vedení katastru nemovitostí v souladu se skutečným stavem
Chvosta, Pavel ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Katastr nemovitostí je jedním z nejrozsáhlejších informačních systémů s mimořádnými požadavky na přesnost a spolehlivost údajů v něm evidovaných. Vyhledávání a oprava nesprávných údajů v katastru nemovitostí je úkolem směřujícím k zvýšení úrovně katastrálního operátu. Posílí se tak jistota a důvěra vlastníků nemovitostí ve vztahu ke katastru. V práci je popsán proces řešení nesouladu údajů v katastru. Toto úsilí má za cíl udržovat soulad katastru s právním stavem, s uloženými dokumenty a jinými údaji. Také realita v terénu musí být v dokonalém souladu se stavem vedeným v katastru.
|
|
|
Zápisy do katastru nemovitostí
Čoček, Miroslav ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Závěr Katastr nemovitostí a evidence nemovitostí obecně má v našich zemích dlouholetou tradici, zemskými deskami počínaje, dnešním katastrem nemovitostí v digitalizované podobě konče. Hlavním úkolem katastru nemovitostí do budoucna bude vyrovnat se s obdobím druhé poloviny 20. století, kdy praxe evidence nemovitostí značně upadla a vznikla tak řada sporných situací, které bude stále nutno řešit. Jedná se především o problematiku duplicitních zápisů1 a neznámého vlastníka. Dokončení digitalizace souboru geodetických informací bude taktéž pro budoucí praxi a kvalitu katastru nemovitostí stěžejní. Připravovaná rekodifikace soukromého práva a především obnovení zásady "superficies solo cedit" a znovuzavedení práva stavby bude představovat, pokud tato nová úprava bude přijata, citelnou změnu v dosavadní praxi vedení katastru a promítne se do života většiny obyvatel. Z hlediska právní jistoty v majetkoprávních vztazích je podle autora taková změna vítaná, protože bude představovat posílení postavení vlastníků především v tom, že je bude více chránit proti neoprávněným stavebníkům a poskytne jim tak dostatečné prostředky k ochraně jejich vlastnického práva. Hlavním cílem práce bylo poskytnout širší náhled na problematiku katastru nemovitostí a zápisů do něj, přičemž u jednotlivých forem zápisů do katastru se autor...
|
|
|
Integrovaná prevence znečištění a ochrana životního prostředí
Ječná, Tereza ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce je analyzovat inkorporaci směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění do českého právního řádu. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol; každá z kapitol pojednává o jiném aspektu integrované prevence a omezování znečištění (dále jen IPPC). První úvodní kapitola se zaměřuje na původ ochrany životního prostředí. Kapitola druhá nazvaná Prameny právní úpravy nejprve vysvětluje roli mezinárodního práva v ochraně životního prostředí. Kapitola je rozdělena na dvě části, z nichž první se zabývá vývojem práva životního prostředí Evropské unie a druhá se zaměřuje na českou úpravu IPPC. Kapitola třetí popisuje principy IPPC. Jedná se o princip prevence, nejvyšší hodnoty, trvale udržitelného rozvoje, komplexní a integrované ochrany, nejlepších dostupných technik a princip transparentnosti a účasti veřejnosti. O základních právních nástrojích IPPC pojednává kapitola čtvrtá, jež je rozdělena do třech částí. První část vysvětluje pojem integrovaného povolení, druhá pojednává o povinných subjektech a třetí o jejich povinnostech. Nejrozsáhlejší kapitola pátá, rozdělená do třinácti částí, se věnuje jednotlivým částem postupu vydání integrovaného povolení. První část vysvětluje vztah právní úpravy IPPC se správním řádem; část druhá je rozdělena do dvou podčástí...
|
|
| |
|
|
Nabývání vlastnického práva k pozemkům
Kubátová, Kateřina ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Nabývání vlastnického práva k pozemkům Tato diplomová práce pojednává o nabývání vlastnického práva k pozemkům a jeho právní úpravě v kontextu platné české legislativy. Hlavním cílem práce je poskytnout přehled obecné problematiky způsobu nabývání vlastnického práva k pozemkům a následně jejich evidenci v katastru nemovitostí, která je pro platný přechod práva nezbytná. U forem nabývání vlastnického práva k pozemkům, které jsou v praxi nejčastěji využívány, je v textu věnováno více prostoru. Tak, kde návrh občanského zákoník přináší změny, je navrhované úpravě věnována pozornost v kontextu s úpravou současnou. Hlavním právním předpisem upravující předmětnou tematiku je občanský zákoník představující obecnou úpravu. Zvláštní úpravu potom představuje zákon o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, katastrální zákon, zákon o půdě a mnohé další předpisy. Jelikož je některých oblastech zákonná úprava nedostatečná, výklad doplňuje rozhodovací činnost Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR. Práce se skládá z pěti samostatných kapitol. Za stěžejní lze považovat kapitolu třetí a čtvrtou, které popisují způsoby vzniku vlastnického práva k pozemkům a jejich následnou evidenci v katastru nemovitostí. První, úvodní kapitola přináší výklad základních pojmů, se kterými bude v textu pracováno a...
|
|
|
Potravinové právo v České republice a v zahraničí
Drátovská, Michaela ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
66 ZZÁÁVVĚĚRR Hlavním cílem mé práce bylo prozkoumání rozsáhlé materie potravinového práva s důrazem na postavení spotřebitele a zajištění ochrany jeho zdraví. Předmětem mého zájmu byla především úprava zajištění bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin, označování potravin a různé způsoby informování spotřebitele o výživových vlastnostech potravinového produktu. Oblast potravinového práva je velmi obsáhlá a proto není možné tuto materii rozsahem diplomové práce vyčerpat. Zajištění bezpečnosti potravin a její právní úprava jsou vytvořeny na základě zásady od vidlí po vidličku. Zahrnují každý článek výroby až ke konečnému spotřebiteli. Potravinové právo představuje velmi různorodý obor, který vychází z poznatků mnoha dalších vědeckých odvětví. Jedná se o nové poznatky např. z oblasti zdraví, výživy, chemie a fyziky. Lze předpokládat, že i potravinová legislativa bude muset stále reagovat na nové podněty a výsledky vědeckých výzkumů a s ohledem na ochranu lidského zdraví i životního prostředí korigovat stávající úpravy. Rozhodně nelze tuto oblast právní úpravy vytvořit jako statický systém. Na začátku své práce jsem se zabývala prameny potravinového práva na úrovni České republiky a Evropské unie. Po vstupu České republiky do Evropské unie a na základě euronovely Ústavy ČR se právní předpisy EU staly...
|
host ::
RSS.